10 C 140/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Česká kancelář pojistitelů, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená obecným zmocněncem Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 32 204 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 32 204 Kč spolu s úrokem z prodleníve výši 10 % ročně z částky 4 644 Kč od 25. 11. 2019 do zaplacení,ve výši 8,25 % ročně z částky 21 070 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení ave výši 15 % ročně z částky 5 590 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 10 865,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12. 3. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 32 204 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalované. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby jeho provozovatelka, neměla však ode dne 22. 5. 2019 do 14. 7. 2019, dále ode dne 15. 7. 2019 do 15. 3. 2020 a ode dne 19. 3. 2023 do 22. 5. 2023 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno 54 dní (1. období), 245 dní (2. období) a 65 dní (3. období) a žalovaná tímto jednáním porušila svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle Zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalované a výše denní sazby vždy ve výši 86 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku dne 10. 10. 2019 za 1. období, dne 1. 7. 2020 za 2. období a dne 17. 7. 2023 za 3. období s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 25. 10. 2019 (1. období), dne 16. 7. 2020 (2. období) a dne 1. 8. 2023 (3 období). Jelikož žalovaná na žádnou z výzev nereagovala, a ničeho žalobkyni neuhradila, byly žalované zaslány předžalobní upomínky. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalované uhradit dlužnou částku ve výši 4 944 Kč za 1. období, sestávající z částky 86 Kč za den x 54 dní, tj. 4 644 Kč spolu s poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, dále částku ve výši 21 370 Kč za 2. období, sestávající z částky 86 Kč za den x 245 dní, tj. 21 070 Kč spolu s poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a částku 5 890 Kč za 3. období, sestávající z částky 86 Kč za den x 65 dní, tj. 5 590 Kč spolu s poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně nepovažovala námitky žalované, že předmětné vozidlo neprovozuje, za relevantní s tím, že s účinností od 1. 1. 2018 je rozhodující, zda je vozidlo zapsáno v registru vozidel, a v kladném případě k němu musí být sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla.

2. Žalovaná uvedla, že žalobkyní vymáhaná povinnost je povinností vlastníka či provozovatele vozidla, nicméně ona sama není ani vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla. Žalovaná dále uvedla, že vozidlu skončila technická způsobilost dne 12. 12. 2018 s tím, že od 11. 10. 2018 nebylo vozidlo provozováno a bylo nepojízdné. Žalovaná jej takto zakoupila až dne 8. 3. 2019, a to na náhradní díly. Následně nicméně zjistila, že z důvodu nečitelnosti VIN vozidla nemůže vozidlo projít evidenční kontrolou, a není možné zapsat nového vlastníka do registru vozidel, tedy ji. Tím nebylo podle žalované možné plnění podle kupní smlouvy, tj. zajistit převod vozidla, a kupní smlouva je neplatná. Podle žalované je za převod vozidla odpovědný prodávající, který je i nadále veden v evidenci vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, a dokud neprovede převod registrace vozidla, je podle žalované rozhodující údaj v registru vozidel. Žalovaná o těchto skutečnostech informovala žalobkyni. Pokud žalovaná vozidlo po určitou dobu pojistila, neznamená to, že je jeho vlastníkem; učinila tak v dobré víře kvůli výměně motoru z tohoto vozidla do jiného vozidla. Vozidlo nicméně nemohlo být připuštěno k provozu na pozemních komunikacích a bylo nepojízdné.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Ze sdělení Městského úřadu , adresa, , Odbor dopravy a správních agend ze dne 23.7.2024, technického průkazu č. , číslo, , osvědčení o technickém průkazu (malý TP), informace o vozidle a karty vozidla , SPZ, vyplývá, že jako vlastník a provozovatel vozidla , SPZ, , VIN , VIN kód, byla v období od 12.12.2002 zapsána společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, s tím, že platnost registrační značky, technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla byla platná do 30.10.2023, kdy byl v registru silničních vozidel zapsán zánik vozidla pod č.j. , číslo jednací, .

5. Z informace o pojištění vozidla vyplývá, že pojistná smlouva č. , číslo, uzavřená dne 3.4.2019 mezi pojišťovnou UNIQA a.s. a žalovanou pro vozidlo , SPZ, byla ukončena dne 22.5.2019 na základě výpovědi jedné ze smluvních stran a dále, že pojistná smlouva č. , číslo, uzavřená dne 16.3.2020 mezi pojišťovnou UNIQA a.s. a žalovanou pro vozidlo , SPZ, byla ukončena dne 18.3.2023 z důvodu neplacení pojistného.

6. Z kupní smlouvy (její části) o prodeji motorového vozidla ze dne 17.8.2018 má soud za prokázané, že na základě této smlouvy přešlo vlastnické právo ze společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, k vozidlu tov. zn. Kia, model K 2500, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , rok výroby 2002 na společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, .

