10 C 172/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 213 424 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 81 610,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 2. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 131 813,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 24 919,29 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení a to v rozsahu 61,76 %.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení a to v rozsahu 38,24 %.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 2. 2020 domáhali po žalovaném zaplacení částky ve výši 213 424 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené části ceny díla. Žalobci uvedli, že si objednali u žalovaného jako zhotovitele provedení díla na klíč, a to zhotovení terasy u domu v [obec] na základě nabídky žalovaného ze dne 21. 8. 2019. Žalovaný akceptoval objednávku žalobců a mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o dílo. Dílo mělo být prováděno v době od 1. 9. 2019 do 31. 10. 2019. Žalobci uhradili žalovanému zálohu ve výši 200 000 Kč dne 26. 8. 2019 a ve výši 100 000 Kč dne 9. 9. 2019. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobců dílo neprovedl, nedokončil a nepředal jej žalobcům. Protože se žalovaný takto dostal do dlouhodobého prodlení, a porušil tím smlouvu podstatným způsobem, žalobci dne 5. 2. 2020 odstoupili od smlouvy o dílo. Žalovaný pak vrátil žalobcům dne 20. 9. 2019 částku ve výši 86 576 Kč z celkové zálohy 300 000 Kč. Žalobci dále doplnili, že není pravdou, že by žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo, ani to, že by mu udíleli nevhodné příkazy, že by žalovaný na nevhodnost příkazů žalobce upozorňoval, ani to, že by vůči němu jednali v rozporu s dobrými mravy. Podle žalobců smlouva o dílo neměla sjednané dílčí celky, a proto nelze na část díla zhotovenou žalovaným pohlížet jako na částečné nebo dílčí plnění. Z tohoto důvodu se žalobci domáhali po žalovaném vrácení celé zbývající částky ve výši 213 424 Kč z částky 300 000 Kč jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a navrhl, aby ji soud zamítl. Žalovaný potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalovaný zavázal zhotovit do 31. 10. 2019 terasu domu v [obec] na podkladě jeho cenové nabídky ze dne 21. 8. 2019, a to za celkovou částku 398 908 Kč. Z této částky činila částka 246 283 Kč za stavební materiál a 152 625 Kč za provedené práce. Žalovaný dílo prováděl společně s panem [jméno] [příjmení], narozeným 4. 5. 1960. Žalovaný rovněž potvrdil, že od žalobců obdržel zálohu ve výši celkem 300 000 Kč, a dne 20. 9. 2019 jim vrátil částku ve výši 86 576 Kč. Žalovaný uvedl, že smlouva zanikla odstoupením od smlouvy žalovaným již 19. 9. 2019, a to s ohledem na opakované nevhodné příkazy žalobců ohledně provádění díla, na které žalovaný žalobce upozorňoval, a dále s ohledem na chování žalobců vůči němu, které bylo v rozporu s dobrými mravy. Protože žalovaný odstoupil od smlouvy ohledně dosud neprovedené části díla, zaslal žalobcům dne 20. 9. 2019 vyúčtování provedených prací a neuhrazeného materiálu. Protože žalovaný částečně provedl dílo do výše betonové vrstvy 1 m, zakoupil stavební materiál, hradil dopravu a nájem stavebních strojů, vrátil žalobcům nespotřebovanou část zálohy ve výši 86 576 Kč. Za žalobce následně jednal pan [celé jméno žalobce] ml., který po žalovaném žádal vrácení pouze dalších 69 099 Kč. Žalobci proto byli seznámeni s odstoupením od smlouvy ze strany žalovaného, se kterým konkludentně souhlasili.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli smlouvy o dílo na podkladě cenové nabídky žalovaného ze dne 21. 8. 2019. Na jejím základě se žalovaný zavázal zhotovit pro žalobce terasu domu na adrese [adresa], a to za celkovou částku 398 908 Kč. Dílo mělo být provedeno do 31. 10. 2019. Žalovaný obdržel od žalobců zálohu ve výši celkem 300 000 Kč, a to dne 26. 8. 2019 ve výši 200 000 Kč a dne 9. 9. 2019 ve výši 100 000 Kč (viz rovněž výpisy z účtu ze dne 26. 8. 2019 a 9. 9. 2019). Žalovaný následně dne 20. 9. 2019 vrátil žalobcům částku ve výši 86 576 Kč (viz rovněž potvrzení o příchozí úhradě ze dne 20. 9. 2019). Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Soud z výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaného zjistil, že má živnostenské oprávnění k provozování živnosti pokrývačství, tesařství a zámečnictví, nástrojářství. Podle databáze ARES soud zjistil, že žalovaný je plátcem daně z přidané hodnoty.

