10 C 128/2021
č. j. 10 C 128/2021-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Tachově rozhodl ve prospěch žalobkyně, která se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 54 250 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena platná spotřebitelská smlouva o úvěru, jejíž pohledávka byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. Soud potvrdil nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 9,75 % ročně z částky 35 000 Kč a 19,38 % ročně z částky 35 000 Kč. Soud rozhodl o přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 15 238 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř., včetně soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem.
Plný text
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 54 250 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 54 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 19,38 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 238 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 54 250 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s předchůdcem žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru číslo ze dne datum Touto smlouvou se původní věřitel právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo zavázal poskytnout žalované 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 63 000 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 1 050 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 56 500 Kč bez příslušenství. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 35 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 900 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a smluvních úroků a úroků z prodlení.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listin plyne, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 63 000 Kč s příslušenstvím do datum. Žalovaná obdržela předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky předchůdce žalobkyně oznámil žalované přípisem ze dne datum. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne datum.
4. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
5. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
6. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl dne datum poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který měla vrátit do datum, včetně sjednaného příslušenství. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z., ten je tak v řízení aktivně legitimován. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 238 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 170 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 250 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.