10 C 150/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 755 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 755 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 285,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 1 755 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uváděl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a ze zákona mu tak vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 31. 7. 2016, tím mu též vznikla zákonná povinnost hradit zákonný poplatek („ televizní poplatek“). Žalovaný tento poplatek neplatil v časovém úseku od února 2019 do srpna 2019, dále od listopadu 2019 do ledna 2020 a konečně od června 2020 do srpna 2020. Součet nezaplacených měsíčních poplatků činí celkem 1 755 Kč (13 x 135 Kč). Při absenci dobrovolného plnění (přes výzvy) se žalobce domáhá této částky žalobou podanou u soudu.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen.

3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. (ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.) a rozhodl v této věci bez nařízení ústního jednání.

4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že žalobce v řízení prokázal, že žalovaný provedl u České pošty přihlášení poplatníka televizních poplatků, přičemž v evidenci je osoba specifikována jménem, příjmením, datem narození a adresou a tyto údaje se shodují se žalovaným subjektem dle žaloby. Televizní přijímač byl přihlášen v červenci 2016. Žalovanému tím skutečně vznikla povinnost hradit zákonný televizní poplatek ve smyslu zákonné úpravy. Ta je pro posuzovaný časový úsek (tedy pro období vymezené v žalobě) obsažena v zákoně č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění platném a účinném v předmětném časovém období. Žalobce rovněž prokázal, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužných poplatků.

6. Nelze rovněž usuzovat na žádnou okolnost, která by představovala řádný zákonný důvod pro zánik povinnosti žalovaného platit televizní poplatky v předmětném časovém období. Takováto okolnost se rovněž nestala předmětem procesní obrany žalovaného, ten se v řízení nikterak nevyjádřil a skutečnosti tvrzené v žalobě nerozporoval.

7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci částku 1 755 Kč z titulu dlužných zákonných televizních poplatků, a to se zákonným úrokem z prodlení, který žalobce požadoval v kapitalizované podobě, prakticky do data podání žaloby, totiž v konkrétní částce 285,95 Kč (tzn. nepožadoval úrok v obecně procentuálně vyjádřené podobě do zaplacení, tj. do budoucna, a tedy na úrokovém příslušenství požadoval reálně méně, než na kolik by případně mohl mít nárok).

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč (soud zde shledává tři úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.