9 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,72% ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na přední a zadní straně smlouvy (dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze [částka], z toho na jistinu částku [částka], na úrok částku [částka], na poplatek za administrativní činnost částku [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný k věci uvedl, že ví, že si půjčku vzal, neměl ale potom práci, proto neměl ani prostředky na splácení. Teď už začal chodit do práce, dlužnou částku by mohl uhradit, ale ne naráz. Dále uvedl, že u [právnická osoba] je zaměstnaný stále, dříve pracoval na dohodu o provedení práce, nyní má řádnou pracovní smlouvu, vždy ale na dobu určitou na jeden rok. Také měsíční příjem se postupně zvyšoval, v současné době má příjem cca [částka] čistého měsíčně. Půjčku přestal splácet, z důvodu, že prováděl rekonstrukci domu, ve kterém bydlí, jde o dům jeho matky. Dlužnou částku by byl schopen zaplatit do tří měsíců. Pokud jde o jeho majetkové poměry, má příjem pouze ze zaměstnání, jak uvedl výše, bydlí v domě své matky ve společné domácnosti s přítelkyní, která má také svůj příjem. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Má ale ještě další dluhy, ty jsou spláceny prostřednictvím exekuce, měsíčně je mu srážena částka cca [částka]. Není schopen říct, jaká je aktuálně výše jeho dluhu ani komu vlastně dluží. Fakticky tak bere cca [částka] čistého. Měsíčně hradí energie a vodu je to něco přes [částka] měsíčně, nájemné už matce nehradí. Majetek vyšší hodnoty nemá.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ([anonymizováno]) ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. V čl. 1 smlouvy je výslovně uvedeno, že spotřebitelský úvěr je poskytován ve formě peněžité zápůjčky. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Ze základních ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z přední strany smlouvy, z čl. 1 odst. 1.4 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a), písm. b) základních ustanovení soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové částky vzniká věřiteli právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Rovněž má věřitel právo na úhradu zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na adresu [adresa žalovaného]. Co se týká dohody o provedení práce a výplatního lístku k těm soud uvádí pouze to, že obě listiny jsou velmi nečitelné a nelze zjistit jejich obsah.

4. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 58 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutý úvěr pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu, částku [částka] na úrok, částku [částka] na poplatek za administrativní činnost a částku [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil úroky z úvěru smluvené konkrétní částkou a dále část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 23,72 % ročně z přisouzené částky [částka], od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka úvěru byla splatná [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po marném uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, neboť poslední splátka úvěru byla splatná [datum] a týdenní lhůta uplynula dne [datum]. Úrok ve výši 23,72 % ročně je v souladu s čl. 1 odst. 1.4. základních ustanovení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud umožnil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku, když přihlédl ke shora popsaným majetkovým poměrům žalovaného, výši dlužné částky a také k tomu, že stanovená lhůta je relativně krátká a nepředstavuje pro žalobkyni podle přesvědčení soudu nepřiměřené znevýhodnění.

5. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednaný poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 23,72 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do úroku ve výši 23,72 % ročně za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 43,63 % a neúspěch v rozsahu 56,37 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 12,74 % mu vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.