9 C 44/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení Anonymizováno . Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroku ve výši 69,9 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelkou, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), kterou žalovaný podepsal dne , datum, , na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet pravidelnými 30měsíčními splátkami po , částka, splatnými vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, , neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, , splatné dne , datum, . Podle smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, stávají součástí nové jistiny úvěru, která tímto činí , částka, . V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení se splátkou č. , hodnota, a č. , hodnota, , u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů v celkové výši , částka, (za každou splátku smluvní pokuta ve výši , částka, ). Žalobkyni současně vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši , právnická osoba, Kč (, částka, za prodlení se splátkami č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, ., č. , hodnota, . a č. , hodnota, .). Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně počínaje dnem , datum, do data vyhotovení žaloby, tj. , datum, ve výši , částka, . Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný , Anonymizováno, splátkami po , částka, celkovou částku , částka, . Po zesplatnění celého úvěru žalovaný na svoji pohledávku ničeho neuhradil. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % za každý den prodlení a úrok ve výši 69,9 % ročně od , datum, do , datum, a v následujícím období až do zaplacení ve výši 15 % ročně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den , datum, se žalovaný nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno do vlastních rukou dne , datum, . Zástupkyně žalobkyně se jednání osobně účastnila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, , Předsmluvního formuláře (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) a Prohlášení klienta (Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru) soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem dne , datum, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr v celkové výši , částka, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 69,89 % ročně, sjednanou jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit , Anonymizováno, pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, vždy nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce. Podle čl. 2 odst. 2.2 smlouvy, sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úroky běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do Nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši , částka, , tato částka odpovídá , Anonymizováno, %. V čl. 6 odst. 6.1 smlouvy bylo ujednáno, že v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, , a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku , částka, (čl. 6 odst. 6.2. smlouvy). Z čl. 6 odst. 6.3 smlouvy plyne, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Podle čl. 6 odst. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klienti v případě prodlení s hrazením Nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této Nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí Novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 6 odst. 6.5 smlouvy).

4. Z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byl uzavřen dne , datum, mezi týmiž účastníky, jako shora uvedená smlouva o úvěru č. , hodnota, . Předmětem dodatku byla žádost žalovaného, aby předmětná smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Poskytovatel úvěru s touto změnou postupu při uzavření smlouvy souhlasil, a proto smluvní strany přistoupily k uzavření tohoto dodatku ke smlouvě, který tuto změnu upravuje.

5. Z listiny označené Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) vyplývá popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku – tzv. produkt A, který je sjednáván poradci žalobkyně (úvěrový poradce, TLS operátor, externí úvěrový poradce), kteří s klientem komunikují telefonicky či osobně.

6. Z listiny označené Hodnocení klienta soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činí , částka, , žádné jiné příjmy nemá. Výdaje jsou ve výši , částka, , z toho částka , částka, představuje náklady na bydlení, částka , částka, splátky úvěru a částka , částka, životní minimum. Ponechána je rezerva ve výši , částka, . Z části B) - Doplňující údaje neuvedené ve smlouvě o úvěru vyplývá, že žalovaný jako název a adresu svého zaměstnavatele uvedl: „, Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Anonymizováno, , , adresa, , IČO: , Anonymizováno, “. Pracovní poměr byl sjednán jako hlavní, na dobu neurčitou, a ke dni uzavření smlouvy neběžela výpovědní lhůta z pracovní poměru. Ve společné domácnosti žije sám. V kolonce forma bydlení je zaškrtnuté políčko „jiné“. Z části C) - Analýza celkové schopnosti splácet vyplývá, že celkové příjmy činí , částka, , celkové výdaje , částka, a volné zdroje činí , částka, .

7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem , částka, a to 16 splátkami v období od , datum, do , datum, . Splátku v pořadí 17, splatnou dne , datum, ve výši , částka, již neuhradil a se splácením úvěru se dostal do prodlení. Žalobkyně proto zaslanou upomínkou vyzvala žalovaného k plnění závazku.

8. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný nemá v tomto registru veden žádný záznam ohledně uzavření smlouvy, dlužné částky po splatnosti, ani počtu služných splátek. Ke dni vyhotovení tohoto záznamu , datum, nebyl veden jako dlužník.

