9 C 213/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území a je tak dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku provozu na pozemních komunikacích, neodstranil-li ji ten, kdo ji způsobil. Na základě pověření primátora města Brna č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Mandátní smlouvy [číslo] ze dne [datum], je společnost [právnická osoba], [IČO], v rámci výkonu mandátu – správy pozemních komunikacích na území statutárního města Brna rovněž oprávněna provádět činnosti související s odtahy vozidel – překážek silničního provozu dle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Jak vyplývá z protokolu o odtažení vozidla [číslo] na základě pokynu strážníka Městské policie [obec] bylo dne [datum] odtaženo z ulice [ulice] v [obec] osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Podle výpisu z centrální evidence byla žalovaná v době odtahu předmětného vozidla jeho provozovatelem. Dle ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecné policie, vozidlo se odstraní na náklady provozovatele. Cena za odtažení vozidla činila částku [částka] (tj. cena za odtah ve výši [částka], cena za uložení vozidla [částka] ([anonymizováno] Kč/den) + DPH v platné výši). Cena za odtažení vozidla je stanovena usnesením schůze Rady města Brna č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce určil den splatnosti dlužné částky na den [datum]. Žalovaná byla ze strany žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak tuto neuhradila. Protože se žalovaná s plněním svého peněžitého dluhu dostala do prodlení, žalobce kromě dlužné částky požaduje také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukazovala na to, že dne [datum] předmětné vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] neřídila. V té době ho řídil pan [jméno] [příjmení]. Dne [datum] předmětné vozidlo prodala panu [jméno] [příjmení], který jej poté prodal panu [příjmení]. K vyjádření předložila Úřední záznam o podání vysvětlení na policii ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo], a kopii kupní smlouvy ze dne [datum]. Není ji jasné, proč by měla platit za něco, co už rok a půl nemá, o předmětném vozidle nic neví.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] v 08:40 hod. bylo žalobcem z ulice [ulice a číslo] v [obec] odtaženo osobní motorové vozidlo [značka automobilu], barvy hnědá metalíza, [registrační značka] z důvodu překážky provozu a jehož provozovatelem v době odtahu, je žalovaná (zjištěno z protokolu o odtažení motorového vozidla ze dne [datum], číslo odtahu [číslo]). Z karty vozidla [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla je s platností od [datum] dosud žalovaná. Cena za odtažení motorového vozidla dle protokolu o odtažení motorového vozidla ze dne [datum] činila celkovou částku [částka] a byla tvořena poplatkem za odtah ve výši [částka], parkovným za 5 dní ve výši [částka], celkem bez DPH ve výši [částka] + 21 % daní DPH ve výši [částka]. Dlužná částka byla splatná [datum]. Z mandátní smlouvy [číslo] ve znění jejich dodatků, Pověření ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] a Pověření ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako mandantem a společností [právnická osoba], [IČO], jako mandatářem a jejím předmětem je zajištění výkonu správních a ostatních činností souvisejících s výkonem vlastnických práv ke komunikačnímu majetku na území města Brna. Z výpisu Usnesení schůze Rady města Brna č. [spisová značka] konané dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, stanovené maximální ceny za nucené odtahy vozidel. Z úředního záznamu o podání vysvětlení, [číslo jednací] [rok] [číslo], soud zjistil, že žalovaná dne [datum] podala na policii ČR, Obvodním oddělení policie [obec] vysvětlení ve věci nepřehlášení vozidla na nového majitele. K věci uvedla, že dne [datum] prodala kupní smlouvou vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Vozidlo si od ní koupil [jméno] [příjmení], [datum narození], za částku [částka] Tomu podepsala také plnou moc, kterou jej zmocnila k přepisu vozidla. Vozidlo ovšem nepřepsal, což žalovaná zjistila koncem dubna 2020, kdy jí přišla první pokuta za přestupek spáchaný tímto vozidlem. Dále zjistila, že předmětné vozidlo již neužívá [jméno] [příjmení], ale [jméno] [příjmení] s trvalým pobytem na adrese [adresa]. V současné době by měl předmětné vozidlo užívat [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec]. Z předložené kopie kupní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou, jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupujícím dne [datum]. Předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k osobnímu vozidlu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] na kupujícího, za dohodnutou kupní cenu [částka]. Ze sdělení Městského úřadu Břeclav, Odboru správních činností, Oddělení dopravy a přestupkového řízení a Žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla soud zjistil, že dle registru vozidel byla k datu [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] žalovaná. Správní orgán uvedl, že dne [datum] podala žalovaná na Městský úřad Břeclav žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele, řízení je vedeno pod [číslo jednací] [spisová značka]. K žádosti doložila kupní smlouvu ze dne [datum]. Správní řízení není skončeno, neboť předmětné vozidlo mělo být snad prodáno ještě několikrát a konečný vlastník a provozovatel nebyl správnímu orgánu sdělen. Předžalobní výzvou k zaplacení nákladů za odstranění vozidla ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Z poštovní doručenky soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán na adresu [adresa žalované]. Dopis si žalovaná na uvedené adrese v úložní době nevyzvedla a nebylo jej možné vložit ani do poštovní schránky. Zásilka se jako nedoručená vrátila dne [datum] zpět žalobci. V době doručování měla žalovaná v centrální evidenci obyvatel evidovanou adresu trvalého pobytu [obec], [anonymizováno]. [příjmení] [číslo].

4. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

5. Podle § 125f odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.

6. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ke dni odtahu vozidla byla v registru vozidel zapsána jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Žádost o zápis změny vlastníka a provozovatele v registru vozidel podala žalovaná až dne [datum]. Byla také prokázána výše nákladů na odstranění vozidla. Tato skutečnost nebyla ani sporná. Nebylo sporné ani to, že vozidlo tvořilo překážku provozu (nesprávně parkovalo). Byť v tomto řízení nejde o uložení pokuty za přestupek, ale o úhradu nákladů ve smyslu ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. je pro rozhodnutí podstatné, zda žalovaná odpovídá za přestupek spočívající v nesprávném parkování vozidla. Zákon [číslo] Sb. vychází v případě přestupku provozovatele vozidla dle § 125f tohoto zákona z objektivního principu. Zavinění se nevyžaduje (odst. 3). Liberační důvody jsou uvedeny v odstavci 6 a mohou spočívat pouze v tom, že provozovatel prokáže, že před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích mu bylo vozidlo odcizeno, byla odcizena tabulka s přidělenou státní poznávací značnou nebo podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla. Je zřejmé, že obrana žalované spočívající pouze v tvrzení, že předmětné vozidlo prodala a kupující oproti dohodě neprovedl změnu provozovatele v registru, nemůže být úspěšná. Teprve podání žádosti o zápis změny provozovatele může být liberačním důvodem. Jestliže žalované kupující vozidla neposkytl potřebnou součinnost, měla žalovaná postupovat podle ustanovení § 8a zákona č. 56/2001 Sb. Žádost o zápis změny provozovatele však žalovaná podala až [datum], přičemž k odtažení vozidla došlo dne [datum]. Žalovaná tedy odpovídá za nesprávné parkování vozidla, a tedy je povinna uhradit náklady na jeho odtah ve výši stanovené Usnesením schůze Rady města Brna č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované dlužnou částku uhradit.

8. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ o. z,“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] nebyla žalované řádně doručena (nedostala se do sféry jejího vlivu, když v době doručování již bydlela jinde), jak výše uvedeno, zabýval se soud nejprve otázkou od jakého data přiznat žalobci úroky z prodlení. Vyšel ze zjištění, že žalovaná dne [datum] převzala elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který obsahoval také návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobu), ve kterém měla možnost seznámit se s výši dlužné částky. Soud tedy přiznal žalobci úroky z prodlení od následujícího dne po doručení žaloby, tj. od [datum]. Při určování výše úroku vycházel soud ze zákonné úrokové sazby dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platné ke dni, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. Tato úroková sazba je pak platná po celou dobu trvání prodlení žalované. Ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 8,25 % ročně, proto soud přiznal žalobci od uvedeného data z dlužné částky zákonný úrok z prodlení v této výši. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl úspěch jen z části. Žalobce požadoval ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán jeho nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalobce byl úspěšný co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenal co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobce měl v tomto řízení úspěch [anonymizováno] a neúspěch v rozsahu [anonymizováno]. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalované nahradit žalobci [anonymizováno] mu vzniklých nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), písm. g) advokátního tarifu realizované po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu v celkové částce [částka], dále v jízdném zástupce žalobce za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněnou prostředky hromadné přepravy osob, v ceně jízdného ve výši [částka] a v náhradě za promeškaný čas žalobce strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za čtyři půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), což celkem činí [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobce proto soud přiznal žalobci k tíží žalované celkem [částka].

10. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění