9 C 236/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], která se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně soudu podáním ze dne [datum], že bere žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Důvodem zpětvzetí žaloby je skutečnost, že žalovaná po podání žaloby uhradila žalobkyni na svůj dluh částku [částka], kterou žalobkyně započetla na částečnou úhradu poplatku. O částečném zastavení řízení soud rozhodl podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 OSŘ dne [datum]. Dne [datum] se žalovaná telefonicky omluvila z nařízeného jednání, neboť šla se synem k lékaři a poté pro něj neměla zajištěné hlídání. Souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Ze strany soudu bylo žalované sděleno, aby omluvu zaslala písemně. Tuto skutečnost vzala žalovaná na vědomí, avšak písemnou omluvu soudu neposlala. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování doručení a flexibilní splácení [částka] a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první týdenní splátku uhradí 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud ze zadní strany smlouvy zjistil, že v případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. Z čl. 10 věty první smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst. označeného jako„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, má věřitel v případě prodlení žalované s placením splátky celkové dlužné částky nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily žalobkyni k posouzení schopnosti žalované splácet zápůjčku.

7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná celkem na pohledávku uhradila [částka]. Z této částky byla částka [částka] použita na úhradu jistiny dlužné částky a částka [částka] na úhradu poplatku.

8. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo].

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán na adresu [adresa žalované].

11. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně, v písemné podobě, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu a částku [částka] na poplatky (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se poplatku za zpracování doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky ze zápůjčky smluvené konkrétní částkou a dále část jistiny co do výše [částka] ([částka] [částka]). Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka], představující přisouzenou částku [částka] a žalovanou zaplacenou platbu [částka], od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, neboť poslední splátka zápůjčky byla stanovena na [datum] do [datum], tj. do data částečné úhrady zápůjčky a dále z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení; zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal ze stejných částek shora uvedených za období od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, neboť poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum] a týdenní lhůta uplynula dne [datum] do zaplacení. Úrok ve výši 29 % ročně je v souladu se zadní stranou smlouvy. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

20. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednané poplatky, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednaný poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 29 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do úroku ve výši 29 % ročně za období od [datum] do [datum], ve výši [částka], úroku ve výši 29 % ročně za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu, ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 72,88 % a neúspěch v rozsahu 27,12 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalované nahradit žalobkyni 45,76 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, činí celkem částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka].