10 C 364/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 169 951,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 169 951,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 597,90 Kč za dobu od 20. 1. 2023 do 29. 9. 2023 a úrokem ve výši 4,29 % ročně z částky 169 559,60 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 869,90 Kč za dobu od 20. 1. 2023 do 29. 9. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 169 951,60 Kč od 30. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12.10.2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 169 951,60 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s paní [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen dlužník) a žalovaným (dále jen spoludlužník) uzavřela dne 20.2.2012 Smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru TREND a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla dne 21.2.2012 dlužníku a žalovanému překlenovací úvěr ve výši 370 000 Kč, a to částku 270 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] a částku 100 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl sjednán za účelem úhrady převodu členských práv a povinností v družstvu. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky a Podmínky poskytování služeb platebního styku žalobkyně. Žalovaný se jakožto spoludlužník zavázal hradit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč, vždy nejpozději do 25. dne daného kalendářního měsíce převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] spolu s úrokem ve výši 6,25% ročně s tím, že výše splátky a výše úroku byla následně modifikována přijímanými dodatky. Splátka poté činila 3 264 Kč měsíčně, úrok 4,29% ročně a žalovaný se zavázal hradit i náklady související se smlouvou a pojištění ve výši 138 Kč měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného. Žalobkyně měla rovněž k dispozici přehled příjmů a výdajů na základě transakcí na běžném účtu žalovaného. Žalobkyně dále posuzovala zadluženost žalovaného, rizikovost splácení, insolvenci, exekuci apod. Vycházela tak z příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců ve výši 13 000 Kč, z příjmu [jméno] [příjmení] ve výši 12 000 Kč, výdajů na domácnost ve výši 14 343 Kč, celkového splátkového zatížení ve výši 3 434 Kč a platební kapacity ve výši 9 066 Kč. Podle žalobkyně tak byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že [jméno] [příjmení] podala dne 19.1.2023 návrh na zahájení insolvenčního řízení, na jehož základě probíhá u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] řízení o oddlužení, přičemž žalovaný nebyl v tímto řízením dotčen a na jeho majetek nebyla insolvence vyhlášena. Žalobkyně proto uplatnila svoji pohledávku vůči spoludlužníkovi v insolvenčním řízení. Žalobkyně současně využila svého práva vyplývajícího z čl. XI. odst. 1, písm. e) Úvěrových podmínek a dlužnou částku zesplatnila ke dni 19.1.2023, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 23.1.2023. Jelikož žalovaný dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky ze dne 29.9.2023, žalobkyně se domáhá zaplacení celkového dluhu ve výši 169 951,60 Kč sestávajícího z jistiny 169 559,60 Kč, poplatků 310 Kč a pojistného 82 Kč, jakož i kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení ve výši 597,9 Kč a 14 869,90 Kč vždy od 20. 1. 2023 do 29. 9. 2023, dále úroku ve výši 4,29% ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z celé dlužné částky od 30.9.2023 do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7.11.2023 uvedl, že žádá o zastavení exekuce, neboť nemá žádný majetek. Dále uvedl, že vše zůstalo bývalé manželce, on se dostal do situace, kdy přespává u známých a zaměstnání mu bylo přislíbeno až po novém roce. Je si vědom toho, že se dluh ještě navýší, bohužel v současné době nemá nic, z čeho by dluh hradil.

3. Soud nařídil první jednání ve věci samé na den 20.12.2023. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou do datové schránky dne 20.11.2023. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Žalobkyně se na ústní jednání rovněž nedostavila, svou neúčast neomluvila, proto bylo jednáno podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. Omluva žalobkyně ze dne 20. 12. 2023 pak byla soudu doručena až po vyhlášení rozhodnutí ve věci samé.

4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vyplývá, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.

