Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

10 C 266/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-15 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBR:2021:10.C.266.2021.1

Citované zákony (17)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 41 722 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 14 894 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 2. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 26 828 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 25 805,84 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 28 910,30 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 757,89 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 910,30 Kč od 16.1.2021 do 1. 3. 2021, a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 016,30 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 6. 2021 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky v celkové výši 41 722 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o úvěru. Se žalovanou byla tedy dne 14.4.2016 uzavřena smlouva [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit 20 000 Kč a spolu s touto částkou zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a dále poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 522 Kč. Celkový dluh se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, počínaje 21.4.2016, poslední splátka byla stanovena na 25.5.2017. Žalobkyně uvedla, že žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas a na dluh uhradila pouze částku 5 350 Kč, která byla původním věřitelem započtena částkou 2 800 Kč na úrok, na poplatky za administrativní činnost 1 227,63 Kč, na hotovostní inkaso splátek 1 241,37 Kč a na poplatek za životní pojištění 81 Kč Poslední splátku na tento dluh žalovaná uhradila dne 14.11.2017. Žalobkyně dále uvedla, že se žalovanou byla uzavřena smlouva [číslo] dne 28.1.2016, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit 15 000 Kč a spolu s nimi zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč. Celkový dluh se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, počínaje 4.2.2016, poslední splátka byla stanovena na 9.3.2017. Žalovaná tento svůj dluh rovněž nehradila řádně a včas, neboť uhradila pouze částku 14 756 Kč, která byla původním věřitelem započtena částkou 6 089,70 Kč na jistinu, 2 100 Kč na úrok, na poplatky za administrativní činnost 3 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 3 340,28 Kč a na poplatek za životní pojištění 226,02 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila dne 14.11.2017. Nedílnou součástí obou smluv byly smluvní podmínky, na základě kterých byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 23,72 % a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětných smluv tak, že se žalované dotázala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které následně byly zaznamenány do zákaznické karty. Zjištěné údaje byly vždy ověřeny doloženými dokumenty. Žalovaná byla zaměstnána jako servírka s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč, resp. 3 400 Kč, pobírala sociální dávky ve výši 12 800 Kč, přídavky na děti 1 920 Kč a ostatní příjmy měla ve výši 3 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, pročež neměla pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Dne 15.1.2021 byly obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny s účinností k témuž dni smluvně žalobkyni, o čemž byla žalovaná dne 15.1.2021 (správně 12.2.2021) informována a vyzvána k zaplacení dlužné částky. Za období od postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné částky v celkové výši 41 722 Kč sestávající z jistiny 28 910,30 Kč (20 000 Kč + 8 910,30 Kč), dlužných úhrad 12 811,70 Kč (9 972 Kč + 2 839,70 Kč), dále úroků a úroků z prodlení v celkové částce 25 805,84 Kč (17 539,62 Kč + 8 266,22 Kč) a 8 757,89 Kč (5 952,53 Kč + 2 805,36 Kč) kapitalizovaných vždy z neuhrazené části úvěru do dne postoupení pohledávky, tj. 15.1.2021, a dále rovněž i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části od dne 16.1.2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dne 18.10.2021 (zásilka uložena na poště dne 8.10.2021), na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů.

3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání, vzhledem k tomu, že žalobkyně s tím vyslovila souhlas a u žalované se má za to, že s takovým postupem souhlasila, neboť na výzvu soudu dle ust. § 115a o.s.ř. nereagovala. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně byla dne 16.2.2005 zapsána do obchodního rejstříku pod spisovou značkou B21915 a předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru /Fajnpůjčka/ [číslo] formuláře zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne 14.4.2016 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 14 800 Kč (sestávající z úroku v částce 2 800 Kč, administrativního poplatku 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč), a dále poplatek za pojištění ve výši 522 Kč, celkem 35 322 Kč se žalovaná zavázala věřiteli uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 609 Kč. Soud dále ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaná se zavázala zaplatit první splátku 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 23,72 % ročně po celou dobu trvání smlouvy.

7. Zákaznickou kartou ze dne 14.4.2016 má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má tři vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. Zaměstnána byla zaměstnána jako servírka ve [právnická osoba] s.r.o., [obec a číslo] s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč, pobírala dávky sociální pomoci (příspěvek na bydlení) ve výši 12 800 Kč, přídavky na děti ve výši 1 900 Kč a dále alimenty ve výši 3 000 Kč. Výdaje činily celkem 25 850 Kč měsíčně, z toho výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje domácnosti 16 000 Kč a splátky jiných úvěrů 1 850 Kč. Žalovaná měla měsíčně k dispozici 6 850 Kč. Z karty dále vyplývá, že žalovaná měla předložit právní předchůdkyni žalobkyně k ověření údajů výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a složenku nájmu, které však i přes výzvu soudu nebyly navrženy a předloženy k důkazu.

8. Z tabulky žalobkyně na č.l. 25 spisu vyplývá, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] v období od 26.4.2016 do 14.11.2017 celkem 5 350 Kč.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru /Fajnpůjčka/ [číslo] formuláře zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne 28.1.2016 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené částky v hotovosti. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč (sestávající z úroku v částce 2 100 Kč, administrativního poplatku 3 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč), a dále poplatek za pojištění ve výši 406 Kč, celkem 26 506 Kč se žalovaná zavázala věřiteli uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč. Soud dále ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaná se zavázala zaplatit první splátku 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 23,72 % ročně po celou dobu trvání smlouvy.

