9 C 212/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , narozená dne datum , bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení částka ,

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv ze stanovených splátek.

III. Žaloba se zamítá co do částky [částka].

IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala, aby jí zaplatili společně a nerozdílně částku [částka] a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanými smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), na základě které poskytla žalovaným hypoteční úvěr ve výši ve výši [částka] [ulice] splatnost úvěru byla sjednána ke dni [datum]. Otázky neupravené smlouvou se řídí obchodními podmínkami žalobkyně pro hypoteční doplňkové a stavební úvěry (dále též jen„ obchodní podmínky“), které jsou přílohou smlouvy o úvěru. Úvěr byl vyčerpán ve třech částkách do výše [částka]. Žalovaní se zavázali splácet úvěr a úroky měsíčními anuitními splátkami ve výši po první období úrokové sazby [částka] s tím, že splatnost každé splátky nastává vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. První splátka měla být zaplacena k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl úvěr vyčerpán, to je únor 2008. Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 5,35 % ročně na dobu od podpisu úvěrové smlouvy do [datum] s tím, že novou výši úrokové sazby, dobu její platnosti a výší anuitní splátky pro nové období, banka klientovi oznámí písemně v měsíci, ve kterém končí platnost stávající pevné úrokové sazby. Splátka a úroková sazba pro další období od [datum] do [datum] byla sjednána dodatkem [číslo] ke smlouvě uzavřeným dne [datum]. Tímto dodatkem byla sjednána měsíční splátka ve výši [částka] a úroková sazba 3,04 % ročně. Žalovaní se rovněž zavázali splácet úroky z čerpaných částek úvěru, přičemž splatnost těchto úroků je poslední den kalendářního měsíce. Zavázali se také hradit žalobkyni vyúčtované poplatky, to je ceny poskytovaných služeb, provedených úkonů a náhrady výloh v rozsahu a výší stanovené sazebníkem platným v den provedení zpoplatněného úkonu. Dále bylo mezi stranami ujednáno, že nezaplatí-li žalovaní splatnou pohledávku z úvěru v termínu splatnosti, nebo stane-li se dosud nesplacený úvěr v souladu s článkem XI. obchodních podmínek splatným, a není zaplacen v termínu splatnosti, dostávají se do prodlení. Žalobkyně je v takovém případě oprávněna požadovat z nesplacených částek úvěru úrok z prodlení. Do dubna 2017 byly splátky plněny řádně. Poslední řádně uhrazena splátka byla na úvěrový účet připsána dne [datum]. Od května 2017 nebyla uhrazena ani jedna ze sjednaných splátek. O zaplacení splátek po splatnosti byli žalovaní opakovaně upomínáni upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. Z důvodu neplnění sjednaných splátek se úvěr stal v souladu s ustanovením čl. XI bod 2 a 3 obchodních podmínek zcela splatným ke dni [datum], což bylo žalovaným oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] byla na úvěrový účet připsána částka ve výši [částka]. Jednalo se o výtěžek zpeněžení nemovité zástavy v dražbě vyplacený žalobkyni dle usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 15. 2. 2018, č. j. [číslo jednací]. Plnění bylo do výše [částka] započteno na úhradu jistiny, která tímto byla uhrazena zcela, dále do výše [částka] bylo započteno splatný úrok, který tím byl uhrazen částečně, a do výše [částka] na splatné poplatky. K úhradě nesplaceného zůstatku byli žalovaní vyzváni upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Upomínky však zůstaly ze strany žalovaných zcela bez reakce, uhrazeno nic nebylo. Do dnešního dne bylo na úvěr uhrazeno celkem [částka], z toho [částka] na jistinu (byla uhrazena celá zcela), [částka] na úrok (byl uhrazen částečně do [datum]), [částka] na poplatky (byly uhrazeny zcela) a [částka] na úrok z prodlení (byl uhrazen částečně do [datum]). Žalovaní tak k [datum] nadále dluží částku [částka], což představuje úrok ve výši [částka] - úrok v sazbě 3,04 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši [částka] - ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Následně v průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to co do úroku z úvěru za období od [datum] do [datum]. Uvedla, že při vyhotovování žaloby došlo k chybě, úrok z úvěru chce žalobkyně pouze ode dne následujícího po právní moci udělení příklepu, tedy od [datum].

2. S ohledem na dispozitivní úkon žalobkyně soud řízení podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 OSŘ v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. Úrok 3,04 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] činí [částka].

