9 C 39/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně za účasti: celé jméno účastníka , datum narození bytem adresa účastníka o nahrazení rozhodnutí správního orgánu

I. Zamítá se žaloba o nahrazení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo jednací], [číslo jednací], kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Břeclav ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] [spisová značka], [číslo jednací], tak, že výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] činí [částka] ha ročně a náhrada za přičleněné honební pozemky p. č. PK [číslo] ([výměra]) a p. č. PK [rok] ([výměra]) v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno] v celkové výši [částka], splatná do 31. března běžného roku zpětně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů státu částku [částka], a to do tří od právní moci toho rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by soud nahradil rozhodnutí správního orgánu tak, že výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] činí [částka] ha ročně a náhrada za přičleněné honební pozemky p. č. PK [číslo] ([výměra]) a p. č. PK [rok] ([výměra]) v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno] v celkové výši [částka], splatná do 31. března běžného roku zpětně. Uvedla, že správní orgán na základě žádosti účastníka zahájil správní řízení ve věci určení výše náhrady za přičleněné honební pozemky p. č. PK [číslo] ([výměra]) a p. č. PK [rok] ([výměra]), oba v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno]. Učinil tak oznámením o zahájení řízení [číslo jednací], sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Na jeho výzvu sdělila žalobkyně správnímu orgánu výši tržeb v honitbě [příjmení] [jméno] v předchozím roce a skutečné veškeré náklady vynaložené v honitbě [příjmení] [jméno] v souvislosti s výkonem práva myslivosti. Výše tržeb v roce [rok] honitby [příjmení] [jméno] činila [částka] (poplatkový lov, zvěřina, ostatní služby související s myslivostí), náklady v roce [rok] činily částku [částka]. Z této částky [částka] představují náklady na krmivo pro zvěř, jeho dopravu na polesí a po honitbě, opravy lovných a krmných zařízení, organizaci lovu a částka [částka] jsou náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří (oplocení a indiciální ochrana). [stát. instituce], odbor životního prostředí vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] [spisová značka] rozhodnutí o určení výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno], kde rozhodl tak, že výši náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] stanovil na výši [anonymizováno] [spisová značka] a náhradu za přičleněné honební pozemky p. č. PK [číslo] ([výměra]) a PK 2099 ([výměra]) v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno] v celkové výši [částka], splatnou do 31. 3. běžného roku zpětně. Účastník je vlastníkem pozemků p. č. PK [číslo], o výměře [výměra] a pozemku p. č. PK [rok] o výměře [výměra] v k. ú. [obec]. Tyto pozemky účastníka jsou podle správního orgánu přičleněny k honitbě [příjmení] [jméno] podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, rozhodnutím [stát. instituce], odboru životního prostředí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve znění rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], OŽP ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo jednací]. Správní orgán tehdy rozhodoval podle ustanovení § 30 odst. 2 zákona o myslivosti o výši náhrady za dva přičleněné honební pozemky. Při určení výše náhrady přihlédl k velikosti přičleněných pozemků k honitbě [příjmení] [jméno] na základě předložených podkladů od držitele honitby a při výpočtu vycházel z celoročních tržeb v roce [rok] ([částka]) a celkových nákladů v roce [rok] ([částka]). Nezapočítal již v nákladové položce náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří ([částka]), neboť podle jeho zdůvodnění povinnost ochrany porostů před zvěří vyplývá z ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Správní orgán určil skutečný výnos z výkonu práva myslivosti v honitbě [příjmení] [jméno] za rok [rok] na částku [částka], jednotnou výši náhrady za přičleněné honební pozemky ve výši [anonymizováno] [spisová značka] rok a náhradu za přičleněné pozemky účastníka dle skutečné výměry částkou [částka]. S výší náhrady za přičleněné honební pozemky žalobkyně souhlasit nemůže a to i za podmínky, že pozemky účastníka jsou řádně přičleněné k honitbě podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, tedy za podmínek, za kterých je možné přiznat v případě nemožnosti uzavření dohody náhradu za přičlenění. Žalobkyně dne [datum] podala odvolání do rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Odvolací orgán o odvolání rozhodl rozhodnutím [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo jednací], datovaným dnem [datum rozhodnutí] tak, že rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí, potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem [datum]. Žalobkyně se domnívá, že výpočet náhrady za přičlenění je proveden pouze z prodeje produktů (zvěř, zvěřina, shozy paroží) a z prodeje poplatkového lovu zvěře s doprovodem, vycházeje z údajů za rok [rok], které byly poskytnuty žalobkyní, tedy držitelem honitby. Výpočet neobsahuje odpočet správní režie, která vzniká žalobkyni při výkonu práva myslivosti, a náklady na ochranu porostů před zvěří. Z ustanovení § 30 odst. 2 věta druhá zákona o myslivosti přitom vyplývá, že nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích, aniž by byl stanoven jednotný postup při určování výše náhrady. Z toho vyplývá, že výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě bývá stanovena na základě volné úvahy správního orgánu. Stanovení výše náhrady za přičlenění pozemků k honitbě způsobem stanoveným v rozhodnutí považuje žalobkyně za neobjektivní, vycházející pouze z informace poskytnuté držitelem honitby na vyžádání správního orgánu za období předcházejícího kalendářního roku ([rok]) a bez určení doby, po kterou má být tato náhrada účastníku poskytována. Správní orgán nezohlednil náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám působených zvěří ve výši [částka], neboť podle jeho názoru povinnost ochrany porostů před zvěří vyplývá z ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Z pohledu žalobkyně nastala situace, kdy nebyly započteny náklady na ochranu porostů, které jsou předpokladem výnosů. Orgánem státní správy myslivosti stanovená náhrada za 1 ha přičleněného honebního pozemku ve výši [částka] neodpovídá realitě. Náhradu za přičlenění pozemků k honitbě nelze ztotožnit s náhradou odpovídající obvyklému nájemnému, ani s nájemným za pronájem honiteb. Podle názoru žalobkyně částka [částka] ha ročně na období od xanon [číslo] do [datum] za honební pozemek odpovídá míře a způsobu užívání pozemků. Žalobkyně uvádí, že náhrada za přičleněné pozemky je co do svého základu náhradou za omezení vlastnického práva k pozemku, jeho přičlenění k honitbě, nikoliv náhradou za výkon práva myslivosti na honebním pozemku. Žalobkyně v době, kdy předložila účastníku návrh dohody, byl účastník pouze vlastníkem pozemku p. č. PK [číslo] v k. ú. [obec]. [příjmení] pozemku p. č. PK [rok] v k. ú. [obec] se stal dne [datum] (vklad práva na základě kupní smlouvy V [číslo] [rok] [číslo]). Důvodem podání žaloby z pohledu žalobkyně je skutečnost, že rozhodnutím citovaným v rozhodnutí [číslo jednací], sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] [spisová značka], o určení výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] ze dne [datum], tedy rozhodnutím [stát. instituce], OŽP ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo jednací] ve znění rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], OŽP, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nebyly podle žalobkyně fakticky pozemky p. č. PK [číslo] a p. č. PK [rok] v k. ú. [obec] přičleněny k honitbě [příjmení] [jméno] podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o myslivosti a nejsou tak přičleněny k dnešnímu dni. V tomto konkrétním případě se jedná o fakt, že k honitbě [příjmení] [jméno] má být výše citovaným rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti přičleněn pozemek p. č. KN [rok] o výměře [výměra], orná půda, k. ú. [obec], který není zapsán vlastnicky v katastru nemovitostí na LV, a pozemek p. č. KN [rok] [číslo] o výměře [výměra], orná půda, k. ú. [obec], který není rovněž zapsán vlastnicky v katastru nemovitostí na LV. Pod těmito parcelami katastru nemovitostí se mají nacházet pozemky ve zjednodušené evidenci PK jednotlivých fyzických osob, mezi nimi i pozemky účastníka, správním rozhodnutím přičleněné k honitbě [příjmení] [jméno]. Při přičlenění určitého pozemku k honitbě rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti musí být tento uveden a přesně specifikován ve výroku rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí jsou uvedeny pozemkové parcely KN p. č. [rok] a p. č. [rok] [číslo] (žalobkyně žádala správní orgán o provedení změny hranice a výměry honitby [příjmení] [jméno] podle ustanovení § 31 zákona o myslivosti) v k. ú. [obec], které nejsou zapsány na LV. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené pozemky nejsou zapsané na LV, požádal [stát. instituce], odbor životního prostředí dne [datum] Katastrální úřad [územní celek], [stát. instituce] o identifikaci těchto pozemků a tuto obdržel [stát. instituce], odbor životního prostředí dne [datum]. Identifikace pozemků, od níž správní orgán odvozuje přičlenění pozemků ve vlastnictví účastníka k honitbě žalobkyně, nemůže podle názoru žalobkyně upřesňovat výrok samotného rozhodnutí. Přesto správní orgán zahájil správní řízení ve věci určení výše náhrady za přičleněné honební pozemky účastníka, s odkazem na rozhodnutí správního orgánu o přičlenění. Žalobkyně nezpochybňuje, že pozemky účastníka jsou součástí honitby, slouží k výkonu práva myslivosti, ovšem právně přičleněny k honitbě podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o myslivosti fakticky nejsou. Přičleněny jsou pozemky p. č. KN [rok] a p. č. KN [rok] [číslo] v k. ú. [obec], oba bez LV. Přes výše uvedené je žalobkyně ochotna poskytovat účastníku náhradu za přičleněné pozemky k honitbě [příjmení] [jméno], ovšem částkou [anonymizováno] [spisová značka], nikoli ve výši, jak je stanoveno napadeným správním rozhodnutím. Výnosy a zisky žalobkyně nejsou každý rok stejné, odvíjejí se od různých vstupních dat (množství loveckých hostů, úživnost honiteb, vloženými náklady na provoz, ochrana kultur, škody zvěří atd.). Způsob výpočtu náhrady na přičlenění, použitý správním orgánem, považuje žalobkyně za neobjektivní a při množství přičleněných honebních pozemků velkého množství jejich vlastníků by znamenal každoroční administrativní zátěž. V průběhu řízení se účastníci shodli na tom, že předmětné pozemky účastníky [příjmení] [číslo] o výměře [výměra] a PK [rok] o výměře [výměra] jsou zahrnuty pod parcely katastru nemovitostí [rok] a [rok] [číslo], a tedy jsou součástí honitby užívané žalobkyní. Žalobkyně tedy nadále nezpochybňovala skutečnost, že pozemky účastníka byly přičleněny k předmětné honitbě. Její výhrady nadále směřovaly výhradně proti způsobu určení náhrady na přičleněné honební pozemky. Žalobkyně nadále nezpochybňovala celkovou výměru honitby [číslo], [číslo] ha, ani celkovou výměru přičleněných honebních pozemků účastníka [anonymizováno], [číslo] ha, ani procentuální výměru pozemků účastníka k celkové výměře honitby [příjmení] [jméno] [anonymizováno]. Napadala však předně skutečnost, že správní orgán nevzal v potaz žalobkyní vynaložené finanční prostředky na ochranu mladých kultur před zvěří. Dále žalobkyně argumentuje tím, že při stanovení náhrady podle § 30 odst. 2 zákona o myslivosti má správní orgán přihlédnout k velikosti přičleněných pozemků a předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Zde žalobkyně odkazuje na komentáře k zákonu o myslivosti, podle kterých je třeba výnos určit jako příjem z nájemného za pronájem honitby nebo jako rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo jej stanovit znaleckým posudkem. Dále žalobkyně odkazuje na judikaturu, podle které výkon práva myslivosti neplyne přímo z vlastnického práva k honebnímu pozemku, nýbrž závisí na splnění dalších podmínek vyplývajících ze zákona o myslivosti a za určitých podmínek je možný i proti vůli vlastníka honebního pozemku. Vlastnické právo je tak omezeno na základě zákona ve veřejném zájmu. Dále žalobkyně odkázala na výši náhrady poskytované jinými subjekty, z čehož dovozuje, že náhrada nabízená žalobkyní ([částka] ha) je cenou v místě a čase obvyklou a je za omezení vlastnického práva cenou přiměřenou.

