9 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, se sídlem adresa a účastníka: osobní údaje účastníka zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, se sídlem adresa účastnice o žalobě proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací,

I. Zamítá se žaloba proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastníku právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce účastníka.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala zrušení ve výroku uvedeného rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka bylo rozhodnuto o úpadku a oddlužení. Žalobkyně je tedy od datum v úpadku, a řízení před Českým telekomunikačním úřadem je podle žalobkyně nezákonné. Dlužná částka za poskytnutou službu elektronických komunikací ve výši částka a příslušenství je za zúčtovací období od datum do datum. Pohledávka účastníka tak vznikla podstatně dříve, než insolvenční soud rozhodl o úpadku žalobkyně. Pokud by účastník přihlásil tuto svoji pohledávku do insolvenčního řízení žalobkyně, byla by tato v insolvenčním řízení vypořádána jako ostatní peněžité závazky žalobkyně, a vymáhání této pohledávky mimo insolvenční řízení (v řízení před správním orgánem) je v rozporu se zákonem. Dále žalobkyně uvedla, že její insolvenční řízení již skončilo. Pokud jde o tvrzení účastníka učiněná před správním orgánem v rámci jeho vyjádření k rozkladu, kdy tento uvedl, že pokud bude žalobkyně v insolvenčním řízení osvobozena od placení pohledávek, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, předmětná pohledávka zanikne, tak jeho současný postup je zcela odlišný, když žalobkyni byla doručena výzva k uhrazení závazku – předexekuční upomínka. Účastník se tak zjevně snaží pohledávku, o které uváděl, že zanikne, vymáhat, a to patrně i exekučně. V tomto případě jde o pohledávku relativně nízkou, avšak pokud by šlo o pohledávku v řádu desítek či stovek tisíc, postrádalo by insolvenční řízení význam.

2. Účastník právnická osoba k žalobě uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou, a proto ji navrhl zamítnout. Skutkové okolnosti jsou mezi účastníky nesporné. Dne datum byl Českému telekomunikačnímu úřadu doručen návrh na zahájení správního řízení proti žalobkyni jako odpůrkyni ve sporu o zaplacení ceny za poskytnutou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací za období od datum do datum u telefonního čísla tel. číslo v celkové výši částka s příslušenstvím a smluvní pokuty za porušení podmínek smlouvy ve výši částka s příslušenstvím. Český telekomunikační úřad rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací vyř. – příjmení, uložil žalobkyni (jako odpůrkyni) povinnost uhradit účastníkovi (jako navrhovateli) částku částka s příslušenstvím (výrok I.), nevyhověl návrhu co do smluvní pokuty ve výši částka s příslušenstvím (výrok II.) a odpůrkyni uložil povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku částka a částka (výrok III.) Proti tomuto rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podala žalobkyně rozklad, ve kterém namítala stejné skutečnosti, jako v této žalobě a dále vznesla námitku promlčení. Tento rozklad byl žalobou napadeným rozhodnutím zamítnut. Správní orgán své rozhodnutí založil na tom, že námitka promlčení je zjevně nedůvodná, když účastník uplatnil svůj nárok u Českého telekomunikačního úřadu v obecné promlčení lhůtě, a dále na závěru, že účinky úpadku nemají vliv na řízení vedená před Českým telekomunikačním úřadem. Dále účastník uvedl, že osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v němž dosud nebyly uspokojeny, neznamená zánik pohledávky jako takové, nicméně zaniká pouze nárok tuto pohledávku vymáhat. Jak plyne z odborné literatury, pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat. V soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace). Ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako pohledávka promlčená. Při případném uplatnění této pohledávky např. soudním výkonem rozhodnutí či exekucí by byl tedy v takovém případě dán důvod pro zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) proto, že výkon rozhodnutí by byl nepřípustný pro jiný důvod, pro který by nebylo možné výkon rozhodnutí provést (§ 268 odst. 1 písm. h OSŘ). Byla-li žalobkyně osvobozena od placení pohledávek soudním rozhodnutím ze dne datum, není to žádný důvod, aby bylo zrušeno napadené rozhodnutí vydané v říjnu rok (potvrzující rozhodnutí z roku rok).

