10 C 40/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 260 Kč od 19. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 11.10.2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 560 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, přičemž žalobkyně tuto výzvu doručila žalovanému dne 17.1.2023. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 22.3.2022 do dne 11.10.2022 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno 204 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalovaného, a výše denní sazby ve výši 65 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 18.3.2023. Jelikož žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla dne 9.8.2023 zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou částku ve výši 4 590 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 13 260 Kč (65 Kč za den x 204 dní) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, nicméně žalovaný, coby provozovatel vozidla, neměl ode dne 22.3.2022 do dne 11.10.2022 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (viz Výdej dat z registru vozidel). Vozidlo tak nebylo pojištěno 204 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost (viz Zjištěné údaje o vozidle). Žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka vozidla kupní smlouvu ze dne 19.3.2022, na základě které bylo vlastnické právo k předmětnému vozidlu převedeno na žalovaného (viz Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla uzavřená mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím ze dne 19.3.2022). Žalovaný se tak stal ve smyslu § 4 odst. 2 zákona osobou povinnou k zaplacení příspěvku. Vozidlo nebylo pojištěno 204 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 204 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku ve výši 13 260 Kč. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 30 dnů, resp do 60 dnů s ohledem na pandemii covid od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2.1.2023). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opakovaně vyzván upomínkou ze dne 5.4.2023 a 5.5.2023 k úhradě dlužné částky nejpozději do 15.5.2023 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5.4.2023, II. Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5.5.2023). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 9.8.2023 (viz Předžalobní upomínka ze dne 9.8.2023 včetně kopie poštovního podacího archu). Žalovaná částka ve výši 13 560 Kč je tvořena základem příspěvku ve výši 13 260 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona a ustanovení § 2a vyhlášky částku ve výši 300 Kč.

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 podle písmene h) ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za období od 22.3.2022 do dne 11.10.2022 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti a jeho vozidlo nebylo pojištěno po dobu 204 dní. Dlužná částka ve výši 13 560 Kč je tak tvořena základem příspěvku ve výši 13 260 Kč a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 13 260 Kč od 19.3.2023 až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).