10 C 333/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 654 467,60 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 654 467,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 53 294,88 Kč za dobu od 30. 5. 2016 do 19. 4. 2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 48 060,51 Kč za dobu od 30. 5. 2016 do 19. 4. 2019, úrok ve výši 6,9 % ročně z částky 654 467,60 Kč za dobu od 20. 4. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 654 467,60 Kč za dobu od 20. 4. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení, ve výši 122 887,98 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26. 4. 2019 domáhala zaplacení částky ve výši 654.367,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 30. 5. 2016 smlouvu [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 768 000 Kč. Před uzavřením smlouvy se žalovaným žalobkyně řádně posoudila jeho úvěruschopnost s tím, že žalovaný využil nabídku konsolidace jeho dřívějších úvěrů, a úvěr mu byl poskytnut bez nutnosti doložení příjmu, protože žalobkyně měla k dispozici přehled příjmů a výdajů na základě transakcí na běžném účtu žalovaného. Žalobkyně dále posuzovala zadluženost žalovaného, rizikovost splácení, kontrolu neplatných dokladů, insolvenci, exekuci apod. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, které žalovaný obdržel před uzavřením smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu, který představoval maximální částku, kterou byl žalovaný oprávněn podle smlouvy čerpat. Finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému na bankovní účet [číslo] žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, včetně úroků a poplatků v měsíčních anuitních splátkách ve výši 10 433 Kč, a to vždy ke každému 24. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Mezi účastníky byla sjednána úroková sazba ve výši 6,09 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částku 213 806,05 Kč, kterou žalobkyně započetla částkou 113 532,38 Kč na jistinu, částkou 82 034,44 Kč na úrok, částkou 278,46 Kč na úrok z prodlení a částkou 17 960,77 Kč na poplatky v souladu s odst. 5.3 obchodních podmínek s tím, že tak byly poplatky zcela uhrazeny a nejsou předmětem žaloby. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a dlužnou částku ke dni 24.5.2018 prohlásila za splatnou. Dluh žalovaného tak představoval jistinu ve výši 654 467,60 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný ke dni 19. 4. 2019 ve výši 53 294, 88 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný do 19. 4. 2019 ve výši 48 060,50 Kč a smluvní úrok ve výši 6,09 % ročně z částky 654.467,67 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení rovněž z této částky. Žalovaný svůj dluh nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.

