10 C 164/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 626 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 9 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 28. 9. 2023 do zaplacení, a dále smluvní pokuty ve výši 826 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16.2.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 10 626 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 25. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce žalobkyně a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaná úkonem po zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou akceptovala. Totožnost žalované byla žalobkyní ověřena jednak vertifikační platbou ve výši 1 Kč z účtu žalované a rovněž fotokopií dokladu totožnosti. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, (rodné číslo žalované). Žalovaná se ve smlouvě zavázala žalobkyni poskytnutý úvěr splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 24. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 27. 9. 2023 zesplatnila. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 28. 9. 2023, tedy ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 28.9.2023 až do zaplacení. Žalobkyně rovněž požaduje v souladu se smluvním ujednáním uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení, tj. 28. 9. 2023, do odeslání předžalobní výzvy, tj. do 24. 1. 2024. Žalovaná ničeho nezaplatila, přestože byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud měl ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 25.5.2023 za prokázané, že smlouva měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně se ve smlouvě měla zavázat v případě uzavření smlouvy poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr splácet tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti. Jistinu se žalovaná měla zavázat splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy, a to vždy na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně smlouvu podepsala, ale podpis za žalovanou není na smlouvě ani jiné listině připojen, a to ani v elektronické formě.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 12.10.2023 vyplývá, že žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, částku ve výši 7 000 Kč.

6. Ze žalobkyní předloženého výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, za měsíc únor 2023 až duben 2023 bylo zjištěno, že majitelem účtu je , jméno FO, . Z výtisků ze dne 25.5.2023 vyplývá, že na tento účet byly úřadem práce poukazovány sociální dávky.

7. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo soudem zjištěno, že bankovní účet číslo , č. účtu, patří , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, s tím, že právo nakládat s účtem byla oprávněna i , jméno FO, , nar. , datum, , nikoliv však žalovaná.

8. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 24. 9. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná byla informována o zesplatnění úvěru a současně vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení předmětné výzvy.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 24.1.2024 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě celé dlužné částky vyzvána ještě před podáním žaloby.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně měla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít se žalovanou dne 25.5.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Uvedená smlouva nebyla žalovanou podepsána, ani jiným elektronickým znakem nebyla žalovanou potvrzena vůle smlouvu uzavřít. Následně žalobkyně zaslala částku ve výši 7 000 Kč na bankovní účet vedený nikoliv na žalovanou, ale na třetí osobu.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

14. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

20. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

23. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

25. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně dostatečně neosvědčila, jakým způsobem byla uzavřena úvěrová smlouva přesto, že k tomuto byla vyzvána usnesením ze dne 14. 5. 2024. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případně učinila, tedy že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.

26. Vzhledem k tomu, že pak bankovní účet, na který byla zaslána částka 7 000 Kč, nepatří žalované, nebylo ani prokázáno, že by na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o.z. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ani neprokázala tvrzené bezdůvodné obohacení na straně žalované, byla žaloba zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla ve sporu úspěšná, a náležel by jí nárok na úhradu vynaložených nákladů na soudní spor podle poměru úspěchu ve věci, žádné náklady nevznikly.