10 C 305/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 903 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 152,74 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 2 999 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 4. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 056,74 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 080 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 299,03 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 1. 2022 do 3.2.2022 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 Kč od 4.2.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 276,90 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 20.5.2022 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky v celkové výši 5 055,74 Kč představující jistinu, smluvní pokutu, poplatky a dále příslušenství v podobě úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o. uzavřela za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku se žalovanou dne 14.9.2020 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejíž základě poskytla žalované částku 3 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 364 Kč v jediné splátce do 14.10.2020. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že na základě žádosti žalované původní věřitel zaslal žalované SMS zprávou na její mobilní telefon autorizační kód, který žalovaná následně připojila na smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel žalované zaslal na jí vertifikovaný e-mail. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalované na základě vyplněné žádosti o úvěr, kde žalovaná uvedla své měsíční příjmy a výdaje a dále nahlédnutím do insolvenčního rejstříku s tím, že ji vyhodnotila jako dostačující. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru a dluh se tak stal dne 14.10.2020 celý splatným, žalobkyně tedy požadovala též zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021 prostřednictvím Dílčí smlouvy ze dne 13.7.2021, s účinností ke dni 14.1.2022, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením ze dne 18.1.2022. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobkyně tak požadovala uhradit dlužnou jistinu ve výši 3 000 Kč, dále poplatek ve výši 1 364 Kč, smluvní pokutu ve výši 152,74 Kč, smluvní úrok ve výši 1 080 Kč, poplatky za upomínání ve výši 500 Kč, náklady spojené s vymáháním ve výši 39 Kč a s ohledem na prodlení žalované úrok z prodlení v kapitalizované výši 299,03 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 12. 4. 2022.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru [číslo] a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., měla poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který měla žalovaná při řádném splacení vrátit do 14.10.2020 v celkové výši 3 981,43 Kč a při překročení doby splatnosti ve výši 4 364 Kč. Žádný z těchto dokumentů neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovanou.

6. V Žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnána s měsíčním čistým příjmem 13 195 Kč s tím, že celkové výdaje ve výši 5 450 Kč činily výdaje na bydlení 5 000 Kč a splátka úvěru 450 Kč. Ostatní výdaje (telefon, internet, jízdenka apod.) byly uvedeny ve výši 0 Kč.

7. Z potvrzení o platbě společnosti [právnická osoba] vyplývá, že dne 11.9.2020 byla poukázána [právnická osoba] credit s.r.o. částka ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol].

8. Z potvrzení o provedené platbě společnosti [právnická osoba] ze dne 14.9.2020 vyplývá, že na účet [bankovní účet], pod [variabilní symbol] (RČ žalované) byla odeslána částka 3 000 Kč.

9. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 7.10.2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla v období od 1.9.2020 do 31.10.2020 [celé jméno žalované], [datum narození], tedy žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc září 2020 dále vyplývá, že byla žalované prostřednictvím platební brány ThePay poukázána dne 14.9.2020 částka ve výši 3 000 Kč pod [variabilní symbol].

10. Žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně upomínána dne 19.10.2020 a 24.10.2020.

11. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021, z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.1.2022 spolu s přílohou (seznamem pohledávek), potvrzením o úplatě a potvrzením o provedení transakce ze dne 25.4.2022 soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o. na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18.1.2022 ve spojení s podacím archem ze dne 19.1.2022 soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení.

12. Opětovně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu žalobkyní dne 4.2.2022 a právním zástupcem žalobkyně dne 28.2.2022.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 12.4.2022, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 14.4.2022, soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzvána.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že původní věřitel a žalovaná měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však nebyla žalovaným podepsána. Původní věřitel však poukázal dne 14.9.2020 na účet žalované částku ve výši 3 000 Kč, kterou mu žalovaná nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2021, resp. 13.1.2022 a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18.1.2022. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

16. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

23. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

24. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

25. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

26. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

27. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

28. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

29. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

32. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, zda a jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případně učinila, tedy, že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.

33. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany původního věřitele došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSU ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

34. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že původní věřitel zaslal na účet žalované částku 3 000 Kč, a že žalovaná uhradila 1 Kč, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení ve výši 2 999 Kč, které je povinna vydat. Protože však původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 2 999 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok II. rozsudku).

35. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 2 999 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25% ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 4.2.2022, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18.1.2022, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dní od doručení. Výzva byla žalované odeslána 19.1.2022, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalované doručena 24.1.2022 Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 3.2.2022 a ode dne následujícího je proto žalovaná v prodlení. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, a ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 276,90 Kč, přičemž tato částka představuje 18,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 59,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 055,74 Kč sestávající z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok III.).