2. Žalovaný uvedl, že uzavřel smlouvu jako spotřebitel. Žalovaný namítl, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila jeho schopnost splácet úvěr, a nevyžadovala od něj žádné potvrzení o příjmech. Žalovaný dále uvedl, že se v průběhu roku 2018 dostal do špatné situace, kdy byl delší dobu [anonymizována čtyři slova] a nebyl schopen návštěv pobočky žalobkyně. Osoba, s níž dlouhá léta podnikal, spáchala sebevraždu, čímž vyšly napovrch další negativní skutečnosti, jako dluhy u dodavatelů. Mezi účastníky nastal problém v komunikaci, kdy se žalovaný opakovaně snažil domoci se toho, aby mohl vidět stav svého účtu v internetovém bankovnictví a zjistit stav dluhu, což mu ale žalobkyně nebyla schopna umožnit. Žalobkyně nebyla schopna změnit doručovací adresu žalovaného, kterou žalovaný žalobkyni opakovaně sděloval. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že má zřízenu datovou schránku, kterou žalobkyně v komunikaci s ním nepoužívala. Žalovaný jednal se žalobkyní tři měsíce před zesplatněním předmětného úvěru o jeho dalších dlužných podnikatelských úvěrech. Divize žalobkyně, která řeší podnikatelské úvěry, nebyla schopna kontaktovat divizi žalobkyně, která řeší spotřebitelské úvěry. Protože se žalovaný nevyhýbal komunikaci se žalobkyní, nesouhlasil s tím, aby platil úrok z prodlení. Žalovaný chtěl svůj dluh refinancovat, nicméně vzhledem k tomu, že jej žalobkyně zapsala do registru [příjmení], nebyl mu úvěr k zaplacení dluhu poskytnut.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný dosud uhradil na svůj dluh z předmětné smlouvy 213 806,05 Kč, a to na jistinu ve výši 113 532,38 Kč, úroky ve výši 82 034,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 278,46 Kč a poplatky v výši 17 960,77 Kč (viz rovněž tabulka plateb žalovaného). Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž ze Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 23. 5. 2016, Smlouvy o úvěru ČSOB FLEXI KONSOLIDACE [číslo] ze dne 26. 5. 2016, Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru ze dne 23. 5. 2016 spolu s vysvětlením předsmluvních informací, Obchodních podmínek a Sazebníku zjistil, že žalovaný požádal o úvěr za účelem konsolidace svých závazků ve výši 768 000 Kč) viz žádost). Žalovaný uvedl v žádosti svoji adresu [adresa] adresu uvedl [ulice a číslo], [obec a číslo]. Vzhledem k tomu, že žádost byla žalovanému schválena, uzavřeli účastníci výše uvedenou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 768 000 Kč, a to jednak účelový za účelem splacení závazků žalovaného vyplývajících z dříve uzavřených smluv, a to ve výši 100 093 Kč ze smlouvy [číslo] ze dne 8.3.2013 (převodem na účet č. [bankovní účet]), ve výši 146 276,52 Kč ze smlouvy [číslo] ze dne 18.2.2015 (převodem na účet č. [bankovní účet]) a ve výši 171 198,99 Kč ze smlouvy [číslo] ze dne 13.5.2015 (na účet č. [bankovní účet]) a jednak bezúčelový ve výši případného rozdílu mezi úvěrovým limitem a součtem zaplacený závazků žalovaného (převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]) (viz smlouva). Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v období čerpání úvěru úroky z vyčerpané části úvěru jednorázovou platbou ve výši 3 532,80 Kč ke dni 24.6.2016 a dále úrok ve výši 6,9 % ročně z vyčerpaného a nesplaceného úvěru, jakož i poplatek za správu úvěru ve výši 55 Kč měsíčně. Součástí smlouvy bylo rovněž sjednání pojištění ve výši 512 K měsíčně. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 10 433 Kč, resp. 10 945 Kč včetně pojištění, a to vždy k 24. dni v měsíci. Pro případ prodlení byla žalobkyně oprávněna požadovat o žalovaném poplatek za upomínání ve výši 300 Kč a poplatek za výzvu ve výši 500 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný uvedl jako svoji zasílací adresu [adresa]. Podle článku I.9. smlouvy měl být úvěr splácen nejprve na poplatky, úroky, jistinu, smluvní pokutu a úroky z prodlení. Smlouva mohla být měněna pouze písemně (viz článek I.12 smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky (dále jen„ OP“) a Sazebník.

5. Podle článku 4 [ulice] podmínek byl úvěr úročen pevnou úrokovou sazbou dohodnutou ve Smlouvě. V případě prodlení žalovaného byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném rovněž úrok z prodlení a zasílat mu upomínky a výzvy, za které se žalovaný zavázal zaplatit s tím spojené poplatky dle Sazebníku. Způsob výpočtu úroku byl sjednán v článku 4.

3. OP. Podle článku 5.

3. OP byl úvěr splácen nejprve na poplatky, a dále na úroky, jistinu a úroky z prodlení. V článku 9 OP si smluvní strany sjednaly možnost žalobkyně zesplatnit celý dluh v případě prodlení žalovaného se splácením jakékoliv částky. Podle článku 10 OP měla žalobkyně zasílat žalovanému písemnosti doručované poskytovatelem poštovních služeb na zasílací adresu, kterou žalovaný sdělil, či na adresu jeho trvalého pobytu; komunikace mezi účastníky mohla probíhat i elektronickou formou či telefonicky. Písemnost se považovala za doručenou 3. pracovní den po odeslání.

6. Z informace z Credit Bureau – informace o klientovi soud ujistil, že žalovaný měl k dubnu 2016 uzavřené čtyři kontrakty, jeden další byl již ukončen a dva sám odvolal. Žalovaný splácel tři úvěry v celkové výši 431 476 Kč, a měsíční splátky činily 1 940 Kč, 4 338 Kč a 3 373 Kč, tj. celkem 9 651 Kč měsíčně a dále měl kreditní / úvěrovou kartu – smlouva [číslo] s úvěrovým limitem 100 000 Kč. Z informace vyplývá, že žalovaný řádně hradil své závazky a neměl nedoplatky.

7. Z přehledu Informace o žádosti vyplývá, že žalobkyně provedla interní hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr a zhodnotila jeho dosavadní závazky. Žalobkyně žalovanému schválila úvěr za účelem konsolidace jeho závazků, a to bez toho, aniž by žalovaný musel doložit své příjmy.

