Okresní soud v Břeclavi · Rozsudek

9 C 75/2025

č. j. 9 C 75/2025-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-12 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBV:2025:9.C.75.2025.55

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Břeclavi vysvětlil, že smlouva o úvěru je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel nedostal důvěryhodné informace o příjmech a výdajích žalovaného, a proto neplnil podmínky § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě neplatnosti smlouvy je žalovaný povinen vrátit jistinu úvěru, která se vypočítala na základě neuhrazené částky. Soud žalobu zamítl ve zbytku, protože další nároky, jako úroky nebo poplatky, jsou z důvodu neplatnosti smlouvy neopodstatněné.

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 8 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení do datum ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení ve výší 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se stal také Předpis splátek, který tvoří přílohu č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také úrok v pevné výši za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil celkem částka a dále své splátky již nesplácel. Dnem splatnosti poslední sjednané splátky, tj. datum, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami (tj. 3 až 14 splátka) a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení částky částka skládající se z neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za období od datum do datum ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok vyčíslený od datum do datum z dlužné jistiny); zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % za každý den prodlení z částky částka a úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny oba za období od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) dne datum. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Touto žádostí požádal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka, s dobou splatnosti 14 měsíců. Dále uvedl, že je od datum zaměstnán v zaměstnaneckém poměru a jeho příjem ze zaměstnání činí částka měsíčně, jiné příjmy nemá. Celkové měsíční výdaje žalovaného činí částka, z toho částka částka představuje výdaje na bydlení a energie, částka částka výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady a částka částka srážky ze mzdy, výživné. Žalovaný bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost k jiné osobě. Z kolonky „Osobní bankovní účet“ nelze zjistit, zda má žalovaný na své jméno veden bankovní účet, neboť není zatržena ani možnost „ANO“, ani možnost „NE“. Tyto žalovaným uvedené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z výplatních pásek a pracovní smlouvy.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba., IČO IČO se žalovaným jako dlužníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s úrokem částka, poplatkem za poskytnutí úvěru částka, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu částka a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Na přední straně smlouvy bylo ujednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle této smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Ze zadní strany smlouvy, z bodu „Splatnost úvěru a výše úroku“ soud zjistil, že zápůjční úroková sazba pro splatnost úvěru v trvání 14 měsíců činí 8 % ročně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána a její nedílnou součástí je příloha č. hodnota- Předpis splátek.

5. Z Dohody o změně pracovní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi adresa, jako zaměstnavatelem a žalovaným, jako zaměstnancem soud zjistil, že pracovní poměr uzavřený pracovní smlouvou ze dne datum na dobu určitou, byl uvedenou Dohodou prodloužen na dobu neurčitou.

6. Z výplatních pásek za měsíce září Anonymizováno, říjen Anonymizováno, listopad Anonymizováno soud zjistil, že v měsíci září Anonymizováno činila čistá mzda žalovaného částku částka, přičemž ze mzdy mu byla sražena částka částka, označená jako „ostatní srážky“. V měsíci říjnu Anonymizováno dosáhla čistá mzda výše částka, přičemž „ostatní srážky“ činily částka. V měsíci listopadu Anonymizováno obdržel žalovaný čistou mzdu ve výši částka, ze které byly provedeny „ostatní srážky“ ve výši částka.

7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětný úvěr celkem částku částka, a to prostřednictvím čtyř následujících plateb: dne datum uhradil částku právnická osoba Kč, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Všechny uvedené platby byly žalovaným provedeny v hotovosti.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha č. hodnota Seznam pohledávek v listinné podobě a Potvrzení o zaplacení kupní ceny datované dnem datum. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru č. hodnota.

9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o úvěru č. hodnota celkem částka a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č .Anonymizováno, a to nejpozději do datum. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že výzva ze dne datum byla žalovanému téhož dne odeslána na adresu doručovací (adresa pro výběr splátek) uvedenou ve smlouvě (adresa).

11. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, a to ve formě peněžité zápůjčky, kterou měl žalovaný spolu s úrokem částka a poplatky ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 14 měsíční splátky. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku částka.

17. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovaného nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když její zástupce pouze formálně vyplnil žádost o úvěr. Zástupce předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabýval skutečností, že v žádosti o úvěr je v kolonce „měsíční výdaje hrazené žadatelem“ uvedena částka částka, připadající na srážky ze mzdy, či výživné. Není však zřejmé, co tato částka konkrétně představuje ani za jakým účelem jsou srážky ze mzdy žalovanému prováděny. Z předložených výplatních pásek vyplývá, že srážky označené jako „ostatní srážky“ jsou žalovanému ze mzdy strhávány pravidelně každý měsíc, přičemž jejich výše se mění v závislosti na výši mzdy. Žalovaný přitom v žádosti o úvěr uvedl, že nemá žádné vyživované dítě do Anonymizováno let, takže je nepravděpodobné, že by uvedená částka částka představovala výživné. S ohledem na uvedené má soud posouzení úvěruschopnosti žalovaného za nedostatečné a zjevně nesprávné. Pokud by předchůdkyně žalobkyně měla dostát své povinnosti, měla si nechat vyjasnit situaci ohledně položky „Srážky ze mzdy, výživné“, popř. zkoumat příjmy a výdaje dotazem u žalovaného, zda má na své jméno veden bankovní účet, a pokud ano, nechat si předložit takový výpis. Ze žádosti o úvěr, z kolonky „Osobní bankovní účet“ tato informace nevyplývá, neboť není zatržena ani možnost „ANO“ ani možnost „NE“, a tudíž nelze jednoznačně určit, zda je žalovaný majitelem bankovní účtu, či nikoli. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen podle posledně uvedeného ustanovení vrátit dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému ze smlouvy o úvěru č. hodnota částku částka, na kterou žalovaný shora uvedenými splátkami uhradil celkem hodnota, k úhradě tak zbývá částka částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit přisouzenou částku jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, za výzvu k jeho vydání soud považuje Výzvu k plnění ze dne datum, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do datum. Výzva k plnění byla předána k poštovní přepravě dne datum (jak je zřejmé z podacího lístku podací číslo RR Anonymizováno F). Ve smyslu ustanovení § 573 o. z. došlo k doručení oznámení dne datum (pondělí). Lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení žalovanému marně uplynula dne datum. Od následujícího dne se tedy žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dluhu. Proto soud od datum přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky, smluvní pokuta) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, její neúspěch převážil nad dosaženým úspěchem, proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.