10 C 322/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 119 440,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 119 440,97 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 686,12 Kč a dále s úrokem ve výši 15% ročně z částky 115 431,32 Kč od 18.7.2023 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ze dobu od 28.4.2023 do 17.7.2023 ve výši 3 969,49 Kč, a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 440,97 od 18. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 27 284 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 17. 7. 2023 ve znění jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 119 440,97 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 21. 4. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] to prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně. Žalovaný vyplnil požadované údaje a žalobkyně následně zaslala žalovanému podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve své žádosti, a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků posuzujících jeho příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumávajíc poskytnuté informace a dále kontrolou v registru SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem žádné dluhy po splatnosti, dotaz do registru NRKI byl proveden s pozitivním výsledkem, dotaz do registru CEE a ISIR byl proveden s negativním výsledkem. Žalobkyně si vyžádala rovněž výpis z účtu žalovaného, ze kterého zjistila příjem žalovaného a konkrétní nezbytné výdaje. Na základě zjištěných informací rovněž provedla výpočet měsíčního limitu splátek klienta a domácnosti s tím, že využila nižší hodnotu měsíčního limitu a vyhodnotila, že solventnost žalovaného je dostačující. Žalovaný byl na základě této smlouvy oprávněn úvěr čerpat za účelem nákupu zboží ve výši 6 990 Kč (prostřednictvím platby žalobkyně na účet prodejce), převodem hotovosti na účet žalovaného a prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce ve výši 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy do 20. dne kalendářního měsíce s tím, že první splátka byla splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný se dále zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné a nepravidelné poplatky. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný načerpal celkem částku ve výši 427 442,26 Kč a uhradil celkem částku 334 331,67 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 4. 2023 a požadovala po žalovaném okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani přes výzvu dluh žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně proto žalobou požadovala zaplacení jistiny ve výši 115 431,32 Kč, poplatek za vedení účtu ve výši 195 Kč (5x 39 Kč), pojištění ve výši 1 714,65 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 18 686,12 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 969,49 Kč vždy ke dni sepsání žaloby, jakož i úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 18.7.2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 21. 4. 2021 zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po 4 % z dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci. Úrok byl podle smlouvy sjednán ve výši 26,28 % ročně a pojištění ve výši 5,9% z minimální splátky úvěru měsíčně. Úvěr byl čerpán na nákup multifunkční tiskárny v ceně 6 990 Kč s tím, že se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v této souvislosti ještě 10 splátek po 772 Kč s úrokem 22,23 % ročně, které byly připočítávány ke splátce revolvingového úvěru. Mezi stranami byly dohodnuty sankce pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek, a to smluvní pokuta ve výši 500 Kč za splátku v prodlení, smluvní pokuta ve výši 10% ze splatné jistiny, úrok z prodlení v zákonné výši a vynaložené náklady na upomínky. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je svobodný, má tři vyživovací povinnosti a bydlí v podnájmu. Žalovaný byl zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 75 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 8 000 Kč.

5. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou Úvěrové podmínky, dle nichž je žalovaný oprávněn čerpat úvěr opakovaně prostřednictvím úvěrové karty a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a jako dlužník se zavazuje poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky podle sazebníku. Poskytnutý úvěr je povinen splácet řádně a včas, a to v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Výše pravidelné měsíční splátky byla ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce, platného ke dni splatnosti dané splátky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného a pravidelné poplatky např. poplatek za výpis a příp. nepravidelné poplatky jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty. V případě prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a od smlouvy odstoupit. Sankce účtované v důsledku prodlení žalovaného pak upravuje čl. 9 podmínek, dle níž je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému v případě prodlení s úhradou splátky poplatky, smluvní pokutu ve výši dlužné splátky, max. 500 Kč, 10% v případě zesplatnění a úrok z prodlení.

6. Audio záznamem z aktivačního hovoru má soud za prokázané, že si žalovaný prostřednictvím telefonního hovoru požádal po uvedení svého data narození, koncovky rodného čísla a čísla smlouvy o sdělení PIN za účelem aktivace kreditní karty, kterou měl k dispozici.

7. Z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici tyto doklady osvědčující osobní údaje žalovaného a jeho totožnost.

8. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2021 až duben 2021 vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu ve výši cca 70 000 Kč měsíčně, hradil nájem ve výši 15 000 Kč, dále stavební spoření, pojištění, splátku úvěru, telefon, jakož i běžné výdaje představující nákupy u obchodníků, pohonné hmoty a náklady spojené s péčí o děti.

9. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný dva existující splátkové úvěry, tři kreditní karty, jeden splátkový úvěr odmítnut, jeden odvolán a dva ukončeny. Žalovanému zbývalo uhradit 434 413 Kč při výši měsíční splátky 6 161 Kč.

10. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] vyplývá, že žalovaný byl svobodný, měl tři vyživovací povinnosti a bydlel v nájmu. Jeho měsíční příjem činil 75 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 8 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 25 000 Kč.

11. Z dokumentu Dohledání informací o činnosti klienta bylo zjištěno, že dokument obsahuje číslo smlouvy [číslo], jméno a příjmení žalovaného s datem narození, telefonní [číslo] e-mail [email], IP adresu [adresa].

12. Z Výpisu čerpání splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] výpisu karetní transakce soud zjistil, že žalovaný čerpal prostředky z poskytnutého úvěrového rámce ode dne 23. 4. 2021 do 13.4.2023 s tím, že dne 3.5.2021 částku ve výši 6 990 Kč (na úhradu zboží), zaslanou na účet prodejce, dále převodem na účet, platbou mobilem u obchodníků, výběrem z bankomatu či platil kartou, přičemž splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil 12.12.2022 ve výši 10 300 Kč. K datu 13. 4. 2023 byl úvěr zesplatněn s tím, že za uvedenou dobu byly žalovanému účtovány úroky (obchodní, za hotovostní transakce, pojistné, zrušení splátkového kalendáře, za nevyužitou GP-pojistné), dále poplatky (za vedení účtu, výběr z bankomatu), náklady na vymáhání, jakož i smluvní pokuty a úrok z prodlení. Ke dni zesplatnění činila jistina 115 431,32 Kč, poplatky za vedení účtu 195 Kč, úroky celkem 18 686,12 Kč, úrok z prodlení 3 969,49 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuta 1 500 Kč; celkový dluh včetně příslušenství tak dosáhl částky 142 096,58 Kč.

13. Žalobkyně výzvou ze dne 13. 4. 2023 vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy [číslo] stanovila mu k zaplacení lhůtu 14 dnů od sepsání dopisu. Odeslání výzvy žalobkyně doložila podacím archem ze dne 14. 4. 2023.

14. Předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě do 11.5.2023 s návrhem na možné smírné řešení věci. Tato výzva byla zaslána žalovanému, jak je zřejmé z podacího archu dne 5. 5 2023.

15. Na základě obsahu shora uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 4. 2021 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které mu poskytla úvěr ve výši 6 990 Kč (za účelem nákupu zboží, platbou na účet prodejce), a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 772 Kč. Podpisem této smlouvy o úvěru pak byla současně uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, dle níž byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr opakovaně, převodem hotovosti na účet žalovaného a prostřednictvím úvěrové karty, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč, resp. ve výši 120 000 Kč. Takto poskytnutý revolvingový úvěr byl žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci se sjednaným úrokem ve výši 26,28% ročně (dle platného sazebníku) spolu s poplatky za služby. Jelikož žalovaný úvěrové splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně dopisem ze dne 13. 4. 2023 celý úvěr spolu s příslušenstvím zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která sestávala z jistiny 115 431,32 Kč, poplatků 195 Kč, pojištění 1 714,65 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč, úroku a úroku z prodlení. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy k úhradě, je se splněním svého závazku vůči žalobkyni v prodlení.

16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

20. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky za účelem nákupu zboží na splátky a v rámci sjednaného úvěrového limitu ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté a čerpané prostředky uhradit ve sjednaných splátkách spolu s úroky a sjednanými poplatky. Jelikož však porušil své smluvní závazky, neboť čerpaný úvěr řádně nesplácel, byla žalobkyně oprávněna úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnit, požadovat jeho vrácení včetně příslušenství a poplatků a účtovat též smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek i pro případ samotného zesplatnění úvěru. Žalobkyně rovněž prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a že k tomu měla dostatek podkladů osvědčujících jeho příjmy i výdaje, ověřila si jeho úvěrovou historii a platební morálku jak z interních systémů, tak z výpisu z účtu žalovaného. Žalovaný vůči nároku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči žalobkyni nedostál. Ze všech uvedených důvodů tedy soud výrokem I. žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku 119 440,97 Kč (tj. dlužná jistina 115 431,32 Kč, poplatek za vedení účtu 195 Kč, pojištění 1 714,65 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuta 1 500 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem a úrokem z prodlení ve výši 18 686,12 Kč a 3 969,49 Kč, dále s 15 % ročním úrokem z jistiny a zákonným úrokem z prodlení z celkové dlužné částky vždy ode dne 18. 7. 2023 (tj. po datu sepisu žaloby) až do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § ustanovením 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 27 284 Kč Náklady žalobkyně jsou představovány soudním poplatkem ve výši 4 778 Kč, odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 17 700 Kč (za tři úkony právní služby po 5 900 Kč - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 3 906 Kč dle § 137 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát prokázal, že je plátcem DPH. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.