10 C 396/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o stanovení povinnosti podat nabídku na výkon předkupního práva

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalované povinnost, aby poté, co uzavře kupní smlouvu s koupěchtivým, jejímž předmětem bude úplatný převod budovy [adresa], postavené na pozemku parc.č. st. [číslo], pozemku parc.č. st. [číslo], na němž stojí stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, písemně nabídla tyto nemovitosti žalobci ke koupi s ohlášením všech podmínek a s oznámením obsahu kupní smlouvy uzavřené s koupěchtivým, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 14 958 Kč k rukám právního zástupce žalované, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 30. 10. 2022 domáhal uložení povinnosti žalované uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce v návrhu uvedl, že mezi účastníky byly dne 21. 7. 2020 uzavřeny tři smlouvy, z nichž dvě se týkaly majetkového vypořádání mezi manželi. Třetí smlouvou si účastníci poskytli vzájemné obligační předkupní právo k nemovitým věcem, jež byly předmětem vypořádání dle výše uvedených smluv. Žalovaná následně v lednu 2022 odeslala žalobci několik e-mailů a poté dopis ze 14. 2. 2022, jímž mu nabídla nemovitosti k odkoupení s odkazem na dohodu uzavřenou mezi nimi. Žalobce tuto nabídku odmítl s tím, že se nejedná o kvalifikovanou nabídku na výkon jeho předkupního práva, neboť tato nesplňuje podmínky smlouvy. Dopisem ze dne 18. 3. 2022 žalovaná výzvu zopakovala a přiložila k ní i návrh kupní smlouvy. V říjnu 2022 žalovaná začala nemovitosti nabízet k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Na výzvu žalobce, zda mu poskytne předkupní právo, žalovaná sdělila, že považuje předkupní právo žalobce za zaniklé s ohledem na to, že na její předchozí výzvu nereagoval. Žalobce měl za to, že jeho předkupní právo nezaniklo a trvá, a mělo být vykonáváno způsobem podle občanského zákoníku. V případě úvahy soudu o předčasnosti žaloby žalobce navrhl, aby s ohledem na důvody zvláštního zřetele hodné soud uložil žalované povinnost náhrady nákladů řízení žalobci.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná uvedla, že po rozvodu probíhala mezi účastníky složitá jednání o vypořádání společného jmění manželů. V rámci nich žalobce požadoval zřízení předkupního práva k předmětným nemovitostem. Přestože s tím žalovaná nejdříve nesouhlasila, následně ustoupila a souhlasila s návrhem žalobce, aby pro případ realizace předkupního práva byla cena stanovena znaleckým posudkem. Předkupní právo bylo sjednáno jako obligační. Text smlouvy o předkupním právu připravil sám žalobce, respektive jeho právní zástupkyni a vychází z jeho požadavků. Podle žalované předmětná smlouva naplňuje autonomii vůle stran a mění dispozitivní pravidla upravená v ustanoveních § 2140 a následujících občanského zákoníku. Podle žalované stačí pro zánik předkupního práva její písemná nabídka učiněná žalobci ke koupi nemovitostí za cenu podle znaleckého posudku, kterou žalobce nevyužil nejpozději do 21. 7. 2022. Přestože předkupní právo žalobce zaniklo následujícího dne, žalovaná teprve v září 2022 začala nemovitost nabízet k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Opačný výklad ustanovení smlouvy by v podstatě vedl k faktické neprodejnosti předmětných nemovitostí. Žalovaná měla za to, že jednání žalobce je v tomto řízení pouze účelové a žalobce nemá reálný zájem nabýt předmětné nemovitosti do svého vlastnictví. Jeho snaha domoci se výkonu předkupního práva je zneužitím práva ve smyslu ustanovení § 8 občanského zákoníku, a soud mu nemůže přiznat právní ochranu. Žalovaná dále namítla, že žaloba je předčasná. I v případě, že by argumentace žalobce byla správná, mohl by podat žalobu až ve chvíli, kdy by byla uzavřena kupní smlouva s koupěchtivým, k čemuž však nedošlo. Žalovaná měla za to, že nejsou splněny podmínky pro to, aby jí nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Mezi účastníky bylo nesporné že žalovaná je vlastníkem pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] (dále také„ předmětné nemovitosti“). Účastníci uzavřeli dne 21. 7. 2020 Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, dále Darovací smlouvu, jakož i Smlouvu o předkupním právu (dále také„ Smlouva“). Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Žalovaná se stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí na základě Dohody o vypořádání společného jmění manželů a Darovací smlouvy z 21. 7. 2020 (viz tyto smlouvy a výpis z katastru nemovitostí). Podle výpisu z katastru nemovitostí činí výměra pozemku parc.č. st [číslo] a výměra pozemku parc. [číslo] pak 864 m2.

