10 C 314/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 2. jméno celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalované 3. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalované o žalobě na určení dle § 80 o. s. ř. ve spojení s § 172 odst. 2 z.ř.s.

I. Určuje se, že pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], posledně bytem [adresa žalované a žalované], zemřelý dne [datum], byl ke dni [datum] vlastníkem podílu o velikosti 91 [číslo] 000 odpovídající peněžitému vkladu na základním kapitálu společnosti [právnická osoba], identifikační [číslo] se sídlem [adresa žalované a žalované], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 585 ve výši 91 000 Kč.

II. První žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení 46 225,38 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhou a třetí žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9.9.2020 domáhala určení, že Ing. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], zemřelý dne [datum], byl k tomuto dni vlastníkem podílu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že je dcerou zůstavitele Ing. [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], a současně je jeho dědičkou. V dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] je projednáváno dědictví po Ing. [příjmení], jehož předmětem a aktivem dědictví by měl být mimo jiné i obchodní podíl Ing. [příjmení] na uvedené společnosti. Předmětný obchodní podíl však není evidován jako aktivum dědictví po zůstaviteli, vzhledem k tomu, že první žalovaná je v obchodním rejstříku zapsána jako vlastník tohoto obchodního podílu. Podle žalobkyně neodpovídá zápis v obchodním rejstříku faktickému a právního stavu věci, neboť převod obchodního podílu ke dni 13.8.2019 je neúčinný, a to z toho důvodu, že valná hromada společnosti neudělila souhlas s převodem tohoto obchodního podílu na 1. žalovanou ve smyslu článku IX. společenské smlouvy. Valná hromada společnosti, která měla proběhnout dne 10.6.2019, a na které měl být údajně udělen souhlas s převodem obchodního podílu, se podle žalobkyně nikdy nekonala, a nedošlo tak k udělení souhlasu společnosti s převodem tohoto podílu, a smlouva o převodu obchodního podílu je neúčinná. Z tohoto důvodu vznikl mezi žalobkyní a první žalovanou spor, což má zásadní vliv na výši aktiv dědictví po zůstaviteli. Protože se řízení o žalobě na určení musí účastnit všichni dědici, podala žalobkyně žalobu i proti druhé a třetí žalované, které jsou rovněž dědičkami po zůstaviteli. Z uvedených důvodů měla žalobkyně za to, že je dán její naléhavý zájem na požadovaném určení.

2. První a třetí žalované navrhly, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalované uvedly, že tvrzení žalobkyně, že se nekonala valná hromada předmětné společnosti dne 10. 6. 2019, a že souhlas s převodem podílu zůstavitele Ing. [jméno] [příjmení] na 1. žalovanou nebyl dán, je podložena pouhou domněnkou žalobkyně, kterou žalobkyně nijak nedokládá. Bez takovéhoto souhlasu by rejstříkový soud nepovolil zápis změny společníka do obchodního rejstříku. Žalované dále namítaly, že v případě, že by se valná hromada nekonala a souhlas s převodem podílu by nebyl udělen, je nepravděpodobné, že by společník [jméno] [příjmení], který v té době zastával funkci jediného jednatele společnosti, podepsal za společnost převzetí smlouvy o převodu podílu, vypracoval a podepsal návrh na provedení změn v obchodním rejstříku a tento osobně podal na podatelně soudu. Dále je nepravděpodobné, že by se zbývající společníci nebránili převodu obchodního podílu zákonnými prostředky.

3. Druhá žalovaná uvedla, že s podanou žalobou souhlasí. Valná hromada, která se měla konat v bytě, kde společně s Ing. [příjmení] – jejím manželem – žili, se nekonala. Ing. [celé jméno žalované] se dozvěděl, že není podílníkem ve [právnická osoba] spol. s.r.o. začátkem prosince 2019, když za ním přijeli ekonomka a účetní uvedené společnosti, a tuto skutečnost mu sdělily. Ing. [celé jméno žalované] vždy plánoval, že [právnická osoba] spol. s.r.o. bude 2. žalované, přestože z tohoto ona sama byla nešťastná.

