10 C 375/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci manželky: Jméno manželky A , narozená dne Datum narození manželky A bytem Adresa manželky A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela , narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželů , Jméno manželky A, , rozené , rodné přijmení, , narozené , Datum narození manželky A, a , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Manželka podala u zdejšího soudu dne 18. 11. 2024 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželem dne 23. 8. 1991 před Obvodním úřadem v , adresa, . Manželka v návrhu uvedla, že oba účastníci jsou občany České republiky, u obou z nich se jednalo o první manželství a jejich poslední společné bydliště bylo na adrese trvalého bydliště manželky. Manželům se narodil syn , jméno FO, dne , datum, , který je již zletilý. Podle manželky je manželství účastníků v současné době nenapravitelně rozvráceno a neplní již svoji funkci. Manželé spolu nežijí od roku 2021, vzájemně se odcizili, manželka se v polovině prosince 2024 z rodinné domácnosti odstěhovala, a nemá zájem na obnovení manželského společenství. Podle manželky je příčinou rozvratu manželství účastníků jejich vzájemné odcizení.

2. Manžel k podanému návrhu uvedl, že s rozvodem manželství nesouhlasí, a navrhl, aby jej soud zamítl. Manžel nepovažoval manželství za trvale rozvrácené, a měl za to, že se manželka pouze odmítá o něj starat v jeho současném stavu, a chce se jej zbavit, protože považuje za obtěžující věnovat se mu. Podle manžela se jedná o přechodný stav, a proto je možné obnovení manželského soužití. Manžel několikrát navrhl manželce párovou terapii, manželka ji však vždy odmítla.

3. K procesní otázce konání ústního jednání dne 19. 3. 2025 soud uvádí, že nevyhověl žádosti manžela o odročení tohoto jednání. Manžel svoji žádost odůvodnil tím, že neměl možnost zkontaktovat svého právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, kterému udělil plnou moc, a trval na tom, aby jeho právní zástupce byl jednání přítomen. Z obsahu spisu je však zřejmé, že manželovi bylo předvolání na první jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 10. 1. 2025, doručeno dne 19. 12. 2024. Manžel se ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu 10. 1. 2025, v němž poprvé požádal o odročení jednání. Soud proto jeho žádosti vyhověl, a jednání odročil na den 14. 2. 2025 s tím, že předvolání na toto jednání bylo manželovi doručeno 15. 1. 2025. Z tohoto jednání se však manžel opětovně omluvil podáním doručeným soudu 14. 2. 2025. Další termín jednání byl proto stanoven na 19. 3. 2025, a manžel si předvolání na jednání převzal dne 3. 3. 2025, tedy ještě před svojí hospitalizací v , právnická osoba, , kde pak byl hospitalizován od 10. 3. 2025. O změně místa konání ústního jednání byl manžel informován telefonicky téhož dne, tj. 10. 3. 2025, a následně i písemně dne 12. 3. 2025. Je tedy zřejmé, že manžel měl dostatečný časový prostor kontaktovat svého právního zástupce, a předložit soudu plnou moc pro něj, která nicméně dosud soudu předložena nebyla. Nad to ošetřující lékař manžela, , tituly před jménem, , jméno FO, , i bezprostředně před ústním jednáním, konstatoval, že zdravotní stav manžela mu umožňuje jeho účast na ústním jednání.

4. Soud z oddacího listu zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne 23. 8. 1991 před Obvodním úřadem v , adresa, . Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že manželům se narodil nyní již zletilý syn , jméno FO, dne , datum, . Z dopisu ze dne 31. 10. 2024 vyplývá, že právní zástupkyně manželky sdělila , tituly před jménem, , jméno FO, jako právnímu zástupci manžela, že manželka podá u soudu podat návrh na rozvod manželství a pokusila se o mimosoudní dohodu o vypořádání společného jmění manžel.

