9 C 233/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv ze stanovených splátek.

II. Zamítá se žaloba co do částky [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na jistinu [částka], úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka], na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatek na životní pojištění [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce"). Nedílnou součástí smlouvy o půjčce se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy o půjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o půjčce ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Při uzavření smlouvy o půjčce si žalovaný ve smlouvě o půjčce dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na jistinu [částka], úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatek za životní pojištění [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužné částky poplatku za životní pojištění ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Při jednání konaném dne [datum] žalovaný k věci uvedl, že si půjčil od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky, jak je uvedeno v žalobě. V té době podnikal a potřeboval peníze na pořízení vybavení ke svému podnikání – stavebnictví. Po nějaké době zjistil, že mu podnikání nevynáší, musel tedy přestat splácet, protože neměl z čeho. Měl větší množství exekucí, už se v tom ztrácel, proto přestal komunikovat s předchůdkyní žalobkyně. Následně tedy podnikání ukončil a nechal se zaměstnat. Exekuce má doteď, probíhají zčásti srážkami ze mzdy a zčásti je splácí dobrovolně. K uzavřeným smlouvám uvedl, že si uvědomuje, že půjčky byly nevýhodné kvůli vysokým poplatkům, ale měl, pokud si vzpomíná, v té době již exekuce a nikdo jiný mu nechtěl půjčit. Měl v té době nějaké zakázky, na které potřeboval vybavení, a proto si půjčil u předchůdkyně žalobkyně. Tehdy mu to tak nepřišlo, ale teď už ví, že udělal chybu. Pokud jde o splácení, nějaká paní k němu z počátku jezdila, následně ale několikrát nepřijela. Pak se žalovaný dostal do dluhů a nebyl schopen splácet, když to řekl té paní, přestala jezdit. Ke kartám zákazníka žalovaný uvedl, že to co je uvedeno v těch kartách, je pravda, jako příjmy ale uváděl to, co za měsíc fakturoval, nejsou v tom zahrnuté náklady související s podnikáním. K žádosti přikládal své faktury a daňové přiznání. Závěrem uvedl, že rozhodnutí ponechává na soudu, pokud by mu bylo uloženo zaplatit dlužnou částku, navrhl, aby mu byly umožněny splátky maximálně [částka] měsíčně. Pokud jde o jeho majetkové poměry, má příjem ze zaměstnání asi [částka] čistého. Bydlí v obecním bytě, kde platí nájem [částka] a [částka] za energie. Žije s přítelkyní, mají společné dítě ve věku 12 let. Přítelkyně má příjem ze zaměstnání asi [částka]. [příjmení] i přítelkyně mají dluhy, jsou vůči nim vedeny exekuce, ze mzdy je mu sráženo asi [částka], kromě toho platí ještě [částka] dobrovolně. Žádný majetek vyšší hodnoty nemá.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla ve formě peněžité zápůjčky peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatku za životní pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze základních ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1 odst. 1.4 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) základních ustanovení soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) základních ustanovení, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatku za životní pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o půjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

7. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Z karty zákazníka ze dne [datum] a [číslo], daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2015 a kopie faktur soud zjistil, že jsou v nich informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet půjčky.

9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se staly Přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo].

11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na adresu trvalého pobytu [obec a číslo], [obec], uvedenou v kartách zákazníka.

12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost, částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku [částka] na poplatek za životní pojištění (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka], na poplatek za životní pojištění ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky a poplatky za životní pojištění smluvené konkrétní částkou a část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka byla splatná dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.4 základních ustanovení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

21. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (nároky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]) soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč je tato částka poplatků stanovena právě v této výši. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

22. Dále má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena také smlouva o půjčce [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost, částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku [částka] na poplatek za životní pojištění (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy o půjčce zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka] a poplatek za životní pojištění ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky z půjčky a poplatek za životní pojištění smluvené konkrétní částkou a jistinu co do výše [částka]. Po tomto započtení pak žalovaný žalobkyni nic nedluží, ba naopak má přeplatek ve výši [částka]. Nárok žalobkyně na úhradu jistiny, úroku a poplatků, tak není důvodný. Stejně tak není důvodný nárok žalobkyně na úroky z půjčky za období od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení, neboť k uvedeným datům již žalovaný žalobkyni nic nedlužil. Soud tedy žalobu v této části zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem z nároku [číslo] částku [částka]; z nároku [číslo] požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka], což celkem z obou nároků činí [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] ve výši [částka] a co do úroku ve výši 23,72 % ročně za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], což celkem činí [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 35,52 % a neúspěch v rozsahu 64,48 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 28,96 % mu vzniklých nákladů řízení. Protože z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému žádné náklady řízení v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.