2. Účastník se žalobou nesouhlasil a navrhl, aby ji soud zamítl. Uvedl, že problém s náhradou se netýká pouze jeho, jde celkem asi o [anonymizováno] ha přičleněných pozemků, za které žalobkyně neplatí náhradu. Účastník se necítí povolaný k přezkoumávání příjmů a výdajů žalobkyně souvisejících s výkonem práva myslivosti, v této souvislosti odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí [stát. instituce] a Krajského úřadu [územní celek]. Podle účastníka ke sporu nemuselo vůbec dojít, pokud by žalobkyně i nadále dodržovala dohodu, kterou uzavřeli v roce [rok] s tehdejším vedením žalobkyně, podle které žalobkyně neplatila žádnou náhradu, avšak umožnila vlastníkům přičleněných pozemků vykonávat v honitbě právo myslivosti. Tato dohoda fungovala [anonymizováno] let, nové vedení však změnilo svůj postoj a právo myslivosti vlastníkům pozemků již vykonávat neumožňuje. Žalobkyně také nesouhlasí s vyčleněním předmětných pozemků z její honitby. Za této situace tedy účastník navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Z vyjádření [stát. instituce] a Krajského úřadu [územní celek] k žalobě soud zjistil, že oba správní orgány zopakovaly argumentaci obsaženou ve svých výše uvedených rozhodnutích, která byla napadena žalobou.

4. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že správní úřad podle § 30 odst. 2 zákona o myslivosti výrokem I. určil výši náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] ve výši [anonymizováno] Kč/ha a náhradu za přičleněné honební pozemky p. č. PK [číslo] ([výměra]) a PK [rok] ([výměra]) v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno] v celkové výši [částka] splatnou do 31. 3. běžného roku zpětně. Z odůvodnění rozhodnutí pak soud zjistil, že správní orgán obdržel dne [datum] žádost [celé jméno účastníka], vlastníka přičleněných honebních pozemků p. č. PK [číslo] a p. č. PK [rok] v k. ú. [obec], o určení náhrady za tyto přičleněné honební pozemky, neboť nedošlo k dohodě o výši náhrady mezi držitelem honitby a vlastníkem přičleněných honebních pozemků. Uvedené pozemky byly přičleněny podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti k honitbě [příjmení] [jméno] (výměra honitby [číslo], [číslo] ha) rozhodnutím správního orgánu pod [číslo jednací] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vlastníkem honitby je žalobkyně. Při stanovení výše náhrady správní orgán postupoval podle ustanovení § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, přičemž přihlédl k velikosti přičleněných pozemků ([výměra]), výměře honitby a výsledkům hospodaření žalobkyně za rok [rok], které tato předložila na výzvu správního orgánu. Při výpočtu správní orgán vycházel z toho, že celoroční tržby činily v roce [rok] částku [částka] a celkové náklady částku [částka], v nákladové položce však správní orgán nezapočítal náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobeným zvěří – výkon [anonymizováno] a [anonymizováno] ve výši [částka]. Podle správního orgánu povinnost ochrany porostů před zvěří vyplývá z ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 101/1996 Sb. S ohledem na tuto skutečnost pak správní orgán určil skutečný výnos z výkonu práva myslivosti v honitbě [příjmení] [jméno] za rok [rok] na částku [částka]. Jednotná výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] tak činí [anonymizováno] [spisová značka]. Výše náhrady za výše uvedené pozemky účastníka pak činí [částka] a je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Z doložky právní moci soud zjistil, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odboru životního prostředí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo jednací], soud zjistil, že Krajský úřad [územní celek] zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] jako věcně správné potvrdil. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že krajský úřad přezkoumal předložené doklady i napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že městský úřad vydal napadené rozhodnutí v souladu se zákonem o myslivosti a na základě řádně zjištěných skutečností. Při určení náhrady ve smyslu § 30 odst. 2 zákona o myslivosti orgán státní správy myslivosti přihlédne k velikosti přičleněných pozemků a předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti (výnosu honitby). Podle krajského úřadu lze předpokládaný výnos stanovit buďto z nájemného (v případě pronajaté honitby), nebo z rozdílu příjmů a výdajů při užívání honitby jejím držitelem. Protože odvolatel je držitelem i uživatelem honitby, požádal ho městský úřad o poskytnutí údajů (výdajů a příjmů) pro stanovení výše náhrady. V předložených dokladech jsou uvedeny tržby i náklady v roce [rok] Náklady jsou pak rozděleny na náklady na krmivo pro zvěř, jeho dopravu na polesí a po honitbě, opravy lovných a krmných zařízení, organizaci lovu, dopravu a manipulaci se zvěřinou, provoz a údržbu chladících zařízení, atd. Všechny tyto náklady městský úřad akceptoval při určení výše náhrady. Podle krajského úřadu městský úřad správně neuznal jako náklady na provoz honitby náklady uvedené odvolatelem pod výkonem [anonymizováno] a [anonymizováno] ve výši [částka], a to náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám působeným zvěří (oplocení a individuální ochrana). Povinnost ochrany porostů před zvěří vyplývá z ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Odvolatel má proto jako vlastník lesa povinnost provádět tuto ochranu i bez toho, že je uživatelem honitby. Tyto náklady proto nelze vztahovat k užívání honitby. Pokud by odvolatel honitbu pronajal, tyto náklady by měl i nadále z titulu vlastníka lesních pozemků, který má povinnost ochrany vyplývající z lesního zákona. Pokud jde o argumentaci, že honební pozemky p. [číslo] dle PK a p. č. [rok] dle PK oba v k. ú. [obec] nebyly k honitbě [příjmení] [jméno] nikdy přičleněny, krajský úřad se s ní neztotožnil. Ve výroku rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je v seznamu přičleňovaných pozemků i pozemek p. č. [rok] dle KN. Ze srovnávacího sestavení parcel, které je dostupní i na neplaceném přístupu nahlížení do katastru nemovitostí, je zřejmé, že tento honební pozemek je tvořen mimo jiné v pozemkovém katastru pozemky p. [číslo] dle PK a p. č. [rok] dle PK. Proto tedy krajský úřad rozhodl, jak je uvedeno výše. Rozhodnutí krajského úřadu bylo doručeno žalobkyni [datum] a účastníkovi dne [datum], kdy také nabylo právní moci.

6. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že odvolací soud odmítl žalobu žalobkyně (výrok I), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a žalobkyni vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] (výrok III). Z odůvodnění usnesení plyne, že žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odboru životního prostředí ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo jednací], [číslo jednací], jímž správní orgán II. stupně zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] [spisová značka], [číslo jednací], kterým bylo dle ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti rozhodnuto tak, že výrokem I. byla určena výše náhrady za přičleněné honební pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] ve výši [anonymizováno] [spisová značka] a výrokem II. byla určena náhrada za přičleněné honební pozemky p. č. PK [číslo] ([výměra]) a PK [rok] ([výměra]) v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno] v celkové výši [částka], splatná do 31. 3. běžného roku zpětně. Odvolací soud dospěl k závěru, že nemá pravomoc k tomu, aby podanou žalobu v této věci projednal a rozhodl o ní, neboť žalobkyně se touto žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. Zároveň krajský soud žalobkyni poučil, že podá-li ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení žalobu u věcně a místně příslušného Okresního soudu v Břeclavi, bude za den zahájení řízení o žalobě u zmíněného soudu považován den, kdy krajskému soudu došla odmítnutá žaloba (tj. [datum]). Usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne [datum].

7. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec], Referátu životního prostředí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že tento správní orgán uznal vlastní honitbu [příjmení] [jméno] o celkové výměře [číslo], [číslo] ha na honebních pozemcích v k. ú. [obec], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec]. Nedílnou součástí rozhodnutí ze dne [datum] se stal Slovní popis hranic navrhované volné honitby [příjmení] [jméno]. Právo myslivosti v této vlastní honitbě přísluší státu (České republice) zastoupené žalobkyní.

8. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor životního prostředí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo jednací], soud zjistil, že tímto rozhodnutím správní orgán podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti přičlenil mimo jiné honební pozemky p. č. KN [rok] o výměře [anonymizováno], [číslo] ha a p. č. KN [rok] [číslo] o výměře [anonymizováno], [číslo] ha v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno]. Přílohu [číslo] uvedeného rozhodnutí ze dne [datum] tvořil mapový zákres hranic honitby [příjmení] [jméno].

