10 C 339/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 616 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 66,36 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 999 Kč od 25.7.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 2 617 Kč, úroku z prodlení ve výši 17,36 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 617 Kč od 25.7.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 317,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 25.7.2024 ve znění jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 616 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 1.2.2024 s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně , www stránky, .cz. Žalovaný vyplnil požadované údaje a po automatizovaném schvalovacím procesu byla žádost žalovaného schválena. Žalobkyně následně žalovanému zaslala podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve své žádosti a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu a žalovanému zaslána na e-mailovou adresu, kterou žalovaný uvedl v žádosti, tj. , e-mail, . Žalobkyně dále uvedla, že identita žadatele je ověřována v případě vyplacení úvěru na bankovní účet uhrazením 1 Kč na bankovní účet společnosti , Jméno žalobkyně, ., nebo zasláním výpisu z účtu, z něhož je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost. Následně žalobkyně poskytla dne 1.2.2024 žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit dlužnou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o dalších 30 dní v souladu s ustanovením smlouvy dne 16.2.2024 tzv. korunovým odkladem, kdy uhradil částku 1 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, žalobkyně po žalovaném tedy nárokuje celkem částku ve výši 12 616 Kč, jež sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč (2x 99 Kč), poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 990 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, jakož i smluvní pokutu ve výši 600 Kč (2x 300 Kč) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 83,72 Kč za dobu od 6.7.2024 do 24.7.2024. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně dále požaduje z dlužné částky zákonný úrok z prodlení od 25. 7. 2024 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud z Úvěrové smlouvy ze dne 1.2.2024, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (ID žádosti , číslo, , ID klienta , číslo, ), a Sazebníku poplatků zjistil, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem ve výši 330 Kč do 2.3.2024. Smlouva obsahovala volitelné poplatky za služby jako např. expresní výplata, bezpečná splátka, prodloužení doby splatnosti, online platba a dále sankce v případě prodlení ve formě smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Smlouva obsahovala podpis žalobkyně, za žalovaného byla uvedena IP adresa , adresa, , kód , číslo, a telefonní číslo , tel. číslo, , na který měla být zaslána sms zpráva s podpisovým kódem dne 1.2.2024 ve 20:59 a ve stejný den i čas podepsána.

5. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena z předložené kopie občanského průkazu a číslo účtu žalovaného z výpisu z bankovního účtu ze dne 11.11.2024 ze kterého vyplývá, že žalovanému byla na účet poukazován od spol. , právnická osoba, . příjem ze zaměstnání v období listopad 2023 až leden 2024.

6. Průběh uzavření smlouvy se žalovaným doložila žalobkyně printscreenem ze svého systému, a to žádostí klienta a dohledání informací o činnosti klienta, z nichž však nevyplývá, že by daná smlouva byla uzavřena právě žalovaným, ani to, že ji žalovaný podepsal právě ve znění předloženém soudu.

7. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím této zprávy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle této zprávy měl žalovaný ukončený jeden splátkový úvěr, dále jednu žádost o úvěr, jeden úvěr existující, dva odmítnuté, dva odvolané a jeden ukončený. Žalovanému zbývalo uhradit částku ve výši 110 540 Kč. Žalovanému byly mj. odmítnuty žádosti o spotřební úvěr ve výši 620 000 Kč a 703 800 Kč v září 2023.

8. Podle žalobkyní předloženého Potvrzení o provedení ověření bonity žalovaného měl žalovaný jako zaměstnanec příjem ve výši 30 000 Kč, neměl žádnou vyživovací povinnost a příjem ostatních členů domácnosti činil 35 000 Kč. Žalovaný neměl splátku u jiné společnosti. Žalobkyně dále měla provést kontrolu v registru SOLUS, ISIR, NRKI a CRIBIS s pozitivním výsledkem.

9. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a výpisu z účtu žalobkyně ze dne 11.11.2024 (tisková sestava z 2.2.2024) soud zjistil, že žalobkyně dne 1.2.2024 poukázala na účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 10 000 Kč.

10. Výpis čerpání splátek a úhrad prokazuje, že žalovaný načerpal u žalobkyně dne 1.2.2024 částku 10 000 Kč. Z tohoto výpisu je dále zřejmé, že žalovaný zaplatil žalobkyni 1 Kč.

11. Printscreen žalobkyně dokládá, že žalobkyně informovala žalovaného formou e-mailu o výši dlužné částky a její splatnosti.

12. Předžalobní výzvou ze dne 21.6.2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě nejpozději do 5.7.2024. Tato výzva byla zaslána žalovanému, jak je zřejmé z podacího archu ze dne 24.6.2024.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru do 30 dnů, resp. 60 dnů od jeho poskytnutí. Žalobkyně žalovanému poskytla dne 1.2.2024 částku ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 21.6.2024 k úhradě dluhu ve výši 12 616 Kč nejpozději do 5.7.2024. Žalovaný na dluh žalobkyni uhradil 1 Kč, ve zbylé výši dluh neuhradil ani na základě zaslané výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

15. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

21. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

22. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

23. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

24. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

25. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

26. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

27. Podle § 1968 věta prvá o.z., platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; soud dále vycházel z ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

28. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 9 999 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy.

29. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Z předložených důkazů však soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu skutečně uzavřel, neboť na místě podpisu žalovaného je pouze uveden číselný kód. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalovaného a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Kód měl být žalovaným připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, kdo tak učinil, a že tak učinil právě žalovaný, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Rovněž nebylo prokázáno, že by byl předmětný kód použit k podepsání znění smlouvy ve znění předloženém soudu. Podle vlastností dokumentu byla smlouva vytvořena 29.9.2023 ve 12:55:56 a upravena 1.2.2024 ve 21:01:

6. Soud tak nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla uzavírána právě s žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána s žalovaným, že tento ji uzavřel právě s tímto obsahem, tedy, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl úvěrový vztah.

30. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a že žalovaný zaplatil 1 Kč, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení v částce 9 999 Kč, kterou je ve smyslu § 2991 o.z. povinen vydat (výrok I. rozsudek).

31. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou částky 9 999 Kč, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z této částky ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované výši 66,36 Kč za dobu od 6.7.2024 do 24.7.2024 a dále od 25.7.2024 do zaplacení.

32. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 317,60 Kč (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 58,51 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,256 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,743 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 616 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).