10 C 37/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o náhradu škody ve výši 669 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 42 343,68 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 28. 8. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 627 260,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 28. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 78 369,83 Kč k rukám právního zástupce žalobce, , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu 26. 1. 2024 domáhal zaplacení částky 669 604 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s jejím uplatněním ve výši 1 200 Kč z titulu náhrady škody způsobené mu zvěří na jím pěstovaných zemědělských plodinách, a to pšenici ozimé a řepce ozimé. Žalobce uvedl, že užívá osm půdních bloků v mapovém čtverci 780-1050, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , pro účely pěstování zemědělských plodin. Protože se půdní bloky nachází v blízkosti lesa, zvolil žalobce pro setí plodiny, které jsou méně atraktivní pro divokou zvěř. Žalobce v roce 2023 osel půdní bloky ve výměře 15,37 ha pšenicí ozimou a ve výměře 28,41 ha řepkou ozimou. Půdní bloky současně opatřil pachovými ohradníky, které zvěř odrazují. Divoká zvěř však přesto způsobila na půdních blocích velké škody, a to již koncem zimy a v průběhu jara. Protože je žalovaný uživatelem honitby , adresa, (kód honitby: , hodnota, ), v níž se půdní bloky nacházejí, žalobce dne 13. 3. 2023 kontaktoval žalovaného, a oznámil mu vznikající škodu podle zákona o myslivosti za období od 25. 2. 2023 do 13. 3. 2023 s tím, že škodu vyčíslí do 15 dnů od provedení sklizně. Škody páchané zvěří na půdních blocích však neustávaly, a proto žalobce kontaktoval žalovaného dne 2. 4. 2023 a oznámil mu další vznikající škodu za období od 14. 3. 2023 do 2. 4. 2023 a dne 23. 4. 2023 a oznámil mu vznik škody za období od 3. 4. 2023 do 23. 4. 2023, jakož i to, že škody budou vyčísleny do 15 dnů od sklizně. Sklizeň na půdních blocích skončila dne 14.8.2023, a žalobce zaslal žalovanému dne 27. 8. 2023 vyčíslení škody, která činila 669 604 Kč. Žalobce tuto částku stanovil porovnáním výnosů na nepoškozených pozemcích se škodou na poškozených půdních blocích. Žalovaný však nárok žalobce odmítl a ničeho žalobci neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a navrhl, abys ji soud zamítl. Žalovaný měl za to, že žalobce svůj nárok řádně uplatnil pouze první notifikací ze dne 13. 3. 2023, tedy ve lhůtě 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Žalovaný uvedl, že mezi účastníky proběhla dne 16. 3. 2023 schůzka, při které byly zadokumentovány vzniklé škody, a žalobci byla z tohoto titulu vyplacena náhrada ve výši 30 000 Kč dne 9. 6. 2024. V případě zbývajících notifikací nebylo podle žalovaného prokázáno, že by žalobce další škodu uplatnil v řádné lhůtě; nadto byly i tyto škody uhrazeny výše uvedenou částkou. Podle žalovaného je škoda na řepce zvěří páchána víceméně průběžně až do sklizně. Pokud jde o pšenici, ta je nejvíce napadána v období mléčné zralosti, která nastala zhruba od poloviny června. Tyto škody však žalobce podle žalovaného neohlásil. Žalovaný přesto přizpůsobil vznikajícím škodám plán odlovu zvěře. Žalovaný považoval žalobcův výpočet škody, jakož i očekávaný výnos, za nadhodnocený s tím, že žalobce je podprůměrným hospodářem. Žalobce podle žalovaného nedostatečně ošetřil pšenici proti plevelům, řepku zasel nedbale, a proto velké plochy mezi jednotlivými rostlinami nevzešly. Žalobce ošetřil nejméně 9 hektarů pšenice nesprávnou chemikálií, a plocha proto musela být zaorána a znovu oseta. Žalovaný také poukázal na to, že sám žalobce uvedl, že část pšenice byla zničena rozrytím a uvalením těsně před sklizní. Podle žalovaného také žalobce nesklidil plodiny v agrotechnických lhůtách, čímž došlo ke snížení výnosů. Žalovaný v tomto směru opakovaně upozorňoval žalobce, že pozdní sklizní budou jeho pozemky lákadlem pro zvěř. Žalovaný proto navrhl, aby soud vzal v úvahu i spoluzavinění žalobce.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce užívá osm půdních bloků v mapovém čtverci 780-1050, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , pro účely pěstování zemědělských plodin. Žalobce hospodaří na půdních blocích č. , hodnota, o výměře 0,72 ha, č. , hodnota, o výměře 3,15 ha, č. , hodnota, o výměře 7,22 ha, č. , hodnota, o výměře 3,32 ha, č. , hodnota, o výměře 10,29 ha, č. , hodnota, o výměře 7,86 ha, č. , hodnota, o výměře 5,08 ha a č. , hodnota, o výměře 4,17 ha, tedy na celkem 41,81 ha. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobce vysel pšenici ozimou na půdních blocích č. , hodnota, o výměře 10,29 ha a č. , hodnota, o výměře 5,08 ha, tj. na 15,37 ha a dále zasel řepku ozimou na půdním bloku č. , hodnota, o výměře 0,72 ha, půdním bloku č. , hodnota, o výměře 3,15 ha, půdním bloku č. , hodnota, o výměře 7,22 ha, půdním bloku č. , hodnota, o výměře 3,32 ha, půdním bloku č. , hodnota, o výměře 7,86 ha a půdním bloku č. , hodnota, o výměře 4,17 ha, tj. celkem na 26,44 ha. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce převzal od žalovaného částku 30 000 Kč dne 9. 6. 2023 na úhradu škody (viz též prohlášení z tohoto data). Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z e-mailů ze dne 6. 5. 2024 vyplývá, že všechny výše uvedené pozemky se nacházejí v honitbě žalovaného, který je jejím uživatelem.

5. Mezi účastníky bylo také nesporné, že žalobce dne 13. 3. 2023 doručil žalovanému notifikaci škody, která je předmětem tohoto sporu (viz též tato notifikace spolu s detailem odeslané zprávy), a proto soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Z notifikace vyplývá, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody způsobenou spárkatou zvěří výše uvedených plodinách v období od 25. 2. 2023 do l3. 3. 2023. Tyto plodiny se podle žalobce nacházely na zemědělských půdních blocích č. , hodnota, o výměře 4,38 ha, č. , hodnota, o výměře 7,36 ha, č. , hodnota, o výměře 2,93 ha, č. , hodnota, o výměře 4,25 ha, č. , hodnota, o výměře 1,35 ha, č. , hodnota, o výměře 7,86 ha, č. , hodnota, o výměře 4,17 ha, č. , hodnota, o výměře 7,22 ha, č. , hodnota, o výměře 3,12 ha, , hodnota, o výměře 0,72 ha. Součet výměr poškozených pozemků tak činil 39,08 ha. Z notifikace dále vyplývá, že na některých půdních blocích byla jedna z plodin zcela zničena zvěří, a žalobce je proto plánoval osít jinou plodinou. Pšenice ozimá byla podle žalobce rozryta od divokých prasat. Žalobce upozornil žalovaného, že škodu vyčíslí po provedené sklizni. Žalobce vyzval žalovaného k jednání a navrhl schůzku s členy žalovaného dne 16. 3. 2023.

6. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobce umístil na pole pachové ohradníky až po 15. 3. 2023 s ohledem na paragon z 15. 3. 2023, z něhož je zřejmý nákup tohoto ohradníku (viz tento paragon). Soud proto vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

7. Žalovaný dopisem z 30. 3. 2023 namítl, že škody na polích žalobce vznikaly průběžně. Žalovaný potvrdil, že se na polích pohybuje v noci zvěř, kterou však v tomto čase nemůže lovit. Dále uvedl, že řepka byla vyseta mezi monokulturou obilí (rostoucí na ostatních polích) a byla tak lákadlem pro zvěř. Žalovaný požádal, aby byl přizván k osevním plánům a požádal žalobce o doložení podkladů o použití osiva.

8. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobce dne 2. 4. 2023 doručil žalovanému druhou notifikaci škody, která je předmětem tohoto sporu (viz též tato notifikace spolu s detailem odeslané zprávy). Soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Z této notifikace vyplývá, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody způsobenou zvěří na řepce ozimé a pšenici ozimé v období od 13. 3. 2023 do 2. 4. 2023. Tyto plodiny se nacházely na půdních blocích č. , hodnota, o výměře 4,38 ha, č. , hodnota, o výměře 7,36 ha, č. , hodnota, o výměře 2,93 ha, č. , hodnota, o výměře 4,25 ha, č. , hodnota, o výměře 1,35 ha, č. , hodnota, o výměře 7,86 ha, č. , hodnota, o výměře 4,17 ha, č. , hodnota, o výměře 7,22 ha, č. , hodnota, o výměře 3,12 ha a č. , hodnota, o výměře 0,72 ha. Součet těchto výměr činí 43,36 ha, tedy více, než kolik bylo uvedeno v žalobě. Žalobce v notifikaci uvedl, že škodu vyčíslí po provedené sklizni. Z notifikace je dále zřejmé, že mezi účastníky proběhla dne 16 3.2023 schůzka, při které žalobce informoval žalovaného o počtech zvěře na jeho pozemcích.

9. Mezi účastníky nebylo pornu o tom, že žalobce dne 23. 4. 2023 doručil žalovanému třetí notifikaci škody (viz též tato notifikace spolu s detailem odeslané zprávy), a soud proto vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Žalobce v notifikaci uvedl, že na jeho pozemcích i nadále dochází k fatálním škodám způsobovaným zvěří, a to okusem poupat a stonku rostlin. Žalobce v této notifikaci neoznačil konkrétní půdní bloky, na nichž měla škoda vznikat, pouze odkázal na předešlá upozornění s tím, že se mělo jednat o půdní bloky, které účastníci společně obešli při jejich schůzce. Protože schůzka proběhla 16. 3. 2023, tedy před první notifikací, činila výměra poškozených pozemků shodně s první notifikací 39,08 ha. Žalobce dále sdělil, že výši škody vyčíslí po sklizni. Škoda tak byla uplatněna za předcházejících 20 dní, tj. za období od 3. 4. 2023 do 23. 4. 2023.

10. Z uplatnění nároku, o němž bylo mezi účastníky nesporné, že byl žalovanému doručen dne 27. 8. 2023 (viz též detail zprávy, a soud tedy vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.), bylo zjištěno, že žalobce vyčíslil škodu, která mu byla způsobena spárkatou zvěří na předmětných honebních pozemcích, a to v případě řepky ozimé na půdních blocích č. , hodnota, o výměře 3,15 ha, č. , hodnota, o výměře 7,22 ha, č. , hodnota, o výměře 0,72 ha, č. , hodnota, o výměře 4,17 ha, č. , hodnota, o výměře 7,86 ha, č. , hodnota, o výměře 3,32 ha a v případě pšenice ozimé na půdních blocích č. , hodnota, o výměře 10,29 ha a č. , hodnota, o výměře 5,08 ha. Žalobce odkázal na výše uvedené notifikace a schůzku dne 16.3.2023, při které účastníci obešli všechny poškozené plochy. Z notifikace dále vyplývá, že na základě dohody uzavřené při další schůzce účastníků žalovaný vyplatil žalobci 30 000 Kč za 2 ha poškozených pozemků, na nichž žalobce musel zaorat řepku a přesít ji jinou plodinou. Účastníci se také dohodli, že výši škody budou řešit v době sklizně. Podle žalobce docházelo ke škodám na plodinách i poté, a to jejich okusem a ušlapávaním zvěří. V době sklizně se zvěř nacházela na půdním bloku č. , hodnota, a č. , hodnota, . Žalobce oznámil žalovanému, že řepka ozimá byla zaseta na 28,41 ha, a po odpočtu 2 zaoraných ha žalobce sklidil ze zbývajících 26,41 ha 25,96 tun, tedy 0,98 t/ha. Podle žalobce půdní bloky č. , hodnota, o výměře 3,15 ha a č. , hodnota, o výměře 7,22 ha byly poničeny z 50 %, půdní blok č. , hodnota, o výměře 7,86 ha byl poničen ze 60 %, půdní blok č. , hodnota, o výměře 4,17 ha nemělo cenu sklízet, půdní blok č. , hodnota, o výměře 3,32 ha byl poničen z 80 %. Žalobce pak vyčíslil škodu na řepce ozimé ve výši 528 200 Kč. Pokud jde o pšenici ozimou a půdní bloky č. , hodnota, o výměře 10,29 ha, žalobce uvedl, že sklidil celkem 49,48 t, tj. průměrně z hektaru 3,2 t. Podle žalobce byla tato plodina zničena zvěří až v době těsně před sklizní v rozsahu 2,3 t/ha. Žalobce vyčíslil škodu za pšenici ve výši 141 404 Kč, a celkovou škodu pak na částku 669 604 Kč. Žalobce požádal žalovaného o řešení škody.

11. Dopisem z 13. 10. 2023 žalovaný potvrdil doručení výše uvedených notifikací, namítl ale, že po datu 23. 4. 2023 již žádné další uplatnění škody neobdržel. Z dopisu vyplývá, že 9. 6. 2023 proběhlo další jednání účastníků, kterého se zúčastnil i svědek , jméno FO, . Na základě tohoto jednání pak žalovaný vyplatil žalobci 30 000 Kč na náhradu škody, a proto další nároky žalobce odmítl. Doručení tohoto dopisu žalobci bylo mezi účastníky nesporné, a proto soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

12. Žalobce dopisem z 21. 11. 2023 uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody 609 604 Kč s odkazem na výše uvedené notifikace a vyzval jej k zaplacení v dodatečné lhůtě do 30. 11. 2023.

13. Žalovaný dopisem ze dne 1. 12. 2023 nárok žalobce odmítl s tím, že mu již vyplatil částku 30 000 Kč za škodu způsobenou mu zvěří.

