9 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaného, do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil u jednání konaného dne [datum]. Potvrdil, že si zápůjčku od Providentu vzal a je také pravda, že ji celou nesplatil. V roce 2015 opustil dětský domov, kde vyrůstal, neměl žádné zázemí, bydlení ani práci. Asi dva roky žil na ulici a v té době si bral tu zápůjčku. Bylo to ještě ve [obec]. Potom ze [obec] odešel do [obec], kde nyní bydlí a pracuje. V současné době bydlí na ubytovně na adrese [adresa žalovaného]. Dlužnou částku by uhradil, ale až po výplatě, tedy 22. 10., nyní nemá žádné peníze. V době, kdy si bral zápůjčku, měl příjmy pouze ze sociálních dávek, pobíral částku [částka] měsíčně. V dané době skutečně pobíral dávky příspěvku na živobytí ve výši [částka] a příspěvek na bydlení ve výši [částka]. Závěrem uvedl, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu, pokud by měl ale platit, ať je to až po [datum].

3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za komfortní splácení v hotovosti [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 45 splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud ze zadní strany smlouvy zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše úrokové sazby 29 % ročně. Z čl. 10 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst.„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 10. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že úřad přiznal žalovanému doplatek na bydlení ve výši [částka] měsíčně od října 2016. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se staly Přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na doručovací adresu [adresa žalovaného], uvedenou v kartě zákazníka. Z tabulky umoření (Souhrnné informace) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal zápůjčku ve výši [částka]. Na splátkách zaplatil celkem [částka], zůstatek jistiny činí [částka].

4. Z uvedeného plyne, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 45 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka] (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za komfortní splácení v hotovosti za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky smluvené konkrétní částkou a část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 29 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, neboť poslední splátka byla splatná dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 29 % ročně je v souladu se zadní stranou smlouvy. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

5. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost a poplatky za komfortní splácení v hotovosti, pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smluv navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 29 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem částku [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do úroku ve výši 29 % ročně za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], což celkem činí [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 77,81 % a neúspěch v rozsahu 22,19 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 55,62 % jí vzniklých nákladů řízení. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] podle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměny stanovené dle § 6 odst. 1, § 14b advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové částce [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem [částka].

7. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.