4. Soud z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], zjistil, že uvedená společnost byla zapsána do tohoto rejstříku dne 7.12.1990. Podle zápisu ze dne 2.7.2014 se společnost podřídila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech jako celku postupem podle § 777 odst. 5 tohoto zákona. Jednatelem uvedené společnosti byl v době od 1.7.2015 do 1.6.2020 svědek [jméno] [příjmení], [datum narození]. V roce 2019 byli společníky předmětné [právnická osoba]. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], s podílem o velikosti [číslo], [obec] Srp, [datum narození] bytem [adresa], s podílem o velikosti [číslo] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované a žalované]. Ing. [celé jméno žalované] byl zapsán v obchodním rejstříku jako vlastník tohoto obchodního podílu do 13.8.2019, a od tohoto data je jako vlastník jeho podílu zapsána v rejstříku 1. žalovaná.

5. Ze společenské smlouvy [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], ze dne 19.6.2014 soud zjistil, že společníky této společnosti byli, jak výše uvedeno, Ing. [jméno] [celé jméno žalované] s podílem o velikosti [číslo], [obec] Srp s podílem o velikosti [číslo] a [jméno] [příjmení], s podílem o velikosti [číslo]. Základní kapitál byl tvořen vklady těchto společníků, přičemž vklad Ing. [jméno] [příjmení] činil 91 000 Kč. Podle článku VII. smlouvy náleželo do působnosti valné hromady rozhodnutí o otázkách, které zákon nebo tato společenská smlouva zahrnovaly do její působnosti. Valná hromada byla usnášeníschopná, byli-li přítomni společníci, kteří měli více než polovinu všech hlasů. Každý společník měl 1 hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Valná hromada rozhodovala alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžadoval-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů. Při rozhodování o převodu podílu bylo třeba, aby na valné hromadě byli přítomni všichni společníci, a aby souhlas byl jednomyslný. Podle bodu VIII. smlouvy platilo, že společnost má jednoho jednatele, který zastupuje společnost samostatně v plném rozsahu. Jednatel podepisoval tak, že k napsané nebo vytištěné firmě společnosti připojil svůj podpis. Podle bodu IX. smlouvy mohl společník převést svůj podíl nebo jeho část na společníka nebo na jinou osobu s tím, že podmínkou byl vždy předchozí souhlas valné hromady.

6. Ze zápisu z jednání valné hromady [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], ze dne 10.6.2019, vyplývá, že se jí měli uvedeného dne zúčastnit všichni tři výše uvedení společníci, a to Ing. [jméno] [celé jméno žalované], [obec] Srp, a [jméno] [příjmení] v době od 10:30 hod. do 10:45 hod. Všichni společníci se výslovně vzdali práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Vzhledem k tomu, že bylo přítomno 100 hlasů všech společníků, byla valná hromada usnášeníschopná. Programem jednání bylo udělení souhlasu s převodem podílu společníka Ing. [jméno] [příjmení] na 1. žalovanou, [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], bytem [adresa žalované a žalované]. Ze zápisu dále vyplývá, že všichni tři společníci jednomyslně přijali rozhodnutí, kterým valná hromada předmětné obchodní společnosti udělila souhlas k převodu podílu Ing. [jméno] [příjmení] na první žalovanou. Rovněž podle prezenční listiny ze dne 10.6.2019 se měli valné hromady dne 10.6.2019 účastnit všichni společníci.

