10 C 373/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa proti žalované: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno a příjmení sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 112 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 112 680 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 440 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 57 240 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 47 487,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 10. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 112 680 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce, pan , jméno FO, , sídlem , adresa, , , adresa, , Slovensko, IČO , IČO, , provedl pro žalovanou na základě existence dlouhodobějšího vztahu a objednávky žalované železobetonářské, betonářské a tesařské práce při sjednané odměně 240 Kč/hod. Tyto stavební práce za červenec 2022 v celkovém rozsahu 231 odpracovaných hodin poté žalované vyúčtoval fakturou č. , číslo, ze dne 31. 7. 2022 ve výši 55 440 Kč a za srpen 2022 v celkovém rozsahu 238,5 odpracovaných hodin fakturou č. , číslo, ze dne 31. 8. 2022 ve výši 57 240 Kč. Práce byly účtovány na základě žalovanou odsouhlasených měsíčních výkazů. Žalovaná faktury převzala a podpisem na nich odsouhlasila výši fakturovaných částek. Žalovaná však ani přes výzvy právního předchůdce žalobkyně ničeho neuhradila. Právní předchůdce žalobkyně poté postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna, ani na výzvu však ničeho žalobkyni nezaplatila.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná vznesla námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, neboť na ni pohledávka pana , jméno FO, nebyla postoupena. Ze smlouvy o postoupení pohledávek podle žalobkyně také není zřejmé, čeho se týká, zda vymáhané pohledávky nebo jiné činnosti; v postupní smlouvě pak nebyla sjednána úplata za postoupení pohledávky. Podle žalované pak ze žaloby není zřejmé, z jakého titulu se žalobkyně domáhá zaplacení pohledávky. Podle žalované nejsou jí doručené faktury důkazem o tom, že by právní předchůdce žalobkyně provedl pro žalovanou jakékoli dílo, a že by jeho nárok byl oprávněný. Žalovaná popřela, že pro ni právní předchůdce žalobkyně účtované dílo provedl s tím, že není ani zřejmé, o jaké dílo se mělo jednat. Dále uvedla, že sice v minulosti spolupracovala s právním předchůdcem žalobkyně, nikoliv však v žalovaném období.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná v minulosti spolupracovala s panem , jméno FO, , sídlem , adresa, , , adresa, , Slovensko, IČO , IČO, , tedy právním předchůdcem žalobkyně (dále také jako „svědek , jméno FO, “). Soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z faktury č. , číslo, ze dne 30. 4. 2022 soud zjistil, že jí svědek , jméno FO, vyúčtoval žalované zastoupené panem , jméno FO, práce na akci , název, ve výši 60 480 Kč se splatností 30. 5. 2022. Fakturou č. , číslo, ze dne 31. 5. 2022 vyúčtoval svědek , jméno FO, žalované další práce na akci , název, , a to ve výši 63 840 Kč se splatností 30. 6. 2022. Na obou fakturách je otištěno razítko svědka s podpisem, jakož i razítko žalované s podpisem. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná obě tyto faktury svědku , jméno FO, uhradila. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Z faktury č. , číslo, ze dne 31. 7. 2022 má soud za prokázané, že byla rovněž vyúčtována svědkem , jméno FO, , a to rovněž za práce na akci , název, , a to ve výši 55 440 Kč se splatností 30. 8. 2022. Fakturou č. , číslo, ze dne 31. 8. 2022 pak svědek , jméno FO, vyúčtoval žalované další práce na akci , název, ve výši 57 240 Kč se splatností 30. 9. 2022. I na obou těchto fakturách je otištěno razítko svědka s podpisem, jakož i razítko žalované s podpisem.

6. Z přehledu příchodů a odchodů za dobu od 11. 7. do 31. 7. spolu s výpovědí svědka , jméno FO, vyplývá, že tento svědek odpracoval v červenci 2022 pro žalovanou 21 x 11 hod., tedy celkem 231 hodin po 240 Kč/hod. za celkem 55 440 Kč, a tuto částku pak vyúčtoval fakturou „č. , číslo, “.

7. Podle přehledu příchodů a odchodů za dobu od 1. 8. do 31. 8. spolu s výpovědí svědka , jméno FO, odpracoval tento svědek v srpnu 2022 16 x 11 hod., 1 x 9 hodin, 1 x 8 hodin, 1 x 10 hodin, 1 x 12,5 hodin a 2 x 11,5 hodin, tedy celkem 238,5 hodin po 240 Kč/hod. za celkem 57 240 Kč, a tuto částku vyúčtoval žalované fakturou „č. , číslo, “.

