9 C 250/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila žalovaná pouze [částka], z toho na jistinu [částka], úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z [anonymizováno] ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce"). Nedílnou součástí smlouvy o půjčce se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy o půjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě o půjčce zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o půjčce ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila žalovaná pouze [částka], z toho na jistinu [částka], úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 43 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 43 splátkách, činí výše úrokové sazby 20,98 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 smluvních podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) smluvních podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 43 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o půjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

7. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 43 splátkách, činí výše úrokové sazby 20,98 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Z karty zákazníka ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet půjčky.

9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se staly Přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo].

11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o půjčce [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán na doručovací adresu [ulice a číslo], [obec], uvedenou v kartách zákazníka.

12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 43 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost a částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky smluvené konkrétní částkou a část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 20,98 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka byla splatná dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 20,98 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.2 smluvních podmínek. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

21. Dále má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena také smlouva o půjčce [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 43 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost a částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy o půjčce zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky smluvené konkrétní částkou a jistinu co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 20,98 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka půjčky byla splatná dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 20,98 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.2 podmínek. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

22. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], co do úroku ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (nároky vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo]) a dále ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], co do úroku ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (nároky vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo]) soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatky za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smluv navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 20,98 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem z nároku [číslo] částku [částka]; z nároku [číslo] požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 20,98 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka], což celkem z obou nároků činí [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] ve výši [částka] a co do úroku ve výši 20,98 % ročně za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], což celkem činí [částka]; z nároku [číslo] byla oprávněná ke dni rozhodování soudu částka [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 20,98 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], což celkem z nároku [číslo] činí [částka] a celkem ke dni rozhodování soudu z obou nároků činí částku [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 59,24 % a neúspěch v rozsahu 40,76 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalované nahradit žalobkyni 18,48 % jí vzniklých nákladů řízení. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] podle položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměny stanovené dle § 6 odst. 1, § 14b advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu v celkové částce [částka], dále v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky BMW 3L, [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 44 km při průměrné spotřebě 4,8 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], přičemž soud žalobkyni přiznal jednu třetiny z částky [částka], tj. částku [částka], neboť zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u zdejšího soudu ještě dalších dvou jednání a dále v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za dvě půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu), i zde byla náhrada za promeškaný čas žalobkyni přiznána ve výši jedné třetiny, tj. ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u zdejšího soudu ještě dalších dvou jednání, což celkem činí [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby, a to za podání ze dne [datum], označené jako„ Doplnění žaloby“, byť žalobkyně odměnu za tento uvedený úkon ve svém podání ze dne [datum] požadovala, a to z důvodu, že skutečnosti uvedené v tomto podání měly již být obsaženy v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a dle názoru soudu, se nejedná o účelně vynaložený náklad tohoto řízení.