10 C 160/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 091 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 091 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 4. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 091 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že u žalovaného byla dne 5.8.2021 provedena orientační vyšetření na zjištění přítomnosti návykových látek s pozitivním výsledkem, a proto bylo vyžádáno téhož dne odborné lékařské vyšetření žalovaného v [příjmení] nemocnici a.s. spojené s odběrem biologického materiálu, když výsledkem vyšetření byl zjištěn výskyt amfetaminových derivátů a cannabinoidů v moči žalovaného. Vzhledem k pozitivnímu výsledku testu žalovaného se žalobkyně domáhala úhrady nákladů na převoz žalovaného do nemocnice v [obec] za účelem provedení odborného vyšetření a dále nákladů na samotné vyšetření. K převozu žalovaného za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, přičemž náklady vzniklé Policii ČR činí celkem částku ve výši 29 Kč Náklady na toxikologické vyšetření činí celkem částku ve výši 1 062 Kč. Žalobkyně tak požadovala uhradit celkem 1 091 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaný byl dne 5. 8. 2021 v 18:30 hodin kontrolován hlídkou Policie ČR, R621, v rámci dohledu nad bezpečností silniční dopravy, kdy z důvodu porušení zákazu vjezdu hlídka žalovaného pronásledovala a u hřbitova v obci [obec] byl předepsaným způsobem zastaven a kontrolován ve vozidle Daewoo Matiz, [registrační značka]. Žalovaný byl podroben orientačnímu vyšetření dechu přístrojem Dräger na přítomnost alkoholu v dechu, které bylo negativní. Dále bylo žalovanému provedeno orientační vyšetření přístrojem DrügWipe 5S s pozitivním výsledkem na amfetaminy/metamfetaminy, kokain, canabis. Žalovaný byl následně převezen do [příjmení] nemocnice a.s., kde mu byla odebrána krev a moč, která byla vyšetřena v toxikologické laboratoři Fakultní nemocnice v [obec]. Laboratorním imunochemickým vyšetřením analyzátorem Thermo Indiko byly pozitivně zachyceny amfetaminové deriváty a cannabinoidy (viz. Úřední záznam Policie ČR ze dne 5.8.2021, Žádost o vyšetření osoby ve zdravotnickém zařízení ze dne 5.8.2021, Žádost o lékařské a toxikologické vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 5.8.2021, zpráva o výsledku chemicko-toxikologického vyšetření ze dne 13.8.2021). Za provedení odběru vzorků krve a moči byla [právnická osoba] Policii ČR dne 2.9.2021 vystavena faktura [číslo] znějící na částku ve výši 341,55 Kč a dne 16.8.2021 byla za laboratorní vyšetření vzorků vystavena Fakultní nemocnicí [obec] faktura [číslo] znějící na částku ve výši 720 Kč. Uvedené náklady byly žalobkyní uhrazeny dne 14. 9. 2021 (viz. 2x výpis z účtu žalobkyně ze dne 14.9.2021). K převozu žalovaného na vzdálenost 4,3 km za účelem provedení odběrů krve a moči žalovaného bylo použito služební vozidlo Policie ČR [registrační značka], přičemž náklady vzniklé Policii ČR za uskutečněný převoz činí celkem částku ve výši 29 Kč (viz. údaje pro vyčíslení nákladů na dopravu, vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku a technický průkaz vozidla). Žalobkyně uplatnila u žalovaného nárok na úhradu shora uvedených vynaložených nákladů v celkové výši 1 091 Kč, přípisem ze dne 23.2.2022, které měl žalovaný povinnost uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy (viz. výzva k uplatnění dluhu ze dne 23.2.2022 včetně doručenky).

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

8. Podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.

9. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

10. Podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o ochraně zdraví pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.

11. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle ustanovení § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

13. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že žalovaný byl dne 5.8.2021 vyšetřen na přítomnost návykových látek, když po provedeném imunochemickém vyšetřením byly pozitivně zachyceny amfetaminové deriváty a cannabinoidy v moči žalovaného. K uhrazení nákladů za vyšetření ve zdravotnickém zařízení byly Policii ČR vystaveny daňové doklady na celkovou částku ve výši 1 062 Kč. Zároveň byl žalovanému vyúčtován převoz do zdravotnického zařízení částkou ve výši 29 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 1 091 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 1 091 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který však žalobkyně nepožadovala. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada. Soud proto přiznal žalobkyni za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé paušální náhradu vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

15. Výrokem III. rozsudku pak soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu žalovanému, na kterého přešla poplatková povinnost, neboť žalobkyně je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena ze zákona a ve sporu byla zcela úspěšná. Výše poplatku je stanovena v souladu s položkou 1, písm. a) Sazebníku poplatků, a činí 1 000 Kč Lhůta ke splnění této povinnosti pak byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.