9. Z korespondence mezi účastníky soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] požádal [celé jméno účastníka] žalobkyni o náhradu za pozemky přičleněné k honitbě [příjmení] [jméno] na základě rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací]. Dopisem ze dne [datum] reagovala žalobkyně tak, že předložila účastníkovi smlouvu o náhradě za užívání pozemků přičleněných k honitbě a nabídla účastníkovi náhradu ve výši [částka] za 1 ha. Účastník s navrženou cenou nesouhlasil a požadoval náhradu v cenové relaci, za kterou žalobkyně pronajímá vlastní honitby. Žalobkyně setrvala na své nabídce, uvedla, že jde o cenu v místě a čase obvyklou a s přihlédnutím k velikosti pozemku účastníka spíše jde o cenu vyšší. Jde o standardní výši náhrady za přičleněné honební pozemky i ostatních vlastníků ve všech honitbách [anonymizováno] závodu [obec] Cena za pronájem nemá s náhradami nic společného.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že [celé jméno účastníka] je výlučným vlastníkem pozemků ve zjednodušené evidenci – původ parcely Pozemkový katastr (PK) p. č. [rok] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra]. Porovnáním katastrálních map (pozemků p. č. [rok] a [rok] [číslo] v evidenci katastru nemovitostí a pozemků p. č. [rok] a p. [číslo] ve zjednodušené evidenci dle PK soud zjistil, že dva posledně uvedené pozemky jsou součástí prvních dvou pozemků uvedených ve evidenci katastru nemovitostí. Z porovnání s mapou [číslo] zachycující nově přičleněné pozemky k honitbě [příjmení] [jméno] soud zjistil, že výše uvedené pozemky účastníka jsou součástí honitby [příjmení] [jméno]. Nakonec tato skutečnost nebyla mezi stranami ani sporná.

11. Z listiny označené„ Podklady pro stanovení výše náhrady za přičleněné honební pozemky“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla [stát. instituce], odboru životního prostředí údaje - příjmy a výdaje za přičleněné pozemky p. č. PK [číslo] a PK [rok] v k. ú. [obec] k honitbě [příjmení] [jméno]. Tržby v roce [rok] činily [částka], jedná se o celoroční tržby z výkonu [anonymizováno] myslivost za poplatkový lov, zvěřinu a ostatní služby související s myslivostí; náklady v roce [rok] činily [částka], jedná se o celkové náklady (výkony [anonymizována tři slova]) související s provozem myslivosti; výkon [anonymizováno] činí [částka], jedná se o náklady na krmivo pro zvěř, jeho dopravu na polesí a po honitbě, opravy lovných a krmných zařízení, organizaci lovu, dopravu a manipulaci se zvěřinou, provoz a údržba chladicích zařízení atd.); výkon [anonymizováno] a [anonymizováno] činí [částka], jedná se o náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám působených zvěří (oplocení a individuální ochrana). Veškeré uvedené náklady a výnosy v honitbě [příjmení] [jméno] jsou čerpány z vnitrozávodové sestavy s označením [číslo] Náklady a výnosy dle střediska za rok [rok].

12. Z přehledu nákladů a výnosů střediska žalobkyně soud zjistil, že výše tržeb v roce [rok] honitby [příjmení] [jméno] činila [částka] Náklady v roce [rok] částku [částka]. Z této částky [částka] představují náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří a náklady na krmivo pro zvěř a jeho dopravu na polesí a po honitbě částku [částka] Náklady na ubytovací služby pro myslivost činily [částka], tržby částku [částka], výsledek hospodaření činil - [částka].

13. Z přehledu nákladů a výnosů střediska žalobkyně soud zjistil, že výše tržeb v roce [rok] honitby [příjmení] [jméno] činila [částka] Náklady v roce [rok] částku [částka]. Z této částky [částka] představují náklady na krmivo pro zvěř a jeho doprava na polesí a po honitbě a částka [částka] jsou náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří.

14. Z přehledu nákladů a výnosů střediska žalobkyně soud zjistil, že výše tržeb v roce [rok] honitby [příjmení] [jméno] činila [částka] Náklady v roce [rok] částku [částka] Náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří činily v tomto roce částku [částka] Náklady na ubytovací služby pro myslivost činily [částka], tržby částku [částka], výsledek hospodaření činil - [částka].

15. Z přehledu nákladů a výnosů střediska žalobkyně soud zjistil, že výše tržeb v roce [rok] honitby [příjmení] [jméno] činila [částka] Náklady v roce [rok] částku [částka] Náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří (včetně oplocení) činily v tomto roce částku [částka], přičemž v tomto roce žalobkyně vykázala u oplocení mladých lesních porostů výnos [částka] Náklady na ubytovací služby pro myslivost činily [částka], tržby částku [částka], výsledek hospodaření činil - [částka].

16. Z přehledu nákladů a výnosů střediska žalobkyně soud zjistil, že výše tržeb v roce [rok] honitby [příjmení] [jméno] činila [částka] Náklady v roce [rok] částku [částka] Náklady na ochranu mladých lesních porostů proti škodám způsobených zvěří (včetně oplocení) činily v tomto roce částku [částka].

17. Ze smlouvy [spisová značka] soud zjistil, že byla uzavřena mezi smluvními stranami, a to [územní celek] jako vlastníkem honebních pozemků a žalobkyní jako držitelem honitby dne [datum] Smlouva se týkala náhrady za přičlenění pozemků k honitbě a byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 zákona o myslivosti. Z obsahu smlouvy dále vyplynulo, že smluvní strany se dohodly na finanční náhradě za přičlenění pozemků blíže specifikovaných v dané smlouvě k honitbě s ohledem na velikost přičleněných pozemků ve výši [částka] za 1 ha ročně.

18. Ze smlouvy o náhradě za užívání pozemků přičleněných k honitbě soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [obec], jako vlastníkem honebních pozemků na straně jedné a žalobkyní jako držitelem a zároveň uživatelem honitby na straně druhé, dne [datum] Smluvní strany se dohodly na náhradě za pozemky přičleněné k honitbě držitele a blíže specifikované v čl. I této smlouvy stanovené s ohledem na velikost přičleněných pozemků na částce [částka] za 1 ha, což při výměře přičleněného pozemku [anonymizováno], [číslo] ha činí celkově [částka] za kalendářní rok [rok]. Tato cena je konečná a je v místě a v čase obvyklá. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to pro období ode dne xanon [číslo] do [datum] Smlouva byla smluvními stranami řádně podepsána a její nedílnou součástí se stal Seznam pozemků v k. ú. [obec], xanon [číslo], [obec] a [obec] u [obec].

19. Ze smlouvy o náhradě za užívání pozemků přičleněných k honitbě soud zjistil, že byla uzavřena mezi [územní celek], [IČO] jako vlastníkem honebních pozemků na straně jedné a žalobkyní jako držitelem a zároveň uživatelem honitby na straně druhé, dne [datum] Smluvní strany se dohodly na náhradě za pozemky přičleněné k honitbám držitele a blíže specifikované v čl. I této smlouvy stanovené s ohledem na velikost přičleněných pozemků na částce [částka] za 1 ha, což při výměře přičleněných pozemků [anonymizováno], [číslo] ha činí celkově [částka] za kalendářní rok [rok]. Tato cena je konečná a je v místě a v čase obvyklá. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to pro období ode dne xanon [číslo] do [datum] a byla řádně podepsána. Nedílnou součástí smlouvy se stal Seznam pozemků v k. ú. [obec] u [obec], k. ú. [obec] nad [anonymizováno] a k. ú. [část obce].

20. Ze smlouvy o nájmu honitby soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a [anonymizováno] sdružením [příjmení], [IČO] jako nájemcem, dne [datum] Touto smlouvou byla upravena ochranná opatření na území honitby.