14. Dopisem ze dne 18. 1. 2024 žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky, a to v dodatečné lhůtě do 25. 1. 2024. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 19.1.2024 (viz doručenka datové zprávy),15. Z e-mailu z 29. 1. 2024 vyplývá, že v noci ze 4. na 5. 4. 2023 byl proveden monitoring zvěře v lokalitě , adresa, , a bylo zjištěno 65 ks jelena, 14 ks srnce, 5 ks divočáka a 5 ks zajíců.

16. Podle tabulek „Sklizeň pšenice ozimé“ činil průměrný výnos této rostliny ve Středočeském kraji v roce 2021 celkem 6,61 t/ha, v roce 2022 6,27 t/ha a v roce 2023 6,74 t/ha. Podle tabulek „Sklizeň řepky ozimé“ činil ve Středočeském kraji průměrný výnos této plodiny v roce 2021 celkem 3,04 t/ha, v roce 2022 3,42 t/ha a v roce 2023 pak 3,46 t/ha.

17. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, z 25. 3. 2024 , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce z oboru zemědělství, odvětví zemědělství odvětví různá, specializace škody a ztráty na zemědělských plodinách a lesních porostech (dále také jako „znalecký posudek“) a výslechu tohoto znalce, soud zjistil, že úkolem znalce bylo určit celkovou výši škody způsobenou zvěří v roce 2023 na pšenici ozimé a řepce ozimé na pozemcích žalobce a určit období vzniku škod. Ze znaleckého posudku vyplývá, že znalec poškozené porosty osobně nekontroloval a jako hlavní zdroj dat využil v zásadě jen údaje žalobce o dosaženém výnosu na hodnocených polích a jeho fotodokumentaci porostů a jejich poškození. Znalec neměl k dispozici fotografie předložené žalovaným k důkazu. Znalec také vycházel z veřejných zdrojů a svých zkušeností. Znalec určil výši ztráty žalobce srovnávací metodou, kdy podle vzhledu porostu na fotografiích odhadl jeho výnosový potenciál, který srovnal se skutečně dosaženým výnosem. Výpočet škody byl tedy proveden jako rozdíl mezi očekávaným a dosaženým výnosem a cenou komodity. Protože žalobce nesdělil znalci očekávaný výnos plodin, vycházel znalec z průměrných údajů ve Středočeském kraji; nezohlednil bonitu půdy, ani výnosy sousedních pozemků. Podle znaleckého posudku jsou pšenice a řepka plodiny, na nichž jsou škody způsobené zvěří největší, protože zejména řepka poskytuje zvěři potravu i během zimy a časného jara, a škody na nich vznikají hlavně v této době. Znalec uvedl, že k poškození předmětných rostlin docházelo po delší časové období, a škoda mohla vznikat od zasetí do sklizně. Proto je podle znalce kvantifikace škody v době jejího vzniku prakticky nemožná. Podle znalce v případě, kdy k poškození došlo rostlin došlo před začátkem vegetační sezóny, tzn. mezi zasetím a nástupem jara, mohou porosty za příznivých podmínek dobře regenerovat, a i relativně poškozené rostliny mohou mít dobrý výnos, anebo naopak může být sklizeň minimální. Předmětné plodiny se sejí na podzim, a pokud je teplý podzim, může být pšenice mezi únorem a dubnem vysoká do 10 cm a řepka až cca 20 cm. Podle znalce má vývoj rostlin čtyři fáze: první fáze trvá od zasetí do začátku jara, tj. zhruba do 25. dubna, poté následuje druhé období do poloviny května, kdy začínají růst poupata, řepka kvete a rostlina roste, třetí fáze trvá zhruba od poloviny května do začátku června, a ve čtvrté fázi se tvoří semena. Znalec doplnil, že pro zjednodušení spojil ve svém posudku 1. a 2. období, tedy od výsevu na podzim do poloviny května, a kvalifikovaným odhadem stanovil význam škod před vegetací a před sklizní v poměru 80:

20. Znalec uvedl, že rozhodující škody vznikaly podle předložených fotografií zejména na řepce již před začátkem vegetační sezóny, případně je také možné, že již kolem zimy, protože na jaře byly tyto porosty značně proředěny a zbývající rostliny byly okusem oslabeny. Důvodem mohla být i špatná agrotechnika, vynechání secího stroje či škůdci, případně podupání plodin zvěří během zimy nebo jara. (Soud doplňuje, že má za to, že tato skutečnost vyplývá i z fotografií provedených k důkazu). Podle znalce také mohlo docházet ke škodám před sklizní, kdy zvířata rostliny poválí a pošlapou.. Znalec dále uvedl, že podklady poskytnuté žalobcem mu neumožnily přímo kvantifikovat rozsah poškození zvěří na celou jím hodnocenou plochu. Znalec dále uvedl, že mu žalobce sdělil, že řepka ozimá byla zaseta v celkové ploše 28,41 ha a její skutečný výnos činil 25,96 tun. Znalec však vycházel jen ze zaseté plochy 26,41 hektarů, protože řepka byla v rozsahu 2 ha brzy na jaře zaorána. S ohledem na to, že tedy skutečný výnos činil pouze 0,98 tun na hektar oproti očekávanému výnosu 3,46 tun na hektar, vznikla podle posudku žalobci při ceně 10 000 Kč za 1 tunu škoda ve výši celkem 654 968 Kč. Pšenice ozimá pak byla zaseta na ploše 15,37 hektaru, a protože žalobce sdělil, že sklidil pšenici v rozsahu 49,48 tun, činil skutečný výnos činil 3, 22 tuny na hektar. S ohledem na to, že znalec vycházel z očekávaného výnosu 6,66 tun/hektar, vznikla žalobci podle posudku při ceně 4 000 Kč/tuna škoda ve výši 211 421,20 Kč. Celkem tak podle znalce vznikla žalobci škoda za celý hospodářský rok ve výši 866 459,20 Kč. Znalec doplnil, že ceny pšenice a řepky mu poskytl žalobce, a znalec s ohledem na své zkušenosti považoval tyto údaje za věrohodné. Podle znalce může mít typ odrůdy osiva význam na citlivost na škůdce a vhodnost půdy, a tedy i na výnos. Pokud jde včasnost sklizně, znalec uvedl, že řepka může být zralá koncem července. Čím delší dobu je plodina na poli, tím vyšší je i škoda způsobená zvěří. Znalec byl překvapen, že sklizeň byla provedena až v srpnu, nicméně uvedl, že doba sklizně je relativní a je třeba zvažovat individuální okolnosti včetně počasí. Okus terminálního stonku, pak toto může posunout dobu sklizně, protože rostlina dorůstá nerovnoměrně.

18. Z listiny na č.l. 128 spisu spolu s výpovědí svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že výnos pšenice společnosti , právnická osoba, , která rovněž hospodaří v obci , adresa, (na sousedních pozemcích), činily v roce 2023 při sklizni dne 18. 7. 2023 průměrně 4,51 t/ha a dne 19. 7. 2023 průměrně 4,08 t/ha, tj. průměrně 4,3 tun/ha.