6. Ze Smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření [číslo] jakož i Standardních informací o úvěru ze dne 20.2.2012 a ceníku žalobkyně, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout [jméno] [příjmení] (dlužník) a žalovanému (spoludlužník) překlenovací úvěr ve výši 370 000 Kč do doby splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření stanovených VOP, nejdéle na dobu 11 let od uzavření smlouvy a úvěr ze stavebního spoření maximálně ve výši rozdílu mezi sjednanou cílovou částkou a zůstatkem účtu stavebního spoření dlužníka ke dni poskytnutí úvěru při splnění podmínek a řádném plnění překlenovacího úvěru (tj. do 25.10.2027), to vše za účelem úhrady převodu členských práv a povinností v družstvu. Současně bylo sjednáno úročení pevnou úrokovou sazbou ve výši 6,25 % ročně v rámci překlenovacího úvěru a ve výši 4,75% ročně v rámci úvěru ze stavebního spoření. Dlužník a spoludlužník, tedy žalovaný se pak zavázali splatit žalobkyni úvěr spolu s úrokem v 187 měsíčních splátkách po 3 320 Kč, na účet č. [bankovní účet] splatných vždy 25. dne v měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru a dále nejpozději do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po kalendářním měsíci, v němž dojde ke splacení překlenovacího úvěru včetně příslušenství. Současně byly sjednány roční poplatky související se správou a vedením účtu, pojištění ve výši 138 Kč měsíčně a v případě prodlení smluvní pokuta. Celková částka ke splacení měla podle smlouvy činit 646 731,10 Kč.

7. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru ke stavebnímu spoření a Vyhodnocení žádosti ze dne 20.2.2012, vyplývá, že žadatelé byli v té době manželé a celkový příjmem domácnosti měl činit 25 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl podle žádosti uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do 30.6.2011, příjem uvedl ve výši 13 000 Kč čistého měsíčně. Formu bydlení uvedl u rodičů, rodinných příslušníků, trvalý pobyt pak na adrese [adresa žalovaného], což je adresa městského úřadu, korespondenční adresa uvedena nebyla. [jméno] [příjmení] měla podle žádosti příjem ve výši 12 000 Kč čistého měsíčně, formu bydlení uvedla vlastní byt, trvalý pobyt a korespondenční adresu [adresa]. Oba žadatelé uvedli jednu vyživovací povinnost a měsíční platby domácnosti ve výši 3 434 Kč představující splátky úvěrů. Žádné další výdaje uvedeny nebyly. Ze žádosti dále vyplývá, že úvěr byl sjednán za účelem převodu členských práv a povinností družstevního bytu a že se žalovaný zavázal ke společnému a nerozdílnému splácení poskytnutého úvěru v případě, že jej řádně a včas nebude plnit dlužník, tedy [jméno] [příjmení]. Bankou byl sjednán komunikační účet č. [bankovní účet].

8. Podle Vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt splácela [jméno] [příjmení] v době poskytnutí úvěru od žalobkyně dřívější závazek ve výši 112 569 Kč a žalovaný závazek od jiné banky ve výši 30 000 Kč s tím, že měsíční splátky úvěrů činily celkem 3 434 Kč. Příjem domácnosti měl činit 25 000 Kč (12 000 Kč dlužník, 13 000 Kč žalovaný), celkové měsíční náklady rodiny měly představovat 14 434 Kč, volné zdroje ke splácení byly uvedeny ve výši 9 066 Kč. V době vyhodnocení žádosti byl žalovaný ženatý. Ze žádosti rovněž vyplývá, že žalovaný neměl u žalobkyně veden účet a podle souhrnných informací z Credit Bureau měl žalovaný dva existující kontrakty, dluh po splatnosti ve výši 21 542 Kč, tedy 9 splátek.

9. Z Nájemní smlouvy č. [číslo] [anonymizováno] – [číslo] ze dne 18.4.2005 a Smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 21.2.2012 soud zjistil, že Družstvo [název] [anonymizováno], se sídlem [adresa] (pronajímatel) uzavřela nájemní smlouvu s členem družstva [jméno] [příjmení] (nájemce), jehož předmětem byl družstevní byt [číslo] na adrese [adresa] bytem za dohodnutou smluvní cenu ve výši 370 000 Kč na [jméno] [příjmení] a žalovaného.

10. Z platebních příkazů ze dne 21.2.2012 a přehledu čerpání úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne 28.2.2012 částku 270 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] a částku 100 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet].

11. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru ze dne 21.3.2016 byla stranami dohodnuta změna úrokové sazby a výše splátky, a to u překlenovacího úvěru na výši 4,95 % ročně se splátkou 2 911 Kč měsíčně a u úvěru ze stavebního spoření na výši 4,75% ročně se splátkou 3 320 Kč a Dodatkem č. 2 ze dne 9.4.2018 byla stranami dohodnuta změna úrokové sazby a výše splátky, a to u překlenovacího úvěru na výši 4,66 % ročně se splátkou 2 820 Kč měsíčně a podmínky pro předčasné splacení úvěru s tím, že splátky budou hrazeny společně a nerozdílně.

12. Dodatkem č. 3 ke smlouvě o úvěru ze dne 31.5.2021 byla stranami dohodnuta změna úrokové sazby a výše splátky u úvěru ze stavebního spoření na výši 4,29% ročně se splátkou 3 264 Kč měsíčně s tím, že splátky měly být hrazeny společně a nerozdílně a použity na úhradu vzniklých dluhů.

13. Z dopisu žalobkyně ze dne 6.8.2021 spolu s obálkou adresovanou [jméno] [příjmení] ve spojení s Dodatkem č. 4 ke smlouvě o úvěru vyplývá, že žalobkyně vyhověla žádosti o změnu smlouvy ve smyslu ukončení pojištění spoludlužníka, tedy žalovaného s tím, že výše měsíční splátky činila 3 126 Kč a měla být použita na úhradu vzniklých dluhů. Dodatek není datován a stranami podepsán.

14. Z výpisu z účtu úvěru ze stavebního spoření č. [bankovní účet] za období od 1.4.2021 do 26.9.2023 adresované [jméno] [příjmení] vyplývá, že vyčerpaná část úvěru činila 221 775 Kč, měsíční splátky 3 320 Kč, resp. 3 264 Kč s tím, že ke dni 26.9.2023 zůstatek na účtu činil 169 559,60 Kč.

15. Předložený přehled plateb úvěru ke stavebnímu spoření na účet č. [bankovní účet] za období od 28.2.2012 do 20.12.2022 potvrzuje čerpání finančních prostředků dne 28. 2. 2012 ve výši 100 000 Kč a ve výši 270 000 Kč. Dále je z tohoto přehledu zřejmé, že na dluh bylo za uvedené období uhrazeno celkem 402 832 Kč.

16. Dopisem ze dne 23.1.2023 oznámila žalobkyně [jméno] [příjmení], že z důvodu opakovaného a dlouhodobého nesplácení byla celková dlužná částka na úvěru ze stavebního spoření č. [bankovní účet] zesplatněna, a ke dni 23.1.2023 pozastaveno právo čerpání kontokorentního úvěru na účtu č. [bankovní účet]. Oznámení obsahovalo i upozornění na možné obnovení čerpání v případě uhrazení celkové dlužné částky a dále na povinnost splatit dlužné částky.

17. Z Insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že na základě návrhu [jméno] [příjmení] ze dne 19.1.2023 bylo zahájeno insolvenční řízení a usnesením [název soudu] ze dne 21.2.2023 č.j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byl jednak zjištěn úpadek dlužníka – [jméno] [příjmení] a zároveň bylo povoleno řešení úpadku oddlužením.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 9. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému výzvu a vyzvala ho k zaplacení jeho závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] nejpozději do 5 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána téhož dne (viz podací arch).

19. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

20. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel jakožto spoludlužník se žalobkyní dne 20.2.2012 smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 370 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření maximálně ve výši rozdílu mezi sjednanou cílovou částkou a zůstatkem účtu ze stavebního spoření žalovaného ke dni poskytnutí tohoto úvěru. Úvěr měl být poskytnut za účelem úhrady za převod členských práv a povinností družstevního bytu s tím, že se žalovaný zavázal ke společnému a nerozdílnému splácení poskytnutého úvěru v případě, že jej řádně a včas nebude plnit dlužník. K čerpání finančních prostředků ve výši 370 000 Kč došlo dne 28.2.2012, na kterou bylo splaceno celkem 402 832 Kč. S ohledem na podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení, vůči dlužníku ([jméno] [příjmení]) uplatnila žalobkyně v tomto řízení svou pohledávku vůči žalovanému. Žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil.

21. Vzhledem k tomu, že Smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření [číslo] byla uzavřena dne 20.2.2012, dopadají na posuzovaný právní vztah ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“.), a to vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu ustanovení § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle ustanovení § 506 citovaného zákona je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

23. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák., dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24. Dle ustanovení § 511 odst. 1 obč. zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

25. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

26. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Ve smyslu ustanovení § 456 věta prvá obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

27. Soud na posuzovaný případ aplikoval dále ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále také„ ZoSÚ“), za jeho účinnosti byla smlouva uzavřena. Podle tohoto ustanovení věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

28. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba nebyla uplatněna po právu, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda jsou dlužníci, resp. žalovaný schopen úvěr řádně splácet, a že si ani od žalovaného nevyžádala všechny potřebné důkazy. Dle sdělení žalobkyně měla výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činit 13 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti pak 12 000 Kč. Podle žádosti o úvěr byl žalovaný ženatý, měl jednu vyživovací povinnost a bydlel u rodičů. Trvalý pobyt uvedl na adrese městského úřadu, což e sídlo ohlašovny a pracovní poměr měl pouze na dobu určitou do 30.6.2011. Měsíční výdaje domácnosti měly činit 14 434 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že měla k dispozici přehled příjmů a výdajů na základě transakcí na běžném účtu žalovaného, nicméně podle vyhodnocení žádosti žalovaný neměl u žalobkyně účet veden. Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých od žalovaného, bankovních a nebankovních registrů, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, ale tato svá tvrzení nedoložila. Žalobkyně argumentovala tím, že při poskytování úvěru nezjistila žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že údaje poskytnuté žalovaným nejsou úplné, přesné a pravdivé. K žádosti o úvěr však nebyly žalobkyní tvrzeny ani přiloženy žádné další relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalovaného, např. výpis z běžného účtu žalovaného za minimálně tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru, pracovní smlouva, neboť při absenci pracovní smlouvy nemá soud za osvědčené, že pracovní poměr žalovaného i nadále trval a že byl schopen splátky řádně a včas hradit. Patrný rozpor pak soud spatřuje v chodu společné domácnosti a jeho příjmové a výdajové stránce s ohledem na uvedený rozdílný pobyt manželů. Žalobkyně se rovněž nezabývala výdaji žalovaného, tedy např. v jaké výši hradí inkaso, služby spojené s bydlením, jaké jsou jeho náklady na stravu, dopravu, mobilní telefon apod. Navíc domácnost byla zatížena splátkami předcházejících úvěrů ve výši 3 434 Kč, z čehož 1 500 Kč byl dluh žalovaného, který byl navíc v prodlení s 9 splátkami, tedy měl dluh po splatnosti ve výši 21 542 Kč. Pokud tedy žalobkyni nezavdala pochybnost o solventnosti žalovaného skutečnost, že má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou a hlášen trvalý pobyt na městském úřadě, bylo jen na ní, aby si tyto údaje řádně ověřila a žalovaného k doplnění potřebných listin vyzvala. Bylo tedy na žalobkyni, aby jí tvrzenou úvěruschopnost žalovaného prokázala. Protože se žalobkyně k ústnímu jednání bez předchozí omluvy nedostavila, soud ji nemohl v tomto smyslu poučit při jednání dle § 118a o.s.ř., když tohoto poučení se může dostat jen účastníku osobně účastnícímu se prvního ústního jednání. Žalobkyně v tomto směru tedy neunesla důkazní břemeno ohledně schopnosti žalovaného řádně hradit úvěr. Z provedených důkazů lze proto dovodit, že není zřejmé, zda žalovaný měl dostatek finančních prostředků ke splácení poskytnutého úvěru. Soud má proto za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, a z tohoto důvodu ji posoudil jako absolutně neplatnou dle ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ.

29. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dlužníku [jméno] [příjmení] a žalovanému jako jejímu spoludlužníku částku ve výši 370 000 Kč a že na tento dluh bylo zaplaceno celkem 402 832 Kč, nebylo možné žalobě vyhovět, neboť na straně žalovaného nevzniklo ani bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 451 obč. zák., které by byl povinen vydat. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, a náležel by mu nárok na úhradu vynaložených nákladů na soudní spor podle poměru úspěchu ve věci, žádné náklady nevznikly.