9 C 191/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, bytem Adresa žalované o zaplacení Anonymizováno.Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do datum a z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne datum distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně tak, že dne datum poskytla žalobkyně žalované částku částka, celkem bylo žalované vyplaceno částka. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne datum, přičemž k výpovědi smlouvy došlo téhož dne. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení dlužné částky ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, dlužného smluvního úroku ve výši částka za období od datum do datum. V důsledku prodlení žalované se zaplacením dlužné částky požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení, tj. od datum do datum ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení.

2. K jednání soudu nařízenému na den datum se nedostavila žalobkyně ani její zástupce, kteří se z účasti na jednání omluvili. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne datum postupem podle ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované maximální výši úvěru (schválený kreditní rámec) částka, který lze čerpat postupně i opakovaně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit v pravidelných denních splátkách, ve výši určené dle čl. 5 VOP, přičemž splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru, tedy datum. Každá denní splátka je splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Aktuální výše splátky je vždy k dispozici v Klientské sekci. Co se týká vlastnosti poskytovaného úvěru jedná se o bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr. Konec doby platnosti kreditního rámce byl sjednán na datum. Byla dohodnuta pevná denní úroková sazba ve výši 1,066 %. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99 % z čerpané částky. Úvěr byl splatný dne datum. V článku VIII. (sankce) odst. 1 je uvedeno, že v případě, že se klient ocitne v prodlení, má věřitel vůči klientovi nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, až do zaplacení. Nedílnou součástí smlouvy se staly Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru a Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne datum.

5. Z listiny označené Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. č. účtu vedený na jméno žalované dne datum.

6. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne datum poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši částka.

7. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. ze dne datum, Obecných principů posuzování a filozofie společnosti a Výpisu bankovní ID soud zjistil, že žalobkyně při zkoumání bonity žalované vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši částka, výši čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou ve výši částka s tím, že na výdajové stránce žalovaná označila pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši částka, výdaje na bydlení ve výši částka, další nezbytné výdaje ve výši částka a ostatní výdaje ve výši právnická osoba Kč. Z výpisu soud dále zjistil, že rezerva na výdaje činí částka, vypočítané minimální výdaje činí částka a disponibilní příjem částku částka. Z výpisu vyplývá, že ve společně hospodařící domácnosti žijí dva členové, přičemž výdělečnou činnost vykonávají oba.

8. Z listiny označené Identifikované příjmy soud zjistil, že jde o listinu zjevně vyhotovenou žalobkyní, ve které je uveden přehled příjmových transakcí na účtu žalované za období od datum do datum, přičemž podle žalobkyně tato listina dokládá čistý měsíční příjem žalované ve výši částka. Z listiny není patrné, z čeho příjmy na účtu pocházejí, zda jde např. o příjem ze zaměstnání, zda jde o půjčky, nebo o přeposílání prostředků mezi různými účty žalované.

9. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že vzhledem k závazkům po splatnosti, kdy nejstarší neuhrazená pohledávka je 93 dnů po splatnosti a ze strany žalované nebyly přijaty žádné kroky k nápravě, je nucena vypovědět předmětnou smlouvu s okamžitou splatností. Celková dlužná částka ve výši částka, včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut, je splatná v plné výši.

10. Ze sdělení ČSOB, a.s. soud zjistil, že žalovaná je majitelem a disponentem běžného účtu č. č. účtu a dne datum byla na uvedený účet připsána platba ve výši částka pod variabilním symbolem var. symbol. Platba byla poukázána od společnosti Jméno žalobkyně.

11. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů. Výzva ze dne datum byla žalované ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě (adresa), jak soud zjistil z poštovního podacího lístku ze dne datum.

12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Dle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně, jako věřitel uzavřela se žalovanou, jako dlužníkem dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které poskytla žalované na její účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky v celkové výši částka. Podle smlouvy byl úvěr splatný ke dni datum. Na svůj dluh žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky, nejpozději do tří dnů, přičemž tato výzva byla ještě téhož dne odeslána.

19. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že informace o příjmech ověřila z účtu žalované, toto své tvrzení nijak neprokázala. Výše uvedenou listinu vyhotovenou samotnou žalobkyní, za takový důkaz nelze považovat. Stejně tak se řádně nezabývala ani pravidelnými výdaji žalované. Ve výpise o posouzení úvěruschopnosti žalovaná uvedla pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši částka. Žalovaná měla tedy další závazky, které musela pravidelně splácet. Žalobkyně v žalobním návrhu sice odkazovala na to, že nahlížela do insolvenčního rejstříku a centrální evidenci exekucí, avšak samotná lustrace v těchto rejstřících však vypovídá pouze o existenci či neexistenci insolvenčního řízení a jeho průběhu; nejde o zdroj údajů o aktuálních příjmech, pravidelných výdajích domácnosti, ani o celkovém zatížení dlužníka mimo rámec insolvenční agendy. Absence záznamu v insolvenčním rejstříku proto neprokazuje solventnost spotřebitele, a nemůže nahradit zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Obdobně Centrální evidence exekucí sděluje, zda a jaké pravomocné exekuční řízení je vedeno, neposkytuje však komplexní obraz o schopnosti spotřebitele plnit budoucí splátky. Ani negativní výsledek lustrace v Centrální evidenci exekucí proto sám o sobě nedokládá neexistenci finančních rizik na straně spotřebitele a nenahrazuje povinnost věřitele opatřit si spolehlivé, dostatečné a (jeli to nutné) i nezávisle ověřené informace, jak to požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavírá, že žalobkyně nevycházela z dostatečných a objektivně ověřených údajů o celkové zadluženosti spotřebitele, tedy z informací jež jsou klíčové pro posouzení, zda nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet a nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

20. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaná povinna žalobkyni vydat to, oč se na její úkor bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši částka, žalovaná doposud žalobkyni na dlužnou částku ničeho nezaplatila. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce nesplacené dlužné jistiny úvěru ve výši částka. Soud žalobkyni přiznal také požadovaný zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od prvního dne prodlení, tj. od datum do zaplacení.

21. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od Výzvy k úhradě ze dne datum, ve které byla žalované uložena povinnost plnění ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla žalované ještě téhož dne odeslána. Doručena pak byla třetí pracovní den po odeslání ve smyslu ustanovení § 573 o. z., tj. dne datum (pondělí). Povinnost plnění žalované byla stanovena na 3 dny, tj. do datum a od datum je pak žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 12 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

22. Ve zbývajícím rozsahu požadovaných smluvních úroků, poplatku za vyplacení úvěru a smluvní pokuty soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobkyni náležet žádné další smluvní nároky (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně byla v žalobě z větší části neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.