10 C 364/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 851,60 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, a kapitalizovaného úroku , částka, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, , postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tato částka sestávala z jistiny ve výši , částka, , nákladů na upomínání a vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla a dne prostřednictvím elektronické komunikace, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému bezhotovostně, převodem na jeho účet úvěr ve výši , částka, poté, co žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši , částka, ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím v celkové výši , částka, do , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalovaného nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaný na dluh uhradil pouze částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , na jejímž základě došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek. Dále bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní vyhotoveno Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávky ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně tak požaduje uhradit celkem částku , částka, , sestávající z jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , dále úroku ve výši , částka, a s ohledem na prodlení žalovaného požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši , částka, a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši , částka, , představující kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , resp. ve výši , částka, a poplatek za upomínání ve výši , částka, , a smluvní pokutu ve výši , částka, s ohledem na to, že nedisponuje důkazy k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět co do částky , částka, a úroku ve výši , částka, , soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. rozsudku).

5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaný na výzvu nereagoval, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

6. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

7. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a Obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit v jediné splátce do , datum, v celkové výši , částka, . Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Smlouva ani obchodní podmínky neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným.

8. Výpisem událostí ze systému právní předchůdkyně žalobkyně doložila žalobkyně časový postup akcí vedoucí k uzavření smlouvy o úvěru.

9. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný byl svobodný a trvalý pobyt měl na adrese , právnická osoba, , adresa, (viz kopie občanského průkazu).

10. Z částečného výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, došla na tento účet platba z účtu č. , č. účtu, ve výši , částka, pod označením „, jméno FO, ,“ a že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na tento účet dne , datum, částku , částka, .

11. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh 1 až 8, Ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a potvrzení o úplatě má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným, a to na základě uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ke dni , datum, .

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , právnická osoba, ., Anonymizováno, ve spojení s podacím archem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámením ze dne , datum, rovněž žalobkyně informovala žalovaného, že se stala majitelem postoupené pohledávky.

13. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný upozorněn na předání pohledávky k soudnímu řízení.

14. Podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky se žalobkyně pětkrát telefonicky spojila se žalovaným a dne , datum, mu zaslala obyčejný dopis.

15. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky vyzván.

16. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , která mu byla připsána na účet č. , č. účtu, dne , datum, poté, co žalovaný zaslal na účet žalobkyně vertifikační platbu ve výši , částka, . Podle žalobkyně žalovaný na dluh uhradil , částka, .

18. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

20. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

23. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

25. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

26. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

27. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

28. Soud dále vycházel z ust. § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

30. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující, označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

31. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelský úvěr, jak je zřejmé z charakteru smlouvy. Z provedených důkazů však vyplývá, že smlouva měla být uzavřena nikoliv v listinné podobě, ale podobě elektronické. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel, neboť smlouvu nijak nepodepsal. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byl připojen podpis žalovaného (tj. data v elektronické podobě), žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalovaného a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Soud proto nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla uzavírána právě se žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána s žalovaným, že ten uzavřel smlouvu právě s tímto obsahem, tedy, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl úvěrový vztah.

32. Nad to žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně se pak vyjádřila k této věci pouze v tom smyslu, že důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného bohužel nedisponuje.

33. Z potvrzení o obdržení platby má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku , částka, , a proto se jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalovaný však na tento dluh uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, a dále verifikační platbu ve výši , částka, , o kterou by měl být dluh vůči žalobkyni ponížen, nicméně s ohledem na její zanedbatelnou výši ponechal soud dluh v částce , částka, (, částka, – , částka, ). Původní věřitel, společnost , právnická osoba, následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , právnická osoba, ., Anonymizováno, a následně dne , Datum narození advokáta, legitimována. Soud tedy dospěl závěru, že žaloba je důvodná co do částky , částka, , a proto jí co do této částky žalobě vyhověl (výrok II. rozsudku), a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl (výrok III).

34. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky , částka, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 14,75% ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od , datum, , neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl poprvé vyzván k vrácení dlužné částky výzvou ze dne , právnická osoba, ., Anonymizováno, , v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dní od doručení. Výzva byla žalovanému odeslána , datum, , a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalovanému doručena , datum, . Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem , datum, a ode dne následujícího je proto žalovaný v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně, žalobkyně však požadovala 15 % ročně. Soud proto rozhodl, jak ve výroku II. rozsudku uvedeno, a ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III. rozsudku).

35. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem pod bodem IV. rozsudku ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a ust. § 146 odst. 2, věta prvá o.s.ř., podle kterého platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady a rovněž dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady částky , částka, . Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky , částka, (představující úrok ve výši , částka, , poplatek za upomínání ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, ). Žalobkyně tak z procesního hlediska zavinila zastavení řízení co do částky , částka, (bez úroku), a v této části neměla ve věci úspěch. Soud vyhověl žalobě co do částky , částka, . Žalobkyně tak byla úspěšná co do částky , částka, (tj. 83,47 % z předmětu řízení) a neúspěšná co do částky , částka, a , částka, (tj. 16,53 % z předmětu řízení). Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. je pak třeba od úspěchu žalobkyně ve výši 83,47 % z předmětu řízení odečíst její neúspěch, tj. míru úspěchu žalovaného ve výši 16,53 %. Náklady řízení žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši , částka, , odměnou advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 14b, odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po , částka, (převzetí a příprava žaloby, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po , částka, podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši , částka, , celkem , částka, . Protože žalovaný je povinen uhradit 66,93 % nákladů řízení, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky ve výši , částka, (po zaokrouhlení). V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku IV. rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.