10 C 280/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 224 573,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 184 271,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 411,47 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 136 859,68 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 40 302,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,5 % ročně z částky 47 411,47 Kč od 17. 8. 2021 do 17. 8. 2021, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 302,80 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 136 859,68 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 35 540,62 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 5. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 224 573,95 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 17. 12. 2020 se společností , právnická osoba, . (nyní , právnická osoba, .), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, a proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění, a předmětnou pohledávku zesplatnila ke dni 16. 8. 2021 a požadovala po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 47 411,47 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 17. 8. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní dne 1. 2. 2022 další smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky. Žalobkyně poté upřesnila, že dne 1. 2. 2022 byla provedena transakce ve výši 177 162,48 Kč z titulu Smlouvy o portfoliové ručení ze dne 4. 6. 2020, ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 12. 2020, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a , právnická osoba, . (původně , právnická osoba, .), IČO , IČO, jako ručitelem, jejímž předmětem bylo ručení za závazek z předmětné smlouvy, respektive za jeho částečné uspokojení, a z tohoto důvodu došlo ke snížení splatné pohledávky žalovaného na částku 47 411,47 Kč. , právnická osoba, pak jako věřitel části předmětné pohledávky následně postoupila tento svůj nárok zpět právní předchůdci žalobkyně. Žalobkyně rovněž tvrdila, že její právní předchůdkyně zbývající část pohledávky ve výši 177 162,48 Kč rovněž zesplatnil ke dni 1. 2. 2022, a požadovala ji po spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaný zaplatil celkem 15 728,85 Kč na poplatcích a splátkách úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poté postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 10. 2023, nicméně žalobkyni nepředala předmětné smlouvy uzavřené se žalovaným. Podle žalobkyně však lze usuzovat, že došlo k jejich uzavření z jiných dokumentů, a proto žalovaného vyzvala k zaplacení pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 25. 10. 2023. Žalobkyně poté vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, žalovaný jí však ničeho neuhradil. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že smlouvy nebyly uzavřeny platně, žalobkyně navrhla, aby soud posoudil její nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 14. 11. 2024. Žalovaný se však k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Soud ze Sazebníku a Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, . zjistil, že tyto nejsou podepsány žalovaným ani uvedenou společností.

6. Soud má z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za dobu od 31. 12. 2020 do října 2023 za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 200 000 Kč, a že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši celkem 15 728,85 Kč7. Upomínkou ze dne 18. 8. 2021 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši celkem 224 573,95 Kč s tím, že odkázala na smlouvu o úvěru č. , hodnota, .

8. Dopisem ze dne 30. 9. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného, aby nejpozději do 15. 10. 2021 zajistil dostatek disponibilních prostředků na jeho běžném účtu k úhradě dluhu, případně aby své závazky uhradil přímo právní předchůdkyni žalobkyně.

9. Z výzvy ze dne 12. 10. 2022 spolu s podacím lístkem ze dne 12. 10. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu a stanovila mu dodatečnou lhůtu 10 dní ode dne doručení.

10. Dopisem ze dne 8. 8. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že jeho úvěr vyplývající ze smlouvy o úvěru registrační číslo , hodnota, ze dne 17. 12. 2020 byl z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek prohlášen za ihned splatný. Současně žalovaného vyzvala, aby uhradil celkový dluh do 10 dnů ode dne doručení výzvy. Dopis byl žalovanému odeslán téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že dne 12. 10. 2023 postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, a to jednak pohledávku vzniklou z titulu smlouvy č. , hodnota, a dále pohledávku vzniklou z titulu smlouvy o portfoliovém ručení dne 4. 6. 2020 ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 12. 2020 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a , právnická osoba, . jako ručitelem, přičemž předmětem smlouvy o ručení byl závazek ručitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně ručení za řádné splnění dluhu žalovaného s tím, že ručitel poté, co poskytl ručení, stal se ručitelem a svoji pohledávku poté postoupil zpět právní předchůdkyni žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného, aby veškeré úhrady plnil nadále žalobkyni.

