9 C 242/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a dále částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila žalovaná pouze [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka], na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a na poplatek za životní pojištění [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy o půjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě o půjčce zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o půjčce ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Při uzavření smlouvy o půjčce si žalovaná ve smlouvě o půjčce zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila žalovaná pouze [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka], na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a na poplatek za životní pojištění [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] a dále spolu s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

6. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 smluvních podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) smluvních podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] a dále spolu s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o půjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

8. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

9. Ze zákaznické karty ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily k posouzení schopnosti žalované splácet půjčky.

10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se staly Přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo].

12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o půjčce [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán na adresu [adresa žalované].

13. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

20. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně, v písemné podobě, uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou půjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost, částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku [částka] na poplatek za životní pojištění (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka], poté na poplatky za životní pojištění ve výši [částka] a následně na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky z půjčky a poplatek za životní pojištění smluvené konkrétní částkou a část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. od následujícího dne po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka půjčky byla stanovena na [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.2 smluvních podmínek. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

22. Ohledně zbývající částky [částka], které činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednaný poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších (např. sjednaný poplatek za hotovostní inkaso splátek totiž činí 40 % půjčované částky). Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

23. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně, v písemné podobě, uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou půjčku částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost, částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku [částka] na poplatek za životní pojištění (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy o půjčce v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno již výše, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka], poté na poplatky za životní pojištění ve výši [částka] a následně na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky z půjčky a poplatek za životní pojištění smluvené konkrétní částkou a jistinu co do výše [částka]. Po tomto započtení pak žalovaná žalobkyni nic nedluží, naopak má přeplatek ve výši [částka]. Nárok žalobkyně na úhradu jistiny, úroku a poplatků, tak není důvodný. Stejně tak není důvodný nárok žalobkyně na úrok z půjčky za období od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení, neboť k uvedeným datům již žalovaná žalobkyni nic nedlužila. Soud tedy žalobu v této části zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do úroku ve výši 23,72 % ročně za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch [anonymizováno] a neúspěch v rozsahu [anonymizováno]. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalované [anonymizováno] jí vzniklých nákladů řízení. Protože z obsahu spisu vyplývá, že žalované žádné náklady řízení v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.