3. Český telekomunikační úřad k žalobě uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou, a odkázal na odůvodnění svého napadeného rozhodnutí. Podle správního orgánu skutečnost, že předmětná pohledávka mohla být přihlášena do insolvenčního řízení, které bylo s žalobkyní vedeno, nezakládá překážku pro vedení správního řízení a pro rozhodnutí v tomto řízení.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastník se návrhem doručeným Českému telekomunikačnímu úřadu dne datum domáhal po žalobkyni zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazených cen za poskytnuté služby elektronických komunikací v období od datum do datum a částky částka s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty (zjištěno z návrhu a průvodky k elektronickému podání). K tomuto návrhu žalobkyně uvedla pouze to, že je v insolvenčním řízení. Správní orgán rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací viř. - příjmení uložil žalobkyni povinnost zaplatit účastníkovi dlužnou částku za poskytnuté služby elektronických komunikací ve výši částka s příslušenstvím (výrok I.), v části týkající se smluvní pokuty ve výši částka s příslušenstvím návrhu nevyhověl (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost uhradit účastníkovi na nákladech řízení částku částka (výrok III.), (zjištěno z uvedeného rozhodnutí). Proti tomuto rozhodnutí (avšak pouze do výroků I. a II.) podala žalobkyně rozklad, ve kterém namítala, že přiznaný nárok je promlčený a že s ohledem na úpadek žalobkyně došlo k přerušení řízení před správním orgánem (zjištěno z rozkladu). Rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, správní orgán rozklad zamítl a napadené rozhodnutí ze dne datum ve výrocích I. a III. potvrdil (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit účastníku na nákladech řízení o rozkladu částku částka (výrok II.). Správní orgán předně uvedl, že uplatněný nárok není promlčen, neboť nejstarší z uplatněných pohledávek se stala splatnou datum a tímto dnem začala běžet obecná tříletá promlčení doba. Vzhledem k tomu, že nárok byl před správním orgánem uplatněn datum, k promlčení nároku nedošlo. K druhé námitce žalobkyně správní orgán uzavřel, že podle ustanovení § 140d odst. 1 InsZ se jiná než soudní a rozhodčí řízení rozhodnutím o úpadku nepřerušujíc lze je nově zahájit i v době, po kterou trvají rozhodnutí o úpadku. Vydání rozhodnutí o úpadku na jiná než soudní a rozhodčí řízení v podstatě nemá vliv. Rozhodnutí o rozkladu (a stejně tak i prvostupňové rozhodnutí správního orgánu v napadených výrocích I. a III.) nabylo právní moci dne datum a stalo se vykonatelným dne datum (zjištěno z rozhodnutí o rozkladu). Dne datum byl usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. insolvenční spisová značka, mimo jiné zjištěn úpadek žalobkyně a bylo jí povoleno oddlužení. Usnesením téhož soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, bylo mimo jiné vzato na vědomí splnění oddlužení žalobkyně a zároveň byla žalobkyně osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Toto usnesení nabylo právní moci v plném rozsahu dne datum (zjištěno z aplikace ISIR). Dopisem ze dne datum účastník prostřednictvím svého zástupce vyzval žalobkyni, aby mu do datum uhradila dlužné částky přiznané výše uvedenými rozhodnutími správního orgánu, přičemž závěrem je uvedeno, že žalobkyně má tento dopis považovat za poslední výzvu před zahájením exekučního řízení.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

6. Podle § 250i OSŘ soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

7. Podle § 140a odst. 1 InsZ účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.

8. Podle § 140d odst. 1 InsZ Jiná řízení než soudní a rozhodčí řízení se rozhodnutím o úpadku nepřerušují a lze je nově zahájit i v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku; v těchto řízeních však po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze rozhodnout o náhradě škody nebo jiné újmy. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Nestanoví-li zákon jinak, je účastníkem těchto jiných řízení i nadále dlužník.

9. Po posouzení skutečností zjištěných z listin předložených účastníky z pohledu citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně argumentuje tím, že s ohledem na povahu insolvenčního řízení se měl účastník domáhat své pohledávky v insolvenčním řízení, kde by byla stejně jako ostatní přihlášené pohledávky zcela či částečně uspokojena. Podle žalobkyně neměla být pohledávka účastníkovi v řízení před správním orgánem přiznána. Dále pak uvádí, že účastník oproti svým procesním vyjádřením v průběhu řízení hrozí žalobkyni výkonem rozhodnutí. K námitkám žalobkyně soud uvádí, že výše citované ustanovení insolvenčního zákona (ani žádné jiné) nebrání tomu, aby řízení před Českým telekomunikačním úřadem probíhalo i poté, co je u účastníka tohoto řízení zjištěn úpadek, a aby v tomto řízení bylo o uplatněném nároku rozhodnuto. V této souvislosti soud zcela odkazuje na výše uvedenou argumentaci obsaženou v rozhodnutí o rozkladu a také argumentaci účastníka. Napadené rozhodnutí správního orgánu je tedy správné, a s ohledem na tuto skutečnost soud žalobu podle ustanovení § 250i OSŘ zamítl.

10. Pokud jde o možnost výkonu napadeného rozhodnutí, měla by žalobkyně své námitky směřovat k exekučnímu soudu, pokud by se účastník, jak avizoval, skutečně pokusil přiznaný nárok vymáhat. V této souvislosti soud pouze uvádí, že není pochyb o tom, že pohledávky uplatněné účastníkem v řízení před správním orgánem jsou pohledávkami, které měly být přihlášeny do insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že účastník je do insolvenčního řízení žalobkyně nepřihlásil, ač tak měl učinit, je žalobkyně od jejich placení osvobozena ve smyslu ustanovení § 414 odst. 2 InsZ. Vzhledem k tomu, že k tomuto osvobození došlo až po právní moci napadeného rozhodnutí, nemůže mít tato skutečnost na napadené rozhodnutí vliv.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal účastníku, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se účastník domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.