9 C 260/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru („ dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na úrok [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného úroku ve výši [částka], dlužné částky poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné jistiny a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny oba i za období od [datum] do zaplacení.

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce"). Nedílnou součástí smlouvy o půjčce se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy o půjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o půjčce ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné výši poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, který je poskytován ve formě peněžité zápůjčky (viz bod 1.1 smlouvy) [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s úrokem [částka], poplatkem za administrativní činnost [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Podle čl. 1 odst. 1.4 smlouvy, v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek), činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) smlouvy, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou soud posoudil podle obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. a násl, ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o půjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

6. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

7. Z karty zákazníka/Žádost o zápůjčku ze dne [datum] a Karty zákazníka – hodnocení bonity/Žádost o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v nich informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčky. Těmito žádostmi požádal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně také o poskytnutí peněžních prostředků, a to zápůjčky ve výši [částka] a [částka], obě s dobou splatnosti 58 týdnů.

8. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se staly Přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo].

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na doručovací adresu [adresa žalovaného], uvedenou v kartách zákazníka.

11. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ve formě peněžité zápůjčky ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s úrokem a poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na úrok a částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu zápůjčky ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil část úroku ze zápůjčky co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena dlužným úrokem ze zápůjčky ve výši [částka] a jistinou ve výši [částka], celkem [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka zápůjčky byla splatná dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.4 základních ustanovení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

20. V řízení bylo rovněž prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně, v písemné podobě, uzavřena smlouva o půjčce [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost a částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky z půjčky smluvené konkrétní částkou a jistinu co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka půjčky byla splatná dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z této částky ([částka]) od [datum] do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem [datum]. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.2 podmínek. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

21. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]) a dále ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo]) soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost ve výši [částka] a ve výši [částka] a poplatky za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a ve výši [částka], pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smluv navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], což celkem činí [částka]; z nároku [číslo] požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], což celkem z nároku [číslo] činí [částka] a celkem ke dni rozhodování soudu z obou nároků činí [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] ve výši [částka] a co do úroku ve výši 23,72 % ročně za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem z nároku [číslo] částku [částka]; z nároku [číslo] byla oprávněná ke dni rozhodování soudu částka [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem z nároku [číslo] částka [částka] a celkem ke dni rozhodování soudu z obou nároků částka [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 71,70 % a neúspěch v rozsahu 28,30 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 43,40 % jí vzniklých nákladů řízení. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] podle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, odměny advokáta za čtyři úkony právní služby, jež podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka], což činí [částka], dále v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky BMW 3L, [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 44 km při průměrné spotřebě 4,8 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem po zaokrouhlení [částka], přičemž soud žalobkyni přiznal jednu třetinu z částky [částka], tj. částku [částka], neboť zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u zdejšího soudu ještě dalších dvou jednání a dále v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za dvě půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu), i zde byla náhrada za promeškaný čas žalobkyni přiznána ve výši jedné třetiny, tj. ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u zdejšího soudu ještě dalších dvou jednání, což celkem činí [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby, a to za podání ze dne [datum], označené jako„ Doplnění žaloby“, byť žalobkyně odměnu za tento uvedený úkon ve svém podání ze dne [datum] požadovala, a to z důvodu, že skutečnosti uvedené v tomto podání měly již být obsaženy v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a dle názoru soudu, se nejedná o účelně vynaložený náklad tohoto řízení.