5. Z e-mailové korespondence účastníků vyplývá, že žalovaný e-mailem ze dne 21. 8. 2019 zaslal žalobci a) upravený nabídkový rozpočet ceny díla na celkovou částku 398 908 Kč. V nabídce byly uvedeny jednotlivé položky materiálu a jejich ceny s tím, že celková cena činila 246 283 Kč. Dále v nabídce bylo uvedeno„ + doprava mix + materiál + pumpa atd.“. V nabídce byly vymezeny rovněž jednotliví práce za vybudování desky, za ztracené bednění, strop a dopravu včetně tzv. žáby. Celková cena prací činila 152 625 Kč. Žalobce a) odsouhlasil tuto nabídku e-mailem ze dne 23. 8. 2019. Žalovaný pak e-mailem ze dne 20. 9. 2019 zaslal žalobkyni b) vyúčtování. Svědek [celé jméno žalobce], syn žalobců, e-mailem z 29. 9. 2019 požádal žalovaného, aby probrali jednotlivé vyúčtované položky. Z e-mailu rovněž vyplývá, že účastníci jednali o ukončení prací žalovaného na díle, a že žalobcům byla vrácena částka 86 546 Kč. Žalovaný byl současně vyzván k vrácení další částky ve výši 69 099 Kč. Podle e-mailu svědka [celé jméno žalobce] ml. z 3. 10. 2019 žalovaný bezdůvodně odstoupil od smlouvy o dílo a byl opětovně požádán o vrácení částky 69 099 Kč. V e-mailech z 17. 10. 2019 považoval žalovaný své vyúčtování v souladu s odsouhlaseným rozpočtem, s čímž svědek [celé jméno žalobce] nesouhlasil. Svědek [celé jméno žalobce] uvedl, že nerozporuje jednotkovou cenu, ale množství provedených prací a dodaného betonu do pasů a základové desky.

