10 C 28/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 273 358,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 240 012,63 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 988,62 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 240 012,63 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 33 345,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 607,07 Kč za dobu od 21.6.2020 do 15.3.2022, s úrokem z úvěru ve výši 8,2 % ročně z částky 271 858,43 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 345,80 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 69 741 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 273 358,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 21. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované téhož dne bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 3 671,61 Kč, a to počínaje 10. 7. 2020. K procesu uzavření smlouvy, ověření identity a schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně uvedla, že žalovaná byla identifikována na pobočce banky, když uzavřela Smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne 12. 3. 2014, a kde jí bylo zřízeno internetové bankovnictví. Předmětnou smlouvu ze dne 21. 6. 2020 pak žalovaná podepsala zadáním PIN ve Smart Bance, tj. vygenerovaným jednoznačným identifikátorem vázaným na tuto operaci. Žalobkyně uvedla, že schopnost žalované úvěr splácet byl posouzena tak, že banka vycházela z informací poskytnutých žalovanou a dále čerpala z jednotlivých databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná svou povinnost nesplnila, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Žalobkyně proto prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 15. 3. 2022. K tomuto dni dluh žalované na jistině podle žalobkyně činil 271 858,43 Kč. Dále je žalovaná částka představována smluvním úrokem ve výši 9 607,07 Kč, smluvními poplatky ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni 25. 10. 2022 ve výši 13 988,62 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 281 465,50 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení. Žalovaná ani poté, co byla žalobkyní k úhradě vyzvána, na dluh nic nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena na adresu trvalého pobytu a na adresu [adresa žalované] (10. dnem po té, co pro ni byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 12.6.2023. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Soud tak jednal podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

4. Žalobkyně při jednání soudu sdělila, že trvá na podané žalobě, nárok považuje za důvodný v plném rozsahu.

5. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že je od 9.6.1998 zapsána v obchodního rejstříku pod spisovou značkou B [číslo] s předmětem podnikání poskytování úvěrů.

7. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 12. 3. 2014 ve spojení s Dispozicemi ke smlouvě a Základními produktovými podmínkami služeb přímého bankovnictví soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalované služby ve formě vedení běžného účtu č. [bankovní účet], spořícího účtu č. [bankovní účet], užívání debetní karty a služby internetového bankovnictví (Internet Banka – přihlášení přes mobilní klíč ID [číslo], Smart Banka). Adresa pro korespondenci k přímému bankovnictví byla žalovanou uvedena [ulice a číslo], [PSČ] [obec] Smlouva obsahovala vlastnoruční podpis žalované, dispozice byly žalovanou podepsány elektronicky pomocí SingPad.

8. Soud dále zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované (viz občanský průkaz).

9. Podle Parametrů Smart Banky sjednaných přes internet bankou dne 6.2.2020, které jsou nedílnou součástí Dispozic měla žalovaná aktivní službu Smart Banka s denním limitem 50 000 Kč a neomezeným týdenním limitem.

10. Žalobkyně předložila soudu printscreen označený jako„ Expres půjčka“ - žádost, ze které vyplývá, že žalovaná byla svobodná, měla základní vzdělání, bydlení bylo uvedeno jako jiné, zaměstnána byla jako dělnice u spol. [právnická osoba] v [obec], neměla žádnou vyživovací povinnost. Čistý měsíční příjem měla ve výši 22 950 Kč, měsíční příjem domácnosti činil 40 000 Kč bez bližší specifikace. Trvalé bydliště žalované bylo uvedeno na adrese [adresa žalované], korespondenční adresu [ulice a číslo], [obec].

11. Ze Smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 21.6.2020 a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společnosti [právnická osoba] (dále jen„ banka“) měla být uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 300 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 8,20 %. Žalovaná měla poskytnutý úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách po 3 671,61 Kč, poslední splátku ve výši 1 981,09 Kč, a to vždy k 10. dni v měsíci počínaje 10.7.2020. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 438 902,68 Kč. Žalovaná se zavázala platit za zřízení a vedení účtu a další služby ceny stanovené v Sazebníku a Úrokovém lístku, v případě prodlení pak zákonný úrok z prodlení. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví a žalovanou podepsána za pomoci PIN kódu, na smlouvě je uvedeno časové razítko: 21.6.2020 18:00:54 a ID podpisu: [číslo]. Z žalobkyní předložené elektronické smlouvy ve formátu PDF pak nelze zjistit, kdo a kdy připojil na smlouvu uvedené číslo na místo podpisu žalované, tj. zda byl připojen před tím, či po té, kdy měla být smlouva podepsána žalovanou. Žalobkyní předložený elektronický dokument tedy neobsahuje žádné údaje o připojení žádného z podpisů.

12. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 13.10.2022 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jednak z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, dále kontrolou v interních a externích databázích, zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR apod. Vycházela tedy z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 22 950 Kč a ověřeného z běžného účtu, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 40 000 Kč, rodinného stavu – svobodná, druhu bydlení – jiné a 57,38 % podílu na nákladech na bydlení, dále interní splátky ve výši 4 760,99 Kč a externí splátky ve výši 250 Kč.

