10 C 211/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 8.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11.6.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 9 400 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 8. 6. 2019 smlouvu na poskytování služeb elektronických komunikací pro tel [číslo] dne 10.6.2019 smlouvu pro tel [číslo] v rámci kterých byl stanoven závazek na trvání smluvního vztahu v délce 24 měsíců a dále byl sjednán tzv. HW bonus, který umožňoval žalovanému při dodržení stanovených podmínek čerpat slevu na odebraná zařízení. Žalovaný za těchto podmínek odebral dne 8.6.2019 a dne 10.6.2019 zboží – 2x tablet Huawei MediaPad T3 [číslo], jejichž převzetí potvrdil svým podpisem na daňových dokladech [číslo] ze dne 8.6.2019 a [číslo] ze dne 10.6.2019. Standardní cena zařízení v obou případech činila 4 995 Kč Celkem tak žalovaný převzal zboží za 9 990 Kč, přičemž při uplatnění HW bonusu, díky kterému získal slevu 9 400 Kč, při převzetí hradil pouze 590 Kč. Zbývající část kupní ceny byla vázána na rozvazovací podmínku spočívající v řádném užívání a hrazení služeb poskytovaných žalobkyní, což však žalovaný nečinil. Konkrétně neuhradil vyúčtování [číslo] za období od 12. 5. 2019 do 11. 6. 2019 ve výši 1 642,94 Kč a [číslo] za období od 12. 6. 2019 do 11. 7. 2019 ve výši 2 784,50 Kč. V důsledku naplnění rozvazovací podmínky tak žalobkyně žalovanému doúčtovala zbývající část kupní ceny vrubopisy ze dne 24.8.2020 ve výši poskytnuté slevy, tedy 2x 4 700 Kč. Splatnost vrubopisů byla stanovena ke dni 7. 9. 2020. Žalobkyně tak činí nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 9 400 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, na výzvy však nereagoval. Žalobkyně proto požaduje vedle dlužné částky také úhradu zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti vrubopisů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací uzavřela s žalovaným dne 8. 6. 2019, 10.6.2019 a 11.6.2019 dodatky ke smlouvě č. OMS [číslo], č. OMS [číslo], [číslo] č. OMS [číslo], kterými došlo ke změně tarifu a mj. také k uplatnění akce HW bonus (viz Dodatky ke smlouvám č. OMS [číslo], č. OMS [číslo], [číslo] č. OMS [číslo]). V rámci těchto dodatků byl stanoven závazek žalobkyně v délce 24 měsíců, který umožňoval žalovanému při dodržení stanovených podmínek čerpat slevu na odebrané zařízení, tzv. HW bonus (viz Dodatky ke smlouvám č. č. OMS [číslo], č. OMS [číslo], [číslo] č. OMS [číslo], Pravidla marketingové akce HW bonus, Smluvní podmínky). Žalovaný za těchto podmínek odebral dne 10.6.2019 zboží – 2x tablet Huawei MediaPad T3 [číslo], jejich převzetí potvrdil svým podpisem na daňových dokladech [číslo] a [číslo] (viz Stvrzenky [číslo] a [číslo]). Standardní cena tabletů činila 4 995 Kč, celkem tedy žalovaný převzal zboží za 9 990 Kč, přičemž při uplatnění HW BONUSU, díky kterému získal slevu 9 400 Kč, při převzetí hradil pouze 590 Kč (viz Stvrzenky [číslo] a [číslo]). Žalovaný neplnil podmínky smluvního vztahu se žalobkyní řádně a včas, v důsledku čehož došlo k porušení podmínek týkajících se poskytnuté slevy a žalobkyně tak žalovanému dvěma vrubopisy ze dne 24. 8. 2020 doúčtovala zbývající část kupní ceny ve výši poskytnuté slevy, tj. 9 400 Kč se splatností ke dni 7. 9. 2020 (viz Vyúčtování [číslo] [číslo] Vrubopis [číslo] [číslo]). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, avšak bezvýsledně (viz Upomínka ze dne 29. 9. 2020, Upozornění ze dne 30. 3. 2021 s doručenkou, Předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2021 s doručenkou).

5. Z jiných než shora uvedených listin soud nevycházel, neboť nebyly ve věci podstatné.

6. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 548 odst. 1,2 OZ vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

9. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

10. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že na základě platně sjednaných dodatků ke smlouvám žalovaný od žalobkyně zakoupil zboží – 2x tablet Huawei MediaPad T3 [číslo], a to za cenu 590 Kč, neboť žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva z kupní ceny ve výši 9 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas neplnil ujednání ze smlouvy, čímž nesplnil podmínky takto poskytnuté slevy, došlo ze strany žalobkyně k naplnění rozvazovací podmínky a zániku nároku na poskytnutou slevu a jejímu doúčtování. Žalovaný se pak k žalobě nijak nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně co do základu či výše zpochybnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný zbytek kupní ceny ve výši podmíněně slevy 9 400 Kč neuhradil, a to ani na základě upomínek, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalovanému současně uložil vedle dlužné částky 9 400 Kč povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne následujícího po dni splatnosti vrubopisů, tj. od 8. 9. 2020, do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.