21. Z dohody o přičlenění honebních pozemků [číslo] ve spojení s dodatkem [číslo] k dohodě o přičlenění honebních pozemků [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] společenstvem [obec], [IČO] a žalobkyní, dne [datum]. Předmětem dohody je přičlenění honebních pozemků k honitbě [anonymizováno] za podmínek v dohodě blíže stanovených. Za přičlenění dotčených pozemků v k. ú. [obec] náleží vlastníku úplata [částka] [spisová značka] ročně, roční nájemné za přičleněné honební pozemky činí [částka], DPH ve výši 5 % částku [částka] a celková částka nájemného za přičleněné pozemku částku [částka].

22. Z dohody [číslo] [rok] o výši náhrady za přičleněné honební pozemky soud zjistil, že byla uzavřena mezi [územní celek], zastoupené [anonymizováno] lesy [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní, dne xanon [číslo]. Předmětem dohody je přičlenění honebních pozemků k vlastní honitbě za podmínek v dohodě blíže stanovených. Jedná se o pozemky o celkové výměře [anonymizováno], [číslo] ha. Za přičlenění dotčených pozemků náleží vlastníku úplata ve výši [anonymizováno] [spisová značka] ročně, celková roční částka za vložení pozemků činí [částka] + sazba DPH. Od roku [rok] se náhrada za přičleněné pozemky mění na [částka] za jeden ha ročně. Celková roční částka za vložení pozemků činí [částka] a DPH.

23. Ze smlouvy o nájmu honitby soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] společenstvem ve [obec] jako vlastníkem honitby a [anonymizováno] sdružením ve [obec] jako uživatelem honitby, dne [datum] Touto smlouvou o nájmu honitby vlastník honitby tuto honitbu (výkon práva myslivosti v této honitbě) pronajal uživateli honitby a uživatel honitby si tuto honitbu pronajímá na myslivecké období od xanon [číslo] do [datum]. Nájemné z honitby bylo dohodnuto ve výši [částka] za 1 ha, tj. celkem [částka] ročně a je splatné každoročně k 1. 4.

24. Z Oznámení o uzavírání dohod o náhradě za přičlenění honebních pozemků do honiteb [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p. a vyplácení peněžní částky za toto přičlenění ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p., divize [obec], oznámily všem vlastníkům honebních pozemků, jejichž pozemky jsou přičleněny podle ustanovení § 18 odst. 4 a ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 2 zákona o myslivosti, do honiteb [obec] nebo [příjmení] [příjmení], že je možné uzavřít písemnou dohodu o náhradě za toto přičlenění a že následně na základě uzavřených dohod budou vypláceny peněžní náhrady za období kalendářního roku [rok], které dle citovaného zákona budou splatné k [datum]. Náhrada činí poměrnou část podle skutečné výměry přičleněného pozemku, a to [částka] za 1 ha bez rozdílu druhu pozemku a kultury.

25. Z Oznámení o uzavírání dohod o náhradě za přičlenění honebních pozemků do honiteb [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p. a vyplácení peněžní částky za toto přičlenění ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s.p., divize [obec] oznámily všem vlastníkům honebních pozemků, jejichž pozemky jsou přičleněny podle ustanovení § 18 odst. 4 a ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 2 zákona o myslivosti, do honitby [příjmení], že je potřeba uzavřít písemnou dohodu o náhradě za toto přičlenění a že následně na základě uzavřených dohod budou vypláceny peněžní náhrady za období kalendářního roku [rok]. Náhrada činí poměrnou část podle skutečné výměry přičleněného pozemku, a to [částka] na 1 ha bez rozdílu druhu pozemku a kultury.

26. Z Oznámení o uzavírání dohod o náhradě za přičlenění honebních pozemků do honiteb [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p. a vyplácení peněžní částky za toto přičlenění ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p., divize [obec] oznámily všem vlastníkům honebních pozemků, jejichž pozemky, nacházející se v k. ú. [obec] a [ulice], jsou přičleněny podle ustanovení § 18 odst. 4 a ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 2 zákona o myslivosti, do honitby [obec], že je potřeba uzavřít písemnou dohodu o náhradě za toto přičlenění a že následně na základě uzavřených dohod budou vypláceny peněžní náhrady za období kalendářního roku [rok]. Náhrada činí poměrnou část podle skutečné výměry přičleněného pozemku, a to [částka] na 1 ha bez rozdílu druhu pozemku a kultury.

27. Z Oznámení o uzavírání dohod o náhradě za přičlenění honebních pozemků do honiteb [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p. a vyplácení peněžní částky za toto přičlenění ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p., divize [obec] oznámily všem vlastníkům honebních pozemků, jejichž pozemky, nacházející se v k. ú. [obec], [ulice], [obec] u [obec], [obec], [část obce], [část obce], [část obce] u [obec], [obec], [část obce] u [obec], [část obce], [část obce], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [obec], jsou přičleněny podle ustanovení § 18 odst. 4 a ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 2 zákona o myslivosti, do honitby [příjmení] [příjmení], že je potřeba uzavřít písemnou dohodu o náhradě za toto přičlenění a že následně na základě uzavřených dohod budou vypláceny peněžní náhrady za období kalendářního roku [rok]. Náhrada činí poměrnou část podle skutečné výměry přičleněného pozemku, a to [částka] na 1 ha bez rozdílu druhu pozemku a kultury.

28. Z Oznámení o uzavírání dohod o náhradě za přičlenění honebních pozemků do honiteb [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p. a vyplácení peněžní částky za toto přičlenění ze dne (neuvedeno) soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p., divize [obec] oznámily všem vlastníkům honebních pozemků, jejichž pozemky jsou přičleněny podle ustanovení § 18 odst. 4 a ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 2 zákona o myslivosti, do honitby [anonymizováno], že je potřeba uzavřít písemnou dohodu o náhradě za toto přičlenění a že následně na základě uzavřených dohod budou vypláceny peněžní náhrady za období kalendářního roku [rok]. Náhrada činí poměrnou část podle skutečné výměry přičleněného pozemku, a to [částka] na 1 ha bez rozdílu druhu pozemku a kultury.

29. Z dohody o přičlenění honebních pozemků soud zjistil, že byla uzavřena mezi [územní celek], [IČO] jako vlastníkem pozemků a [anonymizováno] společenstvem [obec], [IČO] jako společenstvem, dne [datum]. Předmětem dohody je přičlenění honebních pozemků k honitbě [obec] ve smyslu zákona o myslivosti za podmínek v dohodě ujednaných. Jedná se o pozemky vedené na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] [anonymizováno] v celkové výměře honebních pozemků ve výši [anonymizováno], [číslo] ha ve vlastnictví vlastníka pozemků. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Za přičlenění dotčených pozemků náleží vlastníku pozemku úplata [anonymizováno] [spisová značka]. Tato úplata bude honebním společenstvem vyplacena vlastníku pozemků a to jednou za rok za všechny dotčené pozemky v této honitbě, a to vždy k 31. 3. dalšího roku.

30. Na základě pokynu obsaženého v usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], podle kterého je pro určení výše náhrady za přičleněné pozemky třeba ustanovit znalce z oboru ekonomika, lesní hospodářství, soud ustanovil znalcem [příjmení] [celé jméno znalce].

