9 C 260/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru („ dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze částka, z toho na úrok částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení, tj. ke dni datum činila výše pohledávky částku částka a skládala se z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného úroku ve výši částka, dlužné částky poplatku za administrativní činnost ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné jistiny a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny oba i za období od datum do zaplacení.

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovaným uzavřena dne datum smlouva o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce"). Nedílnou součástí smlouvy o půjčce se staly Smluvní podmínky otištěné na další straně smlouvy o půjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázal zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o půjčce ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze částka, z toho na úrok částka, poplatek za administrativní činnost částka a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení, tj. ke dni datum činila výše pohledávky částku částka a skládala se z dlužné jistiny ve výši částka, dlužné výši poplatku za administrativní činnost ve výši částka a neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, který je poskytován ve formě peněžité zápůjčky (viz bod 1.1 smlouvy) číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s úrokem částka, poplatkem za administrativní činnost částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Podle čl. 1 odst. 1.4 smlouvy, v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (58 splátek), činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) smlouvy, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo kterou soud posoudil podle obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. a násl, ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o půjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

6. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, soud z čl. 1 odst. 1.2 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 2 odst. 2.2 podmínek v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí zákazník v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, pokud si ho zvolil, a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí v následujících týdnech jistinu. Z čl. 8 odst. 8.1 písm. a) podmínek soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to jednotlivě i společně dle uvážení úvěrujícího, a to zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. b) podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky, se kterou je zákazník v prodlení, v zákonem stanovené výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

7. Z karty zákazníka/Žádost o zápůjčku ze dne datum a Karty zákazníka – hodnocení bonity/Žádost o úvěr ze dne datum soud zjistil, že jsou v nich informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčky. Těmito žádostmi požádal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně také o poskytnutí peněžních prostředků, a to zápůjčky ve výši částka a částka, obě s dobou splatnosti 58 týdnů.

8. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo pohledávky číslo to nejpozději do datum.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se staly Přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o půjčce číslo.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o půjčce číslo celkem částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že dopis ze dne datum byl žalovanému zaslán na doručovací adresu adresa žalovaného, uvedenou v kartách zákazníka.

11. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ve formě peněžité zápůjčky ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, kterou měl žalovaný spolu s úrokem a poplatky ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou částka. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku částka, z níž částku částka žalobkyně započetla na úrok a částku částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit částka + částka a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni datum). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši částka a poté na jistinu zápůjčky ve výši částka. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil část úroku ze zápůjčky co do výše částka. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena dlužným úrokem ze zápůjčky ve výši částka a jistinou ve výši částka, celkem částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka zápůjčky byla splatná dne datum a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem datum. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.4 základních ustanovení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

20. V řízení bylo rovněž prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně, v písemné podobě, uzavřena smlouva o půjčce číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou částka. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku částku částka, z níž částku částka žalobkyně započetla na úrok, částku částka na poplatek za administrativní činnost a částku částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit částka + částka a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni datum). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši částka a poté na jistinu ve výši částka. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky z půjčky smluvené konkrétní částkou a jistinu co do výše částka. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z této částky od datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka půjčky byla splatná dne datum a dále zákonný úrok z prodlení z této částky (částka) od datum do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť týdenní lhůta k úhradě poslední sjednané splátky uplynula dnem datum. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.2 podmínek. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

21. Ohledně zbývající částky částka, která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka (nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo) a dále ohledně zbývající částky částka, která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednaný administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení (nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo) soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost ve výši částka a ve výši částka a poplatky za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a ve výši částka, pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v obec ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona číslo Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smluv navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu z nároku číslo částku částka a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, což celkem činí částka; z nároku číslo požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, což celkem z nároku číslo činí částka a celkem ke dni rozhodování soudu z obou nároků činí částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu z nároku číslo ve výši částka a co do úroku ve výši 23,72 % ročně za období od datum do dne rozhodnutí soudu ve výši částka a zákonného úroku z prodlení za období od datum do dne rozhodnutí soudu ve výši částka, celkem z nároku číslo částku částka; z nároku číslo byla oprávněná ke dni rozhodování soudu částka částka a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem z nároku číslo částka částka a celkem ke dni rozhodování soudu z obou nároků částka částka. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 71,70 % a neúspěch v rozsahu 28,30 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 43,40 % jí vzniklých nákladů řízení. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka podle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, odměny advokáta za čtyři úkony právní služby, jež podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí částka za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva ze dne datum a účast na jednání soudu dne datum) po částka, což činí částka, dále v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne datum z obec do obec a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky BMW 3L, registrační značka, ujeto tam i zpět celkem 44 km při průměrné spotřebě 4,8 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši částka za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši částka za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částka, přičemž soud žalobkyni přiznal jednu třetinu z částky částka, tj. částku částka, neboť zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u zdejšího soudu ještě dalších dvou jednání a dále v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne datum z obec do obec a zpět, celkem za dvě půlhodiny, tj. ve výši částka (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu), i zde byla náhrada za promeškaný čas žalobkyni přiznána ve výši jedné třetiny, tj. ve výši částka, neboť zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u zdejšího soudu ještě dalších dvou jednání, což celkem činí částka. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky částka ve výši částka se tak jedná o částku částka. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem částka. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za jeden úkon právní služby, a to za podání ze dne datum, označené jako„ Doplnění žaloby“, byť žalobkyně odměnu za tento uvedený úkon ve svém podání ze dne datum požadovala, a to z důvodu, že skutečnosti uvedené v tomto podání měly již být obsaženy v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a dle názoru soudu, se nejedná o účelně vynaložený náklad tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.