10. Zákaznickou kartou ze dne 28.1.2016 má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má tři vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. Zaměstnána byla zaměstnána jako servírka ve [právnická osoba] s.r.o., [obec a číslo] s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč, pobírala dávky sociální pomoci ve výši 15 000 Kč, přídavky na děti ve výši 1 920 Kč a dále alimenty ve výši 3 000 Kč. Výdaje činily celkem 20 600 Kč měsíčně, z toho výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje domácnosti 12 000 Kč. Žalovaná měla exekuční splátku 600 Kč z dlužné částky 5 000 Kč. Žalovaná tak měla měsíčně k dispozici 2 720 Kč. Z karty dále vyplývá, že žalovaná měla předložit právní předchůdkyni žalobkyně k ověření údajů výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, SIPO, přiznání sociální dávky a přídavků na děti, které však i přes výzvu soudu nebyly navrženy a předloženy k důkazu.

11. Z tabulky žalobkyně na č.l. 25 p.v. a čl. 26 spisu vyplývá, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy [číslo] postupně v období od 5.2.2016 do 14.11.2017 celkem 14 756 Kč.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně příloh – seznamů postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 15.1.2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 12.2.2021, když její odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 15.2.2021. V oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 13.5.2021 a podacího lístku ze dne 14.5.2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o úvěru – Fajnpůjčka, a to dne 14.4.2016 smlouvu [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se smlouvou ve výši 15 322 Kč, celkem částku 35 322 Kč v 58 týdenních splátkách po 609 Kč spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to 23,72 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná dluh nehradila řádně a včas, nicméně na dluh za období od 26.4.2016 do 14.11.2017 uhradila celkem 5 350 Kč. Žalovaná dále s uvedenou společností uzavřela dne 28.1.2016 smlouvu [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se smlouvou ve výši 11 506 Kč, celkem částku 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to 23,72 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, a na dluh za období od 5.2.2016 do 14.11.2017 uhradila celkem 14 756 Kč. Před uzavřením smlouvy se žalovanou s ní byla vyplněna vždy Karta zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 postoupila společnost [právnická osoba], své pohledávky za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12.2.2021, a žalovaná byla vyzván k zaplacení ve lhůtě 10 dní od doručení přípisu.

15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Soud ve smyslu ustanovení § 588 OZ přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1982 odst. 1 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1987 odst. 1 OZ jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 14 894 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy ze dne 14.4.2016 ani smlouvy ze dne 28.1.2016. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však i přes výzvu soudu učiněnou žalobkyni z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala bonitu žalované úvěr splácet. Žalovaná v kartách zákazníka uvedla, že je svobodná, má tři nezaopatřené děti a bydlí v nájmu. Podle karty zákazníka ze dne 28.1.2016 byla žalovaná zaměstnána jako servírka s příjmem 3 400 Kč čistého, pobírala dávky státní sociální podpory ve výši 15 000 Kč, přídavky na děti ve výši 3 000 Kč a další nespecifikovaný příjem měla ve výši 1 920 Kč. Celkové měsíční výdaje byly uvedeny v částce 20 600 Kč, které tvořily nájem 8 000 Kč, exekuční splátku 600 Kč a výdaje na domácnost 12 000 Kč, použitelný příjem byl ve výši 2 720 Kč. Podle karty zákazníka ze dne 14.4.2016 měla žalovaná příjem ze zaměstnání ve výši 15 000 Kč, dávky státní sociální podpory ve výši 12 800 Kč, přídavky na děti výši 3 000 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 1 900 Kč. Výdaje žalované pak v tomto případě měly činit celkem 25 850 Kč za nájem 8 000 Kč, výdaje domácnosti 16 000 Kč a opět splátka úvěrů 1 850 Kč. Použitelný příjem podle této karty činil 6 850 Kč. V obou kartách zákazníka je dále uvedeno, že shora uvedené údaje byly žalobkyní ověřeny předloženými doklady, a to výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou, výpisy z účtu, složenkou za nájem, rozhodnutím o přiznání dávek státní sociální podpory a SIPO. Tyto doklady však žalobkyně k důkazu nepředložila, soud tak nemá pravdivost údajů vyplněných žalovanou za prokázané. Bez doložení těchto důkazů či bankovních výpisů žalované nebylo možné posoudit, zda žalovaná byla schopna úvěr splácet. Na okraj soud dodává, že již z vyplněných údajů žalovanou v zákaznických kartách je patrné, že žalovaná nebyla dostatečně solventní, když splácela již dříve poskytnutý úvěr, měla exekuci a použitelný příjem v minimální výši. Pro právní předchůdkyni žalobkyně měla být rovněž zarážející skutečnost, že žalovaná byla k trvalému pobytu hlášena na městském úřadě.

23. Soud má tak za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované splácet zápůjčku, a proto je uzavřená smlouva neplatná dle ust. § 9 zákona o spotřebitelských úvěrech ve spojení s ustanovením § 588 OZ.

24. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku ve výši celkem 35 000 Kč, a že žalovaná zaplatila celkem 20 106 Kč (tj. 5 350 Kč + 14 756 Kč), jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení ve výši 14 894 Kč, které je povinna vydat (35 000 Kč – 20 106 Kč). Protože původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 14 894 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).

25. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 14 894 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,05 % ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 2. 3. 2021, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 12.2.2021, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dní od doručení. Výzva byla žalované odeslána 15.2.2021, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalované doručena 18.2.2021 Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 1.3.2021 a ode dne následujícího je proto žalovaná v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 8,25 % ročně, nicméně žalobkyně požadovala pouze 8,05 % ročně. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, a ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalované, která byla v převážné části ve sporu úspěšná, a náležel by jí nárok na úhradu poměrné části vynaložených nákladů na soudní spor podle poměru úspěchu ve věci, žádné náklady nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.