31. K výběru znalce soud pouze podotýká, že při vyhledávání v seznamu znalců se po zadání specializace ekonomika lesního hospodářství zobrazí za celou ČR pouze 5 znalců, přitom pouze tři z nich mají v oboru lesní hospodářství uvedenu myslivost (zbývající dva pouze těžba a zpracování dřeva). S ohledem na skutečnost, že předmět řízení souvisí s výkonem práva myslivosti, mohl soud vybírat pouze ze 3 znalců. Z těchto tří znalců jeden odmítl zpracování posudku, neboť této specifické oblasti nemá dostatek zkušeností, druhý uvedl, že byl do nedávna zaměstnancem žalobkyně, kdy jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany žalobkyně pro nadbytečnost, a s ohledem na tuto skutečnost by mohla být namítána jeho podjatost.

32. Z posudku Ing. [celé jméno znalce] Ph.D. ze dne [datum] soud zjistil, že znalec při určování předpokládaného výnosu z práva myslivosti vycházel pouze z účetnictví žalobkyně za roky [rok] – [rok]. Podle jeho názoru je předpokládaný výnos obtížné určit, lze podle něj ale očekávat, že náklady by mohly klesat na částku okolo [částka] a výnosy naopak růst na hodnoty kolem [částka], zejména v důsledku zájmu o poplatkový odlov zvěře. Pokud jde o porovnání nákladů vynakládaných žalobkyní s náklady vynakládanými v obdobných honitbách, uvedl znalec, že z dostupných účetních podkladů lze vyvozovat, že vynaložené náklady představují nezbytné investice k zachování funkčnosti honitby. K otázce přenosu povinnosti podílet se na nákladech na ochranu ohrožených lesních porostů z vlastníka honitby na jejího uživatele znalec uvedl, že neexistuje právní povinnost uživatele honitby podílet se na ochraně. Způsobů ochrany je několik (oplocenky, odpuzující nátěry) a o jejich volbě rozhoduje vlastník honitby. Může se s uživatelem dohodnout, že tento taková opatření provede nebo se bude podílet na jejich úhradě. Ochrana lesních porostů je ale v každém případě zákonnou povinností vlastníka a bez předchozí dohody ji nelze přenášet na třetí osobu. Pokud jde o náklady žalobkyně vykazované v účetnictví, uvedl k nim znalec, že je považuje všechny za odůvodněné, a to konkrétně od vnitropodnikových, nákladů za lovná zařízení, z nichž je lov zákazníky prováděn, náklady na krmivo a jeho rozvoz, provoz loveckých chat sloužících k ubytování hostů, povinné platby a odvody, mzdy, náklady na ošacení, nezbytnou techniku a její opravy a údržbu. Velmi specifickou položkou je pak lov vykonávaný loveckým personálem žalobce. Podle znalce jde o časově velmi náročnou aktivitu, která je v pronajatých a společenstevních honitbách považována za volnočasovou a relaxační činnost jednotlivce bez nároku na honorář. V případě žalobkyně jde však o součást pracovní náplně zaměstnanců a mzda musí být v tomto případě součástí zohledněných nákladů. K tomu, které skutečnosti se obvykle při stanovení náhrady zohledňují, znalec pouze odcitoval znění zákona a uvedl, že mezi stranami mohou být dohodnuta i jiná kritéria pro stanovení výše náhrady. Závěrem znalec uvedl, že kvalita přičleněného pozemku se do výše náhrady nepromítá.

33. V rámci svého výslechu znalec odkázal na písemné vyhotovení svého posudku, uvedl, že podle jeho názoru byla výše náhrady v této věci stanovena orgánem státní správy myslivosti v souladu se zákonem. Znalec není povolán k tomu, aby tuto náhradu určoval on. Pokud jde o předpokládaný výnos, vycházel z údajů v účetnictví žalované v kapitole týkající se výkonu práva myslivosti označené„ myslivost“. Setrval na tom, že by výnosy a náklady lze předpokládat ve výši uvedené v posudku. Je to ale pouze předpoklad s ohledem na různé neočekávané události např. mor prasat či jiné, může dojít k jiným výsledkům. Vliv může mít např. i epidemie, kdy nemohli přijíždět zahraniční lovci, což by mohlo mít velký dopad na výsledky hospodaření. Pokud jde o druhou otázku - náklady vynakládané žalobcem na myslivost – znalec zopakoval, že odpovídají nákladům obvyklým v jiných honitbách, nenašel nic neobvyklého. Co se týká přenosu přenosu nákladů na ochranu ohrožených lesních porostů, v tomto případě jde o specifickou situaci, kdy [anonymizována dvě slova] užívají vlastní honitbu, v jejich účetnictví se tedy projevují jednak položky týkající se práva myslivosti a dále také položky týkající se pěstební činnosti a péče o lesní porosty. Z pohledu znalce péče o lesní porosty souvisí s lesním hospodářstvím, tedy k nákladům na ochranu lesních porostů je třeba vztáhnout i výnosy z těžby. V případě pronajatých honiteb může dojít k tomu, že se vlastník lesa dohodne s nájemcem honitby na tom, že nájemce bude provádět opatření na ochranu lesního porostu a vlastník lesa např. nebude požadovat náhradu škod způsobených zvěří na porostech. Toto je otázka dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud jde o zahrnutí případných dalších nákladů do výsledku hospodaření v tomto konkrétním případě, znalec uvedl, že by mělo být bráno do úvahy kompletní hospodaření v celé honitbě, ne tedy pouze náklady týkající se úzce myslivosti, ale i náklady týkající se péče o les, k tomu by však měly být zohledněny výnosy z lesního hospodářství. Zdůraznil také, že předmětná honitba je specifická tím, že jde o režijní honitbu [anonymizována dvě slova], která je na příhodném místě, má vodu, pole, kde se může zvěř pást, svůj vliv má i to, co uvedl pan [celé jméno účastníka], tedy že sem migruje zvěř ze Slovenska. Z pohledu znalce je nespravedlivé, když v případě honiteb, které jdou do aukce, [anonymizována dvě slova] vyplácí vlastníkům přičleněných pozemků pouze [anonymizováno] či [anonymizováno] [spisová značka], přitom cena za honitbu se vyšroubuje vysoko. I s ohledem na specifika této honitby částka [anonymizováno] či [anonymizováno], která je (jak znalec uvedl v doplnění posudku) obvyklá, není spravedlivá a neodpovídá výnosům z honitby. Z pohledu znalce je částka, která byla stanovena v tomto případě okresním úřadem daleko bližší realitě. Dále znale uvedl, že se necítí být povolán k tomu, abych sám konkrétní částku stanovil. K tomu nemám žádné zákonné oprávnění. K dotazu žalobkyně, zda znalec považuje postup správního orgánu, který tento zvolil pro určení výše náhrady, za správný znalec uvedl, že mu částka stanovená správním orgánem nepřijde nespravedlivá. Žalobkyně v honitbě dobře hospodaří a má velké výnosy.

34. Z úvodní strany dohody o úhradě za přenechání práva využití honebních pozemků k výkonu práva myslivosti uzavřené mezi [anonymizováno] společenstvem [obec] a žalobkyní neznámého data soud zjistil, že uvedené honební společenstvo přenechalo právo využití v dohodě uvedených honebních pozemků žalobkyni za částku [částka] ha ročně.

