9 C 247/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno . Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, a z částky , částka, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , VS: , var. symbol, doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně tak, že dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem bylo žalovanému vyplaceno , částka, . Žalovaný při sjednání smlouvy zvolil volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný zaplatil na jistinu celkem , částka, , když zaplatil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi smlouvy došlo téhož dne. Do prodlení celého úvěru se žalovaný dostal dne , datum, . Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , dlužného smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na den , datum, se nedostavila žalobkyně ani její zástupce, kteří se z účasti na jednání omluvili. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne , datum, postupem podle ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do maximální výše , částka, (schválený kreditní rámec), který lze čerpat postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit v pravidelných denních splátkách, ve výši určené způsobem popsaným v produktových podmínkách pro , Anonymizováno, (sekce A části , jméno FO, ), přičemž splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru, tedy , datum, . Každá další denní splátka je splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Aktuální výše splátky je vždy k dispozici v Klientské sekci. Co se týká vlastnosti poskytovaného úvěru jedná se o bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr. Konec doby platnosti kreditního rámce byl sjednán na , datum, . Byla dohodnuta pevná denní úroková sazba ve výši 0,983 %. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99 % z čerpané částky. Úvěr byl splatný dne , datum, . V článku VII. (Poplatky) odst. 3, bod 3.3. je uvedeno, že smluvní úrok vypočtený za konkrétní den je splatný společně s denní splátkou jistiny a to 29. den následující po dni, za nějž byl vypočten.

5. Z listiny označené Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost spotřebitele byla ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, . dne , datum, .

6. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému) soud zjistil, že dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .

7. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , Obecných principů posuzování a filozofie společnosti a BankID výpisu soud zjistil, že žalobkyně při zkoumání bonity žalovaného vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši , částka, , výši čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným ve výši , částka, s tím, že na výdajové stránce žalovaný označil pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši , právnická osoba, Kč, výdaje na bydlení ve výši , částka, , další nezbytné výdaje neuvedl žádné a ostatní výdaje ve výši , částka, . Z výpisu soud dále zjistil, že rezerva na výdaje činí , částka, , vypočítané minimální výdaje činí , částka, a disponibilní příjem částku , částka, . Z výpisu vyplývá, že ve společně hospodařící domácnosti žijí tři členové, přičemž výdělečnou činnost vykonávají dva členové.

8. Z listiny označené Identifikované příjmy soud zjistil, že v souladu s pravidly žalobkyně a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl ověřen a doložen čistý měsíční příjem žalovaného prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce a výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila , částka, .

9. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vzhledem k předchozímu upozornění neuhradil závazky po splatnosti, kdy nejstarší splátka je k datu vyhotovení tohoto oznámení , Anonymizováno, dní po splatnosti a ze strany žalovaného nebyly přijaty žádné kroky k nápravě, je žalobkyně nucena vypovědět smlouvu s okamžitou platností. Celková dlužná částka činí , částka, , včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut, a je splatná v plné výši.

10. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že tato banka potvrdila, že majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a tento účet byly dne , datum, , , datum, a , datum, připsány platba ve výši , částka, , , částka, a , částka, od žalobkyně.

11. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů. Výzva ze dne , datum, byla žalovanému dne , datum, odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě (, adresa, ), a dne , datum, byla uložena z důvodu nezastižení adresáta, jak soud zjistil z potvrzení o podání doporučených zásilek ze dne , datum, a sledování zásilek.

12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně, jako věřitel uzavřela se žalovaným, jako dlužníkem dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které poskytla žalovanému na jeho účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Podle smlouvy byl úvěr splatný ke dni , datum, . Na svůj dluh žalovaný žalobkyni uhradil pouze , částka, . Dopisem ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky, nejpozději do tří dnů, přičemž tato výzva byla dne , datum, odeslána.

18. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že informace o příjmech ověřila z bankovního výpisu žalovaného, toto své tvrzení nijak neprokázala. Stejně tak se řádně nezabývala ani pravidelnými výdaji žalovaného. Ve výpise o posouzení úvěruschopnosti žalovaný uvedl pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši , právnická osoba, Kč. Žalovaný měl tedy další závazky, které musel ze svého příjmu pravidelně splácet. Žalobkyně v žalobním návrhu sice odkazovala na to, že nahlížela do insolvenčního rejstříku a centrální evidenci exekucí, avšak samotná lustrace v těchto rejstřících však vypovídá pouze o existenci či neexistenci insolvenčního řízení a jeho průběhu; nejde o zdroj údajů o aktuálních příjmech, pravidelných výdajích domácnosti, ani o celkovém zatížení dlužníka mimo rámec insolvenční agendy. Absence záznamu v insolvenčním rejstříku proto neprokazuje solventnost spotřebitele, a nemůže nahradit zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Obdobně Centrální evidence exekucí sděluje, zda a jaké pravomocné exekuční řízení je vedeno, neposkytuje však komplexní obraz o schopnosti spotřebitele plnit budoucí splátky. Ani negativní výsledek lustrace v Centrální evidenci exekucí proto sám o sobě nedokládá neexistenci finančních rizik na straně spotřebitele a nenahrazuje povinnost věřitele opatřit si spolehlivé, dostatečné a (jeli to nutné) i nezávisle ověřené informace, jak to požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavírá, že žalobkyně nevycházela z dostatečných a objektivně ověřených údajů o celkové zadluženosti spotřebitele, tedy z informací jež jsou klíčové pro posouzení, zda nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet a nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

19. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný povinen žalobkyni vydat to, oč se na její úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , žalovaný doposud žalobkyni na dlužnou částku zaplatil pouze , částka, . Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce nesplacené dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, . Soud žalobkyni přiznal také požadovaný zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od prvního dne prodlení, tj. od , datum, do zaplacení.

20. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od Výzvy k úhradě ze dne , datum, , ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému dne , datum, odeslána a dne , datum, byla uložena, čímž nastaly účinky doručení, neboť adresát měl od tohoto dne možnost se s písemností seznámit; nevyužití této možnosti jde k jeho tíži. Povinnost plnění žalovanému byla stanovena na 3 dny, tj. do , datum, (pondělí) a od , datum, je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni , datum, činila zákonná výše úroku z prodlení 11,5 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

21. Ve zbývajícím rozsahu požadovaných smluvních úroků a poplatku za vyplacení úvěru soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobkyni náležet žádné další smluvní nároky (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně byla v žalobě z větší části neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly.

23. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn skutečností, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu nedostatečných tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění částku , částka, . Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze , částka, . K úhradě zbývá částka , částka, . Vzhledem k tomu, že v daném řízení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, je doměřený poplatek splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Soud pro úplnost k výroku IV. tohoto rozsudku uvádí. Mezi účastníky byl sjednán úvěr s denní úrokovou sazbou ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %, přičemž ze smluvních ujednání (čl. VII. odst. 3 bodu 3.3.) vyplývá, že denní smluvní úrok je vypočítáván za každý jednotlivý den a je splatný společně s denní splátkou jistiny. Takto sjednaný denní úrok nepředstavuje samostatné příslušenství pohledávky ve smyslu ustanovení § 513 o. z., nýbrž je součástí dohodnutého mechanismu splácení úvěru a stává se součástí jistiny, neboť jeho splatnost je smluvně vázána na splátku jistiny a nelze jej oddělit od hlavního dluhu. Z tohoto pojetí vycházela rovněž žalobkyně při stanovení hodnoty předmětu řízení, když soudní poplatek uhradila i z částky odpovídající tomuto smluvnímu úroku, zahrnutému do celkové žalované částky. Soud proto při stanovení doplatku soudního poplatku postupoval stejným způsobem a vycházel z celkové výše uplatněného nároku včetně smluvního denního úroku, který je nutno považovat za součást jistiny, nikoli za samostatné příslušenství pohledávky.