6. Žalobci přípisem ze dne 5. 2. 2020 odstoupili od smlouvy o dílo, vzhledem k tomu, že žalovaný i přes jejich výzvy dílo nedokončil. Žalobci současně vyzvali žalovaného k vrácení částky ve výši 213 424 Kč nejpozději do 14. 2. 2020.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je vyučený zedník a v létě 2019 brigádně pracoval se žalovaným na stavbě předmětné terasy. Stavba probíhala asi 20 dní, z nichž svědek zde byl asi 14 dní. Žalovaný chodil na stavbu i sám. Svědek se žalovaným postupovali podle pokynů dcery žalobců [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], která stavbu kontrolovala i se žalobcem a). Mezi účastníky nebyl vytvořen žádný návrh ani dokumentaci ke stavbě a terasa byla stavěna podle představy žalobců. Terasa měla být do půl kruhu a základ byl 1,5 metru pod povrchem země; nad ním měl být jeden metr stavby. Na stavbě před nimi pracoval jiný zedník, který udělal opytlovaný beton kolem vily, který pak žalovaný odbourával sbíječkou. Základy byly také již vykopány, ale protože byly hluboké, musely se do ¾ zavézt kamením, štěrkem a betonem. Povrch pak svědek se žalovaným zhutňovali půjčenou„ žábou“. Udělali kompletní základovou desku s armaturou, KARI sítěmi a betonem, a tři nebo čtyři řady ztraceného bednění obvodové zdi včetně izolace. Žalovaný měl zhotovit i strop garáže, na kterém měla být předmětná terasa. Práce však nebyla dokončena, protože dcera žalobců měla výhrady ke stavbě zdi ze ztraceného bednění. Žalovaný posunul řadu, aby nemusel řezat tvárnice, ovšem žalobci si tuto řadu do druhého dne sami posunuli o 2 – 3 cm a udělali jiný rám z bednění na beton. Protože se to žalovanému nelíbilo, a žalobci mu nadávali, rozhodl se na stavbě skončit, a bednění nevylil betonem. Svědek se žalovaným nechali na stavbě stavební materiál včetně ztraceného bednění. Svědek nevěděl nic o tom, že by žalovaný odstoupil od smlouvy se žalobci.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce] ml. syna žalobců, soud zjistil, že žalobcům doporučil žalovaného na stavbu terasy. Původně na stavbě pracoval jiný zedník, který ale nepředložil kalkulaci díla. V srpnu 2019 se pak žalobci se žalovaným na základě jeho nabídky dohodli, že žalovaný zhotoví hrubou stavbu předmětné terasy včetně bočního schodiště a cca 3 m vysoké zdi, která měla být dlouhá 5 m a měla oddělovat pozemek žalobců od vedlejšího pozemku. Písemná smlouva se nepodepisovala a nebyla ani projektová dokumentace. Stavba probíhala od 1. do 19. 9. 2019. Žalobci si vybagrovali prostor na základovou desku, byly obnaženy základové pasy vily a probourán vstup skrz obvodovou zeď do sklepení domu. Žalovaný však byl na stavbě jen deset dní ve dvou lidech a odpracoval cca 100 hodin. Žalovaný s pomocníkem vylili beton do vybagrovaných základů pasů, připravili podklady pro základovou desku včetně štěrku a KARI sítí, které vylili pouze jednou vrstvou betonu. Žalovaný následně založil první řadu tvarovek, proložil ji armaturovým železem a udělal základy 5 metrové zdi. Žalovaný na první řadu tvarovek na terase vystavěl až tři další řady, část řad však doplňovala sestra svědka. Dne 20. 9. 2019 měl přijet mix s betonem, který ale nedorazil a žalovaný ze své vůle stavbu opustil. Žalobce a) pak navázal na práci žalovaného a dostavěl zdi z materiálu zajištěného žalovaným, přičemž celá stavba byla dokončena jiným řemeslníkem na jaře 2020. Svědek nevěděl, zda tento řemeslník měl nějaké výhrady k práci odvedené žalovaným. Vzhledem k tomu, že základová deska byla poddimenzována, musel se naddimenzovat horní lem. Na stavbu dohlížel žalobce a) a svědek vyloučil, že by slovně napadal žalovaného. Sestra žalobce, která na stavbu rovněž dohlížela, měla výhrady k tomu, kde žalovaný založil stavbu zdi terasy, a žalovaný toto změnil. Žalobci pak jednali se žalovaným o vrácení části zaplacené zálohy na dílo, k dohodě však nedošlo. Protože žalovaný nekvalitně postavil pětimetrovou zeď, která měla oddělovat pozemek žalobců od pozemku souseda, museli žalobci tuto zeď strhnout a postavit znovu.