8. Podle e-mailů z května až září 2022 byly z e-mailu , jméno FO, zaslána žalované na e-mail , e-mail, faktury za duben až srpen 2022.

9. Z e-mailu svědka , jméno FO, ze dne 16. 10. 2022 zaslaného panu , jméno FO, na e-mail s doménou , e-mail, vyplývá, že svědek , jméno FO, se bezvýsledně pokoušel telefonicky kontaktovat pana , jméno FO, ohledně jeho nároku na zaplacení ceny díla, tedy jím odvedené práce pro žalovanou. Z e-mailu vyplývá, že svědek , jméno FO, prováděl v létě (červenci a srpnu) 2022 pro žalovanou, a to betonáže ve 40 °C teplotách. Práci za 4-5 dní v září 2022 svědek již panu , jméno FO, neúčtoval. Z e-mailu dále vyplývá, že pan , jméno FO, se delší dobu zpožďoval s úhradou provedeného díla svědka , jméno FO, .

10. Svědek , jméno FO, dopisem ze dne 14. 2. 2023 požádal žalovanou o odsouhlasení a uznání dluhu vůči ní z titulu úhrady předmětných faktur č. , číslo, a č. , číslo, .

11. Žalovaná, jednající jednatelem , jméno FO, , v dopise z 10. 3. 2023 nezpochybnila vyúčtované faktury, uvedla však, že je neuznává z důvodu, že jí vznikla škoda s ohledem na způsob ukončení spolupráce svědka , jméno FO, s ní.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. , číslo, ze dne 24. 5. 2023 spolu s přílohou A (seznamem postoupených pohledávek) je zřejmé, že byla uzavřena mezi žalobkyní a svědkem , jméno FO, jako věřitelem pohledávek vůči žalované v celkové výši 112 680 Kč. Podle smlouvy svědek , jméno FO, postoupil žalobkyni své pohledávky na zaplacení faktury č. , číslo, ze dne 31. 7. 2022 ve výši 55 440 Kč a faktury č. , číslo, ze dne 31. 8. 2022 ve výši 57 240 Kč spolu s nárokem na zaplacení úroku z prodlení, za účelem jejich „inkasa“, tedy aby je žalobkyně vymáhala svým jménem. Obchodní podmínky byly sjednány mezi účastníky v příloze B smlouvy.

13. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 5. 2023 svědek , jméno FO, , oznámil žalované, že na žalobkyni postoupil své pohledávky vůči ní vyplývající z faktury č. , číslo, ve výši 55 440 Kč a č. , číslo, ve výši 57 240 Kč, tj. ve výši celkem 112 680 Kč s příslušenstvím. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalované bylo toto oznámení o postoupení pohledávek doručeno, a proto soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

14. Žalobkyně výzvou k plnění ze dne 6. 10. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení částky 112 680 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v dodatečné lhůtě 7 dnů od zaslání výzvy. Výzva byla žalované téhož dne odeslána a dodána (viz detail odeslané zprávy).

