10 C 354/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 785 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 10.12.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 4 485 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 10.12.2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 672 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24.8.2021 ve znění jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 10. 11. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla bezhotovostně částku ve výši 8 300 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit do 9. 12. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč a poplatkem ve výši 165 Kč za volitelnou službu,,Presto‘‘. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, potvrdil souhlas se smlouvou zaškrtnutím příslušného políčka, čímž souhlasil s podmínkami, následně byla provedena identifikace žalovaného. Konečný souhlas se smlouvou potvrdil žalovaný SMS kódem sloužícím jako podpis smlouvy. Úvěr byl poskytnut na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a na dluh ničeho neuhradil. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně zjistila na základě poskytnutých informací od žalovaného, tj. rodinné a majetkové poměry, příjmy a výdaje, přičemž příjmy byly ověřeny a dále v registrech jako např. registr: neplatných dokladů, TelcoStore, PČR hledaných osob, katastru, jakož i z insolvenčního rejstříku a evidence exekucí. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Žalobkyně požadovala po žalovaném částku 12 785 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 8 300 Kč a dlužných poplatků ve výši 4 485 Kč a zároveň požadovala zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 10. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla bankovního účtu [bankovní účet] a že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše 18 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného, s datem splatnosti k 9. 12. 2020 s tím, že první tranše úvěru byla ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v případě jeho celého čerpání spolu s poplatkem za ve výši 4 320 Kč. Ve smlouvě si účastníci sjednali službu ‘‘Presto‘‘ ve výši 165 Kč Smlouva není datována, obsahuje podpis věřitele, neobsahuje však ani vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, pouze SMS kód [číslo]. Všeobecné obchodní podmínky neobsahují rovněž podpis žalovaného.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného, má soud za prokázané, že žalobkyně měla osvědčeny osobní údaje žalovaného a jeho totožnost.

7. Z potvrzení o platbě ze dne 9. 11. 2020 má soud za prokázané, že uvedeného dne žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 7 000 Kč a 2 700 Kč a dále dne 10.11.2020 částku ve výši 8 300 Kč, vždy pod variabilním symbolem [číslo]. 8. [právnická osoba] ze dne 19.1.2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od 1.10.2020 do 31.12.2020 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za uvedené období dále vyplývá, že žalovanému byla žalobkyní poukázána dne 10.11.2020 částka ve výši 8 300 Kč, pod variabilním symbolem [číslo].

9. Z dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], vyplývají osobní údaje žalovaného, počet členů v domácnosti jeden, čistý měsíční příjem žalovaného 13 167 Kč, měsíční výdaje 4 150 Kč. Ve výpisu je uvedena dále výše ověřeného čistého příjmu 44 000 Kč. Na základě těchto údajů žalobkyně schválila kreditní rámec ve výši 18 000 Kč, kdy rezerva pro výdaje činila 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 5 935 Kč, disponibilní příjem 6 700 Kč a počet doporučených prodloužení 4. Metodika posuzování úvěruschopnosti obsahuje postupy a pravidla žalobkyně pro účely ověření schopnosti spotřebitele daný úvěr splácet.

10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pořízeného prostřednictvím systému Kontomatik za měsíc červen 2019 až červen 2020 vyplývá, že žalovaný pobíral v období od července 2019 do dubna 2020 mzdu v průměrné výši cca 23 000 Kč a že rovněž čerpal finanční prostředky od společností poskytující zápůjčky či úvěry v rozmezí od 1 200 Kč do 80 000 Kč a dále, že mu na účet docházely úhrady od [webová adresa] a.s. Zůstatek na účtu byl uveden v záporné výši – 6 598,33 Kč.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 11.6.2021 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván ještě před podáním žaloby.

12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 300 Kč, která mu byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 10.11.2020.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

15. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

23. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

24. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

26. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně dostatečně neosvědčila, jakým způsobem byla uzavřena úvěrová smlouva přesto, že k tomuto byla vyzvána usnesením ze dne 14. 1. 2022. Podpis žalovaného na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaný uzavřel a v jakém textovém znění tak případě učinil, tedy že vyslovil souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.

27. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně i v tomto případě nepředložila soudu jediný důkaz prokazující majetkové poměry žalovaného, vyjma výpisu z běžného účtu žalovaného, ze kterého mj. vyplývá, že žalovaný v období červen 2019 až červen 2020 finanční prostředky převážně čerpal od dalších společností poskytujících zápůjčky či úvěry s tím, že zůstatek byl uveden ve výši – 6 598,33 Kč.

28. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 8 300 Kč, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 8 300 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl a ve zbylé výši včetně příslušenství nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 8 300 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně z částky 8 300 Kč od 10.12.2020 do zaplacení. (výrok I. rozsudku).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 14b, odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 252 Kč, celkem tak 2 252 Kč. Protože žalobkyně měla částečný úspěch v rozsahu 64,92 %, rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 12 785 Kč, soud žalobu co do částky 4 485 Kč zamítl, odečetl soud„ neúspěch“ žalobkyně ve výši 35,08 % od jejího„ úspěchu“. Protože žalovaný ve sporu převážně neuspěl, uložil mu soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně z částky 2 252 Kč, tedy částku 672 Kč (po zaokrouhlení), přičemž jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).