9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že v kolonce skóre je uvedena hodnota , hodnota, . Podle legendy a při vývoji interní Score Card byl žalovaný s touto hodnotou zařazen do I. kategorie, která představuje vyšší riziko, úvěr je výrazněni limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

10. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, Registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně obdržela od ČNB povolení k poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ve výši , částka, se zápůjční úrokovou sazbou 69,90 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit v 30měsíčních splátkách po , částka, , pak činí , částka, . Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář, ze kterého plyne, jaká částka z celkové výše splátky , částka, měla být započtena na splátku úvěru, jaká na splátku jistiny a k jakému datu byly jednotlivé splátky splatné. Podle poštovní dodejky si žalovaný dopis ze dne , datum, v úložní době nevyzvedl.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru - Otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala na běžný účet žalovaného finanční částku ve výši , částka, . Platba je označena variabilním symbolem: „, Anonymizováno, “.

13. Z listiny označené Oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, čímž došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, . Tato částka sestává ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , neuhrazené smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrad nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , právnická osoba, Kč. Současně byl žalovaný informován, že pokud všechny své závazky z uzavřené smlouvy neuhradí nejpozději do 10 dnů od data odeslání Oznámení, bude žalobkyně nucena vymáhat pohledávku v soudním řízení.

14. Z výzvy k zaplacení, Upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že se zaplacením splátky č. , hodnota, , splatné dne , datum, a splátky č. , hodnota, , splatné , datum, je v prodlení. V důsledku prodlení s úhradou uvedených splátek vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného vznikly, a to ve výši , částka, a rovněž smluvní pokutu v celkové výši , částka, . Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě veškerých uvedených dlužných splátek. Rovněž byl upozorněn na skutečnost, že pokud se ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dochází tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru. Tento dopis byl také dopisem upozorňujícím na možnost zesplatnění celého úvěru.

15. Z výzvy k zaplacení, Upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru, konkrétně je v prodlení se zaplacením splátky č. , hodnota, , splatné dne , datum, , splátky č. , hodnota, , splatné dne , datum, a splátky č. , hodnota, , splatné dne , datum, . V důsledku prodlení žalovaného s úhradou uvedených splátek vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, a to v celkové výši , právnická osoba, Kč a smluvní pokutu v celkové výši , částka, . Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě veškerých uvedených dlužných splátek, náhrady nákladů a smluvních pokut. Rovněž byl upozorněn na skutečnost, že pokud se ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dochází tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru. Tento dopis byl také dopisem upozorňujícím na možnost zesplatnění celého úvěru.

16. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného.

17. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovanému dne , datum, vzniklo živnostenské oprávnění č. 1 k předmětu podnikání v oblasti silniční motorové dopravy a dne , datum, živnostenské oprávnění č. 2 k předmětu podnikání v oblasti výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona.

18. Z Informace o pozemku soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na kterém stojí budova - rodinný dům s č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, je zapsáno pro , jméno FO, a , jméno FO, .

19. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.

20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

23. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřˇÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Podle ustanovení § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši , částka, , kterou měl spolu s úrokem ve výši 69,89 % ročně vrátit v dohodnutých měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných nejpozději 15 dne každého kalendářního měsíce. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku , částka, . Žalovaný neplnil řádně svou smluvní povinnost úvěr splácet, když na jistinu úvěru uhradil za období od , datum, do , datum, částku , částka, . Ocitl se v prodlení delším než 65 dnů. Žalobkyně tedy v souladu se smlouvou úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila.

26. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 86 SpotřÚ, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do listiny označené Hodnocení klienta. Z této listiny ovšem nevyplývá, z jakých podkladů žalobkyně vycházela při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Blíže nezkoumala, proč v kolonce adresa zaměstnavatele klienta, jsou uvedeny údaje žalovaného, jako OSVČ označeného identifikačním číslem, a zároveň je u žalovaného jako zdroj příjmů uvedeno zaměstnání a nikoli OSVČ (podnikání). Je zřejmé, že žalovaný nemohl být svým vlastním zaměstnancem. Není tak zřejmé, z čeho žalobkyně vycházela při ověřování výše příjmu žalovaného. Není zřejmé, jak se žalobkyně pokoušela odstranit zjevný rozpor v údajích obsažených v hodnocení klienta. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že se žalobkyně nezabývala řádně ani ověřením pravidelných výdajů žalovaného, když vyšla pouze ze životního minima a u nákladů na bydlení z částky , částka, , která je zjevně nízká. Není zřejmé, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení, když v kolonce forma bydlení uvedl jiný způsob bydlení. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že z hodnocení žalovaného dle registru NRKI, které předložila žalobkyně plyne, že žalovaný spadá do kategorie osob s vyšším rizikem. Za této situace měla žalobkyně postupovat pečlivěji a měla řádně prověřit skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Z důkazů předložených žalobkyní jednoznačně plyne, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nijak neověřoval údaje uvedené v hodnocení klienta a ani je řádné nevyhodnotila. Jestliže žalobkyně až při jednání předložila k důkazu informace o pozemku, ze které vyplývá, že podílovými spoluvlastníky rodinného domu na adrese , adresa, , jsou , jméno FO, a , jméno FO, , ke kterým žalobkyně při jednání uvedla, že jde patrně o rodinné příslušníky žalovaného, pak tento důkaz nemůže nijak nahradit nedostatečné zkoumání výdajů žalovaného. Předně z informace o pozemku nevyplývá, kdo byl vlastníkem domu v době, kdy měla žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, ani to, jaký vztah mají tyto osoby k žalovanému, a zda mu tedy poskytují ubytování za výše uvedenou „zvýhodněnou“ cenu. Proto soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 SpotřÚ, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 SpotřÚ neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný uhradil částku , částka, . Žalovaný žalobkyni nic nedluží, ba naopak mu vznikl přeplatek ve výši , částka, . Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že žalovaný úvěr , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, roku řádně splácel, a je tedy zřejmé, že v době uzavření úvěrové smlouvy byl schopen úvěr splácet, soud se s touto argumentací neztotožnil. Přestože jde o relativně dlouhou dobu, po kterou žalovaný úvěr splácel, je třeba přihlédnout k domu, že takto zaplatil pouze lehce přes polovinu úvěru (podle smlouvy měl uhradit dalších cca , částka, ). Zkoumání úvěruschopnosti, pokud má mít smysl, nemůže směřovat pouze k ověření toho, zda je spotřebitel schopen splatit několik splátek splatných krátce po uzavření smlouvy o úvěru, ale to, zda bude schopen splatit celý úvěr. Pokud spotřebitel celou úvěrem získanou částku hned neutratí, má logicky prostředky na to, aby první splátky úvěru splatil. V tomto případě žalovaný splatil jen o trochu více než činila žalobkyní poskytnutá částka, tedy „z vlastních prostředků“ uhradil ca , částka, . Jak je patrné z výše uvedeného, žalobkyně vůbec nezkoumala, zda žalovaný vůbec dosahuje tvrzeného příjmu, natož pak to, zda bude schopen příjmu dosahovat do budoucna (viz žalovaný sám sobě zaměstnavatelem). Za této situace je pode přesvědčení soudu zcela na místě, aby na žalobkyni dopadla sankce spočívají v posouzení úvěrové smlouvy jako neplatné.

28. Pokud žalobkyně dále argumentovala odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z jehož odůvodnění podle žalobkyně plyne závěr, že nedostatečné ověření úvěruschopnosti nemá automaticky za následek neplatnost smlouvy, tato nastává teprve ve chvíli, kdy je zjištěno, že spotřebitel není schopen úvěr splácet, ani v tomto případě se soud s argumentací žalobkyně neztotožnil. Důvodem je skutečnost, že skutkové okolnosti případu ve věci posuzované dovolacím soudem byly zcela odlišné, od skutkového stavu v této věci. Ve věci posuzované dovolacím soudem totiž spotřebitel úvěr řádně splatil, a teprve poté se domáhal (resp. jeho právní nástupce) vydání přeplatku s argumentací, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost spotřebitele. Bylo tedy prokázáno, že spotřebitel byl schopen úvěr splatit, a to tím, že jej skutečně splatil. Naproti tomu ve věci posuzované zdejším soudem spotřebitel úvěr nesplatil, a jeho úvěruschopnost tedy nebyla prokázána řádným splacením úvěru. Již jen proto nelze závěry Nejvyššího soudu aplikovat na projednávanou věc. Navíc dalším rozdílem je to, že ve věci posuzované dovolacím soudem byly příjmy spotřebitele řádně zjištěny. Ve věci vedené zdejším soudem však žalobkyně neověřila ani příjmy ani výdaje žalovaného.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak náklady řízení mu žádné nevznikly.