15. Svědek , jméno FO, vypověděl, že pracoval jako živnostník pro žalovanou od dubna 2018 do září 2022, tedy čtyři a půl roku. Prováděl pro ni na různých stavbách železobetonové konstrukce a monolity a další práce. Svědek uzavřel se žalovanou ústní dohodu a byla mezi nimi sjednána hodinová odměna ve výši 230 Kč na hodinu, která byla později navýšena na částku 240 Kč/hod. Svědek pracoval pro žalovanou vždy podle jejího zadání a pokynů. Pokyny mu dával pan , jméno FO, pro , obec, a její okolí nebo pan , jméno a příjmení, pro Moravu v okolí , obec, . Svědek pro žalovanou pracoval spolu se svědkem , jméno FO, , zaměstnancem žalované, a to i v létě 2022, kdy byly vysoké teploty. Přehled odpracovaných hodin evidoval svědek spolu se svědkem , jméno FO, každý měsíc v tzv. „směnovce“. Na konci měsíce pak tento soupis osobně odevzdal panu , jméno FO, , který jej nikdy nezpochybnil. Svědek na konci měsíce na základě odsouhlaseného soupisu vždy vystavil fakturu, kterou poslal panu , jméno FO, e-mailem. Při osobním setkání mu pak pan , jméno FO, fakturu vždy podepsal a orazítkoval. Faktury byly svědkovi zaplaceny na účet kromě dvou posledních, tedy za práci v červenci a srpnu 2022. Práci za dva dny v září 2022 už svědek žalované neúčtoval. Svědek si se žalovanou sjednal třiceti denní splatnost faktur, ale žalovaná se posléze dostala do prodlení se zaplacením faktur i po dobu delší šedesáti dnů. Protože se doba zaplacení faktur prodlužovala, svědek , jméno FO, spolu se svědkem , jméno FO, od žalované odešli. , jméno FO, jim popřál štěstí a přislíbil zaplacení faktur; faktury však ani po telefonických urgencích svědka nezaplatil. Pokud jde o postoupení pohledávky na žalobkyni, svědek nejprve uvedl, že žalobkyni nezná. Nepamatoval si ani, že by s ní podepsal smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 24. 5. 2023 spolu s přílohou A. Potvrdil však, že na smlouvě je jeho podpis, a posléze uvedl, že smlouvu podepsal na doporučení manželky, která s jeho souhlasem jednala se žalobkyní. Svědek vypověděl, že touto smlouvou vymáhá pohledávku od žalované, protože pan , jméno FO, nereagoval na jeho žádosti o zaplacení předmětných faktur. Od žalobkyně za postoupení pohledávky nedostal zaplaceno, ale se žalobkyní se pak domluví.

16. Svědek , jméno FO, vypověděl, že zná svědka , jméno FO, třináct až patnáct let, seznámili se v Čechách a společně pracovali pro žalovanou. Svědek , jméno FO, byl zaměstnán u žalované od 1. 4. 2017 nebo 1. 4. 2018 do 1. 9. 2022, tedy pět let. Svědek , jméno FO, pracoval pro žalovanou jako živnostník a fakturoval jí odvedenou práci. Oba svědci prováděli pro žalovanou tesařské práce, dělali monolity a železobetonářské práce. V červenci a srpnu 2022 oba pracovali na stavbách v , adresa, a v , adresa, , ale svědek si přesně nepamatoval, kde přesně pracovali. Dělali práce podle potřeby žalované. Odvedenou práci oba svědci evidovali v soupisu odpracovaných hodin, který dávali majiteli žalované, panu , jméno FO, , případně jeho synovi anebo panu , jméno a příjmení, , podle toho, kde zrovna pracovali. , jméno FO, soupis zkontroloval a poté jim poslal výplatu. Svědkovi nebylo známo, jakou měl svědek , jméno FO, sjednanou hodinovou odměnu se žalovanou. Protože se žalovaná zpožďovala s výplatou peněz, svědek , jméno FO, práci u žalované ukončil. Svědek , jméno FO, se od svědka , jméno FO, dozvěděl, že vymáhá po žalované nevyplacené faktury za červenec a srpen 2022. Svědek dále uvedl, že žalovaná nikdy neměla výhrady proti práci odvedené oba svědky. Teprve poté, co oba ukončili spolupráci se žalovanou, pan , jméno FO, upravil počet hodin odpracovaný svědkem , jméno FO, , ale peníze za práci mu ani pak nedal.

17. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, a to vstupní kartičkou a doklady o hradě faktury č. , číslo, a č. , číslo, , neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů a nesporné tvrzení účastníků ohledně plateb na uvedené faktury, považoval za nadbytečné.

18. Z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., soud zjistil, že svědek , jméno FO, a žalovaná uzavřeli v dubnu 2018 smlouvu o dílo, na základě které se svědek , jméno FO, zavázal provádět pro žalovanou práce podle jejích pokynů. Mezi stranami byla sjednána hodinová sazba 230 Kč/hodina, která byla posléze zvýšena na 240 Kč/hodina. Žalovaná zaplatila svědku , jméno FO, práce na akci , název, vyúčtované jí svědkem fakturou č. , číslo, z 30. 4. 2022 ve výši 60 480 Kč a fakturou č. , číslo, ze dne 31. 5. 2022 ve výši 63 840 Kč. Další práce na akci , název, vyúčtované žalované svědkem , jméno FO, fakturou č. , číslo, z 31. 7. 2022 ve výši 55 440 Kč a fakturou č. , číslo, z 31. 8. 2022 ve výši 57 240 Kč žalovaná nezaplatila, přestože tyto faktury převzala a otiskla na ně své razítko. Svědek , jméno FO, pak postoupil své pohledávky z faktury č. , číslo, ve výši 55 440 Kč a faktury č. , číslo, ve výši 57 240 Kč za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 5. 2023. Toto postoupení bylo žalované oznámeno, žalovaná však ničeho nezaplatila.

19. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně je slovenským státním občanem, a tedy je zde přeshraniční charakter sporu, se soud nejprve zabýval otázkou své pravomoci, resp. mezinárodní příslušnosti. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.Podle § 84 o.s.ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.Podle § 85 odst. 3 o.s.ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.Vzhledem k tomu, že obecným soudem, české právnické osoby, je zdejší soud, dospěl soud k závěru, že je dána i pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů.

20. Po právní stránce pak soud zkoumal, podle jakého právního řádu je třeba daný vztah posuzovat. V této souvislosti soud postupoval dle článku 4 odst. 1, písm. b) nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/20087, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (dále jen „nařízení Řím I“) a článku 4 odst. 3 tohoto nařízení. Podle článku 4 odst. 1, písm. b) nařízení Řím I platí, že v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Současně však podle článku 4 odst. 3 nařízení Řím I platí, že vyplývá-li ze všech okolností případu, že je smlouva zjevně úžeji spojena s jinou zemí, než je země uvedená v odstavcích 1 nebo 2, použije se právo této jiné země.Vzhledem k tomu, že z provedených důkazů vyplývá, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, který je slovenským občanem, jako zhotovitelem a českou právnickou osobou jako objednatelem v České republice, dílo bylo prováděno v České republice a účtováno v české měně, má soud za to, že na postupovaný případ je třeba v souladu s článkem 4 odst. 3 nařízení Řím I aplikovat právo České republiky, protože smlouva je zjevně spojena s touto zemí.

21. Při právním posouzení proto soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

22. Podle § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

23. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

24. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

25. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

26. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

28. Podle § 1885 odst. 1 o.z. platí, že byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná.

29. Podle §1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, svědkem , jméno FO, , a žalovanou byla v dubnu 2018 uzavřena ústní smlouva o dílo dle § 2586 o.z., na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal provést pro žalovanou práce podle pokynů žalované. Ve smlouvě byly vymezeny obě smluvní strany, i závazek svědka , jméno FO, jako zhotovitele provést dílo. Mezi stranami byla sjednána nejprve hodinová sazba 230 Kč/hodina, která byla poté zvýšena na částku 240 Kč/hodina. Smlouva tak obsahovala všechny zákonné náležitosti uvedené v § 2586 odst. 1 o.z., a byla proto uzavřena platně. Uzavření smlouvy o dílo potvrzuje skutečnost, že žalovaná zaplatila svědku , jméno FO, jím odvedené práce v předcházejícím období, vyúčtované jí svědkem fakturou č. , číslo, z 30. 4. 2022 ve výši 60 480 Kč a fakturou č. , číslo, ze dne 31. 5. 2022 ve výši 63 840 Kč.