5. Účastníci dále dne 21. 7. 2020 uzavřeli smlouvu o předkupním právu, na základě které zřídili„ obligační předkupní právo (žalobce) výslovně podle ust. § 2140 a násl.“ zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) k předmětným nemovitostem pro případ, že by žalovaná tyto nemovitosti chtěla jakýmkoliv způsobem zcizit. V takovém případě se žalovaná zavázala nabídnout nemovitosti ke koupi nejdříve žalobci, a to na základě písemné nabídky s tím, že cena měla být stanovena ve výši stanovené soudním znalcem jako cena obvyklá v době zamýšleného převodu nemovitostí (viz článek 2.2 smlouvy). Cena byla splatná do pěti měsíců od doručení písemné nabídky žalobci. Podle článku 2.4 smlouvy vybírá znalce strana, která zamýšlí zcizení nemovitostí. Podle smlouvy byla žalovaná svou nabídkou vázána po dobu čtyř měsíců od doručení písemné nabídky žalobci. Pokud by v této lhůtě nedošlo k uzavření kupní smlouvy, předkupní právo by zaniklo. V článku 2.5 pak bylo mimo jiné uvedeno, že pokud by došlo k porušení předkupního práva, může se oprávněný z něj domáhat na novém nabyvateli, aby mu předmětné nemovitosti nabídl za podmínek dle článku 2.2 ke koupi.

6. Z e-mailové komunikace právního zástupce žalované a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, vyplývá, že účastníci jednali o vypořádání společného jmění manželů. Podle e-mailů Mgr. [příjmení] z 25. 6. 2020 3. 7. 2020 a 13. 7. 2020 se účastníci společně dohodli na zřízení obligačního předkupního práva, podle něhož by měl předkupní právo druhý manžel za cenu obvyklou stanovenou znaleckým posudkem v době převodu. Z e-mailů JUDr. [jméno] [příjmení], tedy právního zástupce žalované, e- z 28. 6. 2020 a 7. 7. 2020 žalovaná se zřízením předkupního práva nesouhlasila. E-mailem z 20. 7. 2020 pak Mgr. [příjmení] zaslala JUDr. [příjmení] smlouvu o předkupním právu a dohodu o vypořádání společného jmění manželů.

7. Z e-mailové korespondence účastníků z ledna a února 2022 soud zjistil, že se žalovaná v lednu 2022 rozhodla předmětné nemovitosti prodat. S poukazem na dohodu účastníků při rozvodu nabídla nemovitosti žalobci jako prvnímu za znalcem stanovenou cenu 15 499 0000 Kč s tím, že pokud žalobce nebude na její nabídku reagovat do sedmi dnů, zříká se svého předkupního práva. Žalobce sdělil žalované e-mailem z 15. 1. 2022, že o dům zájem má a požádal ji o zaslání znaleckého odhadu.

8. Dopisem ze dne 14. 2. 2022 žalovaná s odkazem na dohodu o vypořádání společného jmění manželů z 21. 7. 2020 zaslala žalobci výše uvedený znalecký posudek. Opětovně jej informovala o tom, že se rozhodla nemovitosti prodat, a nabídla je žalobci za částku dle znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Dopis byl žalobci doručen 28. 2. 2022, resp. 25. 3. 2022 (viz dodejky).

9. Žalovaný dopisem ze dne 22. 2. 2022 informoval žalobkyni, že podle něj její nabídka nesplňuje smluvní ani zákonné podmínky pro řádnou realizaci předkupního práva, a proto jeho předkupní právo trvá.

10. Z e-mailové korespondence účastníků, resp. jejich právních zástupců z března 2022 soud zjistil, že žalobce nepovažoval nabídku žalované za řádnou, žalovaná s názorem žalobce nesouhlasila.