19. Z vážních lístků ze dne 25. 7. 2023, 13. 8. 2023 a 14. 8. 2023 vyplývá, že žalobce dovezl do výkupu celkem 36,6 tun pšenice a podle vážních lístků ze dne 15. 7. 2023, 17. 7. 2023 a 18. 7. 2023 pak 24,46 tun řepky.

20. Podle tabulky Agrotechnických lhůt se pšenice ozimá vysévá koncem září a začátkem října a sklízí na přelomu července a srpna. Řepka ozimá se seje v srpnu a sklízí se od poloviny července.21. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který působí jako soudní znalec v oboru zemědělství, odvětví výroba rostlinná, ve svém odborném vyjádření ze dne 5. 6. 2024 vyjádřil svůj názor, že výše uvedené agrotechnické lhůty jsou již překonány z důvodu v současné době používaných systémů.

22. Pokud jde o předložené fotografie, včetně fotografií na modrém flash disku, bylo mezi účastníky nesporné, že všechny zachycují pole obhospodařovaná žalobcem. Plodiny na fotografiích, které mají listy, jsou řepkou a zbývající fotografie zachycují pšenici s výjimkou suchého porostu, na kterém je rovněž řepka. Na fotografii z 29. 4. 2023 je pole žalobce, a světlezelená část jsou topoly za ním s tím, že na fotografii je patrný umístěný pachový ohradník. Tyto pachové ohradníky umisťoval žalovaný dne 29. 4. 2023. Na fotografii z 2. 9. 2023 je zachycena řepka na poli žalobce. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Z fotografií dále vyplývá, že některé z polí žalobce oseté pšenicí je částečně rozryto, zřejmě zvěří. Pokud jde o řepku, na dvou fotografiích je patrné, že rostlina má vykousnutý střední stvol. Fotografie na č.l. 27 a 28 spisu zachycují řepku, přičemž mezi rostlinami jsou mezery a porost není kompaktní. Fotografie na modrém flash disku z doby mezi 14. 2. 2023 až 29. 4. 2023 prokazují, že ne všechna pole obhospodařovaná žalobcem byla kompaktně oseta řepku. V některých místech je řepka vyseta velmi řídce. Na některých polích žalobce také rostl plevel. Fotografie pořízená dne 18. 5. 2023 ukazuje, že řepka společnosti , právnická osoba, dosahovala dospělému člověku po ramena a řepka, která byla vyseta na polích žalobce, nedosahovala dospělému člověku ani k pasu.

23. Ohledně videí na USB nosiči, bylo mezi účastníky nesporné, že na videu z 13. 8. 2023 je řepné pole. Na videu č. 136 se na polích obhospodařovaných žalobcem nacházela zvěř. Video č. 139 zachycuje pole žalobce, a to zejména záběry zleva; na záběrech směrem doprava jsou vidět pole společnosti , právnická osoba, Na videu jsou dále vidět koně na pastvině. Video č. 140 a 142 zachycuje zvěř na poli, a jedná se o pole společnosti , právnická osoba, , přičemž pole v přední části videa je polem žalobce s řepkou. Na videu č. 145 je v levé části vidět zvěř, a jedná o pole společnosti , právnická osoba, Na videu č. 165 jsou pole obhospodařovaná žalobcem. Na všech videích jsou kromě jiného vidět pole žalobce, na nichž se vyskytovala spárkatá zvěř včetně divočáků. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Z videonahrávek je také zřejmé, že byly pořizovány v noci. Na videu č. 138 je zachycena vysoká.

24. Svědek , jméno FO, vypověděl, že třicet let spolupracuje se žalobcem jako OSVČ v oblasti poradenství ochrany a výživy rostlin. Svědek dodává žalobci přípravky, které pak aplikuje v jarním a podzimním období na jeho pole. Žalobce obhospodařuje zhruba 100 ha orné půdy v k.ú. , adresa, . Svědek pro žalobce pracoval i na jaře a na podzim roku 2023. Řepka se sela na pole v srpnu 2022. V říjnu 2022, kdy na ní byly prováděny postřiky, byl stav rostlin dobrý. V první polovině března 2023 byly rostliny řepky vysoké zhruba do deseti centimetrů a bylo na nich viditelné silné poškození, hlavní terminál rostlin byl vykousaný zvěří a i v poli byly vidět stopy po zvěři. To pak mohlo mít vliv na pozdější sklizeň rostlin, protože dochází k jejímu zmlazení a zpomalení růstu. Svědek se proto pokusil rostliny zregenerovat postřikem, zejména na polích směrem k lesu v obci , adresa, . Začátkem dubna pak zjistili, že rostliny nezregenerovaly, a další postřiky se neprováděli. S ohledem na to, že je řepka zelená celou zimu, měl svědek za to, že ke škodám na rostlinách mohlo docházet od listopadu až do začátku března, blíže to ale svědek nedokázal posoudit. Svědek také ošetřoval obilí žalobce, a to pšenici a ječmen. Pšenici ošetřovali na podzim proti plevelům, a poté až v druhé půlce dubna 2023 proti houbovým chorobám. V poli se sice objevovaly stopy po zvěři, ale zásadní problém na rostlinách nebyl. Svědek dále uvedl, že sám hospodaří na polích v , adresa, a bonita půdy má podle něj vliv na výnosy. V , obec, , kde má pole, je bonita půdy lepší než v , adresa, , kde rovněž hospodaří, je srovnatelná. Na pozemcích svědka zvěř působí menší škody než v obci , adresa, . V loňském roce měl výnos pšenice pět až pět a půl tuny na hektar, letos byl výnos šest tun/ha z důvodu použití lepší odrůdy, lepší technologie a počasí. Svědek sklízel pšenici v roce 2023 až třetí týden v srpnu, protože prvních čtrnáct dní v srpnu bylo deštivých. Pokud jde o řepku, letos měl výnos 2,7 tuny kvůli jarním mrazíkům, loni to byly tři tuny. Řepku loni sklízel kolem 20. 7. 2023.

25. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobci pronajímá pole v obci , adresa, . Žalobce má další pole v , adresa, . Žalobce na podzim 2022 zasadil na polích řepku a obilí a svědek na části z nich pěstuje brambory. Svědek v loni tato pole v noci hlídal a o půlnoci, ve dvě hodiny ráno a pak k ránu na nich viděl divočáky. Svědek jel v noci na konci února, pak začátkem března, a v dubnu 2023 společně se žalobcem na předmětná pole. Na polích bylo mnoho vysoké zvěře, a žalobce je filmoval půjčenou termokamerou. Jednou objeli celý , název, katastr, a celkem se žalobcem napočítali zhruba dvě stě padesát až tři sta kusů zvěře. Jednalo se o pole společnosti , právnická osoba, , občanů obce , adresa, , o obecní pole a o pole žalobce. Na polích žalobce bylo vše vykousané, sežrané a udupané. V řepce byly vykousané růžičky, a rostlina pak špatně rostla. Svědek uvedl, že na jednom z polí, které se nachází u lesa, byl od zvěře zdupaný a sežraný asi 30 metrový pruh pole s řepkou. Žalobce proto musel celé pole na jaře 2023 zaorat a přesít odlehčenou pícninou. Ostatní řepku žalobce sklidil, nicméně měl menší výnosy. V době sklizně byla v poli zalehlá vysoká v počtu cca 15 kusů, a byl zde vidět i zvířecí chodník. Na líšeňském katastru žádná zvěř v řepce nebyla.