7. Ze smlouvy o převodu podílu ve [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], ze dne 16.7.2019 soud zjistil, že Ing. [jméno] [celé jméno žalované] touto smlouvou převádí na první žalovanou svůj podíl ve společnosti o velikosti [číslo] ve výši 91.000 Kč. První žalovaná s převodem vyslovuje souhlas a zavazuje se zaplatit za převod kupní cenu ve výši 91.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. V textu smlouvy je dále uvedeno, že valná hromada společnosti udělila souhlas s převodem podílu usnesením ze dne 10.6.2019. První žalovaná současně prohlásila, že tímto přistupuje ke společenské smlouvě dané společnosti a vyslovila také souhlas se zápisem své osoby jako společníka do obchodního rejstříku. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny, kdy Ing. [celé jméno žalované] podepsal tuto smlouvu před notářem dne 16.7.2019 a 1. žalovaná o den později dne 17.7.2019. Předmětná smlouva byla dne 18.7.2019 doručena předmětné společnosti, což potvrdil svědek [příjmení].

8. Z emailové korespondence vyplývá, že právní zástupkyně 1. žalované zaslala 1. žalované dne 12.6.2019 listiny k předmětnému převodu obchodního podílu [právnická osoba] spol. s.r.o., a to zápis z valné hromady, smlouvu o převodu obchodního podílu a návrh na zápis do obchodního rejstříku s poznámkou, že datum zápisu z valné hromady musí předcházet převodu podílu, a proto je datován [číslo] (2019) s tím, že je třeba, aby zápis podepsal Ing. [celé jméno žalované] a svědek [jméno] [příjmení] zapisovatel. První žalovaná tyto podklady zaslala svědku [jméno] [příjmení] e-mailem ze dne 22. 7. 2019 s tím, že uvedla, že převod podílu dají společně dohromady, jakmile svědek přijede.

9. Jednatel [právnická osoba] [příjmení] podal dne 5.8.2019 návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku, a navrhl jím výmaz původního společníka Ing. [jméno] [příjmení] z rejstříku a současně zápis 1. žalované na jeho místo (viz návrh na zápis změny zapsaných údajů do Obchodního rejstříku). Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.8.2019, sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že soud rozhodl o výmazu společníka Ing. [jméno] [příjmení] z obchodního rejstříku a o zápisu první žalované na jeho místo. První žalovaná byla zapsána do obchodního rejstříku namísto Ing. [jméno] [příjmení] ke dni 13.8.2019, jak je zřejmé z úplného výpisu z obchodního rejstříku.

10. Z podstatného obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn [spisová značka] vyplývá, že Ing. [jméno] [celé jméno žalované] zemřel dne [datum], přičemž zanechal dvě závěti. Obě byly sepsány formou notářského zápisu. Závěť, sepsaná dne 30.5.2008, byla nahrazena závětí sepsanou dne 22.9.2014. Podle této závěti měl celý obchodní podíl Ing. [příjmení] ve [právnická osoba] spol. s.r.o. připadnout 2. žalované. Ze spisu dále vyplývá, že v pozůstalostním řízení není jako aktivum dědictví řešen obchodní podíl Ing. [příjmení] v uvedené společnosti. Pozůstalostní řízení není dosud skončeno.

11. Ze znaleckého posudku ke zjištění dat mobilního telefonu [příjmení] iPhone 11 Pro IMIEI1: [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 1. 12. 2020, doplněného výslechem tohoto znalce je zřejmé, že znalec přezkoumal fotografie uložené v mobilním telefonu svědka [jméno] [příjmení], pořízené mobilním telefonem tohoto svědka [příjmení] iPhone X back. Znalec zjistil, že fotografie pořízené dne 10. 6. 2019 v době od 9:57 hod. do 12:27 hod. nebyly pořízeny na adrese [adresa žalované a žalované], ale ve [obec]) v době od 9:57 hod. do 11:12 hod.,) dále u [obec] a poté v [obec]. S fotografiemi a metadaty nebylo v mobilním telefonu nijak manipulováno.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že nyní vlastní obchodní podíl ve [právnická osoba], spol. s r.o., který nabyla po smrti svého otce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně je její sestřenice a 2. žalovaná je její teta. Ing. [jméno] [celé jméno žalované] byl tedy jejím strýcem. Ing. [celé jméno žalované] vlastnil obchodní podíl ve [právnická osoba], spol. s.r.o., avšak svědkyně o tomto jeho vlastnictví nevěděla žádné podrobnosti a nebyly jí známy ani okolnosti převodu obchodního podílu na 1. žalovanou [celé jméno žalované]. Svědkyni nebyly známy žádné okolnost průběhu valných hromad uvedené společnosti, a svědkyně ani nevěděla, zda se její otec mohl zúčastnit valné hromady dne 10.6.2019.

13. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že 1. žalovaná je jeho bývalá přítelkyně a nerozešli se v dobrém. Svědek bydlel od roku 2010 s 1. žalovanou v domě Ing. [jméno] [příjmení] a 2. žalované, která byla manželkou [příjmení] [příjmení]. Svědek působil ve [právnická osoba] spol. s.r.o. od roku 2009 2010, a v roce 2011 získal ve společnost obchodní podíl o velikosti 14,95 %. V roce 2015 se svědek stal jednatelem této společnosti, kdy si vyměnil pozici s Ing. [příjmení], který se stal namísto něj prokuristou. Ing. [celé jméno žalované] pak zemřel kolem Vánoc 2019. Ing. [celé jméno žalované] vlastnil většinový obchodní podíl v předmětné společnosti, neboť měl 91 000 hlasů ze 160 000. K převodu obchodního podílu Ing. [příjmení] svědek uvedl, že Ing. [celé jméno žalované] měl v roce 2018 příhodu, a chtěl řešit dědictví. Začátkem roku 2019 se Ing. [celé jméno žalované] bavil se svědkem o převodu tohoto podílu a chtěl jej převést na svoji ženu, 2. žalovanou, aby se podíl nedělil na více částí. První žalovaná pak sdělila svědkovi, že se s dědečkem, Ing. [příjmení], domluvila na převodu podílu, a že si objede všechny společníky a zajistí si jejich podpisy. Svědek dále vypověděl, že valná hromada, která měla dne 10.6.2019 schválit převod podílu na 1. žalovanou, se nekonala, přičemž svědek byl v době konání valné hromady v závodě společnosti ve [obec]. První žalovaná poslala svědkovi e-mailem podklady k převodu podílu, s ohledem na to, že svědek byl na dovolené. Koncem července 2019 1. žalovaná předala svědkovi podklady k převodu s podpisy ostatních společníku. Svědek tyto podklady„ dopodepsal“ v srpnu 2019, a donesl je k zápisu do obchodního rejstříku na rejstříkový soud. Svědek se s ostatními společníky, panem [příjmení] a Ing. [příjmení] o převodu podílu na 1. žalovanou nikdy nebavil a nikdy o změně nehlasovali ani per rollam, ale vzhledem k tomu, že měl ve společnosti menšinový podíl, neměl s tím problém. Změna byla v rejstříku zapsána v srpnu 2019. Svědek nenapadl převod obchodního podílu u soudu do doby, než byl odvolán s pozice jednatele na valné hromadě 21.5.2020.