3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Uvedli, že žalobu považují za nedůvodnou z několika důvodů. Předně ustanovení článku XI. obchodních podmínek žalobkyně zcela zásadně mění obsah právního vztahu mezi účastníky, a to pokud jde o splácení úvěru, respektive pokud jde o následky prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Pokud by se vycházelo ze znění úvěrové smlouvy, je zde jako následek prodlení s úhradou zakotven pouze nárok žalobkyně na úrok z prodlení. Teprve úvěrové podmínky zakotvují nárok žalobkyně na zesplatnění úvěru. Podle přesvědčení žalovaných takové ujednání je zásadní a ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, nemá být toto ujednání v obchodních podmínkách, ale ve smlouvě samotné. Podle přesvědčení žalovaných je zmiňované ustanovení obchodních podmínek neplatné, a proto na jeho základě nemohlo dojít k zesplatnění úvěru. Žalobkyně tak mohla mít nárok na plnění jednotlivých splátek. Dále žalovaní namítají, že k úhradě došlo ještě dříve, než žalobkyně úvěr zesplatnila, neboť peníze z dražby byly na účtu finančního úřadu ještě dříve, než došlo k samotnému zesplatnění úvěru žalobkyní. I kdyby tedy žalobkyně úvěr splatila v souladu se zákonem, nemohlo dojít k prodlení žalovaných, neboť dlužná částka byla v době zesplatnění již na účtu Finančního úřadu. I z tohoto důvodu je žaloba nedůvodná. Zároveň žalovaní vznesli námitku promlčení, neboť jestliže byl předmětný úvěr ze strany žalobkyně předčasně zesplatněn, počítá se promlčecí lhůta od zesplatnění úvěru. Podle žalovaných v tomto případě uplynula promlčecí lhůta před podáním žaloby, a tak došlo k promlčení žalované pohledávky.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanými dne [datum]. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovaným hypoteční úvěr ve výši [částka] za účelem koupě rodinného domu [adresa] v [obec]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 5,35 % ročně a platila do [datum]. Výše měsíční anuitní splátky po období platnosti této pevné úrokové sazby činila částku [částka]. Žalovaní se zavázali společně a nerozdílně vrátit bance vyčerpaný úvěr s úroky do [datum]. Dále se zavázali platit bance vyúčtované poplatky dle sazebníku platného v den provedení zpoplatněného úkonu. V článku I smlouvy se strany dohodly, že otázky neupravené smlouvou se řídí obchodními podmínkami žalobkyně, které jsou ke smlouvě připojeny jako příloha [číslo] přičemž klienti podpisem smlouvy potvrzují, že jsou s obsahem obchodních podmínek v plném rozsahu seznámeni a souhlasí s nimi. V článku IV bodu 8 smlouvy si strany sjednaly, že nezaplatí-li klient splatnou pohledávku dle této smlouvy o úvěru v termínu splatnosti nebo stane-li se nesplacený zůstatek úvěru včetně příslušenství splatným podle článku XI obchodních podmínek a není zaplacen v termínu splatnosti, dochází k prodlení. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty splatnosti je banka oprávněna požadovat z nezaplacených částek jistiny úrok z prodlení ve výši roční úrokové sazby platné k tomuto dni zvýšené o 10 procentních. Podle bodu 9 téhož článku v případě prohlášení úvěru splatný dle příslušných ustanovení smlouvy o úvěru nebo obchodních podmínek je banka oprávněna určit způsob započtení peněžních prostředků došlých na účet, jakož i na příslušný úvěrový účet, po datu splatnosti určeném bankou v souladu s ustanovením tohoto odstavce.

5. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovanými dne [datum] tímto dodatkem bylo mimo jiné mezi stranami ujednáno, že úroková sazba pro období od [datum] do [datum] je stanovena ve výši 3,04 % ročně, měsíční anuitní splátka úvěru pak pro toto období činí částku [částka].

6. Z obchodních podmínek žalobkyně pro hypoteční, doplňkové a stavební úvěry účinných od [datum] soud zjistil, že podle článku XI bodu 2 podmínek poruší-li klient podmínky smlouvy o úvěru, je banka oprávněna, jak prohlásit úvěr včetně úroků a všech dalších pohledávek za splatný v jí určené lhůtě, tak odmítnout čerpání nebo zastavit další čerpání úvěru, není-li zcela vyčerpán. Podle bodu 3 písm. c) podmínek porušení podmínek smlouvy o úvěru mimo jiné nastává, jestliže klient je v prodlení se splácením pohledávek ze smlouvy o úvěru po dobu delší než 30 kalendářních dnů. Podle k bodu 4 písm. c) podmínek je banka oprávněna postupovat jako při porušení podmínek smlouvy o úvěru v případě, že byla zahájena dražba předmětu zajištění v rámci nebo mimo rámec výkonu soudního rozhodnutí, bylo zahájeno řízení o výkon rozhodnutí prodejem zastavené nemovitosti, bylo zahájeno vyvlastňovací řízení na zastavenou nemovitost nebo byl majetek klienta postižen výkonem soudního či jiného úředního rozhodnutí.

7. Z historie úvěru soud zjistil, že žalovaní hradili splátky úvěru až do dubna 2017, kdy uhradili poslední splátku. V následujícím období již úvěr vůbec nespláceli. Následně se ve výpisu objevuje splátka dne [datum], kdy jistinu byla započtena částka ve výši [částka] na splátky poplatku částka [částka] a splátky úroku částka [částka]. Neuhrazené úroky jsou vyčísleny na částku [částka] a neuhrazené úroky z prodlení na částku [částka]. Stejné informace ohledně započtení splátky ze dne [datum], jejíž celková výše činila [částka], vyplývají z listiny označené jako seznam splátek úvěru.

8. Z výpisu z knih [obec] spořitelny soud zjistil, že ke dni [anonymizováno] [datum] činil zůstatek úvěru částku [částka], kdy úroky měly činit částku [částka] a úroky z prodlení částku [částka]

9. Z výzev k úhradě dlužné částky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalované opakovaně upomínala o hrazení úvěru. Upomínky byly zasílány každému z žalovaných. Dopisem ze dne [datum] vyrozuměla žalobkyně žalované, že ode dne [datum] je celá zbývající částka úvěru splatná, kdy k tomuto datu dlužná částka činila celkem [částka].

10. Z podacích knih a soud zjistil, že poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] byla žalovaným zaslána doporučeně, kdy tyto doporučené zásilky byly žalobkyní podány k poštovní přepravě dne [datum]. Rozhodnutí o okamžité splatnosti celého úvěru ze dne [datum] bylo také zasíláno žalovaným doporučeně, když bylo podáno k poštovní přepravě dne [datum].

11. Z připojeného spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byl uvedenému soudu doručen návrh Finančního úřadu pro Zlínský kraj na provedení rozvrhového řízení o výtěžku daňové exekuce, když z obsahu návrhu vyplývá, že k uspokojení z rozvrhu výtěžku dražby přihlásila svoji pohledávku mimo jiné i žalobkyně, když tato pohledávka měla vzniknout na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Z rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě nemovitých věcí soud zjistil, že dražené nemovitosti byly vydraženy za částku [částka], dále pak soud z odůvodnění zjistil, že veřejná dražba se konala dne [datum]. V rozhodnutí uvedený vydražitel učinil nejvyšší podání, čímž mu byl udělen příklep k výše uvedeným nemovitým věcem. Z vyrozumění o právní moci soud zjistil, že rozhodnutí o udělení příklepu nabylo právní moci dne [datum]. Z přihlášky žalobkyně soud zjistil, že do dražby přihlásila svoji pohledávku ve výši ke dni dražby [částka], kdy tato částka byla tvořena jistinou ve výši [částka], řádnými úroky ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Tato přihláška je ze dne [datum]. Z doplnění přihlášky soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně doplnila svoji přihlášku tak, že pohledávku vyčíslila ke dni [datum] na celkovou částku [částka], kdy tato částka byla tvořena jistinou ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], úrokem z prodlení ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Z usnesení okresního v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že rozdělovaná podstata ve výši [částka] byla rozložena tak, že se z ní uspokojuje mimo jiné pohledávka žalobkyně ve výši [částka], čímž je tato pohledávka zcela uspokojena. Toto usnesení bylo doručeno žalovanému prostřednictvím datové schránky dne [datum], žalovaný proti rozhodnutí nepodal žádný opravný prostředek a rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

12. Podle ustanovení § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 502 ObchZ je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