7. Z kupní smlouvy č. , číslo, o prodeji motorového vozidla ze dne 8.3.2019, přílohy č.1, 2 a 3, jakož i z faktury č. , číslo, ze dne 8.3.2019 má soud za prokázané, že žalovaná jako kupující uzavřela tuto smlouvu k vozidlu tov. zn. Kia, model K 2500, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, se společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, jako prodávajícím. Na základě této smlouvy žalovaná zakoupila uvedené vozidlo za dohodnutou cenu 25 000 Kč s tím, že podle článku 5. smlouvy přešlo vlastnické právo na žalovanou zaplacením kupní ceny vozidla a jeho protokolárním převzetím, k němuž došlo dne 8.3.2019 (viz příloha č. 2 – Předávací protokol). Vozidlo bylo označené jako celkově opotřebované, s neplatnou STK a nebylo určeno pro provoz na pozemních komunikacích. Žalovaná se rovněž zavázala jakožto nový vlastník přihlásit vozidlo do registru vozidel a k vozidlu sjednat povinné ručení. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná uhradila kupní cenu ve výši 25 000 Kč podle kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

8. Z výzvy žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 10.10.2019 a informací o odeslání zásilky ze dne 10.10.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě tohoto příspěvku (tedy povinného ručení) za období 22.5.2019 až 14.7.2019 (tj. za 54 dní v sazbě 86 Kč za den) ve výši 4 644 Kč a náklady za uplatnění ve výši 300 Kč, neboť v tomto období neměla žalovaná coby vlastník pojištěn nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 4 944 Kč ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním na to, že v téže lhůtě je žalovaná oprávněna prokázat neexistenci své povinnosti k úhradě.

9. Z upomínky o úhradu nedoplatku zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 18.12.2019 a ze dne 5.2.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu dlužné částky za příslušné období, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno s tím, že neuhrazením příspěvku ve lhůtě nejpozději do 15.2.2020 bude svůj nárok řešit soudní cestou. Žalovaná byla zároveň upozorněna na navýšení dluhu o úroky z prodlení, náklady soudního řízení, případně exekučního řízení. Zaslání upomínky žalobkyně doložila informací o odeslání zásilky prostřednictvím České pošty ze dne 6.2.2020.

10. Z výzvy žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 1.7.2020 a informací o doručení zásilky ze dne 1.7.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku za období 15.7.2019 až 15.3.2020 (tj. za 245 dní v sazbě 86 Kč za den) ve výši 21 070 Kč, neboť v tomto období neměla žalovaný coby vlastník pojištěn předmětný nákladní automobil. Žalovaná byla vyzván k úhradě příspěvku ve výši 21 070 Kč ve lhůtě nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy s upozorněním na to, že v téže lhůtě je oprávněna prokázat neexistenci své povinnosti k úhradě. Výzva byla žalované doručena dne 3.7.2020.

11. Z upomínky o úhradu nedoplatku zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 8. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu dlužné částky za příslušné období, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno s tím, že neuhrazením příspěvku ve lhůtě nejpozději do 23.10.2020 bude svůj nárok řešit soudní cestou. Žalovaná byla zároveň upozorněna na navýšení dluhu o úroky z prodlení, náklady soudního řízení, případně exekučního řízení.

12. Z výzvy žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 17.7.2023 a informaci o odeslání zásilky ze dne 19.7.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku za období 19.3.2023 až 22.5.2023 (tj. za 65 dní v sazbě 86 Kč za den) ve výši 5 590 Kč a náklady za uplatnění ve výši 300 Kč, neboť v tomto období neměla žalovaná coby vlastník pojištěn předmětný nákladní automobil. Žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 5 890 Kč ve lhůtě nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy s upozorněním na to, že v téže lhůtě je oprávněna prokázat neexistenci své povinnosti k úhradě. Výzva byla žalované doručena dne 19.7.2023.

13. Z upomínky o úhradu nedoplatku zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 18.10.2023 a ze dne 17.11.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu dlužné částky za příslušné období, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno s tím, že neuhrazením příspěvku ve lhůtě nejpozději do 27.11.2023 bude svůj nárok řešit soudní cestou. Žalovaná byla zároveň upozorněna na navýšení dluhu o úroky z prodlení, náklady soudního řízení, případně exekučního řízení. Zaslání upomínek žalobkyně doložila kopií doručenky ze dne 7.12.2023 a informací o odeslání zásilky prostřednictvím České pošty ze dne 4.12.2023.

14. K zaplacení příspěvku žalobkyně dále vyzvala žalovanou upomínkou prostřednictvím inkasní společnosti ze dne 29. 9. 2022 a 3.10.2022 a naposledy předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2022, 29.11.2022 a 11.1.2024, jejichž odeslání doložila poštovními podacími archy a informacemi o sledování zásilky s tím, že žalovaná byla upozorněna na možnost vymáhání nároku soudní cestou.

15. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném do 31. 3. 2024 (a to s ohledem na ust. § 94 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

17. Podle § 4 odst. 6 Zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odstavce 7 téhož ustanovení musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

18. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném v době, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg podle písmene o) ve výši 86 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

19. Soud dále vycházel z ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/20102 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

20. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Z ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. vyplývá, že s ohledem na to, že pokud bylo předmětné vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, byla žalovaná jako jeho vlastník povinna zajistit pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Protože tuto povinnost nesplnila, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. za každý den porušení své povinnosti uvedené v ust. § 1 odst. 2 tohoto zákona. Na rozdíl od dřívější právní úpravy je tato povinnost (platit příspěvek) vázána právě na zápis vozidla v registru silničních vozidel, a nikoliv na to, zda je vozidlo skutečně provozováno. Pokud žalovaná namítala, že v rozhodném období nebyla vlastníkem ani provozovatelem vozidla, pak byť z informace o vozidle a karty vozidla vyplývá, že v období od 12. 12. 2002 až do dne 30.10.2023, (kdy bylo vozidlo vyřazeno z provozu), byla zapsána jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla společnost , právnická osoba, Tento zápis v registru vozidel má však pouze evidenční charakter. To znamená, že pokud je prokázáno vlastnictví jiné osoby k vozidlu, než která je v registru zapsána, pak tato skutečnost má přednost. Jak totiž vyplývá z ust. § 4 odst. 2 zákona může se osoba zapsaná jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel zprostit povinnosti platit zákonný příspěvek, pokud prokáže, že v rozhodné době nebyla provozovatelem nebo vlastníkem vozidla, a že zápis v registru silničních vozidel je chybný. Dané ustanovení totiž stanoví vyvratitelnou právní domněnku skutečného vlastnictví vozidla. Na tu navazuje i ust. § 4 odst. 6 zákona, podle něhož je žalobkyně povinna zaslat výzvu k zaplacení příspěvku do jednoho roku od doby, kdy se dozví, kdo je skutečným vlastníkem či provozovatelem vozidla, tedy na koho přešlo vlastnické právo k vozidlu.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná a společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, uzavřeli dne 8.3.2019 písemnou kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla podle § 2079 o.z. Na základě této smlouvy žalovaná nabyla vlastnické právo k vozidlu tov. zn. Kia, model K 2500, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, . Jak vyplývá z článku 5. citované smlouvy, přešlo vlastnické právo k vozidlu na žalovanou zaplacením celé kupní ceny vozidla ve výši 25 000 Kč, přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná tuto celou kupní cenu zaplatila. Tím se stala vlastníkem vozidla, i jeho provozovatelem, a proto jí vznikla zákonná povinnost vozidlo pojistit. Protože však v období od 22. 5. 2019 do 15. 3. 2020 a od 19. 3. 2023 do 22. 5. 2023 nemělo vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti a bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jak je zřejmé z informace o pojištění vozidla, kdy pojistná smlouva č. , číslo, uzavřená dne 3.4.2019 mezi pojišťovnou UNIQA a.s. a žalovanou byla ukončena výpovědí ke dni 22.5.2019 a pojistná smlouva č. , číslo, uzavřená dne 16.3.2020 byla z důvodu neplacení pojistného ukončena dne 18.3.2023, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek placeného vlastníkem motorového vozidla jako jeho příjemkyni. Námitka žalované, že v rozhodném období nebyla vlastníkem vozidla, protože vozidlo nebylo možné převést v registru vozidel je lichá, když bylo na žalované, aby jí tvrzenou nemožnost převodu vozidla v registru vozidel řešila s prodávající, tedy se společností , právnická osoba, , v režimu odpovědnosti za vady z kupní smlouvy.

22. Protože vozidlo žalované nebylo pojištěno od 22. 5. 2019 do 15. 3. 2020 a od 19. 3. 2023 do 22. 5. 2023, tedy po dobu celkem 364 dní, je žalovaná povinna za tuto dobu zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu. Dlužná částka ve výši 32 204 Kč je tak tvořena základem příspěvku ve výši 31 304 Kč (jako součin 364 dní a výše denní sazby ve výši 86 Kč) a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 900 Kč (3x 300 Kč) podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, na výzvy žalobkyně však nikterak nereagovala.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni vznikly náklady jednak za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 289 Kč, dále náklady právního zastoupení žalobkyně, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; dále představují mimosmluvní odměnu za 2 úkony právní služby po 2 420 Kč (dle ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) podle § 11 odst. 1, písm. d) a g) vyhlášky (vyjádření k odporu, účast na jednání dne 24.7.2024), dále náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč za 6 půlhodin po 100 Kč/půlhodinu dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky a náhrady cestovních výdajů za účast při jednání dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky v celkové výši 90 Kč při použití dopravce Arriva Střední Čechy s.r.o. a ceně jízdného ve výši 40 Kč a 50 Kč, to vše (kromě soudního poplatku a náhrady cestovného) zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 646,40 Kč. Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 865,40 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).