11. Dopisem ze dne 18. 3. 2022 žalovaná v návaznosti na dopis z 14. 2. 2022 opětovně nabídla žalobci nemovitosti ke koupi, tentokrát za částku 16 811 000 Kč. Podle žalované bylo mezi účastníky sjednané předkupní právo modifikováno, a proto není třeba předložit žalobci uzavřenou kupní smlouvu s jiným kupcem a postačuje předložení znaleckého posudku. Žalovaná nicméně žalobci zaslala s dopisem i návrh kupní smlouvy. Výzva byla žalobci doručena 21. 3. 2020 (viz dodejky).

12. Dopisem z 9. 10. 2022 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce informoval [právnická osoba] [anonymizováno] – organizační složka v ČR o existenci svého předkupního práva k předmětným pozemkům. Dopisem z 12. 10. 2022 adresovaným žalované pak poukázal na své předkupní právo, což žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dopisem z 21. 10. 2022 odmítla. Tento dopis potvrzuje, že žalovaná nabízí předmětný dům k prodeji.

13. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů. Soud považoval za nadbytečný důkaz znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2022, protože žalovaná uvedla, že dosud neuzavřela smlouvu s koupěchtivým a žalobce v tomto směru neprokázal opak. Z inzerátu [právnická osoba] [anonymizováno] – organizační složka v ČR pak není zřejmé, zda jsou jím skutečně nabízeny k prodeji předmětné nemovitosti, když uvedená společnost nabízí ke koupi rodinný dům [obec] u [obec] s užitnou plochou 222 m2 a pozemkem o výměře 864 m2, podle výpisu z katastru nemovitostí však činí výměra pozemku parc.č. st. [číslo] celkem 75 m2 a výměra pozemku parc. [číslo] pak 864 m2, tj. celkem 939 m2. Za nadbytečný považoval soud rovněž výslech Mgr. [příjmení], protože z komunikace právních zástupců účastníků pod bodem 6 odůvodnění tohoto rozsudku a zejména textu Smlouvy o předkupním právu je vůle stran zřejmá; nad to Mgr. [příjmení] podle vyjádření žalobce jednala o obsahu smlouvy pouze s ním.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětných pozemků. Mezi účastníky byly uzavřeny tři výše uvedené smlouvy ze dne 21. 7. 2020, včetně smlouvy o předkupním právu. Na základě ní účastníci zřídili obligační předkupní právo žalobce podle ust. § 2140 a násl. o.z. k předmětným pozemkům. Protože žalovaná hodlá nyní nemovitosti prodat, nabízí je k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Žalovaná z tohoto důvodu nabídla v únoru a březnu předmětné pozemky ke koupi nejdříve žalobci za cenu podle znaleckého posudku.

15. Při právním posouzení soud vycházel z ust. § 2140 odst. 1 o.z, podle něhož platí, že ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému). Podle odstavce 2 téhož ustanovení lze předkupní právo zvláštním ujednáním rozšířit i na jiné způsoby zcizení. Předkupní právo lze také ujednat i mimo souvislost s kupní smlouvou. Podle § 2143 o.z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým. Podle § 2147 odst. 1 o.z. učiní nabídku prodávající předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídce se vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení přijme-li předkupník nabídku, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým. Podle § 2148 odst. 1 o.z. zaplatí předkupník kupní cenu v ujednané lhůtě, jinak do osmi dnů po nabídce u věci movité a u nemovité věci do tří měsíců po nabídce. Neučiní-li to, předkupní právo zanikne. Podle § 2149 odst. 1 o.z. zaplatí předkupník kupní cenu ve výši nabídnuté koupěchtivým a splní podmínky nabídnuté koupěchtivým vedle kupní ceny. Zavázal-li se koupěchtivý k vedlejšímu plnění, které předkupník poskytnout nemůže, zaplatí prodávajícímu jeho hodnotu. Nelze-li vedlejší plnění vyrovnat ani odhadní cenou, předkupní právo zanikne; to neplatí, byla-li by smlouva s koupěchtivým podle rozumného očekávání uzavřena i bez závazku k vedlejšímu plnění.