14. První žalovaná [celé jméno žalované] uvedla, že Ing. [jméno] [celé jméno žalované] byl její dědeček a ona u něj a u 2. žalované vyrůstala od svých sedmnácti let poté, co ji její matka, tj. žalobkyně, vyhodila z domu. Ing. [celé jméno žalované] ji rovněž podporoval na studiích, stejně jako svědka [příjmení]. Z tohoto důvodu chtěla 1. žalovaná [příjmení] [příjmení] pomoct, a poskytla společnosti v roce 2017 úvěr 440 000 Kč na mzdy zaměstnancům. Ing. [celé jméno žalované] byl v roce 2017 a 2018 hospitalizován v nemocnici pro podezření na mrtvici. Protože rok před podpisem smlouvy o převodu obchodního podílu žalobkyně požadovala po Ing. [příjmení], aby prodal svůj dům a dal jí peníze, Ing. [celé jméno žalované] se obával, že přijde o dům. Protože chtěl zemřít doma, bavil se s 1. žalovanou o dědictví. První žalovaná mu říkala, že nebude účastna pozůstalostního řízení, a proto nebude schopna zajistit, aby žalobkyně neprodala jeho veškerý majetek. Ing. [celé jméno žalované] dlouho nesouhlasil s převodem svého obchodního podílu na 1. žalovanou, a chtěl jej převést na 2. žalovanou. Protože s takovýmto převodem ale nesouhlasil společník pan [příjmení], nakonec Ing. [celé jméno žalované] souhlasil s převodem podílu na 1. žalovanou za podmínky, že 1. žalovaná bude spolupracovat se svědkem [příjmení], přestože se na podzim 2018 rozešli, a nevystěhuje 2. žalovanou do pečovatelského domu. Současně se 1. žalovaná s Ing. [příjmení] dohodli, že až do ukončení prokury Ing. [příjmení] ve společnosti se 1. žalovaná nebude angažovat ve vedení společnosti, přestože nesouhlasila s vedením účetnictví. První žalovaná se až do 21.5.2020 neúčastnila žádné valné hromady [právnická osoba] spol. s r.o. První žalovaná dále vypověděla, že se valná hromada o převodu obchodního podílu nekonala 10.6.2019. Právní zástupkyně 1. žalované zaslala 1. žalované na její žádost dne 12.6.2019 podklady k převodu podílu, které 1. žalovaná předala Ing. [příjmení]. Ing. [celé jméno žalované] s převodem souhlasil a nechal převod potvrdit u notáře. Následující den se měla konat valná hromada u Ing. [příjmení] doma, protože Ing. [celé jméno žalované] i pan [příjmení] na tom nebyli zdravotně dobře. Svědek [příjmení] ale jel na dovolenou, proto se neformální valná hromada konala až 2.8.2019 po návratu svědka z dovolené. První žalovaná připravila podklady pro převod podílu proto, že svědek [příjmení] tak nechtěl učinit. První žalovaná předala svědkovi podklady, svědek se na ně ani nepodíval, předložil je na valné hromadě, kde je nechal podepsat, a následně podal návrh na zápis změny v obchodním rejstříku. První žalovaná poté na valné hromadě 21.5.2020 odvolala svědka [příjmení] z pozice jednatele společnosti pro nesrovnalosti v hospodaření společnosti, podala na něj trestní oznámení a žalobu na vydání bezdůvodného obohacení.

