10 C 278/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 155 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 8 499 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 31. 12. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 7 656 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 170,47 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 902 Kč od 11. 12. 2021 do 30.12.2021 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 403 Kč od 31. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 117,10 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26.4.2022 domáhala zaplacení částky v celkové výši 16 155 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 28.6.2020 se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 3.7.2020 prostřednictvím elektronické komunikace, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému bezhotovostně, převodem na jeho účet úvěr ve výši 12 000 Kč poté, co žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 0,01Kč - 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14 402 Kč do 20. 7. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalovaného nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 3 500 Kč, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně tak požaduje uhradit částku 16 005 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 902 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 103 Kč, dále paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, a s ohledem na prodlení žalovaného požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 170,47 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 7. 4. 2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28.6.2020, smlouvy téhož čísla ze dne 3.7.2020 a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši celkem 12 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se měl zavázat finanční prostředky vrátit v jediné splátce do 20.7.2020. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Uvedená smlouva ani obchodní podmínky neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným.

6. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně [číslo] soud zjistil, že dne 4.4.2016 došla na tento účet platba z účtu č. [bankovní účet] ve výši 1 Kč pod označením„ [celé jméno žalovaného]“ a že žalobkyně vyplatila na tento účet dne 29.6.2020 částku 8 000 Kč s popisem„ půjčka od [anonymizováno] [číslo] dne 1.7.2020 částku 1 000 Kč s popisem„ dodatečná půjčka od [anonymizováno] [číslo] N.2, dne 2.7.2020 částku 1 000 Kč s popisem„ dodatečná půjčka od [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] a dne 3.7.2020 částku 1 000 Kč s popisem„ dodatečná půjčka od [anonymizováno] [číslo] N.4.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 spolu s přílohou a potvrzením o úplatě ze dne 10.12.2021 a přílohy KIZAP [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 17.12.2021 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámením ze dne 12.1.2022, jemuž předcházel e-mail ze dne 3.1.2022 rovněž žalobkyně informovala žalovaného, že se stala majitelem postoupené pohledávky.

8. Upomínkami ze dne 3.8.2020 a 20.8.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že mu byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. Výzvou ze dne 27.5.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že úvěr byl zesplatněn. Předžalobní výzvou ze dne 31.8.2020 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dluhu a zároveň byl upozorněn na předání pohledávky k soudnímu řízení.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 7.4.2022, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 11.4.2022 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzván.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 12 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 29.6.2020 ve výši 8 000 Kč, dne 1.7.2020 ve výši 1 000 Kč, dne 2.7.2020 ve výši 1 000 Kč a dne 3.7.2020 ve výši 2 000 Kč poté, co žalovaný zaslal na účet žalobkyně vertifikační platbu ve výši 1 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na dluh uhradil 3 500 Kč.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

19. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Soud dále vycházel z ust. § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

24. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující, označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

25. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, že se žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelský úvěr, jak je zřejmé z charakteru smlouvy. Z provedených důkazů však vyplývá, že smlouva měla být uzavřena nikoliv v listinné podobě, ale podobě elektronické. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel, neboť smlouvu nijak nepodepsal. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byl připojen podpis žalovaného (tj. data v elektronické podobě), žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalovaného a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Soud proto nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla uzavírána právě se žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána s žalovaným, že ten uzavřel smlouvu právě s tímto obsahem, tedy, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl úvěrový vztah.

26. Nad to žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost.

27. Z potvrzení o obdržení platby má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného celkem částku 12 000 Kč, a proto se jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Původní věřitel, společnost [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16.12.2021 a následně dne 12.1.2022 podle § 1882 odst. 1 o.z.. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Protože však žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč a na dluh uhradil částku ve výši 3 500 Kč, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 8 499 Kč (12 000 Kč - 1 Kč - 3 500 Kč), a proto soud co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku) a co do částky 7 656 Kč žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

28. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 8 499 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25% ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 31.12.2021, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl poprvé vyzván k vrácení dlužné částky výzvou ze dne 16.12.2021, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dní od doručení. Výzva byla žalovanému odeslána 17.12.2021, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalovanému doručena 20.12.2021 Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 30.12.2021 a ode dne následujícího je proto žalovaný v prodlení. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, a ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 117,10 Kč, přičemž tato částka představuje 5,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 52,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 155 Kč sestávající z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok III.).