16. Žalobce se svojí žalobou domáhal uložení povinnosti žalované, aby mu až poté, co uzavře kupní smlouvu s koupěchtivým, jejímž předmětem bude úplatný převod předmětných nemovitostí, nabídla tyto ke koupi s ohlášením všech podmínek a s oznámením obsahu kupní smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Již ze samotného petitu žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhá uložení povinnosti, která má žalované teprve v budoucnu nastat, a tedy že žaloba je předčasná. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem předmětných nemovitostí, k nimž má žalobce předkupní právo, nicméně k uzavření smlouvy mezi žalovanou a třetí osobou dosud nedošlo.

17. Z obsahu Smlouvy o předkupním právu ze dne 21. 7. 2020 vyplývá, že ji účastníci uzavřeli s odkazem na ustavení § 2140 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se tak v souladu s citovaným ustanovím zavázala pro okamžik, kdy se rozhodne předmětné nemovitosti prodat a uzavře smlouvu s koupěchtivým, nabídnout je ke koupi žalobci, který tak k nim má předkupní právo. Část citované právní úpravy byla účastníky částečně modifikována, a to konkrétně ust. § 2149 o.z., neboť namísto kupní ceny ve výši nabídnuté koupěchtivým (dle zákonné úpravy) má žalovaná nabídnout žalobci předmětné nemovitosti za cenu stanovenou soudním znalcem jako cenu obvyklou v době zamýšleného převodu nemovitostí. Tato cena tak může být zcela odlišná od ceny sjednané s koupěchtivým, jak vyplývá z článku 2.2. smlouvy. V případě, že žalobce za takových podmínek své předkupní právo nevyužije ve lhůtách dle smlouvy, jeho předkupní právo zaniká. Tomuto výkladu smlouvy, tedy že účastníci nevyloučili nutnost předchozího uzavření smlouvy s koupěchtivým, odpovídá i ustanovení článku 2.5 smlouvy, podle něhož se žalobce může v případě porušení jeho předkupního práva domáhat nabytí nemovitostí na novém nabyvateli, což by v případě, že by účastníci vyloučili povinnost žalované nejprve uzavřít smlouvu s koupěchtivým, nebylo možné. Nad to by takové ujednání i odporovalo samotné definici předkupního práva. Jak vyplývá i z ustanovení § 2143 o.z. předkupní právo dospívá až teprve v okamžiku, kdy dojde k uzavření smlouvy s koupěchtivým. I podle komentář C. H. Beck k ust. § 2140 o.z., Tichý, Pipková, Balarin, Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 310 – 315„ Předkupník nemá před uzavřením kupní smlouvy mezi dlužníkem a koupěchtivým v zásadě nárok na uplatnění svého předkupního práva.

18. V řízení pak bylo prokázáno, že sice žalovaná začala nabízet předmětné nemovitosti k prodeji, smlouvu s koupěchtivým však dosud neuzavřela. Žalobce v tomto směru i přes poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neprokázal, že by jeho předkupní právo již dospělo, tedy že by žalovaná již uzavřela kupní smlouvu s koupěchtivým, jejímž předmětem by byly předmětné nemovitosti. Vzhledem k tomu, že pro rozhodnutí soudu je podle § 154 odst. 1 o.s.ř. rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku, a žalobce neprokázal, že by žalovaná již uzavřela kupní smlouvu s koupěchtivým, dospěl soud k závěru, že žaloba je předčasná, neboť právo žalobce dosud nedospělo, a tedy nebylo ani porušeno. Nelze totiž předjímat, že žalovaná v budoucnu nesplní svoji povinnost ze smlouvy a v okamžiku, kdy uzavře kupní smlouvu s koupěchtivým, nenabídne předmětné nemovitosti žalobci za kupní cenu ve výši podle znaleckého posudku.

