10 C 386/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 330 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 330 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 615 Kč od 7. 12. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 585 Kč od 20. 3. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 7 930 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 3 965 Kč od 8. 1. 2023 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 7 735 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 466 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobkyni vrací z účtu Okresního soudu v Berouně přeplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 81 Kč.

1. Žalobkyně žalobou podanou soudu dne 18.9.2023 ve znění její opravy domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 25 330 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, přičemž žalobkyně tuto výzvu doručila žalovanému dne 29.6.2021, 4.3.2022, 18.1.2022, 8.11.2022 a 3.3.2023. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však od 22.1.2021 do 18.8.2021, od 5.9.2021 do 13.9.2021, od 3.7.2022 do 29.12.2022 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 398 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalovaného, a výše denní sazby ve výši 65 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 6.12.2021, 3.5.2022, 19.3.2022, 7.1.2023 a 2.5.2023 3.5.2023. Žalovaný na dluh uhradil celkem 2 040 Kč, a to dne 8.7.2021 částku 1 020 Kč a dne 5.8.2021 částku 1 020 Kč, ve zbylé výši zůstal dluh neuhrazen, žalobkyně proto dne 1.9.2022, 4.10.2022, 23.5.2023 a 15.8.2023 zaslala žalovanému předžalobní upomínku. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou částku v celkové výši 25 330 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 23 830 Kč (65 Kč za den x 398 dní – částečná úhrada 2 040 Kč) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 5x 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, nicméně žalovaný, coby provozovatel vozidla, neměl od 22.1.2021 do 18.8.2021, od 5.9.2021 do 13.9.2021, od 3.7.2022 do 29.12.2022 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (viz Zjištěné údaje o vozidle, Karta vozidla [číslo]). Žalovaný se tak stal ve smyslu § 4 odst. 2 zákona osobou povinnou k zaplacení příspěvku. Vozidlo nebylo pojištěno 398 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 398 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 25 870 Kč. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů, resp. 60 dnů s ohledem na pandemii covid od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 14.6.2021, 17.2.2022, 3.1.2022, 24.10.2022 a 16.2.2023). Dopisem ze dne 22.6.2021 žalobkyně povolila žalovanému splácet dluh za dlužné období od 22.1.2021 do 18.4.2021 počínaje měsícem červenec do prosince 2021 šesti splátkami po 1 020 Kč, poslední ve výši 855 Kč. Z důvodu neplnění splátkového kalendáře žalovaného vyzvala k úhradě zbylé dlužné částky (viz. Potvrzení o povolení splátek ze dne 22.6.2021, Výzva k jednorázové úhradě ze dne 23.6.2022). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvy nereagoval, byl žalobkyní opakovaně vyzván upomínkou ze dne 25.5.2022, 6.4.2022, 25.1.2023, 24.5.2023; 5.5.2022 a 23.2.2023 k úhradě dlužné částky nejpozději do 9.6.2022, 8.6.2023; 15.5.2022 a 5.3.2023 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25.5.2022, 6.4.2022, 25.1.2023, 24.5.2023, II. Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5.5.2022, 23.2.2023). Žalovaný na dlužnou částku uhradil dne 8.7.2021 a dne 5.8.2021 celkem částku 2 040 Kč, dále již ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 1.9.2022, 4.10.2022, 23.5.2023 a 15.8.2023 (viz Předžalobní upomínky včetně kopie poštovního podacího archu). Žalovaná částka ve výši 25 330 Kč je tvořena základem příspěvku ve výši 23 830 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona a ustanovení § 2a vyhlášky částku ve výši 5x 300 Kč.

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3podle písmene h) ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za období od 22.1.2021 do 18.8.2021, od 5.9.2021 do 13.9.2021, od 3.7.2022 do 29.12.2022 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti a jeho vozidlo nebylo pojištěno po dobu celkem 398 dní. Ještě před podáním žaloby žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 2 040 Kč, ve zbylé výši zůstal dluh neuhrazen. Dlužná částka ve výši 25 330 Kč je tak tvořena základem příspěvku ve výši 23 830 Kč a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 5x 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši a období, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 466 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 014 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

11. Pokud jde o výrok III. rozsudku, žalobkyně se po doplnění žaloby domáhala zaplacení částky 25 330 Kč, přičemž podle Položky 2, bod 1, písm. b) Sazebníku poplatků činí poplatek 1 014 Kč. Protože žalobkyně zaplatila již se žalobou na soudním poplatku 1 014 Kč a následně na výzvu soudu částku 81 Kč, vznikl jí přeplatek ve výši 81 Kč. Soud proto dle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl o vrácení tohoto přeplatku.