9 C 254/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na úrok [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. [role v řízení] se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

4. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 smluvních podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) smluvních podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

5. Z karty zákazníka – hodnocení bonity/Žádost o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet půjčku.

6. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo].

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na doručovací adresu [adresa žalovaného], uvedenou v kartě zákazníka.

9. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Soud má za prokázané, že žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost a částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje uzavření smlouvy o půjčce za neplatné pro rozpor se ZSÚ, jak níže uvedeno, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného na jistinu ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil jistinu půjčky částkou [částka]. Po tomto započtení pak dlužná jistina půjčky činí [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od prvního dne prodlení, tj. [datum] do zaplacení, neboť žalovaný měl pohledávku zaplatit podle výše uvedené předžalobní výzvy do [datum] a následujícího dne se ocitl v prodlení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Při určování výše úroku vycházel soud ze zákonné úrokové sazby podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., platné vždy ke dni, kdy se žalovaný ocitl v prodlení. Vzhledem k tomu, že ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 10 % ročně, přiznal soud žalobkyni u dluhu z půjčky zákonný úrok v této výši.

17. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů.

18. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o půjčce, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet půjčku pouze z informací, které jí žalovaný sám sdělil. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Získané informace si následně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dokladů uvedených v kartě zákazníka, tedy z předložených dokladů SIPO o výdajích žalovaného a ze živnostenského listu. Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že na žalovaného není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku, a splnila tím povinnost stanovenou § 9 odst. 1 ZSÚ, svá tvrzení však nijak neprokázala. Jak vyplývá ze sdělení právního zástupce žalobkyně, ze živnostenského listu nemohl být příjem žalovaného zjišťován, příjem mohl být zjišťován z daňového přiznání, avšak toto přesně neví, neboť údaje od předchůdkyně žalobkyně neobdržel. V této souvislosti navrhl doplnit dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance předchůdkyně žalobkyně k prokázání toho, jakým způsobem byl zjišťován příjem žalovaného. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti klienta či i z jiných zdrojů. Zákonem stanovená povinnost posoudit schopnost klienta splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem, ustanovením § 9 odst. 1 ZSÚ ukládána věřiteli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Půjčka má být poskytnuta jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti klienta s obornou péčí zřejmé, že klient bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z jeho vyjádření a z dokladů SIPO a živnostenského listu, ze kterých nelze zjistit příjmy žalovaného, nelze než dospět k závěru, že nedostála povinnosti uložené jí ustanovením § 9 odst. 1 ZSÚ. S ohledem na následky nesplnění povinnosti uložené žalobkyni ustanovením § 9 odst. 1 ZSÚ je třeba konstatovat, že v žalobě uvedená smlouva o půjčce je neplatná, a žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni pouze jistinu. Předmětnou pohledávku posoudil soud podle ustanovení § 2991 o. z., neboť žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí vydat, oč se obohatil, tedy poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] ponížené o platby, které žalovaný na tuto smlouvu právní předchůdkyni žalobkyně již uhradil, tedy o částku [částka]. Bezdůvodné obohacení v tomto případě vzniklo na základě plnění ze smlouvy o půjčce, která se stala neplatnou. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení zbývající jistiny ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl i ohledně zbývající části požadovaných úroků, neboť s ohledem na neplatnou smlouvu o půjčce, nemohl být účtován ani úrok ve výši 23,72 % ročně sjednaný v předmětné smlouvě. Na základě uvedeného soud výslech svědka [jméno] [příjmení] neprovedl pro jeho nadbytečnost, neboť žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] výslovně uvedla, že její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného ověřovala jeho majetkovou situaci z dokladů SIPO a živnostenského listu. Za této situace nebyl důvod vyslýchat svědka [příjmení] k prokázání těchto tvrzení, neboť jejich prokázání by nemělo vliv na závěr soudu, že ze živnostenského listu nelze ověřit výši příjmů žalovaného. Pokud žalobkyně měla v úmyslu zjistit výslechem svědka nové skutečnosti ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného, bylo na ní, aby tyto nové skutečnosti tvrdila a teprve ke konkrétním tvrzením navrhla důkaz. Dokazování musí předcházet konkrétní žalobní tvrzení, teprve k nim je možno provádět dokazování.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 25,19 % a neúspěch v rozsahu 74,81 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 49,62 % mu vzniklých nákladů řízení. Protože z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému žádné náklady řízení v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.