35. Z titulní strany smlouvy č. [spisová značka] o náhradě za přičlenění pozemků k honitbě uzavřené mezi [územní celek], jako vlastníkem honebních pozemků, a žalovanou, jako držitelem honitby, soud zjistil, že ve smlouvě uvedené pozemky byly přičleněny k honitbám„ [ulice] les“ a„ [obec] – [obec]“, přičemž výše náhrady byla dohodnuta na částku [částka] ha ročně.

36. Z výsledků mysliveckého hospodaření honitby [anonymizováno] [rok] – [příjmení] – [obec] soud zjistil, že v roce [rok] bylo uloveno [anonymizováno] kusů srnčí zvěře, [anonymizováno] kusů jelení zvěře a [anonymizováno] kusů černé zvěře. V roce [rok] bylo uloveno [anonymizováno] kusů srnčí zvěře, [anonymizováno] kusů jelení zvěře a [anonymizováno] kusů černé zvěře. V roce [rok] bylo uloveno [anonymizováno] kusů srnčí zvěře, [anonymizováno] kusů jelení zvěře a [anonymizováno] kusů černé zvěře. V roce [rok] soud zjistil, že bylo uloveno [anonymizováno] kusů srnčí zvěře, [anonymizováno] kusů jelení zvěře a [anonymizováno] kusů černé zvěře.

37. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

38. Podle ustanovení § 82 odst. 3 OSŘ odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

39. Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o myslivosti honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.

40. Podle ustanovení § 30 odst. 2 zákona o myslivosti vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.

41. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, je vlastník lesa povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření, b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů, c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů. Podle odstavce 4 téhož ustanovení jsou vlastníci lesů, uživatelé honiteb a orgány státní správy lesů povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.

42. Podle § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství ze dne 28. 3. 1996 č. 101/1996 Sb. k omezení škod působených zvěří provádí vlastník lesa následující preventivní opatření: a) sleduje a eviduje škody způsobené zvěří na lesních porostech, b) u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha, c) sleduje početní stavy zvěře, d) využívá pomocných dřevin ke zvýšení úživnosti honitby, e) v případě potřeby navrhuje orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody, f) ochraňuje ohrožené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Způsob, rozsah a umístění ochranných opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) a f) určuje vlastník lesa, pokud smlouva o nájmu honitby nestanoví jinak.

43. Po posouzení skutečností zjištěných provedeným dokazováním ve světle citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předně v řízení bylo prokázáno (a nakonec to nebylo ani mezi účastníky sporné), že účastník je vlastníkem honebních pozemků (o celkové výměře [anonymizováno], [číslo] ha), které jsou součástí honitby žalobkyně, a to na základě výše uvedeného rozhodnutí správního orgánu o přičlenění ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 zákona o myslivosti. Celková výměra předmětné honitby žalobkyně činí [číslo], [číslo] ha. Dále bylo prokázáno, že účastníci řízení se nedohodli o výši náhrady za tyto přičleněné pozemky, proto účastník požádal [stát. instituce] jako orgán státní správy myslivosti o určení náhrady ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 zákona o myslivosti. Státní orgán o žádosti rozhodl, jak je uvedeno výše, a toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobkyně také výše uvedeným rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] potvrzeno. S ohledem na ustanovení § 82 odst. 3 OSŘ žalobkyně včas napadla rozhodnutí správního orgánu svou žalobou podle ustanovení § 244 a násl. OSŘ. Podstatou sporu je způsob určení náhrady podle § 30 odst. 2 věta druhá zákona o myslivosti. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že orgán státní správy myslivosti při určení náhrady přihlédne k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. První skutečnost, ke které má správní orgán přihlížet - velikost přičleněných pozemků, je podle přesvědčení soudu třeba vykládat tak, že je třeba přihlédnout k podílu přičleněného pozemku na celkové výměře honitby. Tímto způsobem správní orgán postupoval, když poměr pozemků účastníka na celkové výměře honitby zohlednil. Tuto část úvahy správního orgánu žalobkyně ani nenapadá. Druhou skutečností, která musí být zohledněna, je předpokládaný výnos z práva myslivosti. Správní orgán při svém rozhodování určil tento předpokládaný výnos tak, že vyšel z tržeb a nákladů žalobkyně souvisejících s výkonem práva myslivosti v předmětné honitbě za rok [rok], přičemž nezohlednil náklady na ochranu mladých porostů proti zvěři, neboť podle správního orgánu má žalobkyně povinnost chránit mladé porosty před zvěří nikoli z titulu, že je uživatelkou honitby, ale tuto povinnost jí jako vlastníku lesa ukládá ustanovení § 32 odst. 4 zákona o lesích. Soud se zcela ztotožňuje názorem správního orgánu, že náklady na ochranu mladých porostů nelze při určování výnosu z výkonu práva myslivosti zohlednit, neboť tyto náklady s výkonem tohoto práva přímo nesouvisejí. Naopak jako náklady související s výkonem práva myslivosti je třeba uznat náklady na ubytovací služby pro myslivost, jak byly zjištěny výše. Nesprávný byl také postup správního orgánu v tom, že při určování předpokládaného výnosu vyšel z hospodářských výsledků za jeden rok. Podle názoru soudu je k určení předpokládaného výnosu třeba vzít do úvahy výnosy za delší časové období, neboť v jednom konkrétním roce mohou být hospodářské výsledky vzhledem k možným mimořádným událostem výjimečné. Proto soud provedl dokazování hospodářskými výsledky za roky [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok] ze kterých vyplynulo, že v roce [rok] tržby z honitby činily částku [částka] a náklady (bez nákladů na ochranu mladých porostů) činily částku [částka], výnos tedy byl [částka], v roce [rok] tržby z honitby činily částku [částka] a náklady (bez nákladů na ochranu mladých porostů) činily částku [částka], výnos tedy byl [částka] a v roce [rok] tržby z honitby činily částku [částka] a náklady (bez nákladů na ochranu mladých porostů) činily částku [částka], výnos tedy byl [částka], v roce [rok] tržby z honitby činily částku [částka] a náklady (bez nákladů na ochranu mladých porostů) činily částku [částka], výnos tedy byl [částka], v roce [rok] tržby z honitby činily částku [částka] a náklady (bez nákladů na ochranu mladých porostů) činily částku [částka], výnos tedy byl [částka] a v roce [rok] tržby z honitby činily částku [částka] a náklady (bez nákladů na ochranu mladých porostů) činily částku [částka], výnos tedy byl [částka].

44. Při zohlednění výměry honitby [číslo], [číslo] ha činil výnos na 1 hektar honitby v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka]. Po zohlednění výměry pozemků účastníka (0, [číslo] ha) by podíl na výnosu činil v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka].

45. V případě zohlednění nákladů na ubytovací služby pro myslivost, které byly zjištěny za roky [rok], [rok] a [rok] byl zisk v těchto letech ponížen v roce [rok] o částku [částka] na částku [částka], v roce [rok] o částku [částka] na částku [částka] a v roce [rok] o částku [částka] na částku [částka]. Výnosy na 1 ha honitby by pak v těchto letech činily v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka]. Po zohlednění výměry pozemků účastníka (0, [číslo] ha) by tedy podíl na výnosu činil v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka].