31. Z výpovědí obou svědků dále vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně prováděl pro žalovanou dílo až do začátku září 2022, nicméně za dílo, které pro žalovanou provedl v červenci a srpnu 2022 mu žalovaná nezaplatila. Soud hodnotil výpověď svědků , jméno FO, i , jméno FO, jako věrohodnou, neboť oba svědci vypovídali spontánně, a jejich výpovědi si odpovídaly, nebyly v nich žádné rozpory. Je pravdou, že svědku , jméno FO, nebyla známa sjednaná výše hodinové odměny svědka , jméno FO, , nicméně to lze vysvětlit tím, že sám prováděl práce pro žalovanou jako její zaměstnanec. Výpověď svědka , jméno FO, pak koresponduje s obsahem e-mailu tohoto svědka ze dne 16. 10. 2022 zaslaným panu , jméno FO, (viz bod 9 odůvodnění tohoto rozsudku). Pokud jde o rozsah díla, provedeného právním předchůdcem žalobkyně, svědek , jméno FO, provedl pro žalovanou v červenci 2022 dílo v rozsahu celkem 231 hodin a v srpnu 2022 v rozsahu 238,5 hodin (viz body 6 a 7 odůvodnění tohoto rozsudku), a toto dílo pak vyúčtoval žalované předmětnými fakturami č. č. , číslo, ze dne 31. 7. 2022 ve výši 55 440 Kč (jako součin 231 hodin a sjednané ceny 240 Kč/hodina) se splatností 30. 8. 2022 a č. , číslo, ze dne 31. 8. 2022 ve výši 57 240 Kč (jako součin 238,5 hodin a sjednané ceny 240 Kč/hodina) se splatností 30. 9. 2022. Soud při hodnocení důkazů vycházel i ze skutečnosti, že rozsah takto vyúčtovaného díla je nižší než dílo, které prováděl právní předchůdce žalobkyně pro žalovanou v dubnu a květnu 2022, a které jí vyúčtoval fakturami č. , číslo, a č. , číslo, , jež mu žalovaná zaplatila. Soud proto uvěřil výpovědi obou svědků, jakož i údajům uvedeným v přehledech příchodů a odchodů, že v nich uvedené hodiny svědek , jméno FO, pro žalovanou odvedl. Soud má také za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla již v dubnu 2022 sjednána hodinová odměna 240 Kč, protože při vydělení celkových částek faktur 240 Kč vychází celé číslo , číslo, , resp. 262 (hodin), což v případě částky 230 Kč/hodina neplatí. Žalovaná pak obě předmětné faktury č. , číslo, a č. , číslo, bez jakýchkoliv výhrad převzala, jak je z obou faktur zřejmé, a připojila na ně své razítko a podpis. provedení vyúčtovaného díla potvrzuje i reakce jednatele žalované , jméno FO, v dopise z 10. 3. 2023, v němž nijak vyúčtované faktury nezpochybňoval -jednatel žalované tyto faktury odmítl uhradit pouze s odůvodněním, že žalované vznikla škoda v souvislosti se způsobem ukončení spolupráce svědka , jméno FO, se žalovanou. Tato škoda však nebyla žalovanou v řízení uplatněna, není předmětem tohoto sporu a nemůže mít proto vliv na povinnost žalované zaplatit za objednané dílo právního předchůdce žalobkyně.

32. Svědek , jméno FO, následně postoupil svoji pohledávku za žalovanou ve výši celkem 112 680 Kč (jako součet částek 55 440 Kč a 57 240 Kč) na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vyplývá, co je jejím obsahem, a které konkrétní pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly na žalobkyni postoupeny včetně příslušenství. Skutečnost, že ve smlouvě není uvedena úplata za postoupení pohledávky, není podstatnou náležitostí smlouvy, a má význam pouze pro ručení právního předchůdce žalobkyně vůči žalobkyni za její dobytnost ve smyslu ust. § 1885 odst. 1 o.z. Svědek , jméno FO, pak ve své výpovědi potvrdil svoji vůli postoupit pohledávku za žalovanou na žalobkyni za účelem jejího vymáhání. Je tedy zřejmé, že na žalobkyni byl platně postoupen nárok svědka , jméno FO, požadovat po žalované zaplacení ceny díla ve výši celkem 112 680 Kč, a žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby. Námitka nedostatku její aktivní legitimace žalované proto není důvodná. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení částky 112 680 Kč.

33. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu prodlení ode dne následujícího vždy po splatnosti jednotlivých faktur, protože je žalovaná v prodlení s jejich zaplacením.

34. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 200 Kč, soud jej žalobkyni přiznal podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., protože mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se jednalo o vzájemný závazek mezi podnikateli a svědek , jméno FO, uplatnil svůj nárok na zaplacení pohledávky e-mailem ze dne 16. 10. 2022 a dopisem ze 14. 2. 2023, čímž mu vznikly náklady spojené s uplatněním výše uvedené pohledávky.

35. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně byla v řízení plně úspěšná má tedy právo na plnou náhradu jejích nákladů. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 508 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně, jež představují mimosmluvní odměnu za 6 úkonů právní služby po 6 520 Kč (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to za 1x převzetí a přípravu zastoupení, 1 x předžalobní výzvu, 1 x sepis žaloby, 1 x podání z 14. 3. 2024 a 2 x účast na jednání ve dnech 16. 2. 2024 a 10. 4. 2024, a dále náhradu hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 7 459,20 Kč, přičemž právní zástupce žalobkyně nepožadoval náhradu cestovních výdajů advokáta. Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 47 487,20 Kč. Soud doplňuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu za podání ze dne 15. 1. 2024 a paušální náhradu ve výši 300 Kč, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalobkyně tímto podáním k výzvě soudu doplnila svá žalobní tvrzení, která měla být uvedena již v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.