26. Svědek , Jméno žalobce, ml., syn žalobce, vypověděl, že se se žalobcem o věci bavili, protože žijí společně. Žalobce podle svědka hospodaří na polích v , adresa, , a pěstuje řepku, pšenici, ječmen a hrách. Svědek žalobci již několik let pomáhá pole obdělávat. Loni byla na polích vyseta pšenice, letos řepka. Pokud jde o růst rostlin během loňského roku, pak ze začátku rostliny vypadaly dobře, poté ale žalobce zjistil, že jsou pole pochozená od zvěře. Žalobce sklízel řepku v červenci nebo v srpnu podle počasí; pšenici pak také sklízel, a to vlastním kombajnem. Svědek dále uvedl, že na žalobcových polích vznikají škody způsobované zvěří každoročně. Žalobce tyto škody fotil, a oznámil je myslivcům, tj. žalovanému. Pokud jde o výnosy ze sklizně, žalobce dosahuje v dané lokalitě v , adresa, průměrného výnosu. Loni činil výnos pšenice šedesát nebo sedmdesát metráků, u řepky pak tři tuny. I letos v březnu 2024 je v řepce vše vyžrané a podupané.

27. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že je sedlákem hospodařícím na , adresa, a současně vykonává právo myslivosti v honitbě , adresa, . V honitbě , adresa, nestřílí, ale v obci má pronajatý dům. V minulosti na svých polích pěstoval řepku, ale z důvodu klimatických podmínek ji už nepěstuje, protože měl výnos méně než dvě tuny. Svědek byl přizván žalovaným jako nestranná osoba a zemědělský poradce na schůzku účastníků, která proběhla dne 16. 3. 2023 a snažil se o jejich dohodu. Účastníci jednali o škodě na polích obhospodařovaných žalobcem v obci , adresa, a zkoumali stav plodin. Svědek viděl, že na poli s řepkou byl porost nevyrovnaný a na ploše chyběly rostliny, část byla vymrznutá, a část byla zaplevelená. Škody způsobené zvěří byly převážně v horní třetině pole, kde byla řepka okousaná. Protože byl svědek přesvědčen o svém názoru, vsadil se se žalobcem, že výnos z pole bude minimálně dvě tuny, a že v opačném případě doplatí žalobci rozdíl ze svého; v případě vyššího výnosu by žalobce zaplatil svědkovi. Sázka však nebyla realizována, protože žalobce pole nesklidil. Pokud jde o pšenici, vypadala velmi dobře. Na poli sice bylo „pícháno“ od prasat, a některé rostliny byly porušené, ale nejednalo se o souvislý kus pole. Ostatní rostliny byly schopny prostor zacelit, protože pšenice byla ve fázi odmnožování. Svědek neviděl všechna pole žalobce, který na schůzce ani nepředložil faktury o tom, kolik získal za sklizeň v minulých letech. Svědek na schůzce říkal, že v podstatě nikdo není schopen říci, kdy ke škodě došlo, a žalobce tento okamžik také neznal. Svědek upozorňoval členy žalovaného, že je třeba, aby na poli zvěř intenzivně plašili a lovili, a žalobci doporučoval, aby do budoucna přizpůsobit osevní plán plánu , právnická osoba, , aby se škoda rozptýlila. Svědek dále uvedl, že zvěř chodí na řepku v průběhu celého roku, a zejména v období kdy je sníh je to pro zvěř atraktantem. Na jeho návrh pak žalovaný zaplatil žalobci za vzniklou škodu na řepce v rozsahu 2 hektarů 30 000 Kč. Žalobce byl s touto částkou spokojen. Další jednání s účastníky pak již svědek odmítl, protože žalobce nebyl schopen sklidit pole, o něž se vsadili.

28. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že působí jako vedoucí společnosti , právnická osoba, , která je v podstatě konkurencí žalobce, protože hospodaří ve stejné lokalitě. Uvedená společnost v roce 2022 pěstovala na pozemcích v , adresa, řepku, a měli podobné problémy se zvěří, protože řepka byla na padesáti hektarech zcela sežrána. Výnos tehdy činil zhruba jednu tunu na hektar, obvyklý výnos na řepce ale bývá průměrně tři tuny/ha. V roce 2023 vyseli v , adresa, obilí, které není tak atraktivní pro zvěř. Výnos na pšenici činil něco mezi čtyřmi až pěti tunami, průměrně tedy asi 4,5 tuny. Svědek popřel, že by výnos pšenice v obci , adresa, činil šest tun/ha, a to jednak z důvodu problémů se zvěří, a s ohledem na půdní podmínky, protože úrodnost není v , adresa, tak vysoká. Svědek dále uvedl, že škoda na polích vzniká převážně přes zimní období od prosince zhruba do března, protože u řepky je již narostlá zelená hmota; záleží i na počtu zvěře na poli. Je ale možné, že k okusům dochází již na podzim, kdy má rostlina cca 5 cm, a je připravena růstová listová růžice, ze které pak roste terminální stonek. Ten může být vytažený i na podzim, v závislosti na teplotách. Podle svědka má na vznik škody vliv také počasí a další faktory. V polovině března pak řepka začíná startovat. V březnu nebo dubnu dochází k silnému nárůstu rostliny a vytváří se z ní výnos. V tomto období sice zvěř také chodí na rostliny, ale protože už roste další vegetace, má pestřejší skladbu a škody jsou redukovány. Svědek také uvedl, že pokud zvěř chodí na pole v období března a dubna, a vykouše terminální stonek, který pak nouzově obráží, dochází k fatální škodě. Tím se také prodluží sklizeň, neboť rostliny dozrávají nestejnoměrně. V případě pšenice pokud dojde ke škodám do jara, dokáže lépe zregenerovat než řepka. Pšenice je totiž trávovitou rostlinou, která používá odnože. Ohledně sklizně svědek uvedl, že společnost , právnická osoba, v roce 2023 sklízela pšenici po polovině července, a s ohledem na počasí končili na konci srpna nebo začátkem září.

29. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděla, že je veterinářkou a léčila žalobcova zvířata. Podle svědkyně je žalobce soukromým zemědělcem, a má pozemky v , adresa, a někde u , adresa, . Žalobce nemá problémy s pěstováním plodin na těchto pozemcích, a nemá ani problémy uhradit svědkyni jí vystavení faktury. Také si koupil nový traktor a kombajn, takže funguje slušně. Svědkyně dále uvedla, že je jí známo, že na pozemcích v obci , adresa, dochází ke škodám způsobeným zvěří, a to nejenom u žalobce. V březnu 2023 svědkyně řešila zdravotní stav žalobcovy krávy, a protože skončila pozdě večer, žalobce jí nabídl, zda chce vidět, kolik zvěře se v obci , adresa, pohybuje. Svědkyně viděla na polích obhospodařovaných žalobcem cca sto kusů vysoké. Žalobce měl s sebou kameru s nočním viděním. Poté objeli další tři místa a na každém z nich napočítali zhruba sto kusů vysoké. Svědkyně předpokládala, že na těchto polích byla zaseta řepka, ale přesně jí tato skutečnost nebyla známa. Svědkyně poté byla na polích ještě po čtrnácti dnech, a to v dubnu, kdy situace se zvěří byla stejná.

30. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

31. Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle §132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Žalobce hospodaří jako soukromý zemědělec na osmi výše uvedených půdních blocích, které se nacházejí v honitbě žalovaného. V roce 2023 na nich žalobce vysel řepku ozimou na 26,44 ha a pšenici ozimou na 15,37 ha. Vzhledem k tomu, že na daná pole chodila zvěř, která zde působila škody, žalobce zaslal žalovanému postupně tři oznámení (notifikace) o vznikající škodě, a to dne 13. 3. 2023 za období od 25. 2. 2023 do 13. 3. 2023, dne 2. 4. 2023 za období od 14. 3. 2023 do 2. 4. 2023 a dne 23. 4. 2023 za období od 3. 4. 2023 do 23. 4. 2023, a vždy mu oznámil, že škody budou vyčísleny do 15 dnů od sklizně. Mezi účastníky proběhla po prvním oznámení schůzka dne 16. 3. 2023 a 9. 6. 2023, na základě které žalovaný vyplatil žalobci za 2 zničené ha řepky částku ve výši 30 000 Kč. Sklizeň na půdních blocích skončila dne 14. 8. 2023, a žalobce dopisem ze dne 27. 8. 2023 uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody za poškozené plodiny ve výši 669 604 Kč. Žalovaný tento nárok žalobce odmítl. Žalobce si poté nechal vypracovat znalecký posudek, podle něhož vznikla žalobci škoda za celý hospodářský rok ve výši 866 459,20 Kč. Žalovaný ničeho dalšího žalobci nezaplatil, ani na základě další výzvy k úhradě škody.

32. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) podle něhož platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).Podle § 2895 o.z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

33. Soud dále vycházel z ust. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění účinném ke dni 31. 12. 2023 (dále jen „ZM“), kdy škoda vznikla, platí podle § 52 odst. 1, písm. b) že uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.Podle § 53 ZM vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.Podle § 54 odst. 1, 2. věta ZM nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.Podle § 55 odst. 1, písm. a) ZM musí nárok na náhradu škody způsobené zvěří poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Podle odstavce 3 téhož ustanovení poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Podle odstavce 4 téhož ustanovení nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

34. Žalobce se jako zemědělec domáhal svojí žalobou náhrady škody, která mu byla způsobena zvěří na zemědělských plodinách rostoucích na pozemcích spadajících do honitby žalovaného. Předpokladem vzniku odpovědnosti žalovaného jako uživatele honitby za škodu způsobenou zvěří na honebních pozemcích je podle zákon o myslivosti vznik škod, které vznikly v příčinné souvislosti se škodlivým působením zvěře (škodná událost). Žalovaný jako uživatel honitby odpovídá za škodu, která byla žalobci způsobena zvěří podle speciálního ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) ZM a jeho odpovědnost je ve smyslu § 2895 o.z. objektivní. Aby soud mohl žalobci jako poškozenému nárok na náhradu škody vůči žalovanému přiznat, musí žalobce uplatnit své nároky vůči žalovanému v zákonem stanovených lhůtách dle § 55 ZM, jinak jeho nárok zaniká. Jak vyplývá z komentáře ASPI k § 55 ZM, „Počátek běhu prekluzivní doby je judikaturou vykládán tak, že vznikem škody se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty.“ Žalobce uplatnil u žalovaného svůj nárok třemi notifikacemi, který podáním ze dne 27. 8. 2023 vyčíslil na částku 669 604 Kč. Protože od doručení výzvy k úhradě dne 27. 8. 2023 běžela 60 denní lhůta, který skončila dnem 26. 10. 2023, aniž by mezi účastníky byla uzavřena dohoda, uplatnil pak žalobce ve zákonné lhůtě do tří měsíců svůj nárok na náhradu škody u soudu, neboť tuto podal u soudu 26. 1. 2024. Protože žaloba byla podána včas ve smyslu § 55 odst. 3 ZM, zabýval se soud tím, zda je nárok žalobce důvodný.

35. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody třemi výše uvedenými notifikacemi za období od 25. 2. 2023 do l3. 3. 2023, 13. 3. 2023 do 2. 4. 2023 a od 3. 4. 2023 do 23. 4. 2023 (dále pro zjednodušení také jako „jarní období“). Přestože v řízení bylo prokázáno, že škoda na polích vznikla průběžně, v zásadě již zřejmě od podzimu 2022 až do doby sklizně v srpnu 2023, zabýval se soud pouze výše uvedeným obdobím dle § 55 odst. 1. písm. a) ZM, neboť škody vzniklé v jiném období byly prekludovány dle § 55 odst. 4 ZM.

36. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce svůj nárok řádně uplatnil u žalovaného, a to i s ohledem na to, že žalovaný namítal, že žalobce tak učinil řádně pouze první notifikací ze dne 13. 3. 2023, na kterou mu uhradil částku 30 000 Kč. Jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , jakož i z výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , škoda na polích obhospodařovaných žalobcem vznikala postupně v různých obdobích od podzimu 2022 až do sklizně v létě 2023. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že rostliny rostou ve čtyřech fázích, a to od zasetí do zhruba 25. dubna, poté následuje druhé období do poloviny května, kdy začínají růst poupata a řepka kvete, třetí fáze trvá zhruba od poloviny května do začátku června, a ve čtvrté fázi se tvoří semena až do sklizně. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, tento vývoj rostlin potvrdil. Všichni výše uvedení svědci, i znalec, se pak shodovali v tom, že nelze přesně určit, ve kterém z výše uvedených období škoda vznikla. Přestože znalec, svědek , jméno FO, a svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedli, že škoda vznikala především v zimním období, z videonahrávek (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozsudku) ve spojení s výpovědí svědka , jméno FO, a svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , však vyplývá, že se v předmětném období na polích pohybovala spárkatá zvěř, která spásala na nich vysazené plodiny Z fotografií pod bodem 22 odůvodnění tohoto rozsudku je pak zřejmé, že zvěř působila žalobci škodu, a to jak na řepce, tak na pšenici. Soud proto dospěl k závěru, že základ nároku žalobce je dán, tedy, že mu škoda byla způsobena v příčinné souvislosti s působením zvěře na jeho pozemcích.

37. Soud se proto zabýval samotným nárokem žalobce na náhradu škody. Jak z výše uvedeného vyplývá, zvěř působila na polích žalobce škodu, jednak v zimním období, dále v předmětném období od 25. 2. 2023 do 23. 4. 2023, a poté i v době před sklizní. Žalobce však uplatnil svůj nárok pouze dopisy ze dne 13. 3. 2023, ze dne 2. 4. 2023 a ze dne 23. 4. 2023, kdy informoval žalovaného, že mu na polích vzniká škoda, a uplatnil u něj nárok na náhradu škody podle § 52 odst. 1 písm. b) ZM ve spojení s § 55 odst. 1 písm. a) ZM, s tím, že tato škoda bude vyčíslena až po sklizni. Z tohoto důvodu odpovídá žalovaný za vzniklou škodu pouze v předmětném období (25. 2. 2023 - 23. 4. 2023), a to jako uživatel honitby, přičemž se jedná o objektivní odpovědnost.

