9 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 21 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka za období od datum do datum a z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO, smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka, a to v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku částka. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 21 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení, tedy nižší, než jak je jeho výše upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum v 8:30 hodin. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne datum. Žalobkyně a její zástupce se také bez omluvy nedostavili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Teprve po jednání, které se konalo datum, od 8:30 hod do 8:50 hod, byla soudci kanceláří předána žádost žalobkyně o odročení jednání, která byla do datové schránky soudu doručena téhož dne v 8:42 hod. Proto soud nemohl k této žádosti přihlédnout.

4. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne datum a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 60 splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka činí částka a je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 3 zjistil, že v případě, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Smluvní strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z čl. 11 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 19 smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. V článku 20 větě druhé bylo ujednáno, že bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání.

6. Ze zákaznické karty datované dnem datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný má zajištěno bydlení v nájemním bytě a nemá žádnou vyživovací povinnost. Je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako řidič, záchranář a příjem žalovaného ze zaměstnání činí částka, další příjmy domácnosti částku částka, celkem částka. Výdaje žalovaného jsou uvedeny v celkové výši částka, z toho částka částka představuje platbou inkasa/nájemné, částka částka představuje výdaje na telefon, a částka částka představuje výdaje na domácnost. Použitelný příjem žalovaného činí částka. Žalovaný má na své jméno veden bankovní účet, nemá vydanou kreditní kartu, u jiné společnosti nemá žádnou půjčku. Peněžní prostředky potřeboval na zajištění opravy/rekonstrukce. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouvy a dokladu SIPO.

7. Ze sdělení Záchranné služby - Asociace samaritánů ze dne datum soud zjistil, že žalovaný není u tohoto zaměstnavatele již zaměstnán, neboť pracovní poměr byl ukončen k datum.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce č. hodnota.

9. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce č. hodnota celkem částka.

10. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne datum byl žalovanému odeslán dne datum na adresu adresa, adresa.

11. Z rekapitulace plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil na svůj závazek celkem částku částka, když dne datum zaplatil částka a dne datum částku částka. Zůstatek k datu postoupení pohledávky, tj. datum činí na jistině částka a na souhrnném poplatku částku částka, celkem částka.

12. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. hodnota, a to nejpozději do datum.

13. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do datum (dále též jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Úprava ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném do datum, ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit. Zákonem č. 43/2013 Sb., bylo dotyčné ustanovení, s účinností od datum doplněno tak, že „věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je na posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, která se sjednává jako spotřebitelský úvěr, neplatná“. V projednávané věci byla smlouva uzavřena před nabytím zákona č. 43/2013 Sb. Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinné do datum namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům, spotřebitelům neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval. Lze tedy shrnout, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelskou schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (blíže viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když její zástupce pouze formálně vyplnil zákaznickou kartu. Žalobkyně na dotaz soudu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Pokud ze zákaznické karty vyplynulo, že měsíční příjmy žalovaného jsou kromě jeho platu ze zaměstnaneckého poměru tvořené ještě dalšími příjmy domácnosti ve výši částka, měla předchůdkyně žalobkyně po žalovaném požadovat objasnění jeho výdělkových poměrů. Při posuzování bonity vyšla výlučně z údajů, které jí žalovaný sám sdělil, aniž by jejich pravdivost či úplnost jakkoli ověřovala. Žalovaný přitom disponoval bankovním účtem, z něhož bylo možné jednoduše zjistit jeho skutečné příjmy i pravidelné výdaje, a tudíž reálnou schopnost závazek splácet. Současně je třeba zdůraznit, že žalovaný uzavřel smlouvu v dubnu Anonymizováno, avšak podle sdělení jeho bývalého zaměstnavatele již v září Anonymizováno ukončil pracovní poměr, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho finanční situaci. Žalobkyně však neprověřila ani nezohlednila žádné informace o stabilitě či předpokládaném trvání jeho příjmů. Za těchto okolností není zřejmé, z jakých zdrojů měl žalovaný závazky nadále splácet. S ohledem na uvedené má soud posouzení úvěruschopnosti žalovaného za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je absolutní neplatnost takto uzavřené smlouvy.

21. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka. Žalovaný zaplatil na poskytnutou půjčku celkem částku částka. V řízení bylo prokázáno, že nároky právní předchůdkyně žalobkyně z uvedené smlouvy o půjčce přešly na žalobkyni a nebylo zjištěno, že žalovaný od poslední splátky, tj. od datum cokoliv dalšího na svůj závazek zaplatil. Vzhledem k tomu, že soud považuje ze shora uvedených důvodů předmětnou smlouvu za neplatnou, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení tvořeného rozdílem mezi částkou poskytnutou žalovanému na základě neplatné smlouvy ve výši částka a částkou, kterou žalovaný na základě smlouvy uhradil ve výši částka. Výše bezdůvodného obohacení tak činí částka.

22. Splatnost přisouzené částky soud odvíjí od listiny označené „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum. Tento dopis byl žalovanému doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum ve smyslu ustanovení § 573 o. z. Splatnost pohledávky nastala uplynutím desetidenní lhůty od data doručení ve smyslu ustanovení § 605 odst. 1 o. z., tedy dne datum (čtvrtek). Od data datum je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni rovně požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je nižší, než výše stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl neúspěch žalobkyně vyšší než její úspěch, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

24. Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. podle dosavadních předpisů, vyjma nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.