5. Manželka ve své výpovědi uvedla, že je občankou České republiky a poslední společné bydliště měli s manželem na adrese , adresa, . U ní se jednalo o její první manželství. Manželům se narodilo jedno dítě, a to syn. Manželka se odstěhovala ze společné domácnosti 14. 12. 2024, nicméně v domě stále platí elektřinu a poplatky s ním spojené. Podle manželky je příčinou rozvratu manželství účastníků její citové odcizení vůči manželovi, které trvá již několik let. Na podzim 2021 došlo k velké hádce mezi manželem a společným synem účastníků, a manžel pak se synem půl roku nekomunikoval. Manželce přišla reakce manžela přehnaná, a manžel se pak odstěhoval z jejich společné ložnice do jiného pokoje. Manželé se proto od této doby intimně nestýkají, a od podzimu 2021 také řeší pouze běžné provozní otázky kolem domu. Vánoce 2021 slavila manželka sama se synem, manžel byl v jiné místnosti domu. V prosinci 2024 se manželka ze společné domácnosti odstěhovala. Nyní během manželovy hospitalizace do nemovitosti dojíždí několikrát týdně, aby se postarala o kocoura. Manželka dále uvedla, že manželé nemají žádné společné zájmy, ani plány do budoucna. V minulosti společné zájmy také neměli, pouze před mnoha lety občas chodili na návštěvy nebo návštěvy chodily k nim. Manželka také uvedla, že nemá zájem o párovou terapii s manželem a vyloučila možnost obnovení manželství.

6. Manžel vypověděl, že je občanem České republiky s tím, že poslední společné bydliště měli s manželkou na adrese , adresa, . I u něj se jednalo o jeho první manželství. Manželům se narodil jeden syn. Manžel uvedl, že nesouhlasí s rozvodem a má zájem na obnovení manželství. Manžel vypověděl, že měli s manželkou rozdělené hospodaření v domácnosti, kdy on nakupoval, vařil, staral se o dům a auta, za což platil zhruba 80 000 Kč ročně. Manželka měla na starosti úklid, praní a péči o domácnost, a platí elektřinu a poplatky spojené s domem. Manžel uvedl, že na podzim 2021 se pohádal se synem. Vánoce 2021 pak sice strávili společně, ale nemluvili spolu, i když seděli u jednoho stolu. Od té doby se manžel snažil třikrát se s manželkou udobřit, z toho jednou v roce 2022, ale manželka o to neměla zájem. Manžel dále uvedl, že v roce 2023 chtěla manželka pořídit fotovoltaiku, nicméně následně s tím nesouhlasila, přestože manžel vše zařídil. Rozdělená péče o domácnost podle manžela fungovala až do léta 2024, kdy jej manželka požádala, aby jí přestal nakupovat a vařit, protože se obávala, že by soud jejich manželství nerozvedl. Od léta 2024 pak manžel vařil a nakupoval už jen pro sebe a syna. Manželka a syn se následně společně odstěhovali z rodinné domácnosti v polovině prosince 2024. Manžel také vypověděl, že se s manželkou intimně nestýkají, a to po dobu, kterou uvedla manželka. Podle manžela ale měli fyzický kontakt, protože mu manželka na jeho přání masírovala nohy, což však přestala dělat začátkem roku 2024. Manželka pak manželovi v létě 2024 řekla, že se s ním chce rozvést, a on jí navrhl párovou terapii. Manžel dále uvedl, že má zdravotní problémy, kdy již od roku 2000 trpí chronickými bolestmi v ramenou, a jedno rameno má po operaci a druhé po úrazu. Manžel několik let dochází na rehabilitace a do , právnická osoba, . Od doby, kdy mu manželka na jaře nebo v létě 2024 oznámila, že se s ním chce nechat rozvést, má manžel problémy se spaním a v této návaznosti i s pamětí. Od začátku léta do září 2024 zhubl dvacet osm kilo, a nyní váží 85 kg. Manžel měl za to, že manželé mají společné zájmy, a to dům, zahradu a syna. Chtěl by se také nyní více věnovat manželce, například jet na výlet. Manžel také uvedl, že má manželku stále rád a věří v možnost jejich společné budoucnosti, protože jim může pomoci nějaký odborník. Z výpovědi manžela vyplynulo, že si uvědomuje, že jej už manželka nemá ráda, protože se na tento dotaz soudu na chvíli odmlčel, a poté uvedl, že doufá, že k němu manželka nějaký cit mít bude.

7. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželství bylo účastníky řízení uzavřeno dne 23. 8. 1991 před Obvodním úřadem v , adresa, . U obou manželů se jednalo o první manželství, ze kterého se účastníkům narodil nyní již zletilý syn , jméno FO, dne , datum, . Manželé sice spolu bydlí, nicméně se od podzimu 2021 intimně nestýkají a řeší pouze věci týkající se péče o dům a domácnost. Manželka se z rodinné domácnosti odstěhovala v prosinci 2024, a na rozdíl od manžela nemá žádný zájem na zachování manželství.

8. Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.), a to z ustanovení § 755 o.z., podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu za a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo za b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 o.z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

9. Po zhodnocení shora provedených důkazů dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství. V prvé řadě soud přihlédl zejména ke shodným výpovědím obou manželů, kteří jednoznačně uvedli, že se přestali intimně stýkat od podzimu 2021, a od té doby v zásadě řešili jen věci týkající se péče o dům a domácnost. I když účastníci společně nakupovali do léta 2024 a manžel do této doby i pro manželku vařil, manželka si pak tento způsob vedení domácnosti nepřála. Jak vyplývá z komentáře C.H. Beck k ust. § 758 o.z., In Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol., Občanský zákoník II., Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 437, marg. č. 2 „I nadále platí, že manželé spolu nežijí, byť bydlí v jednom bytě a případně vedou rodinnou domácnost, tj. společně uhrazují náklady na bydlení, stravování apod. Na druhou stranu manželé mohou bydlet z nejrůznějších důvodů odděleně, ale přesto je třeba konstatovat, že spolu žijí. Pojem společného soužití totiž znamená společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů, v neposlední řadě i otázku intimního soužití.“. Z výpovědi obou manželů také vyplynulo, že nemají žádné společné zájmy s výjimkou syna, manželka již nemá žádné plány do budoucna s manželem, a nemá ani zájem na obnovení manželství. Je tak zcela zřejmé, že manželé spolu nežijí ve smyslu ust. § 758 o.z. po dobu delší tří let.

10. Soud tedy přihlédl k jednoznačnému stanovisku manželky, která zcela zjevně nemá zájem obnovit manželské společenství. Tuto skutečnost lze dovodit nejen z její výpovědi, ale také z toho, že i z výpovědi manžela vyplynulo, že se manžel od roku 2021 pokusil třikrát o nápravu vztahu s manželkou, tak to ale vždy odmítla. Tento opakovaný nezájem o rekonstrukci vztahu ze strany manželky proto svědčí o trvalém charakteru jejího rozhodnutí manželské soužití neobnovovat. Pokud měl manžel za to, že manželka chce setrvat s ním manželství z toho důvodu, že mu manželka do ledna 2024 na jeho přání masírovala nohy, je třeba poukázat na to, že tak manželka již déle než rok tak nečiní, a v polovině prosince 2024 se z rodinné domácnosti odstěhovala. Z výpovědi manželky vyplynulo, že podle ní je příčinou rozvratu manželství její citové odcizení vůči manželovi, nicméně soud má za to, že se nejedná o důvod výlučně na její straně. Je zřejmé, že manželství účastníků nefungovalo dlouhou dobu, když „pouhá“ hádka manžela se synem účastníků vyústila v to, že se manžel odstěhoval ze společné ložnice manželů. Pokud by manželství účastníků bylo funkční, zcela jistě by tato hádka nemohla mít zásadní vliv na další soužití účastníků. Manžel sám uvedl, že manželé ani nejezdili na dovolenou, a tedy netrávili čas společně tak, že by se věnovali jeden druhému. Pokud se manžel rozhodl, že nyní bude jezdit s manželkou na výlety, protože si na to udělá čas, nemůže to již rozpad manželství zvrátit, protože je zřejmé, že manželství je dlouhodobě nefunkční.

11. Soud tedy neshledal žádné skutečnosti, pro které by manželství účastníků nemohlo být rozvedeno. Jak z výše uvedeného vyplývá, manželé spolu nežijí jako manželé po dobu delší tří let. Současně nelze konstatovat, že by to byl manžel, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel. Rozvodem mu sice bude způsobena citová újma, nicméně pokud jde o jeho zdravotní stav, pak s jeho chronickou bolestí se léčí již od roku 2000, a tato skutečnost nemá původ v manželství. Jestliže manžel nemůže spát, a v této souvislosti má problémy s pamětí, pak to sice bylo způsobeno tím, že mu manželka sdělila, že se s ním chce nechat rozvést, nicméně je otázkou, zda to nesvědčí o pokusu manžela vynutit si tímto způsobem pozornost manželky. Pokud manželka již delší dobu nemá žádný citový vztah k manželovi, jak sama uvedla, nelze ji k tomu nijak nutit. Soud si nedovede přestavit, že by za takové situace mohlo dojít k obnovení manželského soužití, protože manželka nemá zájem. Vzájemné partnerské soužití má provázet tolerance, láska, respekt a pochopení, a tam kde není, nelze ji vymoci či nařídit, a to ani v rámci párové terapie. S ohledem na tyto skutečnosti je tedy zřejmé, že ve vztahu účastníků již vzhledem k dlouhodobě neměnnému postoji manželky není naděje na obnovení manželského soužití.

12. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.