10 C 399/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 20 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 520 Kč za dobu od 5.10.2005 do 4.10.2006 a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2017, ve výši 7,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.1.2018 do 30.06.2018, ve výši 8 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.1.2019 do 30.06.2019, ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.7.2019 do 30.6.2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.7.2020 do 30.6.2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021, ve výši 10,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.1.2022 do 30.06.2022, ve výši 14 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.7.2022 do 31.12.2023, ve výši 13,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.1.2024 do 24.1.2024, a dále s ročním úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč jdoucím od 25.1.2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů ročně, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Česko národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26.9.2023 domáhala zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 5.10.2005 se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy, poslední splátka byla splatná dne 4.10.2006. Žalovaná nesplácela řádně a včas a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla dne 4.10.2006, tedy po uplynutí 52 týdnů ode dne podpisu. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 5 760 Kč, která byla započtena nejdříve na příslušenství, poté na jistinu. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] S.á.r.l. (dále jen„ přechodný věřitel“), došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky za žalovanou na přechodného věřitele, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 25.6.2015. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky částku ve výši 27 520 Kč, jež byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč a poplatkem ve výši 7 520 Kč (kapitalizovaný úrok). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 14.9.2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. Na příslušenství pohledávky žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2.7.2015, tedy ode dne následujícího po postoupení pohledávky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně byla dne 3.12.2013 zapsána do obchodního rejstříku Malta pod spisovou značkou [číslo].

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne 5.10.2005 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí celé výše uvedené půjčky v hotovosti. Poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč, celkem částku 33 280 Kč, se žalovaná zavázala věřiteli uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky. Podle čl. 5 smluvních podmínek platilo, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Podle čl. 8 smluvních podmínek platilo, že pokud žalovaná nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky.

7. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 760 Kč, která byla započtena nejdříve na příslušenství.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 včetně příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25.6.2015. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 včetně přílohy má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno]. postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 24.8.2018. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 14.9.2018, když její odeslání má soud za prokázané z podacího archu ze dne 19.9.2018.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 11.9.2023 a podacího archu ze dne 12.9.2023 bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 5.10.2005 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční částku ve výši 20 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit včetně souhrnného poplatku ve výši 13 280 Kč. Půjčka byla žalované předána při podpisu smlouvy v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala splácet dlužnou částku v 52 týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že splatnost první splátka byla sjednána 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná však dlužnou půjčku neuhradila řádně a včas, smlouva tak zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, dne 4.10.2006, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu. Žalovaná celkem na dlužnou částku uhradila 5 760 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky za žalovanou na přechodného věřitele, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 25.6.2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 14.9.2018 Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 11.9.2023.

11. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ O.Z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určení podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 občanského zákoníku).

13. Podle § 1879 O.Z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 O.Z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit. Dle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15. V daném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely, v souladu s ustanovením § 657 občanského zákoníku, dne 5.10.2005 smlouvu o půjčce, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně souhrnného poplatku ve výši 13 280 Kč, celkem částku 33 280 Kč, v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná na dluh uhradila pouze částku ve výši 5 760 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele, následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 došlo k postoupení předmětné pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná porušila své povinnosti, když splátky půjčky řádně nehradila. V řízení pak zůstala nečinná, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 517 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky 20 000 Kč a úroku (souhrnného poplatku) ve výši 7 520 Kč rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve pojení s ust. § 1 vyhlášky č. 142/1994 Sb., když prodlení žalované nastala 4.10.2006, byť žalobkyně požadovala úrok z prodlení za dobu až od 2.7.2015 Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

16. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 2 252 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a jednak náklady právního zastoupení ve výši 900 Kč, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) a ze 3 režijních paušálů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.