10 C 212/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Petrákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 2 550 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 700 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 700 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 207,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 961,81 Kč, částky 850 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 1 700 Kč od datum do datum.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odstavec 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 550 Kč (1 700 Kč jistina, smluvní pokuta ve výši 850 Kč) s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 207,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 961,81 Kč a zákonnými úroky z prodlení z částky 1 700 Kč ode dne datum do zaplacení).

3. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 1 700 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to elektronického formuláře umístněného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do datum, a to včetně poplatku ve výši 796,28 Kč a smluvního úroku z úvěru. Tuto povinnost nesplnila a dostala se do prodlení. Dne datum došlo ke sloučení právní předchůdkyně žalobkyně se společností právnická osoba, IČO, která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Dle ustanovení čl. VIII smlouvy o úvěru vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž úhradou se dostala do prodlení, žalobkyně žalobou uplatnila smluvní pokutu do výše 50% jistiny úvěru. Dále žalobkyně požadovala uhrazení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, tj. od datum do zaplacení.

4. Po provedeném dokazování předloženými listinnými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum bankovním převodem na účet č. bankovní účet, pod variabilním symbolem číslo, částku 1 700 Kč. Platba obsahovala zprávu pro příjemce s číslem úvěrové smlouvy uzavřené s žalovanou (anonymizováno číslo). Žalované se ve smlouvě zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu poplatkem ve výši 796,28 Kč, s roční úrokovou sazbou ve výši 40%, celkem měla žalovaná uhradit částku 2 507,46 Kč do datum. Na základě projektu vnitrostátní fúze sloučením došlo dne datum ke sloučení právní předchůdkyně žalobkyně se společností právnická osoba, IČO, která následně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení, které jí bylo odesláno na adresu označenou ve smlouvě jako doručovací. Následně byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu dopisem ze dne datum.

5. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

6. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 1 700 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne datum.

12. Žalobkyně však netvrdila, natož prokazovala, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované, jako spotřebitele, úvěr splácet před uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Žalobkyně neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní, k tomu, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 1 700 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí byla uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 1 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (oznámení postoupení). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z. a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne datum Lhůta k plnění žalované uplynula dne datum a počínaje dnem datum byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla sice ve věci úspěšnější (posuzováno včetně příslušenství), ale náklady řízení jí dle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (dle § 202 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb.).