12. Potvrzení o úplatě spolu s přílohou A) k dohodě ze dne 20. 8. 2018 potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2018 svoji pohledávku za žalovaným ve výši celkem 224 573,95 Kč.

13. Žalobkyně vyzvala žalovaného dvěma dopisy ze dne 8. 4. 2024 k úhradě jeho dluhu do 10 dnů od doručení, a to ve výši 58 021,87 Kč a ve výši 222 331,82 Kč. Dopisy byly žalovanému odeslány dne 8. 4. 2024, jak je zřejmé z podacího listu.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 1968 věta prvá o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

23. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným písemnou smlouvu o úvěru. Byť byly soudu předloženy výzvy k úhradě dluhu, v nichž právní předchůdkyně žalobkyně odkazuje na Smlouvu o úvěru registrační číslo , hodnota, ze dne 17. 12. 2020, soud nemá za prokázané, že tato smlouva byla skutečně uzavřena, a v případě, že byla uzavřena, pak co bylo jejím obsahem. Žalobkyně v tomto směru i přes poučení soudu podle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. ničeho nedoplnila, ani k prokázání svého tvrzení neoznačila žádné důkazy. Odkaz ve výzvě k úhradě na obsahově blíže neurčenou smlouvu soud za takovýto důkaz nepovažuje.

24. Soud proto nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla se žalovaným uzavřena, a v případě, že byla uzavřena, pak soud nemá za prokázané, co konkrétně bylo obsahem smlouvy, přičemž není zřejmé, zda případný úvěr nebyl žalovanému poskytnut jako spotřebitelský. Pro takový případ soud doplňuje, že by v takovém případě nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přestože tuto byla povinna řádně zkoumat a prověřit ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Pak i v případě, že by taková smlouva byla uzavřena, byla by neplatná.

25. Vzhledem k tomu, že však v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet částku ve výši 200 000 Kč, a že žalovaný zaplatil celkem 15 728,85 Kč, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení v částce 184 271,15 Kč, kterou je ve smyslu § 2991 o.z. povinen vydat. Protože právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 184 271,15 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).

26. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou částky 184 271,15 Kč, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z této částky ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s ohledem na to, že žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě celého dluhu dopisem ze dne 18. 8. 2021 k okamžité úhradě dluhu. Protože soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 184 271,15 Kč, přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 411,47 Kč za dobu od 18. 8. 2021 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 136 859,68 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, neboť žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 177 162,48 Kč až od tohoto data, přičemž v této části byla žaloba důvodná jen co do částky 136 859,68 Kč.

27. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení (výrok II.).

28. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 540,62 Kč přičemž tato částka představuje 64,10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,05 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,95 %). Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek v částce 8 984 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 4 úkony právní služby po 9 220 Kč (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání), a dále představují náhradu cestovného advokáta za cestu k soudu, přičemž právní zástupce žalobkyně nedoložil soudu, že by cestoval silničním motorovým vozidlem, ani nedoložil spotřebu tohoto vozidla. Proto měl soud za to, že náklady na cestu právního zástupce žalobkyně k soudu hromadnou dopravou činily 2 x částku 59 Kč, a dále náklady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 2 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 80 63,58 Kč. Celkem žalobkyni vznikly náklady ve výši 55 445,58 Kč. Protože žalovaný ve sporu převážně neuspěl, uložil mu soud zaplatit poměrnou část 64,10 % náhrady nákladů žalobkyně z částky 55 445,58 Kč, tedy částku 35 540,62 Kč, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

30. Soud doplňuje, že nezohlednil v nákladech žalobkyně odměnu jejího právního zástupce za podání ze dne 19.11.2024 a paušální náhradu ve výši 300 Kč, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalobkyně tímto podáním k výzvě soudu doplnila svoji žalobu, přičemž daná tvrzení měla být obsažena již v žalobě.