10 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 546,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 546,03 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od datum do datum částkou 1 487,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 546,03 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 680 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 546,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet a zároveň poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit do výše povoleného úvěrového limitu 22 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný porušil své povinnosti tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto převedla ke dni datum aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet a oznámila žalovanému výši a počet splátek. Žalovaný ani přesto svou povinnost nesplnil a banka proto prohlásila v souladu s produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný ke dni datum. Žalovaný dluží na jistině částku 24 546,03 Kč, úrok z prodlení, kapitalizovaný ke dni datum ve výši 1 487,20 Kč, a úrok z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 24 546,03 Kč od datum do zaplacení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze Smlouvy o poskytnutí bankovních produktů a služeb ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu vést pro žalovaného běžný účet. Ze smlouvy ze dne datum dále vyplývá, že banka se zavázala poskytnout žalovanému na běžném účtu úvěr do výše 22 000 Kč s úrokovou sazbou 21,99 % ročně. Pro případ nepovoleného debetního zůstatku byla ve smlouvě sjednána úrokovou sazbou 29 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném, popřípadě úvěrovém účtu. Z výpisu z běžného účtu žalovaného plyne, jakým způsobem se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Z dopisu banky žalovanému ze dne datum soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek produktu Flexikredit (přečerpání Povoleného limitu) banka s okamžitou účinností vypovídá Smlouvu o poskytnutí produktu Flexikredit k účtu bankovní účet a debetní zůstatek ve výši 28 421,37 Kč z běžného účtu převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet a žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Z dopisu banky ze dne datum vyplývá, že dlužnou částku žalovaný řádně a včas nesplácel a banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného o okamžité úhradě dlužné částky ve výši 28 421,37 Kč. Výše úrokových sazeb plyne z dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobce byla žalovanému zaslána s datem datum.

4. Dle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2664 téhož zákona s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. Dle § 2665 zákona ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 zákona úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 zákona úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

5. Soud má za prokázané, že žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení se žalovaným uzavřela smlouvu o běžném účtu, následně umožnila žalovanému i kontokorent do výše 22 000 Kč. Žalovaný zjevně nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, navíc dopustil i vznik nepovoleného debetního zůstatku po zrušení smlouvy o úvěru. Ve smyslu výše uvedených ustanovení je proto povinen vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a to včetně sjednaných běžných úroků, sjednaných ve smlouvě či dispozicích ke smlouvě a úroků z prodlení určených dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 680 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 228 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 546,03 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.