14. Podle ustanovení § 392 odst. 2 ObchZ u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

15. Podle ustanovení § 397 ObchZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], formuloval závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Dále konstatoval, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena platně písemná úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 497 a násl. ObchZ, na základě které žalobkyně poskytla žalovaným úvěr ve výši [částka]. Žalovaní své smluvní povinnosti neplnili, když nespláceli úvěr řádně a včas. Žalobkyně následně při splnění podmínek sjednaných v úvěrové smlouvě a podmínkách (čl. XI. bod 3 a) poskytnutý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Soud posoudil nárok žalobkyně vůči žalovaným jako nárok na zaplacení neuhrazené pohledávky z úvěrové smlouvy podle ustanovení § 497 a násl. ObchZ. Jistina a část příslušenství byla uhrazena platbou ze dne [datum] provedenou správcem daně na základě rozhodnutí Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] Touto platbou byla uhrazena jistina a příslušenství vyčíslené žalobkyní ke dni právní moci rozhodnutí správce daně o udělení příklepu, tj. ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že k úhradě jistiny došlo až [datum], má žalobkyně nárok na příslušenství, které jí dosud uhrazeno nebylo, tedy za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně však požaduje úrok z úvěru ve výši 3,04 % ročně z částky [částka] pouze za období od [datum] do [datum], kdy jde o částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze stejné částky pouze za období od [datum] do [datum], kdy jde o částku [částka] Celkem tedy jde o částku [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Vzhledem k tomu, že po částečném zpětvzetí, jak je uvedeno výše, požadovala částku [částka], soud žalobu co do částky [částka] zamítl. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaní dostali do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok ve výši 3,04 % ročně odpovídá čl. II dodatku [číslo] § 502 ObchZ.

19. Pokud jde o obranu žalovaných, tuto soud shledal nedůvodnou. Námitka promlčení není důvodná, neboť k zesplatnění úvěru došlo [datum] a žaloba byla u soudu podána [datum], tedy zjevně před uplynutím čtyřleté promlčecí doby. Stejně tak nejsou promlčeny jednotlivé dlužné splátky, neboť dlužné splátky jsou za období od května 2017.

20. Ujednání ve smluvních podmínkách upravující podmínky zesplatnění úvěru, resp. následky porušení podmínek smlouvy, nejsou neplatná. Nález Ústavního soudu, na který žalovaní odkázali, míří jednoznačně na situace, kdy dodavatel do obchodních podmínek v nepřehledně, složitými formulacemi a malým písmem skrývá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). V tomto případě jsou však smluvní podmínky psány standardním písmem stejné velikosti jako smlouva sama a jsou naprosto přehledné. Ujednání o možnosti zesplatnit úvěr v případě prodlení s úhradou dohodnutých splátek je v úvěrových smlouvách ujednáním pravidelným. Nelze tedy v tomto konkrétním případě dospět k závěru, že by žalobkyně měla v úmyslu toto ujednání před žalovanými skrývat.

21. Pokud jde o argument žalovaných, že k prodlení s úhradou úvěru nemohlo dojít, neboť v době zesplatnění úvěru již byl výtěžek z dražby na účtu správce daně, tedy argument, že ke splnění dluhu došlo již připsáním výtěžku z dražby na účet správce daně, pak ani tato argumentace není důvodná. Jak totiž konstatoval i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1640/2012, při exekuci prodejem nemovitostí dojde k uspokojení k rozvrhu přihlášené pohledávky oprávněného jejím vyplacením po právní moci rozvrhového usnesení a nikoli již zpeněžením nemovitosti v dražbě a připsáním na účet soudního exekutora. V projednávané věci jde o daňovou exekuci a situace je zde obdobná. K uspokojení pohledávky žalobkyně došlo až vyplacením výtěžku na účet žalobkyně, tedy [datum]. Žalobkyně má tedy právo na úrok z úvěru a úrok z prodlení až do tohoto data. Vzhledem k tomu, že úrok z úvěru byl zmiňovanou platbou uhrazen až do [datum], zbývá k úhradě úrok za období následující. Za období od [datum] do [datum] (do kdy žalobkyně úrok požaduje) činí výše úroku, jak je uvedeno výše. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení ten, žalobkyně požaduje až od zesplatnění celého úvěru a jeho výše činí, jak uvedeno výše.

22. Závěrem soud uvádí, že skutečně v době dražby i v době právní moci rozhodnutí o udělení příklepu nebyl předmětný úvěr zesplatněn. V době rozhodování soudu o rozvrhu výtěžku daňové exekuce však úvěr již zesplatněn byl a úhrada provedená na základě tohoto rozhodnutí mohla být použita k úhradě úvěru, jak bylo uvedeno výše. V této souvislosti soud připomíná, že žalovaný 1, jako povinný, o úhradě pohledávky žalobkyně věděl a nic proti ní nenamítal.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení úspěšná jen v části. Žalobkyně původně požadovala částku [částka], úspěšná byla pouze co do částky [částka] (když z procesního hlediska zavinila i částečné zastavení řízení). S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně má tato právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 90,86 %. Vzhledem k tomu, že požadovala pouze úhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši [částka].

24. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. a v ustanovení § 3037 odst. 1 o. z. podle dosavadních předpisů, vyjma nároku na úrok z prodlení.