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], doplněného výslechem tohoto znalce, a z předložených fotografií soud zjistil, že znalec stanovil skutečný rozsah díla provedený žalovaným na stavbě terasy u domu žalobců, a to podle nabídky žalovaného z 21. 8. 2019 do doby ukončení prací žalovaného dne 20. 9. 2019. Následně toho pak určil nutné náklady žalovaného na provedenou část díla, přičemž při tom vycházel z dohodnutého rozpočtu žalovaného. Znalec vycházel i z obsahu spisu a v červnu 2021 provedl i místní šetření, při kterém zjistil, že objekt terasy je prakticky dokončen. Znalec poukázal na to, že žalobci neměli na předmětnou stavbu žádný stavební projekt a na stavbě nebyl veden stavební deník. Znalec vycházel z toho, že soupis prací neobsahoval veškeré stavební práce, které byly k provedení díla nezbytné. Ke stanovení hodnoty provedeného díla znalec vycházel z rozpočtu žalovaného a skutečného množství práce a materiálu provedeného žalovaným. Zohlednil práce žalobců a dospěl k závěru, že žalovaný provedl zásyp vykopaného základového pasu a betonáž základů pod terasou, navezl štěrk pod základovou desku a zhutnil podkladní vrstvu. Na tuto vrstvu položil výztuž (KARI sítě), z betonových tvarovek vyzdil první řadu na obvodový základ jako bednění, vyztužil ji roxory, a tuto řadu probetonoval. Žalovaný dále vybetonoval základovou desku, napenetroval ji a po obvodu na ni položil izolační lepenku do šíře 1 m. Žalovaný vyzdil čtyři řady ztraceného bednění a jako vnější izolaci svislého zdiva a základů použil nopkovou fólii. Na dílo provedené žalovaným bylo možné navázat, neboť další firma stavbu dokončovala, aniž by upozorňovala na vady, ani nevybourávala nekvalitní práci, přičemž žalovaným použité množství betonu odpovídá jím zvoleném postupu. Vzhledem k tomu, že se účastníci domluvili na konkrétní ceně prací ve výši 152 625 Kč, dospěl znalec k závěru, že mezi účastníky byla sjednána cena prací 240 Kč/hod. Znalec nicméně vycházel z toho, že odměna žalovaného byla sjednána jako úkolová, a proto do ní započítal nejen práci na stavbě, ale i čas strávený přípravnými pracemi (např. jízda pro materiál). Znalec dále vycházel z podkladů dodaných žalovaným za materiál, a vypočetl průměrnou cenu na m3 betonu, počet položených tvárnic a provedeného betonování, kterou porovnal s předloženými fotografiemi. Znalec rovněž vypočetl celkové množství použitého betonu do základové desky a hodnotu použitého materiálu. Znalec zohlednil rovněž dopravu a použití tzv. žáby. Vzhledem k tomu, že stavba terasy souvisí s rodinným domem, je třeba ke konečné částce připočítat i 15 % DPH. Podle závěrů znalce činily náklady žalovaného na materiál a práce celkem 140 395,03 Kč, přičemž od této částky je třeba odečíst částku 1 460 Kč za to, že žalovaný nevylil betonem další čtyři vyzděné řady bednění (viz výslech znalce), dále 6 622 Kč jako náklady na odstranění základů dělící zdi, kterou žalovaný provedl nekvalitně, a žalobci museli tuto částku vynaložit na její odstranění. Dále je třeba od celkové částky odečíst 500 Kč jako náklady na odstranění nekvalitně položené nopkové fólie. Z těchto důvodů činí podle znaleckého posudku hodnota materiálu a prací žalovaného 131 813,03 Kč. Znalec se rovněž vypořádal se všemi otázkami žalobců četně KARI sítí a zvoleného postupu a kvality prací i otázkami žalovaného ohledně množství použitého betonu, které náležitě objasnil.

10. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů.

11. Z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., soud zjistil, že účastníci uzavřeli v létě 2019 ústní smlouvu o dílo, na základě které se žalovaný zavázal provést pro žalobce výstavbu terasy včetně bočního schodiště a dále 5 m dlouhou zeď, která měla oddělovat pozemek žalobců od pozemku jejich souseda. Smlouva byla uzavřena na základě nabídky žalovaného, podle níž byla cena díla sjednána ve výši celkem 398 908 Kč, a to 152 625 Kč za práce a 246 283 Kč za materiál. Žalobci zaplatili žalovanému zálohu na dílo ve výši 300 000 Kč. Práce žalovaného a jeho pomocníka, svědka [příjmení], probíhaly od 1. 9. 2019 do 19. 9. 2019 a žalovaný dne 20. 9. 2019 stavbu opustil a zaslal žalobkyni b) vyúčtování díla, a vrátil jim 86 576 Kč. Žalobci odstoupili od smlouvy přípisem z 5. 2. 2020 pro nedokončení díla a vyzvali žalovaného k vrácení částky ve výši 213 424 Kč nejpozději do 14. 2. 2020.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 1981 o.z. je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

13. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

14. Podle § 2004 odst. 1 o.z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Podle odstavce 2téhož ustanovení plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

15. Podle § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

16. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Podle § 2589 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

18. Podle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

19. Podle § 2593 o.z. má objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

20. Podle § 2596 o.z. opatří-li zhotovitel věc zpracovanou při provádění díla, má stran této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.

21. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2606 o.z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

22. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

25. Podle §1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla v létě 2019 uzavřena ústní smlouva o dílo dle § 2586 o.z., na základě které se žalovaný zavázal provést pro žalobce terasu u domu na adrese [adresa], včetně bočního schodiště a pět metrů dlouhé zdi oddělující pozemek žalobců od sousedního pozemku. Ve smlouvě byly vymezeny obě smluvní strany, i závazek žalovaného jako zhotovitele provést dílo, a to za částku 398 908 Kč, která zahrnovala práce i materiál vymezené v nabídce žalovaného z 21. 8. 2019 Smlouva obsahuje všechny zákonné náležitosti uvedené v § 2586 odst. 1 o.z., a byla proto uzavřena platně.

27. Žalobci zaplatili žalovanému zálohu ve výši 300 000 Kč, a žalovaný s pomocí svědka [příjmení] začal provádět dílo. Vzhledem k tomu, že si žalobci sami vybagrovali základy pro stavbu terasy, žalovaný spolu se svědkem budovali základovou desku. Poté, co žalobci, resp. za ně jednající jejich dcera, měli výhrady ke stavbě zdi, rozhodl se žalovaný ve stavbě již nadále nepokračovat. Žalobci pak následně dopisem ze dne 5. 2. 2020 od smlouvy o dílo odstoupili dle § 2002 o.z.