38. Protože řepka a pšenice nebyly v jarním období, (kdy škoda, resp. její část, vznikala), ještě zralé, a tedy ještě nenastala doba jejich sklizně, byl žalobce povinen vyčíslit škodu podle § 55 odst. 2 ZM do 15 dnů po provedené sklizni. V případě, že by tak neučinil, jeho nárok na náhradu škody by zanikl ve smyslu § 54 odst. 1, 2. věta ZM. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobce prováděl sklizeň řepky i pšenice v červenci a srpnu 2023 (viz vážní lístky a výpověď svědka , jméno FO, ml). Podle tabulky Agrotechnických lhůt se pšenice ozimá sklízí na přelomu července a srpna a řepka ozimá pak od poloviny července. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který hospodaří na sousedních pozemcích, tedy ve stejné oblasti jako žalobce, vyplynulo, že společnost , právnická osoba, prováděla sklizeň v podstatě ve stejném období jako žalobce, a to z důvodu počasí. Z předložených fotografií a výpovědí svědka , jméno FO, pak vyplývá, že řepka měla v předmětném období vykousané středové růžice, čímž podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, i svědka , tituly před jménem, , jméno FO, dochází k prodloužení doby sklizně. Pokud tedy žalobce sklidil řepku v červenci a srpnu 2023, učinil tak v agrotechnických lhůtách. Pokud jde o pšenici, z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že i v tomto případě žalobce sklízel v agrotechnických lhůtách, protože ve stejné době jako on sklízela pšenici i společnost , právnická osoba, , protože ji sklízeli po polovině července 2023, a s ohledem na počasí skončili na konci srpna nebo začátkem září. Soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobce není vyloučen podle § 54 odst. 1, 2. věta ZM.

39. Soud se proto dále zabýval výší škody. Žalobce sice k této otázce nechal vypracovat znalecký posudek, nicméně ani znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl schopen určit, v jaké výši byla škoda způsobena zvěří na polích žalobce právě v předmětném období, tj. od 25. 2. 2023 do 23. 4. 2023. Pokud by však soud žalobu zamítl z tohoto důvodu, odepřel by žalobci právo na náhradu způsobené škody, což by bylo v rozporu s článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soud proto posoudil výši nároku žalobce podle své volné úvahy podle § 136 o.s.ř.

40. Soud při své úvaze nejprve zkoumal, v jaké výši vznikla žalobci škoda za celý hospodářský rok, a to na dvou plodinách, které byly předmětem této žaloby, tj. na řepce ozimé a dále na pšenici ozimé. Sud dále vycházel z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce vysel řepku na 26,44 hektarech a pšenici na 15,37 hektarech (viz též znalecký posudek).

41. Pokud jde o řepku ozimou, pak z provedených důkazů vyplývá a mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce 2 ha řepky zaoral. Dále je z provedených důkazů zřejmé, že žalobce nesklidil dalších 4,17 hektaru, jak vyplývá z výzvy ze dne 27. 8. 2023. Pokud žalobce v tomto rozsahu pole nesklidil, je zřejmé, že bylo zcela poškozeno. V takovém případě měl výši škody vyčíslit současně s uplatněním nároku na náhradu škody ve smyslu § 55 odst. 1, písm. a) ZM. To ale v tomto případě neučinil, a proto se v tomto rozsahu jeho nárok prekludoval dle § 55 odst. 4 ZM. Jak totiž vyplývá z ust. § 55 odst. 2 ZM, pokud poškozený vyčíslí škodu později než ve lhůtě 20 dní od vzniku škody, může tak učinit pouze v případě, že plodinu sklidil – běží mu pak lhůta 15 dnů od provedené sklizně. Soud z těchto důvodů odečetl nesklizenou plochu v rozsahu 6,17 hektaru (2 + 4,17) z celkové výměry plochy oseté řepkou, tj. 26,44 hektaru, a vycházel proto z plochy 20,27 ha. Soud dále vycházel ze skutečnosti, že žalobce sklidil celkem 25,96 tun řepky, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Soud doplňuje, že nemohl vycházet z údajů, které žalobce doložil vážnými lístky, neboť soud má za to, že tyto vážní lístky nebyly nepředloženo soudu všechny. Podle údajů na vážních lístcích totiž žalobce sklidil „jen“ 24,46 tun, nicméně znalce informoval o tom, že sklidil 25,96 tun. Tento výnos pak žalobce uvedl i ve výzvě ze dne 27. 8. 2023. Soud proto vycházel z tohoto údaje 25,96 tun. Pokud jde o očekáváný výnos, tj. výnos, který by žalobce dosáhl v případě, že by řepka nebyla poškozena zvěří, pak z výpovědí svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a svědka , jméno FO, vyplývá, že očekávaný výnos byl v obci , adresa, v roce 2023 zhruba 3 tuny na hektar. Soud má za to, že v tomto případě nelze vycházet z údajů o průměrném výnosu řepky v roce 2023 ve Středočeském kraji, protože je třeba zohlednit bonitu půdy, a údaj o výnosu na sousedních pozemcích, je výrazně přesnějším údajem. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že očekávaný výnos na řepce na polích činil celkem 60,81 tun (20,27 ha x 3 tuny/ha). Protože žalobce sklidil jen 25,96 tun, činí rozdíl 34,85 tun, přičemž při ceně 10 000 Kč na hektar tak žalobci vznikla škoda ve výši 348 500 Kč za celý hospodářský rok.

42. Pokud jde o pšenici, která byla zaseta na ploše 15,37 ha, soud dospěl k závěru, že při výpočtu výše škody není možné vycházet z údajů o sklizni uvedeném ve znaleckém posudku. Podle znaleckého posudku měl činit výnos žalobce 48,49 tun, nicméně soud jej nepovažoval za pravdivý. Soud při své úvaze přihlédl k tomu, že žalobce i přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoplnil, jaký byl jeho výnos za předchozí roky. Při jednání u soudu pak žalobce na výzvu soudu nebyl schopen sdělit, kolik tun pšenice sklidil, resp. jakou konkrétní částku za pšenici získal, a uváděl, že si to již nepamatuje, což je s podivem, s ohledem na to, že se jednalo o výnos z minulého okru. Svědek , jméno FO, vypověděl, že stav pšenice se mu jevil jako dobrý, a syn žalobce, svědek , jméno FO, ml., pak vypověděl, že výnos pšenice byl dobrý, v řádu cca 60-70 tun. Soud proto vycházel z průměru tohoto výnosu, tj. že výnos žalobce na pšenici činil celkem 65 tun. Tomuto závěru svědčí i výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že na pšenici nejsou škody tak rozsáhlé, protože plodina dokáže lépe regenerovat než řepka. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, pak uvedl, že v jarním období sice byly v pšenici patrné stopy po divočácích, nicméně s ohledem na schopnost pšenice regenerovat, tento zásah zvěře neměl větší význam. Tento závěr podporuje i uplatnění nároku žalobce ze dne 27. 8. 2023, v němž uvedl, že pouze část pšenice ozimé byla poničena zvěří až v době těsně před sklizní. Pokud jde o očekáváný výnos, i v tomto případě soud nevycházel z průměrných údajů o výnosu pšenice ve Středočeském kraji, a to z výše uvedených důvodů. Soud proto vycházel z očekávaného výnosu 4,3 tuny/ha, tedy výnosu dosaženého na sousedním pozemku společností , právnická osoba, (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozsudku) a při své úvaze dospěl k závěru, by očekávaný celkový výnos pšenice na polích žalobce činil 66,091 tun (15,37 ha x 4,3 tuny/ha), pokud by nebyla poškozeny. Z uvedeného je proto zřejmé, že rozdíl skutečného a očekávaného výnosu činil 1,09 tun. Při ceně 4 000 Kč za metr krychlový činí škoda částku 4 364 Kč za celý hospodářský rok.