15. Soud zamítl veškeré další důkazy, neboť je považoval s ohledem na skutkový stav zjištěný z provedených důkazů, za nadbytečné.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že Ing. [jméno] [celé jméno žalované] byl společníkem ve [právnická osoba] spol. s.r.o. s obchodním podílem o velikosti 91000/160000, kdy základní kapitál byl tvořen vklady společníků a vklad Ing. [jméno] [příjmení] představoval 91 000 Kč, a takto byl i zapsán v obchodním rejstříku do 13.8.2019, kdy byla místo něj zapsána 1. žalovaná jako vlastník tohoto obchodního podílu. Společenská smlouva [právnická osoba] spol. s r.o. upravovala ve svém článku IX. možnost, aby společník převedl svůj podíl nebo jeho část na společníka nebo na jinou osobu, ovšem s podmínkou předchozího souhlasu valné hromady. Dne 10. 6. 2019 v době od 10:30 hod. do 10:45 hod. se měla konat valná hromada, které se měli zúčastnit všichni tři tehdejší společníci [právnická osoba] spol. s r.o., a to Ing. [jméno] [celé jméno žalované], [obec] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]. Tato valná hromada měla vyslovit souhlas s převodem obchodního podílu Ing. [jméno] [příjmení] na první žalovanou. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne 1. 12. 2020, výpovědi svědka [příjmení] a 1. žalované však vyplynulo, že se tato valná hromada dne 10. 6. 2019 nekonala. Ing. [jméno] [celé jméno žalované] smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 16. 7. 2019 převedl svůj podíl o velikosti 91 000/160 000 ve výši 91 000 Kč na první žalovanou. Zápis z jednání z valné hromady schvalující převod podílu na 1. žalovanou a prezenční listina datovaná 10. 6. 2019 pak byly podepsány všemi tehdejšími společníky společnosti v mezidobí od 22. 7. 2019, (kdy 1. žalovaná zaslala svědku [příjmení] podklady pro převod podílu), do 5. 8. 2019, (kdy svědek [příjmení] podal návrh na zápis změny do obchodního rejstříku). Na základě toho byla do obchodního rejstříku zapsána namísto Ing. [jméno] [příjmení] první žalovaná. Ing. [jméno] [celé jméno žalované] poté dne 25. 12. 2019 zemřel, přičemž pozůstalostní řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto pozůstalostním řízení není jako aktivum dědictví projednáván obchodní podíl Ing. [jméno] [příjmení] v uvedené společnosti.

17. Podle § 133 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen„ ZOK“) podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

18. Podle § 167 odst. 1 ZOK společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Podle § 168 odst. 1, 1. věta ZOK se společník zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Podle § 169 odst. 1 a 2 ZOK neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Podle § 170 ZOK valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Podle § 171 odst. 1 ZOK souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje a) k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, a b) k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva.

19. Podle § 175 odst. 1 ZOK nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen„ rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. Podle odstavce 2 téhož ustanovení návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva. Podle § 176 odst. 1 ZOK nedoručí-li společník ve lhůtě podle § 175 odst. 2 písm. a) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se většina se počítá z celkového počtu hlasů všech společníků. Podle § 177 ZOK rozhodnutí podle § 175 a 176 (ZOK) včetně dne jeho přijetí oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí.

20. Podle § 190 odst. 1 ZOK valná hromada rozhoduje usnesením. Podle odstavce 2, písm. p) téhož ustanovení do působnosti valné hromady patří další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.

21. Podle § 191 odst. 1 ZOK každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

22. Podle § 192 odst. 1 ZOK nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

23. Podle § 208 odst. 1 ZOK neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.

24. Podle § 171 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s“) aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.

25. Podle § 172 odst. 1 z.ř.s. aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

26. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně naléhavý právním zájem na požadovaném určení. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že v pozůstalostním řízení po Ing. [jméno] [příjmení] není řešen předmětný obchodní podíl jako aktivum dědictví, a toto pozůstalostní řízení není dosud ukončeno, dospěl soud k závěru, že žalobkyně má zájem na požadovaném určení, neboť v opačném případě by se k tomuto majetku v pozůstalostním řízení nepřihlíženo dle § 172 odst. 1 z.ř.s.

27. Soud se dále zabýval otázkou, zda smlouva o převodu obchodního podílu nabyla účinnosti. Z ust. článku IX. společenské smlouvy [právnická osoba] spol. s r.o. vyplývá, že podmínkou účinnosti smlouvy o převodu obchodního ve [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], ze dne 16.7.2019, a tedy převodu obchodního podílu Ing. [jméno] [příjmení] na 1. žalovanou byl předchozí souhlas valné hromady. Protože Ing. [anonymizováno] podepsal tuto smlouvu dne 16.7.2019 a 1. žalovaná dne 17.7.2019, měla se valná hromada konat kdykoliv před tímto datem.

