10 C 203/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 978 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 978 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 978 Kč od 23.12.2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 400 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16.4.2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 978 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 25. 7. 2020 provedla převoz žalovaného do zdravotnického zařízení – nemocnici v [obec], z důvodu podezření na řízení vozidla žalovaným pod vlivem alkoholu. K převozu žalovaného za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, náklady vzniklé v souvislosti s převozem žalobkyně při ujetí 5 km vyčíslila částkou 25 Kč. Žalobkyně dále uhradila náklady na vyšetření krve vyúčtované [anonymizováno] nemocnicí u [anonymizováno]. [jméno] v [obec] a [nemocnice] ve výši 953 Kč. Na základě pozitivního výsledku testu žalovaného je žalovaný povinen tento výkon v souladu se zákonem č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, stejně jako náklady za jeho převoz žalobkyni uhradit, a to v celkové výši 978 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z protokolu o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem ze dne 29.7.2020, formuláře Policie ČR – doprava osoby k lékařskému vyšetření ze dne 25.7.2020, vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla ze dne 30. 11. 2020 ve spojení s kopií technického průkazu vozidla, z faktury [variabilní symbol] ze dne 12.8.2020 vystavené [nemocnice] na částku 293 Kč, z faktury [variabilní symbol] ze dne 10.8.2020 vystavené [anonymizováno] nemocnicí u [anonymizováno]. [jméno] v [obec] na částku 660,10 Kč, jakož i z výzvy k zaplacení ze dne 8. 12. 2020 včetně kopie doručenky.

5. Na podkladě uvedeného spisového materiálu soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož byl žalovaný dne 25. 7. 2020 kontrolován hlídkou Policie ČR a zadržen z důvodu podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Žalovaný byl převezen do [nemocnice], kde mu byla odebrána krev. Z provedeného vyšetření bylo zjištěno, že přítomnost alkoholu v krvi žalovaného je pozitivní – hodnota 0,90g, s odstupem 30min 0,84g. K uhrazení nákladů za ošetření ve zdravotním zařízení v [obec] byla žalobkyni dne 12.8.2020 vystavena faktura [variabilní symbol] na částku ve výši 293 Kč a [anonymizováno] nemocnicí u [anonymizováno]. [jméno] v [obec] byla žalobkyni dne 10.8.2020 vystavena faktura [variabilní symbol] ze dne 10.8.2020 na částku ve výši 660,10 Kč. K převozu žalovaného ve vzdálenosti 5 km za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, tov. zn. BMW, [registrační značka] Náklady vzniklé žalobkyni za uskutečněný převoz činí částku ve výši 25 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 978 Kč, která jí vznikla v souvislosti s lékařským vyšetřením s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu, nejpozději do 22.12.2020, žalovaný však na dluh ničeho neuhradil.

6. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle ustanovení §24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o ochraně zdraví pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.

7. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

9. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a nárok žalobkyně je proto v souladu se shora citovanými ustanoveními oprávněný. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný byl dne 25 7. 2020 vyšetřen ve zdravotnickém zařízení na přítomnost alkoholu v krvi poté, co byl kontrolován silniční hlídkou Policie ČR pro podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Přítomnost alkoholu v krvi žalovaného byla prokázána. K uhrazení nákladů za vyšetření ve zdravotnickém zařízení byly žalobkyni vystaveny daňové doklady na celkovou částku ve výši 953 Kč. Zároveň byl žalovanému vyúčtován převoz do zdravotnického zařízení částkou ve výši 25 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 978 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má kromě uhrazení této částky podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši 8,25 % ročně z částky 978 Kč od 23. 12. 2020, tj. ode dne, který následoval po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění, kterou žalovanému žalobkyně stanovila ve výzvě k úhradě dlužné částky ze dne 8. 12. 2020, do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada. Soud přiznal žalobkyni 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 200 Kč.

11. Výrokem III. rozsudku pak soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu žalovanému, na kterého přešla poplatková povinnost, neboť žalobkyně je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena ze zákona a ve sporu byla zcela úspěšná. Výše poplatku je stanovena v souladu s položkou 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, a činí 400 Kč Lhůta ke splnění této povinnosti pak byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.