46. Z uvedeného je zřejmé, že výnos z výkonu práva myslivosti, ze kterého vycházel správní orgán, je dosahován i v následujících letech, resp. je dosahováno i výnosu vyššího, vyjma roku [rok], kdy byl výnos resp. výsledek hospodaření nižší (nikoli však výrazně). S ohledem na tato zjištění lze uzavřít, že výnos z roku [rok], ze kterého vycházel správní orgán, lze považovat za„ předpokládaný“, resp. lze očekávat, že tohoto výnosu bude dosahováno i do budoucna. Za této situace soud neshledal důvody k nahrazení rozhodnutí správního orgánu. Byť správní orgán při určování předpokládaného výnosu pochybil, když vycházel z údajů pouze za jeden rok, dospěl ke správnému výsledku. Je zřejmé, že by bylo možné s ohledem na výsledky dokazování určit náhradu i vyšší v rozmezí mezi částkou (zaokrouhleně) [částka] a částkou [částka]. Takové určení je na úvaze správního orgánu. Vzhledem k tomu, že správním orgánem určená výše náhrady se v tomto rozmezí pohybuje, rozhodl správní orgán správně, a proto soud podle ustanovení § 250i OSŘ žalobu zamítl.

47. To, že výše náhrady stanovená správním orgánem odpovídá vlastnostem předmětné honitby, potvrdil i soudem ustanovený znalec, který jednoznačně odmítl výši náhrady v rozmezí [anonymizováno] – [částka], kterou sice žalobkyně obvykle poskytuje, ale neodpovídá poměrům dané honitby. Pokud jde o samotný znalecký posudek, soud se nedočkal od znalce přesného určení předpokládaného výnosu nebo vzorce pro jeho stanovení. Toto znalec odůvodnil tím, že lze jen těžko srovnávat jednotlivé honitby, neboť podmínky se mohou výrazně lišit. Znalec však odpověděl na otázku, jaké náklady je třeba při určování výše náhrady zohlednit, a to vnitropodnikové náklady, náklady na krmivo a jeho dopravu, náklady na lovná zařízení, náklady na lovecké chaty sloužící k ubytování hostů a mzdové náklady. V této konkrétní honitbě pak také náklady na výkon práva myslivosti zaměstnanci žalobkyně. S tímto závěrem se soud zcela ztotožňuje. Tyto náklady jsou v účetnictví žalobkyně zahrnuty pod položkami [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] služby pro myslivost. I po zohlednění těchto nákladů, jak bylo uvedeno výše, má soud za to, že výše náhrady stanovená správním orgánem je správná. Naopak pokud jde o náklady na ochranu mladých porostů před zvěří, znalec odkázal na to, že jde o povinnost vlastníka lesa, a má zřejmou souvislost s lesním hospodářstvím a pokud by měly být zohledněny, musely by být zohledněny i výnosy z lesního hospodářství. K této otázce soud uzavírá, že náklady na ochranu lesních porostů mají odraz v následných ziscích z lesního hospodářství, a byť souvisejí i s výkonem práva myslivosti, jejich vazba k lesnímu hospodářství je silnější. Proto je není možné při určení výše náhrady zohledňovat.

48. Pokud jde o odkaz žalobkyně na obvyklou výši náhrady dokládanou uzavřenými smlouvami o náhradě za přičleněné pozemky uvedenými výše, konstatuje soud, že výsledná cena je otázka dohody stran smlouvy. V této souvislosti je třeba odkázat na nerovné postavení stran smlouvy, neboť pokud jde o smlouvy uzavírané žalobkyní, je zřejmé, že tato o výši náhrady prakticky nevyjednává a nabízí ji ve výši dle své úvahy, a to ve výši jednotné [částka] za 1 ha pozemku. Vlastníci přičleněných pozemků nemají možnost získat konkurenční nabídku, neboť nemohou rozhodnout o přičlenění svých pozemků k jiné honitbě. Zbývá jim pouze možnost obrátit se v případě nesouhlasu na správní orgán. Této možnosti však evidentně většina vlastníků přičleněných pozemků nevyužívá. Obdobná situace je i v případě jiných uživatelů honiteb, jako jsou například [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR, s. p. Takto nabízená cena není cenou tržní (obvyklou) a nelze z ní vycházet. Navíc s takovým způsobem určení náhrady ustanovení § 30 odst. 2 zákona o myslivosti ani nepočítá, neboť jednoznačně a logicky stanoví, že je třeba vycházet z předpokládaných výnosů z výkonu práva myslivosti. Dále je třeba uvést i to, že žalobkyně při uzavírání smluv o náhradě za přičleněné pozemky zjevně nezohledňuje výnos z jednotlivých honiteb, neboť nabízí všem vlastníkům přičleněných pozemků stejnou výši náhrady, přičemž výnosy z jednotlivých honiteb zcela jistě nebudou shodné. Proto nelze výši náhrad uvedenou ve smlouvách předložených žalobkyní při postupu podle § 30 odst. 2 zákona o myslivosti zohlednit.

49. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že má i další náklady, které souvisejí s výkonem práva myslivosti a nejsou v účetnictví zahrnovány do položky [anonymizována dvě slova], jako jsou náklady na komunikaci, náklady spojené se získáváním a udržováním lovecké klientely, náklady na vozidla, náklady na výuku zaměstnanců cizím jazykům, náklady, které vzniknou žalobkyni, když se při lovu zaměstnanec nachladí, atd. (viz závěrečné vyjádření ze dne [datum]), soud se s ní neztotožňuje. Tyto náklady nejsou, jak sama žalobkyně uvádí, zahrnovány v účetnictví v položce myslivost, neboť v převážné části souvisejí s jinou činností žalobkyně než s myslivostí. Například jazykové znalosti zaměstnanci nepochybně využijí i při komunikaci se zahraničními partnery v souvislosti s lesním hospodářstvím, stejně tak je to i ohledně využijí vozidel a dalšího materiálu. Ze samotného vyjádření žalobkyně plyne, že sama v těchto případech účetně neodděluje výkony pro myslivost a pro její další činnosti. Nelze tedy přesně určit rozsah těchto výkonů. Ty, které žalobkyně odděluje, jsou uvedeny ve zmiňované položce. Navíc, pokud argumentace žalobkyně směřuje k tomu, že výkon myslivosti je náročná a málo zisková činnost, nabízelo by se, aby výkon této náročné a málo ziskové činnosti umožnila účastníku [celé jméno účastníka]. Původ celého sporu totiž spočívá v tom, že žalobkyně mu přestala umožňovat výkon práva myslivosti v předmětné honitbě.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, když účastník řízení měl ve věci plný úspěch, avšak náhradu nákladů řízení nepožaduje.

51. Pokud jde o náklady státu, tyto jsou představovány vyplaceným znalečným v části, ve které není kryto zálohou na náklady tohoto důkazu složenou v průběhu řízení žalobkyní. Rozhodnutím zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], bylo znalci přiznáno znalečné v celkové výši [částka], které mu bylo také následně vyplaceno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně složila zálohu ve výši [částka], činí náklady státu částku [částka]. Proto soud podle § 148 odst. 1 OSŘ uložil žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná, povinnost tyto náklady státu uhradit.