28. V řízení však bylo prokázáno, že valná hromada, která měla proběhnout dne 10.6.2019, a na jejímž základě pak byla do obchodního rejstříku zapsána změna společníka, se nikdy nekonala. Tuto skutečnost potvrzuje jednak výpověď svědka [jméno] [příjmení] a znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] ze dne 1. 12. 2020, tak i výpověď 1. žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. První žalovaná sice ve svém vyjádření k žalobě původně tvrdila, že valná hromada proběhla dne 10.6.2019, nicméně ve své účastnické výpovědi pak své tvrzení změnila a uvedla, že se valná hromada konala 2.8.2019 Tomu odpovídá i e-mail právní zástupkyně 1. žalované ze dne 12.6.2019, kterým teprve po datu„ konání“ valné hromady zasílá právní zástupkyně 1. žalované podklady k jejímu konání. Soud doplňuje, že pokud 1. žalovaná uváděla, že se valná hromada měla konat 17.7.2019, pak tomu odporuje její e-mail ze dne 22.7.2019 zaslaný svědku [příjmení], v němž uvedla, že převod podílu dají společně dohromady, jakmile svědek přijede z dovolené. Svědek [příjmení] pak vypověděl, že se valná hromada nikdy nekonala a podklady k převodu byly z jeho strany podepsány v srpnu 2019, kdy na nich již byly podpisy ostatních společníků.

29. Pokud jde o to, že podle § 191 odst. 1 ZOK je možné přezkoumávat neplatnosti usnesení valné hromady, a to jen ve lhůtě, resp. za podmínek stanovených v ust. § 192 odst. 1 ZOK, má soud za to, že se toto ustanovení vztahuje pouze na přezkum takového rozhodnutí pro jeho rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou, a nikoliv na to, zda bylo takové usnesení vůbec přijato, a kdy.

30. Protože tedy valná hromada [právnická osoba] spol. s r.o. neudělila předchozí souhlas s převodem obchodního podílu na 1. žalovanou, dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť 1. žalovaná se nestala vlastníkem podílu Ing. [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že Ing. [celé jméno žalované] byl vlastníkem výše uvedeného podílu ke dni své smrti 25.12.2019, rozhodl soud, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

31. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů. S ohledem na to, že podle § 91 odst. 2 o.s.ř. mají všechny žalované společné postavení a žalobkyně se vzdala práva na náhradu nákladů řízení vůči 2. a 3. žalované, vznikl žalobkyni nárok vůči 1. žalované na zaplacení celé částky náhrady nákladů podle § 140 odst. 1 o.s.ř. poslední věta, podle kterého platí, že účastníci uvedení v § 91 odst. 2 (o.s.ř.) platí společné náklady společně a nerozdílně. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně, jež představují mimosmluvní odměnu za 7 úkonů právní služby po 4 740 Kč (dle ust. § 7 bod 5) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) za převzetí a přípravu věci, sepis žaloby, sepis podání ze dne 9.12.2020, 2x účast na jednání dne 2.12.2020 a 2x účast na jednání dne 15.1.2021. Dále náklady představují náhradu hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb., a to dne 2.12.2020 ve výši celkem 437,36 Kč (osobní automobil Mazda 6 spotřeba dle TP: 6,4 l /100 km (3. údaj o spotřebě dle TP), palivo benzin automobilový 95 oktanů cena 32 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,20 Kč km podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., počet km 70), a dne 15.1.2021 ve výši celkem 432,54 Kč (osobní automobil Mzda 6 spotřeba dle TP: 6,4 l /100 km (3. údaj o spotřebě dle TP), palivo benzin automobilový 95 oktanů cena 27,80 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,40 Kč km podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., počet km 70), a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 7 675,48 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 46 225,38 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. Pokud jde o výrok III. rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení mezi žalobkyní a 2. a 3. žalovanou, pak je rovněž odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně, která by jinak měla nárok vůči těmto žalovaným na náhradu nákladů řízení dle § 140 odst. 1 o.s.ř., se však tohoto nároku výslovně vzdala.