28. S ohledem na to, že žalobci namítali, že mezi stranami bylo sjednáno zhotovení terasy tzv. na klíč, zabýval se soud tím, zda došlo k odstoupení od smlouvy s účinky ex tunc (od počátku) nebo ex nunc (tj. pouze ohledně nesplněné části díla). Podle komentáře Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, C. H. Beck 2014, s. 1206 - 1214 k ust. § 2004 o.z.„ Zákonná úprava směřuje k tomu, aby byly výrazné zásahy zpětných ex tunc účinků odstoupení pokud možno minimální a zrušení závazku se zbytečně netýkalo i těch jeho částí, které mohou odstoupení přetrvat. Proto je stanoveno, že v případě již proběhnuvšího částečného plnění (které je věřitel dle § 1930 odst. 2 povinen přijmout) může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. … Uvedený zákonný režim (odstoupení s účinky ex nunc) však obsahuje významnou výjimku, která pravidlo prolamuje. Od celého závazku, tedy včetně již splněných částí, je možno odstoupit v případě, že částečné plnění nemá pro věřitele význam. Pak lze odstoupit ohledně celého plnění. Již poskytnuté části bude třeba vypořádat v obecném režimu dle pravidel bezdůvodného obohacení. Nastoupení účinků odstoupení nebrání, že část závazku již zanikla splněním. Je-li možno v určitých případech odstoupit ohledně celého rozsahu plnění, týkají se zpětné účinky zrušení závazku i této již splněné části. Pakliže provedená či poskytnutá část plnění nemůže uspokojit potřebu věřitele, nenaplňuje zájem, který je sjednáním závazku sledován a nenaplňuje jeho účel, k uskutečněnému částečnému plnění se v souvislosti s možností odstoupit od smlouvy nepřihlíží. Taktomu bude v případech, kdy plnění má smysl pouze jako jednotný celek, případně soubor či komplex více složek, které samy o sobě význam pro věřitele postrádají.“ 29. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce] ml. vyplynulo, že na dílo žalovaného navázal žalobce a), který dále budoval terasu na základech postavených žalovaným. Dílo pak bylo dokončeno dalším řemeslníkem, ohledně něhož svědek [celé jméno žalobce] ml. nevěděl, zda tento upozorňoval na vady díla zhotoveného žalovaným. Stejně tak je zřejmé ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který provedl místní šetření, že žalobci navázali na práci žalovaného a terasu dostavěli. Jediné, co bylo třeba opravit a zbudovat znovu, byla stavba pěti metrové zdi. Z provedených důkazů pak nevyplývá, že by žalobci požadovali po žalovaném, aby zjednal nápravu ve smyslu § 2953 o.z., neboť svědek [celé jméno žalobce] ml. vypověděl, že když jeho sestra, která dohlížela na stavbu, měla výhrady k práci žalovaného ohledně založené zdi terasy, žalovaný provedl nápravu a dílo změnil. Z přípisu z 5. 2. 2020 pak vyplývá, že žalobci odstoupili od smlouvy nikoliv pro nekvalitní zhotovování terasy, ale pro prodlení žalovaného s jejím dokončením. Přestože stavba byla původně koncipována jako stavba tzv. na klíč, kdy žalovaný měl zhotovit celé dílo sám, bylo i jeho částečné plnění pro žalobce využitelné a na základech vytvořených žalovaných nyní stojí hotová terasa. Soud proto dospěl k závěru i v souladu s výše uvedeným komentářem, že žalobci odstoupili od smlouvy s účinky ex nunc a žalovaný má proto nárok na zaplacení odpovídající části zhotoveného díla včetně materiálu, který byl v ceně díla zahrnut ve smyslu § 2596 o.z.

30. Soud ohledně rozsahu provedeného díla a výše nároku žalovaného vycházel ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], a to přesto, že žalobci nesplnili povinnost uloženou jim soudem a nezaplatili zálohu na náklady tohoto důkazu, a tento důkaz by tak neměl být proveden dle § 141 odst. 1 o. s. ř. Soud má za to, že potřeba vypracovat ve věci znalecký posudek ke zjištění skutkového stavu vyplynula z obsahu spisu. Bez tohoto znaleckého posudku by totiž nebylo možné ve věci rozhodnout. Žalobci uloženou zálohu nezaplatili zřejmě s ohledem na to, že požadovali vrácení celé zaplacené zálohy, a proto posudek považovali za nadbytečný. Podle závěru soudu však má žalovaný nárok na zaplacení poměrné části jím zhotovené části díla, jak výše uvedeno, a proto vycházel ze znaleckého posudku ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.

31. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zhodnotil skutečný rozsah díla provedeného žalovaným a podle něj určil nutné náklady žalovaného na dílo v cenách dohodnutých účastníky tohoto řízení. Soud neměl důvod pochybovat o správnosti závěrů znalce, který s ohledem na množství a druh provedených prací provedl odborné posouzení, a řádně objasnil své závěry. Podle závěrů znalce činily náklady žalovaného na materiál a práce celkem 140 395,03 Kč včetně 15 % DPH ve smyslu § 2596 o.z. Protože však žalovaný vylil betonem pouze první řadu tvarovek, s čímž znalec v písemném posudku nepočítal, je třeba od této částky odečíst 1 460 Kč. Dále je třeba odečíst i částku 6 622 Kč představující náklady na odstranění základů nekvalitně provedené pětimetrové zdi a rovněž částku ve výši 500 Kč jako náklady na odstranění nekvalitně položené nopkové fólie. Z těchto důvodů vznikl žalovanému nárok na zaplacení částky ve výši 131 813,03 Kč. Pokud žalovaný namítal, že použil do stavby více betonu, než znalec uvedl, pak soud má za to, že znalec objasnil způsob svého výpočtu použitého materiálu, který odpovídá i předloženým fotografiím.