8. Z předloženého výpisu žalobkyně a podrobného výpisu soud zjistil, že dne 31. 5. 2016 žalovaný čerpal úvěr ve výši celkem 768 000 Kč, a to zasláním částky 98 177,32 Kč na účet č. [bankovní účet], částky 146 932,23 Kč na účet č. [bankovní účet], částky 168 939,58 Kč na účet č. [bankovní účet] a částky 353 950,87 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet].

9. Z tabulky čerpání úvěru vyplývá, že žalovaný řádně a včas nehradil splátky úvěru, a proto došlo k jeho zesplatnění ke dni 24.5.2018, kdy dluh na jistině představoval 654 467,60 Kč, a ke dni 25.3.2019 pak smluvní úrok činil 50 381,44 Kč a úrok z prodlení 44 661, 639 Kč. Po zesplatění žalovaný neuhradil ničeho.

10. Ze zápisu z jednání ze dne 26. 1. 2018 vyplývá, že žalovaný je jednatele [právnická osoba], která uzavřela se žalobkyní dvě úvěrové smlouvy. Předmětem jednání bylo umožnit žalovanému uhradit tyto pohledávky ve splátkách. U žalovaného byla uvedena doručovací adresa [adresa]

11. Z emailové korespondence mezi účastníky ze dne 1. 11. 2018, 29. 10. 2018, 26. 10. 2018, 25. 10. 2018, 9. 7. 2018, 7. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný se dne 7.7.2018 dotazoval žalované na stav svých závazků z úvěrů. Žalovaný současně sdělil žalobkyni, že byl hospitalizován a je nadále v pracovní neschopnosti, a že bezvýsledně žádal o změnu své adresy pro doručování ohledně [právnická osoba]. Žalobkyně téhož dne žalovanému zaslala kontakt na oddělení vymáhání pohledávek. Dále účastníci řešili podnikatelské závazky žalovaného vůči žalobkyni. E-mailem ze dne 1.11.2018 žalobkyně informovala žalovaného o ukončení smlouvy ke dni 24.5.2018 s evidovanou pohledávkou ve výši 712 500 Kč, upozornila ho na nadále narůstající úroky z prodlení a navrhla mu dodatečnou lhůtu k zaplacení do 9.11.2018.

12. Z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za listopad 2015 až květen 2016 soud zjistil, že žalovaný měl tento účet vedený u žalobkyně, a že z něj vyplývají příjmy žalovaného od [právnická osoba] Group Invest a [právnická osoba] za jednotlivé měsíce. Žalovaný hradil nepravidelné výdaje za jídlo a telefon a další, a dále pravidelné i pravidelná platby, mezi které patřily splátky úvěrů a výživného na dceru žalovaného ve výši 4 000 Kč měsíčně. Z jednotlivých výpisů je dále zřejmé, že žalovaný měl další účet u žalobkyně č. [bankovní účet], ze kterého si posílal peníze na předmětný účet, a že u žalobkyně měla účet i jeho [právnická osoba] [ulice] obraty na účtu žalovaného dosahovaly cca 150 000 Kč s tím, že žalovaný měl vždy kladný zůstatek na účtu ke konci měsíce.

13. Z poslední výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 4.2018 soud zjistil, že žalobkyně opakoavěn vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky, která ke 4.4.2018 činila 30.462,35 Kč a upozornila jej na možnost zesplatnění celého dluhu. Výzva byla zaslána žalovanému na zasílací adresu.

14. Z oznámení o zesplatnění ze dne 26. 5. 2018 včetně dodejky vyplývá, že žalobkyně zesplatnila celou dlužnou částku k datu 24. 5. 2018 a současně žalovaného vyzvala k úhradě celkového dluhu ve výši 670 255,69 Kč v dodatečné lhůtě do 2.6.2018.

15. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 2. 4. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání v případě nezaplacení (viz poštovní podací arch).

16. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 30. 5. 2016 smlouvu o úvěru [číslo], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 768 000 K, za účelem konsolidace jeho závazků, přičemž částka v celkové výši 414 049,13 Kč byla použita účelově na splacení všech peněžitých závazků žalovaného vůči žalobkyni a částka ve výši 353 950,87 Kč byla zaslána na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal shora uvedený úvěr splatit v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 10 433 Kč, s pojištěním ve výši 10 945 Kč (512 Kč měsíčně), a to vždy ke každému 24. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Smluvní strany si dále sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 6,9% ročně (úroky byly taktéž splatné k 24. dni v měsíci). Za správu úvěru si pak žalobkyně byla oprávněna účtovat částku ve výši 55 Kč měsíčně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v důsledku čehož se stal dluh žalovaného ke dni 24. 5. 2018 splatným, o čemž byl žalovaný žalobkyní vyrozuměn. Po datu splatnosti žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 654 467,60 Kč a příslušenství, které je představováno úrokem ve výši 6,9 % ročně z dlužné jistiny od 20. 4. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 20. 4. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 48 060,51 Kč za dobu od 30.5.2016 do 19.4.2019 a kapitalizovaným úrokem ve výši 53 294,88 Kč za dobu od 30.5.2016 do 19.4.2019.

18. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

19. Soud na posuzovaný případ aplikoval rovněž ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále také„ ZoSÚ“), za jeho účinnosti byla smlouva uzavřena. Podle tohoto ustanovení věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 30. 5. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 768 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 96 měsíčních splátkách po ve výši 10 433 Kč, resp. 10 945 Kč, a to vždy k 24. dni v měsíci. Současně si smluvní strany ujednaly úroky ve výši 6,9% ročně z dlužné částky. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému úvěr, dále i skutečnost, že žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, úvěr byl proto následně zesplatněn a o zaplacení dluhu byl žalovaný upomenut. Žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným zkoumala jeho schopnost splácet úvěr ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., přestože si od žalovaného nevyžádala přehled jeho příjmů. Důvodem byla skutečnost, že žalobkyně měla přehled o příjmech a výdajích žalovaného z jeho účtu, který byl veden rovněž u žalobkyně. Z tohoto výpisu je zřejmé, jaké byly konkrétní měsíční příjmy a výdaje žalovaného, že hradil své závazky, jakož i to, že na konci měsíce měl vždy kladný zůstatek na účtu. Pokud jde o výši splátky konsolidovaného úvěru, žalovaný namísto původní měsíční splátky před konsolidací 9 651 Kč platil anuitní splátku 10 945 Kč včetně pojištění, nicméně čerpaným úvěrem uhradil rovněž svůj závazek ve výši 100 093 Kč ze smlouvy [číslo] (kreditní / úvěrová karta). Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně dostatečným způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a smlouva o úvěru byla uzavřena platně. Protože žalovaný svůj dluh z předmětné smlouvy nezaplatil, považoval soud nárok žalobkyně za oprávněný, a to i v části týkající se příslušenství pohledávky, jež je představováno úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 654 467,60 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 654 467,60 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 48 060,51 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 53 294,88 Kč.

22. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o.z., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením dluhu, smlouva byla uzavřena platně a žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila dluh žalovaného ke dni 24.5.2018. Výzvy k zaplacení byly žalovanému zasílány na zasílací adresu k [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], přičemž pokud žalovaný namítal, že žalobkyni informoval o změně své doručovací adresy, pak ze zápisu z jednání ze dne 26. 1. 2018 vyplývá, že při tomto jednání žalovaný řešil své podnikatelské závazky vůči žalobkyni, a není zřejmé, že by sděloval žalobkyni jinou zasílací adresu pro předmětnou smlouvu.

23. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně byla v řízení plně úspěšná má tedy právo na plnou náhradu jeho nákladů. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 26 179 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně, jež představují mimosmluvní odměnu za 7 úkonů právní služby po 10 940 Kč (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby, vyjádření ze dne [číslo], [číslo] a 18.12.2020, 2x účast na jednání), a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb., a to dne 25.11.2020 ve výši 423,92 Kč (osobní automobil Mitsubishi Gao, spotřeba dle TP: 5,8 l [číslo] km (3. údaj o spotřebě dle TP), palivo benzin automobilový 95 oktanů, cena 32 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,20 Kč km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., počet km 70) a dne 13.1.2021 ve výši 420,86 Kč (osobní automobil Mitsubishi Gao, spotřeba dle TP: 5,8 l [číslo] km (3. údaj o spotřebě dle TP), palivo benzin automobilový 95 oktanů, cena 27,80 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,40 Kč km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., počet km 70), a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 16 784,21 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 122 887,98 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

25. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.