43. Celková škoda, která žalobci vznikla za celý hospodářský rok 2022/2023, proto podle názoru soudu činí 352 864 Kč. Nicméně je třeba zohlednit, že škoda vznikala postupně, jak již bylo konstatováno, a to v zimě, na jaře a v létě. Jak znalec konstatoval, většina škody vznikla v prvních dvou obdobích, tedy v zimě a na jaře, a to v poměru k létu 80:

20. Z tohoto důvodu soud odečetl z celkové částky 20 %, která představovala škodu vzniklou v létě. Soud proto měl za to, že škoda za zimní a jarní období činí celkem 282 291,20 Kč (tj. 80 % z částky 352 864 Kč).

44. Protože však z výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , svědka , jméno FO, , jakož i svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , vyplývá, že převážná část škod vznikla již v zimním období, tedy v podstatě do února, a to proto, že zima byla teplejší, a rostliny od podzimu až do tohoto období vyrostly na zhruba 10 cm, a tedy byly hlavní potravou pro zvěř, dospěl k závěru, že větší část škody byla způsobena právě do konce února 2023. Soud dále při své úvaze zohlednil, že žalobce nijak nereagoval na poučení soudu podle § 118a o.s.ř. o tom, jaké byly jeho výnosy na řepce ozimé a na pšenici ozimé v roce 2022 na jím uváděných půdních blocích, dále zohlednil, že na části polí žalobce se nacházel plevel a výsev plodin nebyl proveden kompaktně, jakož i skutečnost, že žalobce u řepky použil horší osivo než společnost , právnická osoba, , která hospodaří na sousedním pozemku. (Tato skutečnost vyplývá z porovnání fotografií ze dne 18. 5. 2023, kdy řepka uvedené společnosti je daleko vyšší než řepka žalobce (viz fotografie předložené žalovaným). Tento rozdíl nemohl být způsoben zvěří, když z videozáznamů vyplývá, že zvěř chodí i na pole této společnosti). Soud proto volnou úvahou při zohlednění všech výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že v období, které je předmětem této žaloby, byla žalobci způsobena na plodinách škoda zvěří v rozsahu 15 %. Vzhledem k tomu, že z částky 282 291,20 Kč činí 15 % částku 42 343,68 Kč, vyhověl soud žalobě v tomto rozsahu, a to včetně úroku z prodlení. Soud tento úrok z prodlení žalobci přiznal podle § 1970 o.z., neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl poprvé vyzvána k řešení vzniklé škody výzvou ze dne 27. 8. 2023, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

45. Pokud jde o částku 1 200 Kč, představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobce, soud vyhověl tomuto nároku dle § § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., protože žalobce uplatnil tento nárok jako podnikatel vůči žalovanému, který je v zásadě rovněž podnikatelem (výrok II. rozsudku).

46. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III. rozsudku).

47. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že tyto náklady náleží žalobci, neboť žalobce měl v základu nároku plný úspěch a rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady řízení sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 33 481 Kč, a dále z mimosmluvní odměny za právní zastoupení žalobce, a to za celkem 10 úkonů právní pomoci po 2 820 Kč z hodnoty 42 343,68 Kč, s níž měl žalobce úspěch ve věci (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), (tj. 1x příprava a převzetí zastoupení, 1x předžalobní výzva, 1 x sepis žaloby, 1x sepis podání z 5. 6. 2023, 1 x účast při ú.j. dne 19. 4. 2024, 2 x účast při ú.j. dne 21. 6. 2024, které přesáhlo dvě hodiny, 2 x účast při ú.j. dne 6. 9. 2024, které přesáhlo dvě hodiny a 1 x závěrečný návrh). Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů, a to za 10 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne 19. 4. 2024, dne 21. 6.2024 a dne 6. 9.2024 , adresa, a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši celkem 526,40 Kč za každou z cest (osobní automobil Ssang Young, spotřeba dle TP: 8,2 l/100 km, palivo nafta motorová, cena 38,70 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 5,60 Kč/1 km, počet km 60 - dle vyhlášky č398/2023 Sb., a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 6 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% dph ve výši 7 009,64 Kč, a dále náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 4 500 Kč. Celkem tedy soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 78 369,83 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.Soud doplňuje, že nepřiznal žalobci odměnu za výzvu ze dne 21. 11. 2023 a paušální náhradu s tím spojenou, neboť tento náklad nepovažoval za účelný, když současně přiznal žalobci odměnu za zaslání předžalobní upomínky. Soud dále nepřiznal žalobci odměnu za podání ze dne 1. 3. 2024 a paušální náhradu ve výši 300 Kč, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalobce tímto podáním k výzvě soudu doplnil svoji žalobu, kterou by soud byl jinak nucen odmítnout. Soud dále nepřiznal žalobci odměnu za doplnění důkazu ze dne 5. 4. 2024 a režijní paušál, neboť tímto podáním žalobce pouze zaslal soudu znalecký posudek, kterým měla být doložena výše škody žalobce, přičemž tak měl učinit již s podáním žaloby. Soud také nepřiznal žalobci odměnu za nahlížení do soudního spisu dne 11. 4. 2024, režijní paušál a náklady na cestou k soudu, a to rovněž s ohledem na neúčelnost tohoto nákladu, když žalobci mohlo být vyjádření žalovaného zasláno i na jeho telefonickou žádost. Stejně tak soud nepřiznal žalobci odměnu za žádost žalobce ze dne 13. 6. 2024 o zaslání vyjádření žalovaného a dále za omluvu z jednání dne 13. 9. 2024 a s tím spojené režijní náklady, když ani tyto úkony soud nepovažoval za účelné, přičemž se ani nejednalo o podání ve věci. samé. Soud dále nepovažoval za účelný náklad částku 3 500 Kč za odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , který jím pouze vyjadřoval svůj názor na použitelnost Agrotechnických lhůt, přičemž tato otázka byla na hodnocení soudu, a současně vyplývala ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .