Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

10 C 258/2024

č. j. 10 C 258/2024-62

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2024:10.C.258.2024.1

Citované zákony (17)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum adresa o zaplacení 75 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 75 945 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 7. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 3 938 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro , adresa, dne 19. 9. 2023 (a následně postoupenou z důvodu místní nepříslušnosti ke zdejšímu soudu) domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 75 945 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného, záloh na služby a nákladů spojených s vystěhováním žalovaného. Žalobce uvedl, že spravuje bytovou jednotku č. , číslo, na adrese , adresa, , a že uzavřel se žalovaným dne 23. 5. 2018 smlouvu o nájmu uvedeného bytu. Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal platit žalobci měsíčně předpis úhrad za užívání bytu vyčíslený v evidenčním listu pro výpočet nájemného. Měsíční předpis činil do února 2023 celkem 6 117 Kč, a z této částky připadala částka 3 536 Kč na nájemné a částka 2 581 Kč na úhrady za služby. Od března 2023 činil měsíční předpis 7 416 Kč, kdy částka 3 536 Kč představovala nájemné a částka 3 880 Kč úhrady za služby. Žalobce dále uvedl, že žalovaný od července 2022 do února 2023 neuhradil předepsané úhrady vždy ve výši 6 117 Kč za každý měsíc, v březnu 2023 neuhradil částku 7 416 Kč a v dubnu 2023 pak nezaplatil dodatečný předpis úhrad ve výši 1 731 Kč. Celkem tak žalovanému vznikl dluh ve výši 58 083 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný si byl vědom toho, že má vyklidit předmětný byt do 7. 4. 2023, a že v opačném případě žalobce vyklidí bytovou jednotku včetně sklepa na jeho náklady. Protože žalovaný byt nevyklidil, vznikly žalobci náklady ve výši 17 862 Kč, které vyúčtoval žalovanému fakturou č. , číslo, ze dne 25. 5. 2023. Celkový dluh ve výši 75 945 Kč žalovaný nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut předsoudní výzvou ze dne 2. 6. 2023.

2. Žalovaný uvedl, že dlužnou částku splácí soudní exekutorce , tituly před jménem, , jméno FO, , nicméně blíže se k věci nevyjádřil.

3. Žaloba a předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou 16. 8. 2024. Žalovaný se z ústního jednání konaného dne 11. 9. 2024, k němuž byl podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, omluvil, nicméně na svou obranu nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Soud tak jednal podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, soud zjistil, že žalobce má svěřenou správu celé budovy č.p. , číslo popisné, , , číslo popisné, a , číslo popisné, , která je součástí pozemku parc. č. , číslo, . Vlastníkem této budovy je Hlavní město Praha.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 5. 2018 soud zjistil, že žalobce jako subjekt, jemuž byla svěřena do správy bytová jednotka č. , číslo, o velikosti 2+ kk s příslušenstvím v 5. podlaží domu č.p. , číslo popisné, v , adresa, , uzavřel se žalovaným tuto smlouvu, na základě které žalovanému pronajal předmětný byt. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 24. 4. 2018 do 23. 4. 2020 s možností prodloužení. Podle článku IV. odst. 3 smlouvy byl její nedílnou součástí evidenční list s výpočtem nájemného a záloh na úhradu služeb poskytovaných s nájmem bytu. Podle článku IV odst. 4 smlouvy se žalovaný zavázal, že při skončení nájmu bytu předá byt ve stavu, ve kterém jej převzal s tím, že zajistí i drobné opravy a náklady spojené s běžnou údržbou bytu. V opačném případě byl žalobce oprávněn zajistit potřebné úpravy a opravy a běžnou údržbu bytu na náklady žalovaného. Podle článku V odst. 1 byla konkrétní výše nájemného a záloh za služby uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně. Podle článku V. odst. 2 smlouvy se účastníci dohodli, že žalobce může každoročně upravovat výši nájemného až do výše odpovídající roční míře inflace oficiálně vykázané Českým statistickým úřadem za předešlý kalendářní rok. Podle článku V. odst. 4 smlouvy se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné spolu se zálohami na úhradu cen služeb nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Podle článku V odst. 7 smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaného s úhradou nájemného nebo záloh na úhradu cen služeb je povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení. Podle článku VIII. odst. 2 smlouvy se žalovaný zavázal při skončení nájmu předmětný byt vyklidit a vyklizený protokolárně odevzdat žalobci se vším příslušenstvím, vybavením a zařízením, a to ke dni zániku nájmu nebo v dohodnuté či stanovené lhůtě.

6. Z evidenčního listu ze dne 1. 6. 2018 soud zjistil, že žalovanému bylo stanoveno měsíční nájemné ve výši 3 464 Kč a náklady na služby ve výši 1 717 Kč, celkem tak 5 181 Kč. Podle evidenčního listu ze dne 1. 10. 2022 bylo žalovanému nově stanoveno měsíční nájemné ve výši 3 536 Kč a náklady na služby ve výši 2 581 Kč, celkem tak 6 117 Kč. Podle evidenčního listu ze dne 1. 6. 2023 činilo měsíční nájemné ve výši 3 536 Kč a náklady na služby ve výši 3 880 Kč, celkem tak 7 416 Kč.

7. Z evidence předpisu plateb soud zjistil, že žalovaný neuhradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za obdob od července 2022 do února 2023 vždy ve výši 6 117 Kč měsíčně, v březnu 20023 ve výši 7 416 Kč a v dubnu 2023 pak částku 1 731 Kč, tj. celkem jeho dluh činí 58 083 Kč.

8. Z vyúčtování „evidence předpisu a plateb žalovaného za dobu od roku 2019 až do dubna 2023 vyplývá, že žalovaný přestal žalobci hradit své závazky v dubnu 2019 a jeho celkový dluh vůči žalobci od dubna 2019 do dubna 2023 činí 268 600 Kč.

9. Z protokolu o převzetí bytu ze dne 24. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný předal žalobci předmětný byt se sklepem dne 24. 3. 2023 nevyklizený, a proto souhlasil s tím, že pokud jej do 7. 4. 2023 nevyklidí, může žalobce věci zlikvidovat.

10. Podle faktury č. , číslo, ze dne 25. 5. 2023 a dokladu o zaplacení vyklizení žalobcem vznikly žalobci náklady na vyklizení předmětného bytu a sklepní kóje ve výši 17 862 Kč, které uhradil vyklízecí společnosti dne 7. 6. 2023.

11. Žalobce vyzval žalovaného výzvou k úhradě dluhu ze dne 2. 6. 2023 k zaplacení plateb spojených s bytem, a to nájmu a záloh na služby ve výši celkem 58 083 Kč a náklady za vyklizení bytu a sklepní kóje ve výši 17 862 Kč, tedy částky ve výši celkem 75 945 Kč nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána 2. 6. 2023 (viz doručenka a tabulka označená jako „, číslo, ).

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobce má ve správě předmětný byt, který pronajal žalovanému smlouvou o nájmu bytu ze dne 23. 5. 2018, a to na dobu určitou do 23. 4. 2020. Žalovaný vrátil žalobci byt dne 24. 3. 2023, ovšem nevyklizený a žalobce jej vyklidil až dne 7. 4. 2023, neboť do tohoto dne se žalovaný zavázal byt vyklidit. Tím došlo k ukončení nájemního vztahu mezi účastníky. Žalovaný měl za užívání bytu hradit od 1. 10. 2022 měsíční nájemné ve výši 3 536 Kč a náklady na služby ve výši 2 581 Kč, tj. celkem částku 6 117 Kč a od 1. 6. 2023 pak měsíční nájemné ve výši 3 536 Kč a náklady na služby ve výši 3 880 Kč, tj. celkem 7 416 Kč. Žalovaný však nezaplatil nájemné ani zálohy na služby za užívání předmětného bytu za dobu od července 2022 do dubna 2023. Protože žalovaný byt ani sklep v dohodnuté lhůtě nevyklidil, musel žalobce uradit za vyklizení bytu částku 17 862 Kč podle faktury č. , číslo, . Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení celkového dluhu ve výši 75 945 Kč, žalovaný mu ale ničeho nezaplatil.

13. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

15. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

16. Podle § 2251 odst. 1 o.z. platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

17. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

18. Podle § 2293 odst. 1 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Podle odstavce 2, 1. věta téhož ustanovení nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu.

19. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

20. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon“) platí, že službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

21. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena nájemní smlouva podle § 2201 o.z., na základě které žalobce pronajal žalovanému předmětný byt na dobu určitou nejprve do 23. 4. 2020 s tím, že následně došlo k prodloužení trvání smlouvy. Za užívání předmětného bytu byl žalovaný povinen platit měsíčně sjednané nájemné, které od 1. 10 2022 činilo 3 536 Kč ve smyslu § 2246 odst. 1 o.z. a dle § 2247 odst. 1 o.z. a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které od 1. 10. 2022 činily 2 581 Kč a od 1. 6. 2023 pak 3 880 Kč. Žalovaný dlouhodobě ničeho žalobci za užívání bytu nehradil, přičemž předmětem žaloby je období od července 2022 do 7. 4. 2023, kdy byl nájemní vztah ukončen, neboť k tomuto datu měl žalovaný předmětný byt vyklidit, jak vyplývá, z předávacího protokolu. Z tohoto důvodu vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci nájemné a zálohy na služby vždy ve výši 6 117 Kč za dobu od července 2022 do února 2023, v březnu 2023 částku 7 416 Kč a v dubnu 2023 pak poměrnou částku ve výši 1 731 Kč, celkem tedy 58 083 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost zaplatit žalobci náklady na vyklizení bytu ve výši 17 862 Kč podle faktury č. , číslo, , kterou žalobce uhradil dne 7. 6. 2023 podle § 2293 o.z.

22. Přestože žalovaný uvedl, že svůj dluh ze žaloby splácí soudní exekutorce , tituly před jménem, , jméno FO, , nepředložil v tomto směru žádný důkaz. S ohledem na to, že se k ústnímu jednání nedostavil, nemohl být ani v tomto směru poučen podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že neunáší důkazní břemeno, ohledně svých skutkových tvrzení o (u)hrazení dluhu. Tohoto poučení se může účastníku řízení dostat pouze při prvním jednání ve věci, neboť řízení je v souladu s ustanovením § 118b o.s.ř. ke skončení prvního jednání ve věci koncentrováno, o čemž byl žalovaný v předvolání k jednání řádně poučen. Lze tak uzavřít, že žalovaný svou neúčastí při jednání soudu na možnost být soudem poučen ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. dobrovolně rezignoval23. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl co do částky 58 083 Kč (jako součtu částky nájemného a záloh na služby), a co do částky 17 862 Kč jako nákladů na vyklizení bytu, a proto přiznal žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 75 945 Kč, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

24. Soud přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 75 945 Kč s tím, že tento úrok z prodlení přiznal od 1. 7. 2023, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl poprvé vyzván k vrácení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2023, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení 14 dní od doručení. Výzva byla žalovanému odeslána 2. 6. 2023, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka mu byla doručena 5. 6. 2023. Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 19. 6. 2023 (5. 6. 2023 + 14 dní) a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. protože žalobce požadoval úrok z prodlení až od 1. 7. 2023, soud žalobě vyhověl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 038 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem. Soud přiznal žalobci náhradu za 3 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) a cú vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), tj. 1 x za výzvu žalovaného k plnění, 1 x sepis žaloby a 1 x účast u soudu paušální náhradu vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 3 938 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.