9 C 48/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 24,48 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 21,27 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 24,48 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na přední straně smlouvy a Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po [částka], počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 24,48 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 24,48 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na přední straně úvěrové smlouvy a Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně úvěrové smlouvy (dále jen„ ustanovení“). Na základě této úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem úvěrové smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný v úvěrové smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 78týdenních splátkách po [částka], počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na jistinu [částka], úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 21,27 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla ve formě peněžité zápůjčky peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60týdenních hotovostních splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí právě 7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Z čl. 1 odst. 1.4 smlouvy soud zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla formou peněžité zápůjčky peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 78 týdenních hotovostních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první splátku uhradí právě 7 kalendářní den od data uzavření úvěrové smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby předchůdkyně žalobkyně. Úvěrová smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Z čl. 1 odst. 1.4 úvěrové smlouvy soud zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 78 splátkách, činí výše úrokové sazby 21,27 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) úvěrové smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle téhož článku odst. 5.1 písm. b) úvěrové smlouvy, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Z karty zákazníka/Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že jsou v nich informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů, které sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěry. Podle karet zákazníka je žalovaný starobní důchodce. Výše jeho starobního důchodu činila ke dni uzavření smluv částku [částka], další příjmy - vedlejší jsou v kartě zákazníka ze dne [datum] uvedeny ve výši [částka], celkem [částka], a v kartě zákazníka ze dne [datum] ve výši [částka], celkem [částka]. Výdaje jsou v kartě zákazníka ze dne [datum] uvedeny v celkové výši [částka], z toho částka [částka] připadá na bydlení, částka [částka] na osobní výdaje žalovaného, částka [částka] na splátky úvěrů či zápůjček, použitelný měsíční příjem žalovaného (příjmy – výdaje) činí [částka]. Výdaje jsou v kartě zákazníka ze dne [datum] uvedeny v celkové výši [částka], kdy částka [částka] představuje výdaje za bydlení, částka [částka] jsou osobní výdaje žalovaného a částka [částka] splátky úvěrů či zápůjček. Použitelný příjem žalovaného, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji činí [částka]. Z karty zákazníka ze dne [datum] dále vyplývá, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr u předchůdkyně žalobkyně úvěr, který se zavázal splácet měsíční splátkou ve výši [částka]. Bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Získané informace ověřila oprávněná osoba předchůdkyně žalobkyně předloženým dokladem o výměře důchodu, doklady SIPO, bankovními výpisy, jinými dokumenty (provize), a nájemní smlouvou.

7. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se staly Přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo].

9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán na adresu místa výběru – [ulice a číslo], [obec], uvedenou v kartách zákazníka.

10. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité půjčce lze ujednat úroky.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], a to ve formě peněžité zápůjčky, kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka].

16. V řízení bylo rovněž zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena také smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve formě peněžité zápůjčky ve výši [částka], kterou měl žalovaný spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 78 splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka].

17. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a úvěrové smlouvy, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr pouze z informací, které jí žalovaný sám sdělil. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do Karty zákazníka/Žádost o spotřebitelský úvěr. Získané informace si následně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a splnila tím povinnost stanovenou § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, že v kartách zákazníka je v kolonce další příjmy – vedlejší příjmy uveden příjem ve výši [částka] (žádost ze dne [datum]) a ve výši [částka] (žádost ze dne [datum]). Není zřejmé, z čeho uvedené příjmy měly žalovanému plynout a není nijak doloženo, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně ověřila jejich výši. Bližší zkoumání této skutečnosti se jeví jako velmi podstatné s ohledem na skutečnost, že bez těchto„ dalších příjmů“ by žalovaný zjevně nebyl schopen dlouhodobě poskytnuté půjčky splácet. Nevyjasněny zůstaly informace týkající se výdajů na bydlení, neboť v kartách zákazníka je uvedeno, že žalovaný bydlí v nájemním bytě a nájemné činí [částka] měsíčně, přičemž není patrné, jak předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost ověřovala (kolik z této částky činí nájemné a kolik náklady na vodu a energie). Předchůdkyně žalobkyně se také nezabývala tím, proč žalovaný, při již poskytnuté půjčce s výší měsíční splátky [částka] opakovaně žádá o poskytnutí dalších finančních prostředků. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalovaného. Žalovaný je povinen dlužnou jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému ze smlouvy částku [částka], na kterou žalovaný uhradil [částka], k úhradě tak zbývá částka [částka]. Z úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný uhradil [částka], čímž po započtení zaplacené částky žalovaný žalobkyni nic nedluží, ba naopak mu vznikl přeplatek ve výši [částka], který soud započetl oproti nároku žalobkyně vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Soud tedy žalobkyni přiznal částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Splatnost pohledávky soud odvíjí od listiny označené„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum], která byla žalovanému dne [datum] odeslána. Tento dopis byl žalovanému doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] ve smyslu ustanovení § 573 o. z. Splatnost pohledávky nastala uplynutím desetidenní lhůty po obdržení dopisu ve smyslu ustanovení § 605 odst. 1 o. z., tedy dne [datum] (čtvrtek). Od data [datum] je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 11,75 % ročně, soud proto přiznal žalobkyni u pohledávky zákonný úrok z prodlení v této výši. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

19. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy a úvěrové smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost těchto smluv nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. a III. tohoto rozsudku zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl neúspěch žalobkyně vyšší než její úspěch, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

21. V protokolu o jednání ze dne [datum] v části týkají se vyhlášení tohoto rozsudku ve výroku I. byla nesprávně uvedena částka, kterou je povinen žalovaný žalobkyni uhradit a dále částka, z níž byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení, když namísto správně uvedené částky„ [částka]“ a„ zákonného úroku z prodlení z částky [částka]“, byla nesprávně uvedena částka„ [částka]“ a„ zákonný úrok z prodlení z částky [částka]“. Na tuto nesprávně vyčíslenou částku navazuje výrok II., ve kterém byla nesprávně uvedena částka, o kterou se žaloba zamítá a částka, z níž je za období od [datum] do zaplacení přiznán žalobkyni zákonný úrok z prodlení, když namísto správně uvedené částky, o kterou se žaloba zamítá„ [částka]“ a částky ze které je přiznán zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení„ [částka]“ byla nesprávně uvedena částka„ [částka]“ a částka„ [částka]“. Z výše uvedeného výpočtu je patrné, že šlo o chybu v počtech. Soud tedy v souladu s ustanovením § 164 OSŘ tuto nesprávnost v písemném vyhotovení rozsudku opravil.