10 C 124/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 947,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 947,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 6. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 1 300 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 31.3.2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 947,65 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 28.4.2008 uzavřela se žalovanou nájemní smlouvu [číslo] 2008, ve znění dodatku č. 1 pod ev. [číslo] na základě které žalované pronajala byt [číslo] o velikosti 2+1, v bytovém domě [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] Smluvní vztah byl ukončen ke dni 21.1.2020 na základě soudního vystěhování. Po dobu nájmu byla žalovaná povinna platit nájemné a úhradu za služby. Žalované dle vyúčtování žalobkyně ze dne 16.4.2021 vznikl nedoplatek za služby za období od 1.1.2020 do 21.1.2020 ve výši 1 947,65 Kč, který byl splatný nejpozději do 31.5.2021. Žalovaná zůstala po vystěhování nekontaktní, o vyúčtování nejevila zájem, žalobkyni tak nezbylo, než se dlužné částky domáhat soudní cestou. Žalobkyně současně požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že předmětný byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], je ve vlastnictví České republiky s tím, že žalobkyně je v daném případě oprávněna hospodařit s majetkem státu.

6. Ze Smlouvy o nájmu bytu [číslo jednací] ze dne 28.4.2008 a Dodatku č. 1 ke smlouvě [číslo jednací] ([číslo]) ze dne 2.12.2016 soud zjistil, že žalobkyně jakožto pronajímatel uzavřela se žalovanou jakožto nájemcem smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě přenechala žalované k užívání byt [číslo] první podlaží, o velikosti 2+1, na adrese [adresa], a to na dobu neurčitou od 1.4.2008. Žalovaná se dle smlouvy zavázala za užívání tohoto bytu platit nájemné ve výši 1 321 Kč měsíčně, kdy výše nájemného a záloh na úhrady spojených s užíváním bytu jsou uvedeny v příloze č. 1 – Evidenčním listu a v příloze č. 2 – Měsíční úhrady, jež tvoří nedílnou součást smlouvy. Celkovou měsíční částku za užívání bytu se žalovaná zavázala platit žalobkyni vždy do každého 15. dne v měsíci. Dodatkem ze dne 2.12.2016 byla provedena změna týkající se bankovního ústavu žalobkyně s účinností od 1.1.2017 (ČNB, č.ú. [bankovní účet], [variabilní symbol]) za účelem hrazení nájemného a služeb.

7. Z rozpisu vyúčtování nákladů na služby za rok 2020 k nájemní smlouvě [číslo] vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za vodné a stočné ve výši 1 770,59 Kč spolu s DPH ve výši 177,06 K, celkem částku 1 947,65 Kč.

8. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. 11 C 45/2018-96 ze dne 5.12.2019 bylo rozhodnuto o vyklizení žalované z předmětného bytu. Z obsahu rozsudku rovněž vyplývá, že z informace o pozemku ke dni 10.1.2017 a ke dni 26.11.2019 včetně ortofotomapy bylo zjištěno, že ke dni 10.1.2017 byla budova stojící na pozemku p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], původně označená [adresa] a ke dni 26.11.2019 byla po provedeném přečíslování označena [adresa].

9. Dle protokolu o převzetí bytu žalovaná byt vyklidila dne 21.1.2020.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli dne 28.4.2008 nájemní smlouvu o užívání bytu [číslo] o velikosti 2+1, v budově [adresa] [územní celek], na základě níž se žalovaná jakožto nájemkyně bytu zavázala žalobkyni hradit stanovené nájemné a náklady za dodané služby spojené s nájmem bytu, tedy elektřinu, vodné a stočné, kominíka aj. Nájemní vztah skončil dne 21.1.2020. Žalovaná však v období od 1.1.2020 do 21.1.2020, tedy v době trvání nájmu neuhradila žalobkyni náklady za služby, konkrétně za vodné a stočné ve výši 1 947,65 Kč, které byla povinna uhradit do 31.5.2021.

11. Při právním posouzení soud s ohledem na ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), vycházel z ust. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2009 (dále jen„ obč. zák.“), neboť k uzavření nájemní smlouvy došlo za účinnosti daného zákona, tj. v roce 2008.

12. Podle § 685 odst. 1 obč. zák. nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.

13. Podle § 686 odst. 1 obč. zák. musí nájemní smlouva obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

14. Podle § 696 odst. 1 a 2 obč. zák. platí, že nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

15. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy v době, kdy došlo k prodlení žalované s placením) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

16. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními lze považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, a to na dobu neurčitou. Nájemní vztah nicméně skončil, neboť žalovaná předmětný byt vyklidila ke dni 21.1.2020 na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 5.12.2019. Žalovaná se podle smlouvy mimo jiné zavázala, že bude hradit žalobkyni smluvené nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby. Při ukončení nájemního vztahu činil dluh žalované představující nedoplatek za vodné a stočné za rok 2020 částku ve výši 1 947,65 Kč. Žalovaná proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné takové skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá ust. § 517 odst. 2 obč. zák. a soud jej přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013Sb., ve znění účinném ke dni prodlení jednotlivých dlužných částek.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 300 Kč tuto částku představuje soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., (návrh ve věci samé) ve spojení s ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 300 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

19. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.