13. Z výpisů z účtu žalované č. [bankovní účet] za leden až červen 2020 soud zjistil, že žalované byla na účet zasílána mzda ze společnosti [právnická osoba], a to průměrně ve výši 24 916,33 Kč/měsíc. Žalované byly na účet připisovány platby nemocenské za období od 27.12.2019 do 31.5.2020 ve výši průměrně 15 715 Kč/měsíc, dále platby bez označení z účtu č. [bankovní účet], platby od třetích osob a žalovaná rovněž čerpala úvěry. V lednu 2020 činil počáteční zůstatek na účtu žalované 206,63 Kč a konečný zůstatek 13 881,51 Kč. Celkové příjmy za tento měsíc žalované činily 78 601,19 Kč a výdaje celkem 64 926,31 Kč. V únoru 2020 činil konečný zůstatek na účtu žalované 7 406,30 Kč; a její celkové příjmy činily 48 578 Kč a výdaje 55 053, 21 Kč. V březnu 2020 činil konečný zůstatek na účtu žalované 2 056,87 Kč; její příjmy činily 141 696 Kč a výdaje 147 045,43 Kč. V dubnu 2020 činil zůstatek na účtu žalované 16 530,73 Kč, její příjem činil 89 232,58 Kč a výdaje 74 749,72 Kč. V květnu 2020 činil zůstatek na účtu žalované 3 848,73 Kč, její příjem činil 87 641 Kč a výdaje 100 332 Kč. V červnu 2020 činil příjem žalované 373 287 Kč včetně finančních prostředků poukázaných od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 300 000 Kč. Výdaje žalované představovaly 107 445,92 Kč. Z výpisů dále vyplývá, že žalovaná hradila nájemné 15 000 Kč měsíčně, a zaplatila za elektřinu 5 940 Kč. Z nemocenské byly strhávány platby na exekuci. Žalovaná před uzavřením smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně postupně načerpala tři úvěry, jejichž zůstatek v červnu 2020 činil 120 880,93 Kč a celková výše měsíčních splátek činila 4 760,99 Kč. Z výpisů rovněž vyplývá, že žalovaná hradila větší částky jako„ okamžitou úhradu“ bez bližšího označení a vybírala desítky tisíc v hotovosti.

14. Z platební historie smlouvy [číslo] výpisu z úvěrového účtu za období od 30.6.2020 až 30.9.2020 je zřejmé, že žalovaná dne 22.6.2020 čerpala částku ve výši 300 000 Kč, splátky řádně hradila do května 2021, poté hradila nepravidelně, poslední platbu ve výši 600 Kč uhradila v listopadu 2021. V důsledku nehrazení splátek byl úvěr dne 15.3.2022 zesplatněn. Žalovaná uhradila bance za období od 10.7.2020 do 2.11.2021 celkem částku 59 987,37 Kč.

15. Upomínkou ze dne 16.11.2021 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k uhrazení nedoplatku ve výši 4 276,71 Kč a další upomínkou ze dne 1.3.2022 žalovanou po předchozím upozornění a neuhrazení nedoplatku vyzvala k neprodlené úhradě částky 16 168,68 Kč s tím, že žalovanou zároveň upozornila, že její běžný účet je ke dni 1.3.2022 přečerpán o 1 980,34 Kč.

16. Dopisem ze dne 17. 3. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 283 319,72 Kč do 31.3.2022 s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu pokud jej neuhradí ve stanovené lhůtě. Odeslání oznámení doložila poštovním podacím archem ze dne 18.3.2022.

17. Z předžalobní upomínky ze dne 25.10.2022 zaslané žalované na adresu trvalého pobytu a na adresu [příjmení] [ulice a číslo], [číslo] [anonymizováno] [obec] ve spojení s poštovním podacím archem datovaným dne 26.10.2022 považuje soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na případné vymáhání pohledávky soudní cestou.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.3.2023 a přílohy č. 3 - seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], jakožto postupitel postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována rozhodnutím zdejšího soudu o procesním nástupnictví ze dne 4.4.2023, které jí bylo doručeno do vlastních rukou (viz doručenka ze dne 19.4.2023).

19. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

20. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku dne 21. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] která však za žalovanou nebyla podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 21.6.2020 na účet žalované částku ve výši 300 000 Kč. Žalovaná zaplatila na účet žalobkyně celkem 59 987,37 Kč, a zbylou část dluhu nezaplatila ani na základě zaslaných upomínek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila úvěr ke dni 15. 3. 2022 a vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 283 319,72 Kč dlužné ke dni zesplatnění. Žalovaná však takto vyčíslený dluh neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

21. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

22. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

23. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

28. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

29. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

30. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

31. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

32. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

33. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

34. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

35. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

36. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

37. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 240 012,63 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy.

38. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovanou uzavřela písemnou smlouvu o spotřebitelkám úvěru. Z provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že by žalovaná smlouvu skutečně uzavřela, neboť za žalovanou byla elektronická smlouva podepsána číselným kódem. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Kód SMS měl být žalovanou připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že po té, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by kód byl zaslán právě žalované, a že by právě žalovaná byla tou, kdo kód zaslal zpět. Rovněž nebylo prokázáno, že by byl předmětný kód zaslán žalované za účelem podpisu úvěrové smlouvě právě ve znění předloženém soudu, a že by tento kód byl použit k podepsání znění smlouvy ve znění předloženém soudu. Soud tak nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla uzavírána právě s žalovanou, a že i pokud by byla uzavírána s žalovanou, že tato ji uzavřela právě s tímto obsahem, tedy, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl úvěrový vztah.

39. Na okraj soud uvádí, že i pokud by měl existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSU ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě nebylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla průměrný měsíční příjem ve výši 22 950 Kč a příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč. Žalovaná byla svobodná, neměla vyživovací povinnost a druh bydlení uvedla jako jiné. Žalobkyně argumentovala tím, že úvěruschopnost žalované posuzovala její předchůdkyně na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, kontrolou v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, ověřeného příjmu žalované, procentuálního podílu na nákladech na bydlení, dále interní splátky ve výši 4 760,99 Kč a externí splátky ve výši 250 Kč. Z předložených výpisů z účtu žalované má soud za prokázané, že jí na účet byla připisována mzda od zaměstnavatele [právnická osoba], ve výši cca 25 000 Kč měsíčně, od prosince 2019 do května 2020 nemocenská ve výši cca 16 000 Kč měsíčně. Dále byly žalované připisovány platby z účtu č. [bankovní účet], nicméně z ničeho nebylo zjištěno, o jaký příjem žalované se jedná. Zároveň jí z účtu odcházela platba ve výši 15 000 Kč za nájem, platba ve výši 5 940 Kč s označením„ elektřina máma“ a dále platby na exekuci, které byly žalované strhávány z nemocenské. V lednu 2020 měla žalovaná na účtu počáteční zůstatek ve výši 206,63 Kč, od února do června 2020 měla konečný zůstatek vždy v kladné výši, nicméně s blíže nespecifikovatelnými příjmy a zároveň vysokými měsíčními výdaji. Přestože právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z příjmu žalované, žalovaná disponovala na svém účtu částkami, které značně převyšovaly její běžný příjem. Z uvedeného je tedy patrné, že si žalovaná obstarávala finanční prostředky způsobem, které ve své žádosti neuvedla, stejně tak s těmito prostředky nakládala, jak je patrné z pohybu na účtu. Vyjma dokladu prokazující totožnost žalované byly žalobkyní doloženy k posouzení bonity žalované pouze výpisy z uvedeného účtu za období od ledna do června 2020. Stejně tak žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že provedla lustraci žalované v externích registrech. Žalobkyně se pak vůbec nezabývala výdaji žalované, tedy např. v jaké výši hradí inkaso, jaké jsou její náklady na stravu, dopravu, mobilní telefon apod., a ani to, že příjem domácnosti měl činit 40 000 Kč. Z těchto skutečností lze proto dovodit, že není zřejmé, zda žalovaná měla dostatek finančních prostředků na splácení poskytnutého úvěru, když souběžně měla splácet svůj dřívější závazek v celkové výši 4 760,99 Kč a její obraty na účtu zavdávají pochybnosti o dobré platební morálce žalované.

40. Soud tak má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neporovnala příjmy a výdaje žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 21.6.2020 je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná. Žalobkyně pak i přes poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované v tomto směru nic nedoplnila.

41. S ohledem na to, že však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku 300 000 Kč, došlo na její straně k bezdůvodnému obohacení, které byla povinna vydat podle 2991 odst. 1 o.z. Soud dále zohlednil, že žalovaná uhradila za období od 10.7.2020 do 2.11.2021 celkem 59 987,37 Kč. Nedoplatek na skutečně poskytnuté jistině úvěru tak činí 240 012,63 Kč (300 000 Kč mínus 59 987,37 Kč). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 13 988,62 Kč do 25.10.2022 a dále z dlužné částky 240 012,63 Kč ode dne 26.10.2022 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I.).

42. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy, a tím i všech doprovodných ujednání (výrok II.).

43. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci v převážné části úspěšná, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v celkové částce 69 741 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 10 935 Kč a dále náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 47 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 5 úkonů právní služby po 9 420 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1 500 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka, účast na jednání, sepis podání ze dne 21.4.2023), a dále z náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 10 206 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Soud doplňuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu za podání ze dne 10. 3. 2023, neboť přiznání tohoto úkonu nepovažoval za účelné, když žalobkyně tímto podáním k výzvě soudu doplnila v žalobě chybějící tvrzení, čímž splnila svoji zákonnou povinnost, kterou měla učinit již v žalobě.

44. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.