32. Jestliže žalobci zaplatili žalovanému zálohu výši 300 000 Kč, měl žalovaný vrátit žalobcům částku 168 186,97 Kč. Protože jim však dosud vyplatil pouze 86 576 Kč, zbývá mu doplatit žalobcům 81 610,97 Kč ve smyslu § 2991 o.z., neboť v tomto rozsahu se jedná na jeho straně o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

33. Soud přiznal žalobcům rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu prodlení od 15. 2. 2020, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl poprvé vyzván k vydání bezdůvodného obohacení upomínkou ze dne 5. 2. 2020, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do 14. 2. 2020 Lhůta k plnění tak žalovanému tímto dnem uplynula a ode dne následujícího je v prodlení.

34. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci částečný úspěch, a přísluší mu proto poměrná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalovaného představují odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 9 úkonů po 9 180 Kč (tj. za převzetí a příprava zastoupení, 2 x vyjádření ve věci a vždy 2x účast na jednání dne 29. 7. 2020, 25. 11. 2020 a 29. 9. 2021), a 9 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne 25. 11. 2020 z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši 513,07 Kč (osobní automobil mercedes BMW, X5, spotřeba dle TP: 6 l /100 km (3. údaj o spotřebě), palivo nafta motorová, cena 31,8 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,20 Kč km, počet km celkem 84 - dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., a dále za cestu advokáta osobním automobilem zn. BMW 71 k jednání soudu dne 29. 9. 2021 z [obec] do [obec] a zpět ve výši 528,34 Kč, spotřeba dle TP: 6,8 l /100 km (3. údaj o spotřebě, palivo benzin 95 při ceně 27,80 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,40 Kč km, počet km 84 – vyhláška č. 589/2020 Sb., a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 12 půlhodin po 100 Kč (za cesty na jednání dne 27.9.2020, 25.11.2020 a 29.9.2021) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% DPH ve výši 18 387,91 Kč Celkem tak náklady žalovaného činí 105 949,37 Kč. Protože žalovaný měl částečný úspěch v rozsahu 61,76 %, rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 213 424 Kč a žaloba byla částečně zamítnuta co do částky 131 813,03 Kč, odečetl soud„ neúspěch“ žalovaného ve výši 38,24 % od jeho„ úspěchu“. Protože žalobci ve sporu převážně neuspěli, uložil jim soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalovaného z částky 105 949,37 Kč, tedy částku 24 919,29 Kč, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Soud doplňuje, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů za cestu k soudu dne 29. 7. 2020, vzhledem k tomu, že soudu nebyly osvědčeny náklady na tuto cestu (jízdní doklad či TP tehdejší právní zástupkyně žalovaného). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

36. O nákladech státu soud rozhodoval podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř.. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byl v průběhu soudního řízení vypracován znalecký posudek. V souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem byl učiněn i výslech znalce u soudu, kterému bylo vyplaceno znalečné. Soud rozhodl o povinnosti účastníků zaplatit v poměru podle jejich úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku nebyla patrná přesná výše celkových nákladů státu, rozhodl soud ve smyslu § 155 odst. 1 o.s.ř. jen o základu této náhrady nákladů s tím, že určí jejich konkrétní výši v samostatném usnesení (výrok IV. a V. rozsudku).