19. Soud doplňuje, že pokud žalovaná výzvou ze dne 14. 2. 2022 a následně doplněnou dopisem ze dne 18. 3. 2022 nabídla žalobci nemovitosti ke koupi, učinila tak pouze jako běžnou ofertu na uzavření kupní smlouvy, a nejednalo se o žádnou nabídku na realizaci jeho předkupního práva (viz Komentář C. H. Beck k ust. § 2140 o.z., Tichý, Pipková, Balarin, Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, C. H. Beck, 1. vydání, 2014, s. 315 – 319). Soud v tomto směru odkazuje i na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 2630/2020, v němž soud konstatoval, že„ Nelze přehlédnout, že se doktrína kloní k názoru, podle něhož„ (V) ěc, která je předmětem předkupního práva, sice může dlužník předkupníkovi nabídnout i mimo souvislost s kupní smlouvou s třetí osobou, v takovém případě se však nejedná o aplikaci předkupního práva, nýbrž o běžnou ofertu na uzavření kupní smlouvy“. Rovněž podle komentář ASPI k ust. § 2143, prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., je„ pro vznik povinnosti nabídnout věc předkupníkovi … relevantní účinnost smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Účinnosti se dosáhne zpravidla jejím uzavřením. Předmět předkupního práva může však být předkupníkovi nabídnut již v okamžiku obdržení oferty od koupěchtivého (lit. č. 1, s. 812).“ 20. Pokud jde o namítanou vůli stran ohledně obsahu smlouvy, pak z komunikace právních zástupců účastníků vyplývá, že žalovaná nejprve se zřízením obligačního předkupního práva nesouhlasila, nicméně následně svůj názor změnila. Tuto skutečnost potvrzuje jednak obsah e-mailu Mgr. [příjmení] z 20. 7. 2020, jakož i obsah samotné Smlouvy o předkupním právu ze dne 21. 7. 2020. V opačném případě, by žalovaná danou smlouvu neuzavřela, přičemž uzavření smlouvy se žalobcem bylo mezi účastníky nesporné.

21. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované představují odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d), g) a j) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) dále jen„ vyhláška“), za 4 úkony po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3, písm. b) vyhlášky (tj. za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k předběžnémuopatření, vyjádření ve věci samé, 1 x účast na jednání), a 4 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne 1.2.2023 z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši celkem 761,98 Kč (osobní automobil Volkswagen AC kombi, spotřeba dle TP: 8,3 l /100 km, palivo nafta motorová, cena 44,10 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 5,20 Kč km, počet km 86 - dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhlášky, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% DPH ve výši 2 596,03 Kč Celkem tedy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 958 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. Pokud jde o návrh žalobce na to, aby mu s ohledem na důvody zvláštního zřetele hodné byla přiznána náhrada nákladů řízení, pak je nutno konstatovat, že žalobce byl v řízení zcela neúspěšný. Podle ustanovení § 150 o. s. ř. platí, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Z uvedeného vyplývá, že z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud zcela úspěšné žalované pouze náhradu nákladů řízení nepřiznat. Soud však naplnění těchto důvodů neshledal. Použití citovaného ustanovení je výjimečným institutem, podle kterého má soud postupovat pouze v případě, kdy by se rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení jevilo jako příliš tvrdé. Soud proto musí velmi pečlivě zkoumat, zda podmínky pro užití tohoto ustanovení jsou dány. Zákon tyto podmínky nevymezuje a ponechává je na úvaze soudu (viz komentář ASPI k § 150 o.s.ř.). Za situace, kdy žalobce podal předmětnou žalobu, a ani netvrdil, že by žalovaná již uzavřela smlouvu s koupěchtivým, je zřejmé, že žaloba byla podána bezdůvodně. Pokud žalobce jako důvod pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. uváděl, že žaloba by nebyla podána, pokud by žalovaná postupovala podle smlouvy a neporušila své povinnosti, pak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná své povinnosti porušila. Předkupní právo žalobce dosud nedospělo, a proto žalovaná podmínky smlouvy dosud ani porušit nemohla. Soud při své úvaze přihlédl i ke skutečnosti, že žalobci byl znám závěr ohledně důvodnosti jeho žaloby nejpozději v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2022, č.j. 23 Co 240/2022-77, a tedy zde ještě před zahájením jednání ve věci samé byl prostor pro smírné jednání. Soudu se pak jeví jednání žalobce v souvislosti s pokusem soudu o smírné vyřešení sporu jako účelové, neboť žalobce neprojevil skutečnou vůli předmětnou nemovitost od žalované získat (ať v rámci předkupního práva či mimo něj). V opačném případě by byl schopen alespoň sdělit částku, za kterou by byl ochoten nemovitosti od žalované koupit. Žalovaná pak jednáním žalobce nemůže být nucena vlastnit předmětné nemovitosti i nadále, přestože je hodlá prodat. Soud proto uložil žalobci povinnost náhrady nákladů řízení žalované, jak shora uvedeno (výrok II. rozsudku).