Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

10 C 395/2024

č. j. 10 C 395/2024-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBR:2025:10.C.395.2024.1

Citované zákony (19)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 59 913,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 19.7.2024 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 19 913,76 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 59 913,76 Kč od 13.6.2024 do 18.7.2024 a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 19 913,76 Kč od 19.7.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 427,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29.8.2024 ve znění jejího doplnění domáhala po žalované zaplacení částky 59 913,76 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne , právnická osoba, .2024 s původním věřitelem, společností , Anonymizováno, , (dříve , Anonymizováno, ,), (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala částku v konečné výši 59 913,76 Kč, jež sestávala z jistiny ve výši 40 000 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku ve výši 19 163,76 Kč. Žádost o úvěr byla podána žalovanou prostřednictvím veřejné datové sítě umístěné na internetové adrese www., Anonymizováno, .cz, přičemž žalovaná projevila souhlas se zněním a obsahem smlouvy a s všeobecnými podmínkami poskytnutí úvěru původního věřitele. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaná vyplnila své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy, poté následovalo prověření žalované úvěr splácet. Žalovaná následně odsouhlasila návrh smlouvy a všeobecné podmínky poskytnutí úvěru, poté jí byl zřízen uživatelský účet. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovanou byla ověřena její úvěryschopnost porovnáním jejích příjmů a výdajů a lustrací žalované v registrech CRKI, EUCB, CEE a ISIR. Žalovaná požádala o konkrétní úvěr, který se zavázala uhradit nejpozději do 12.6.2024. Úvěr byl poskytnut žalované na účet č. , č. účtu, . Svůj závazek však nesplnila, neboť poskytnuté peněžní prostředky do lhůty splatnosti nevrátila ani přes zaslané upomínky. Žalobkyně uvedla, že shora uvedená pohledávka byla postoupena původním věřitelem, společností , Anonymizováno, ., (dříve , Anonymizováno, .,), žalobkyni smlouvou ze dne 27.1.2020. Žalobkyně dále navrhla, aby pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, soud žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení, neboť na účet žalované byla zaslána právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 13.6.2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.

4. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o úvěru ze dne , právnická osoba, .2024 soud zjistil, že tato smlouva měla být uzavřena mezi společností , Anonymizováno, a žalovanou. Na základě této smlouvy se původní věřitel měl zavázat poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu 40 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Podpisy na smlouvě však nejsou připojeny žádnou ze stran. Ze Standartních informací o spotřebitelském úvěru bez data vyplývá, že neobsahuje žádné údaje o účastnících, ani podpisy žádného subjektu.

5. Kopií občanského průkazu č. , hodnota, žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně měla tento doklad k dispozici.

6. Z listiny o čerpání úvěru bylo zjištěno, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 2. 12. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru až do výše úvěrového limitu celkem 40 000 Kč, a že dne 10. 6. 2024 byla zesplatněna celková částka ve výši 59 913,76 Kč.

7. Z listiny „Loan application info“ bylo zjištěno, že žalované byl dne 12. 2. 2024 právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut na její bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 10 000 Kč.

8. Z potvrzení o provedení platby má soud za prokázané, že dne 12. 2. 2024 a dne 13. 2. 2024 byla žalované pod variabilním symbolem č. , var. symbol, poskytnuta částka v celkové výši 40 000 Kč.

9. Z platební informace (VS , var. symbol, ) vyplývá, že žalovaná čerpala finanční částky dne , právnická osoba, .2022 ve výši 10 000 Kč a dne 13.2.2022 ve výši celkem 30 000 Kč, a že byla původním věřitelem informována o celkové dlužné částce k datu splatnosti, tj. ke dni 12. 6. 2024, která činila 60 235,84 Kč s tím, že aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti činila 27 296,50 Kč.

10. Ze sdělení , Anonymizováno, a.s. ze dne 21.1.2021 vyplývá, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla v měsíci únor 2024 , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , tedy žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za uvedené období dále vyplývá, že z účtu původního věřitele společnosti , Anonymizováno, .c. byla žalované poukázána dne , právnická osoba, .2024 částka ve výši 10 000 Kč, 10 000 Kč a 20 000 Kč, celkem 40 000 Kč, vše pod variabilním symbolem , var. symbol, .

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a dodatku č. , hodnota, včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 11. 7. 2024, kde jí byla zároveň stanovena lhůta k úhradě dluhu do tří dnů. Odeslání výzvy má soud za prokázané z poštovního podací lístku ze dne 11.7.2024.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 11.7.2024 včetně podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, které však nebyla žalovanou podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne , právnická osoba, .2024 částku ve výši celkem 40 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 7. 2024. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

15. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý16. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

23. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

25. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

26. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

28. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

31. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případě učinila, tedy že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.

32. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované celkem částku 40 000 Kč a žalovaná na dluh ničeho neuhradila, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení ve výši 40 000 Kč, které je povinna vydat. Protože však právní předchůdkyně žalobkyně převedla svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 40 000 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).

34. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení z částky 40 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od 19. 7. 2024, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě před podáním žaloby dne 11.7.2024. Výzva byla žalované odeslána 11.7.2024, a s ohledem na ust. § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalované doručena 15.7.2024, lhůta k úhradě stanovená v upomínce v trvání tří dnů uplynula dne 18.7.2024, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně, nicméně žalobkyně požadovala 14,75 % ročně (výrok I. rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu nárok na zaplacení úroku z prodlení soud zamítl, (výrok II. rozsudku).

35. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výše nákladů řízení se určí podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Soud vycházel z toho, že předmětem řízení bylo zaplacení částky 59 913,76 Kč. Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 40 000 Kč (tj. 66,76 % z předmětu řízení) a neúspěšná co do částky 19 913,76 Kč (tj. 33,24 % z předmětu řízení). Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. je pak třeba od úspěchu žalobkyně odečíst její neúspěch, tj. míru úspěchu druhé strany. Žalovaná je pak povinna uhradit 33,52 % nákladů řízení ve výši 16 191 Kč, představovanou jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 397 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 13 794 Kč (odměna advokáta ve výši 10 500 Kč za tři úkony právní služby po 3 500 Kč /příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby/ dle ustanovení § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.; paušální náhrada hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.; a náhrada 21 % DPH ve výši 2 394 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř.). Vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu ve výši 33,52 % tak byly žalobkyni přiznány náklady ve výši 5 427,20 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.